|
|
| Soubory | Komentář | Kdo přidal | |
 |
Koloušek, Teorie práva II 2023.doc | Program seminářů - Koloušek (LS 2022/2023) | JUDr. Mgr. Martin Koloušek, Ph.D. |
|
Semináře - Teorie práva II - Tryzna - léto 2023.pdf | Tryzna - program seminářů léto 2023 | doc. JUDr. Jan Tryzna, Ph.D. |
|
||
|
Předmět si klade za cíl seznámit studenty s právní terminologií, základními právními vztahy a instituty a se základy právní argumentace a právního myšlení. Probírána látka je však vykládána šířeji, a to jako spojovací článek mezi různými právními obory a odvětvími, což umožňuje nejenom teoretické zobecnění různých aspektů práva, ale i postihnutí různých dimenzí fenoménu práva. Na společné přednášky navazuje diferenciovaná seminární výuka, v rámci, které studenti mají možnost proniknout hlouběji pod povrch některých složitých, povětšinou právně filozofických otázek a současně se vytváří i vhodná atmosféra pro vštěpování základních profesně-etických postojů a přístupů k právu a k výkonu právních povolání (postupy lege artis). Seminární výuka slouží tedy též k vytváření základních dovednostních návyků typických pro výkon právních profesí. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
1. Zápočet je studentům udělován v seminářích podle podmínek stanovených předem vedoucím semináře (účast na výuce, test(y), aktivita, seminární práce). Podmínkou pro získání zápočtu je vždy alespoň 70% účast na seminářích. Tyto podmínky je možné najít pro každý seminář v dokumentech předmětu ve studijním informačním systému (SIS). 2. U ústní zkoušky není možné používat žádné právní předpisy ani jiné zdroje. 3. Obecně k vymezení zkouškových otázek: – U každé otázky je za účelem zvýšení objektivity a předvídatelnosti ústní zkoušky uveden demonstrativní výčet základních oblastí, institutů apod., které do příslušné otázky spadají. – Cílem vymezení těchto jednotlivých podotázek je vytvoření rámcového vodítka pro zkoušené, aby bylo postaveno najisto, že tyto oblasti, instituty apod. do příslušné otázky spadají. – Zkoušený by však měl být schopen odpovědět i na jiné související podotázky, které se dané otázky týkají nebo s ní souvisí, a prokázat tak základní znalosti a orientaci v tématu příslušné otázky. 4. Student si u ústní zkoušky vylosuje 3 otázky. 5. Seznam zkouškových otázek: 1. Pojem práva Pojem práva a problémy jeho definování Odlišení práva od morálky a náboženství Stěžejní metodologické přístupy k právu Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 2. Právo objektivní a právo subjektivní Pojem objektivního práva Pojem subjektivního práva Vztah objektivního a subjektivního práva v právním pozitivismu a v přirozenoprávní teorii Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 3. Právo a právní vědomí Pojem právního vědomí Právní vědomí de lege lata a de lege ferenda Vlivy na právní vědomí Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 4. Právo pozitivní a právo přirozené Pojem pozitivního práva a právního pozitivismu Pojem přirozeného práva a jeho různá pojetí Řešení kolize mezi přirozeným a pozitivním právem Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 5. Právní normativita; obecné a specifické atributy právních norem Charakteristické atributy normativních vět Modality normativnosti Specifické atributy právních norem Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 6. Struktura právních norem Trichotomická, tetrachomická, dichotomická struktura právní normy. Hypotéza, dispozice a sankce právní normy, právní normy imperfektní. Relace struktury právní normy a struktury právního předpisu. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy. 7. Druhy hypotéz, dispozic a sankcí právních norem Co je to hypotéza, co je to dispozice, co je to sankce právní normy Kritéria diferenciace strukturních elementů právní normy Rozdíl mezi taxativní a demonstrativní hypotézou Rozdíl mezi dispozicí formulovanou relativně konkrétně a relativně abstraktně Rozdíl mezi kumulativní a alternativní hypotézou Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 8. Klasifikace právních norem Rozdíl v klasifikaci norem s tradiční a norem se zvláštní strukturou. Druhy norem s tradiční strukturou. Druhy norem se zvláštní strukturou. Rozlišení kogentních a dispozitivních právních norem. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 9. Působnost právních norem Druhy působností právních norem Imunity a exempce Časová působnost Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 10. Retroaktivní působení právních norem Pojem retroaktivního působení právních norem. Možnosti řešení střetu staré a nové právní úpravy. Rozlišení druhů retroaktivity právních norem, jejich účel a přípustnost. Zákaz retroaktivity v neprospěch. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 11. Právní principy v soudobém právu Pojem právního principu Klasifikace právních principů Funkce právních principů v současném právu Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 12. Právní principy a právní normy (shodné rysy a rozdíly) Shodné rysy právních principů a právních norem Rozdíly mezi právními principy a právními normy Rozdíl v použití právních principů a právních norem Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 13. Pojem a druhy pramenů práva Vymezení významu pojmu pramen práva Rozdíl mezi pramenem práva z formálního a materiálního hlediska Druhy pramenů práva ve formálním smyslu Vztah mezi pojmem pramen práva a pojmem právní norma Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 14. Klasifikace normativních právních aktů Vymezení pojmu normativní právní akt Vztah pojmu normativní právní akt a pojmu právní předpis Druhy normativních právních aktů Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 15. Právní síla obecně závazných normativních právních aktů, jejich platnost a účinnost Pojem normativního právního aktu, jeho odlišení od individuálního právního aktu. Normativní právní akty obecně závazné a interní. Význam právní síly obecně závazných normativních aktů. Platnost a účinnost normativního právního aktu. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 16. Právní precedenty, soudcovské právo. Význam soudní judikatury v kontinentálním právu Pojem právního precedentu. Rozdíl mezi precedentem a judikátem. Distinkce precedentu a normativního právního aktu. Různé významy pojmu „soudcovské právo“. Způsoby publikování judikatury v ČR a její význam (diskurzivní závaznost). Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 17. Normativní smlouvy Pojem normativní právní smlouvy. Distinkce smlouvy jako formy právního jednání a normativní smlouvy. Normativní smlouvy ve vnitrostátním právu a v mezinárodním právu. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 18. Obyčejové právo; právní obyčeje a zvyklosti Co je to právní obyčej? Znaky právního obyčeje jako pramene práva. Právní obyčej jako pramen mezinárodního práva a pramen vnitrostátního práva. Rozdíl mezi právním obyčejem a zvyklostem; zvyklosti v právu České republiky. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 19. Prameny práva ČR; vnitřní předpisy Prameny práva ve formálním smyslu v ČR. Pojem „Ústavní pořádek ČR“. Obecně závazné normativní právní akty primární a sekundární. Relace zákonů a mezinárodních smluv v právním řádu ČR. Rozhodnutí Ústavního soudu v právním řádu ČR. Pojem vnitřního předpisu. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 20. Právní jazyk a náležitosti právní terminologie Zvláštnosti právního jazyka oproti obecnému jazyku Funkce legislativy, judikatury a doktríny při tvorbě právního jazyka Legální definice a neurčité právní pojmy Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 21. Kontinentální typ právní kultury Základní atributy kontinentálního typu právní kultury. Prameny práva v kontinentálním typu právní kultury. Kodifikace a kodexy v kontinentálním typu právní kultury. Význam judikatury v kontinentálním typu právní kultury. Tendence sbližování kontinentálního a angloamerického typu právní kultury. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 22. Angloamerický typ právní kultury; pojem common law, rozdíly mezi právem anglickým a právem USA Základní atributy angloamerického typu právní kultury. Různé významy pojmu „common law“. Prameny práva v angloamerickém typu právní kultury. Jakým způsobem je v angloamerickém právním systému zajištěna právní jistota? Jakým způsobem je v angloamerickém právním systému zajištěna flexibilita práva? Hlavní rozdíly mezi právem anglickým a právem USA. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 23. Systém práva; jednota práva, kritéria členění práva na právní odvětví, právní instituty Právo jako systém. Jednota a diferenciace v systému právních norem. Kritéria členění práva na právní odvětví. Odvětvové a meziodvětvové právní instituty. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 24. Systém práva ČR Pojem systému práva. Právní odvětví podle předmětu a metody právní regulace. Právo hmotné a právo procesní v ČR /kodexy/. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 25. Právo soukromé a právo veřejné Teorie zdůvodňující distinkci práva soukromého a veřejného. Právní odvětví práva soukromého a práva veřejného. Právní principy určující právo soukromé a právní principy určující právo veřejné. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 26. Právo hmotné a právo procesní Právo hmotné a právo procesní a jejich vzájemný vztah. Legislativní proces a hlavní druhy procesů aplikace práva. Vztah občanského práva hmotného a občanského práva procesního. Vztah trestního práva hmotného a trestního práva procesního. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 27. Právo mezinárodní a právo vnitrostátní. Zvláštnosti mezinárodního práva oproti právu vnitrostátnímu Subjekty a prameny mezinárodního práva Recepce práva mezinárodního do práva vnitrostátního Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 28. Právo Evropské unie a jeho vztah k vnitrostátnímu právu. Zvláštnosti práva EU oproti právu vnitrostátnímu a právu mezinárodnímu Principy ovládající vztah vnitrostátního práva a práva EU Způsoby ovlivňování vnitrostátního práva právem EU Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 29. Prameny evropského práva, tvorba práva v EU. Prameny primárního práva EU a jejich vznik a změna Prameny sekundárního práva EU a jejich vznik a změna Zmocnění k tvorbě práva EU Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 30. Subjektivní práva a právní povinnosti Vymezení pojmu subjektivní právo, jeho odlišení a vztah k právu objektivnímu Vztah subjektivních práv a právních povinností Absolutní a relativní (relační) subjektivní práva Klasifikace právních povinností Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 31. Klasifikace subjektivních práv, právní nároky Distinkce veřejného subjektivního práva od soukromého subjektivního práva a její praktický význam. Rozdíl mezi relativním a absolutním subjektivním právem. Další členění subjektivních práv. Právní nárok a nenároková subjektivní práva. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 32. Právní subjektivita a druhy subjektů práva Právní subjektivita, respektive právní osobnost. Osoby fyzické a právnické. Čím se liší subjekty veřejného práva od subjektů soukromého práva? Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 33. Právnické osoby jako subjekty práva Pojem právnické osoby a jejich klasifikace. Právnické osoby soukromého a veřejného práva. Hlavní teorie právnických osob. Co je účelem těchto teorií? Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 34. Fyzické osoby jako subjekty práva Pojem fyzické osoby, vznik a zánik její právní osobnosti. Druhy právní způsobilosti fyzické osoby. Shodné a rozdílné rysy fyzických a právnických osob. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 35. Druhy právní způsobilosti Druhy právní způsobilosti osob fyzických a právnických. Právní osobnost, svéprávnost, deliktní a procesní způsobilost. Jaký je rozdíl v deliktní způsobilosti z hlediska soukromého a z hlediska veřejného, zejména trestního práva? Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 36. Právní tituly Pojem a druhy právních titulů. Jaký je vztah právních titulů a právních skutečností? Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 37. Klasifikace právních skutečností Pojem právní skutečnosti. Vztah právní skutečnosti a právního titulu. Druhy právních skutečností, právně relevantní skutečnosti. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 38. Právní jednání Pojem právního jednání. Právní jednání soukromoprávní a veřejnoprávní. Jaký je rozdíl mezi pojmem právního jednání v teorii práva a jako pojmu platného občanského práva? Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 39. Právní události Pojem právní události Rozdíl mezi právní událostí a právní skutečností. Jaké může mít plynutí času účinky jakožto právní událost? Příklady právních událostí. Odlišení právní události od protiprávního stavu. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 40. Pojem interpretace práva. Relace primárního objektu a sekundárních objektů interpretace. Pojem interpretace práva a její vztah k tvorbě a aplikaci práva Funkce interpretace práva Objekty interpretace a kritérium jejich členění na primární a sekundární Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 41. Klasifikace výsledků interpretace z hlediska jejich závaznosti a významnosti. Typy závaznosti výsledků interpretace Rozlišování závaznosti a významnosti výsledků interpretace podle subjektu Relevance interpretačních výsledků soudů Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 42. Metodologické direktivy interpretace práva. Výčet a charakteristika užívaných interpretačních metod Členění interpretačních metod a kritérium tohoto členění Problémy kolize výsledků jednotlivých interpretačních metod a jejich řešení Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 43. Použití jazykového výkladu v právní interpretaci. Význam obecného jazyka a právního jazyka při interpretaci práva Interpretace neurčitých právních pojmů Odlišení interpretačních postupů při jednoznačném a při víceznačném textu Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 44. Použití logického výkladu v právní interpretaci. Výčet a charakteristika užívaných argumentů logického výkladu Problém výběru mezi dvěma použitelnými argumenty logického výkladu Dvě podoby analogie Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 45. Použití systematického výkladu v právní interpretaci. Obsah pojmu systematického výkladu, výklad adekvátní, extenzivní, restriktivní Význam struktury právního předpisu a právního řádu pro interpretaci práva, arg. a rubrica Ústavně konformní výklad a příbuzné typy výkladů Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 46. Použití historického a teleologického výkladu v právní interpretaci. Argumenty historického výkladu a míra jeho relevance Argumenty teleologického výkladu a míra jeho relevance Společné znaky a rozdíly mezi historickým a teleologickým výkladem Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 47. Výklad adekvátní, restriktivní a extenzivní; aplikace práva podle analogie a extenzivní výklad (rozdíly, přípustnost). Vysvětlení rozdílu mezi adekvátním, restriktivním a extenzivním výkladem Rozdíl mezi extenzivním výkladem a analogií Přípustnost a nepřípustnost analogie a extenzivního výkladu Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 48. Základy právní argumentace. Argumenty ohledně skutkových otázek Argumenty ohledně právních otázek Arg. ex autoritate, arg. ad rem a ad hominem, indukce a dedukce v právní argumentaci Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 49. Subjektivní a objektivní právní odpovědnost Distinkce subjektivní a objektivní právní odpovědnosti. Prvky skutkové podstaty v případě nezaviněného porušení právní povinnosti. Co je to vis maior? Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 50. Klasifikace deliktů a právní odpovědnosti Pojem deliktu. Vymezení právní odpovědnosti a další formy odpovědnosti ve společnosti. Odlišení deliktu od protiprávního stavu. Absolutní objektivní odpovědnost. Hlavní druhy odpovědnosti v soukromém právu. Druhy deliktů veřejnoprávní povahy. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 51. Prvky zaviněného porušení právní povinnosti; základy právní odpovědnosti Prvky skutkové podstaty v případě zaviněného porušení právní povinnosti. Kauzální nexus a jeho význam při vymezení právní odpovědnosti. Dolus a culpa. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 52. Zavinění a jeho formy Pojem zavinění a jeho vztah k subjektivní stránce deliktu a zdůvodnění jejich distinkce. Formy zavinění. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 53. Aplikace práva orgány veřejné moci. Uvážení při aplikaci práva. Aplikace práva orgány veřejné moci a její vztah k pojmu realizace práva. Fáze aplikace práva Diskrece při aplikaci práva. Dokazování, právní domněnky a fikce. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 54. Druhy procesů aplikace práva Pojem aplikace práva a její druhy. Základní procesní předpisy upravující aplikaci práva v ČR. Základní rozdíly mezi řízením civilním, správním a trestním. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy. 55. Akty aplikace práva a jejich klasifikace Pojem aktu aplikace práva a jeho distinkce od normativního právního aktu. Struktura aktu aplikace práva. Rozdíl mezi meritorním a procesním rozhodnutím, jejich označení. Klasifikace aktů aplikace práva z hlediska jejich účinku. Vlastnosti aktů aplikace práva, jejich právní moc a vykonatelnost. Vady právních aktů a jejich náprava; paakty. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 56. Konstitutivní a deklaratorní akty aplikace práva, osvědčení Pojem aktu aplikace práva, distinkce konstitutivních a deklaratorních aktů aplikace. Distinkce deklaratorních aktů aplikace práva a osvědčení, význam osvědčení. Má deklaratorní akt aplikace práva v nějakém smyslu též vždy konstitutivní účinky? Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy
57. Legalita a legitimita v soudobém právu. Pojem legality Pojem legitimity a zdroje legitimity práva Otázky možných kolizí legality a legitimity a jejich řešení Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 58. Právní záruky zákonnosti a ústavnosti. Klíčové orgány a právní instituty zaručující zákonnost a ústavnost Odlišení záruk zákonnosti v soukromém a veřejném právu Právo a donucení Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 59. Právo a společnost. Způsoby ovlivňování společnosti právem a determinace práva stavem společnosti Dynamika a stabilita práva Spontánnost a záměrnost v působení práva Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 60. Hodnoty, účely a zájmy v právu. Rozlišení pojmů hodnota, účel a zájem v právu Rozlišení účelů práva a účelů v právu Využití hodnot, účelů a zájmů v právu při tvorbě, interpretaci a aplikaci právních norem Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 61. Spravedlnost a právní jistota. Spravedlnost komutativní a distributivní, další typy spravedlnosti Právní jistota a její atributy Případy kolize mezi spravedlností a právní jistotou a způsoby jejich řešení Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 62. Efektivnost práva a způsoby jejího zjišťování. Faktory ovlivňující efektivnost práva Tři základní koncepce efektivnosti práva Možnosti zjišťování efektivnosti práva Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 63. Mezery v právu. Mezery v zákoně a mezery v právu Mezery de lege lata a de lege ferenda Zaplňování mezer de lege lata při aplikaci práva Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy 64. Právo a čas Čas z hlediska časové působnosti právní normy, obsoletní právní normy. Čas z hlediska právních skutečností. Jaké druhy lhůt z hlediska jejich účinků v tomto smyslu rozlišujeme? Čas z hlediska vynutitelnosti a nezměnitelnosti aktů aplikace práva. Schopnost aplikace pojmů a poznatků na konkrétní případy Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: - Interpretace práva – pojem, primární objekt a sekundární objekty interpretace; závaznost a významnost interpretačních závěrů - Metody (metodologické direktivy) výkladu práva; základy právní argumentace - Subjektivní práva a právní povinnosti, právní tituly - Subjekty práva. Fyzické a právnické osoby. Orgány veřejné moci. Druhy právní způsobilosti - Aplikace práva; pojem a stadia procesu aplikace práva - Akty aplikace práva - Právní odpovědnost – pojem, klasifikace. Subjektivní a objektivní právní odpovědnost - Prvky zaviněného porušení právní povinnosti a základy právní odpovědnosti - Ústavnost a zákonnost, právní záruky ústavnosti a zákonnosti - Právo a hodnoty, právní axiologie, spravedlnost a právo, právní jistota. Problematika vztahu legality a legitimity - Působení práva ve společnosti, otázky jeho efektivnosti - Právní věda Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
Základní literatura 1. Gerloch, A. Teorie práva. 8. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2021 2. Gerloch, A. a kol. Praktikum teorie práva. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2017 Ostatní literatura 1. Beran, K. Pojem osoby v právu. Osoba, morální osoba, právnická osoba. Praha: Leges, 2012 2. Bobek, M.; Kühn, Z. a kol. Judikatura a právní argumentace. 3. vyd., Praha: Auditorium, 2025 3. Boguszak, J.; Čapek, J.; Gerloch, A. Teorie práva. 2. vyd., Praha: ASPI, 2004 4. Gazda, V. Hledání pravdy v civilním procesu. Praha: Wolters Kluwer, 2020 5. Gerloch, A.; Beran, K. a kol. Funkce a místo právní odpovědnosti v recentním právním řádu. Praha: Leges, 2014 6. Gerloch, A.; Kysela, J.; Kühn, Z.; Wintr, J.; Tryzna, J.; Maršálek, P.; Beran, K. Teorie a praxe tvorby práva. Praha: ASPI, 2008 7. Gerloch, A.; Tryzna, J.; Wintr, J. (eds) Metodologie interpretace práva a právní jistota. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012 8. Gerloch, A.; Žák Krzyžanková, K. (eds) Právo v měnícím se světě. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020 9. Gerloch, A.; Žák Krzyžanková, K. (eds) Soukromé a veřejné v kontextu institucionálních a normativních proměn práva. Plzeň: Aleš Čeněk, 2017 10. Koloušek, M.: Vztah spravedlnosti a státu a jeho proměna v současnosti. Praha 2022 11. Knapp, V. Teorie práva. Praha: C. H. Beck, 1995 12. Kühn, Z. Aplikace práva ve složitých případech. K úloze právních principů v judikatuře. Praha: Karolinum, 2002 13. Maršálek, P. Právo a společnost. Praha: Auditorium, 2008 14. Maršálek, P. Příběh moderního práva. Praha: Auditorium, 2018 15. Ondřejek, P. Princip proporcionality a jeho role při interpretaci základních práv a svobod. Praha: Leges, 2012 16. Ondřejek, P. Koncepce práva jako systému. Praha: Wolters Kluwer, 2020 17. Tryzna, J. Právní principy a právní argumentace. K vlivu právních principů na právní argumentaci při aplikaci práva. Praha: Auditorium, 2010 18. Tryzna, J. Retroaktivita v právu. Praha: Auditorium 2024 19. Večeřa, M.; Gerloch, A.; Beran, K.; Schlosser, H.; Rudenko, S. Všeobecná teória práva. Plzeň, Aleš Čeněk, 2017 20. Wintr, J. Metody a zásady interpretace práva. 2. vydání. Praha: Auditorium 2019 21. Wintr, J. Říše principů. Obecné a odvětvové principy současného českého práva. Praha: Karolinum 2006 22. Žák Krzyžanková, K. Právní interpretace – mezi vysvětlováním a rozuměním. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019 23. Žák Krzyžanková, K.; Kühn, Z.; Beran, K.; Maršálek, P.; Wintr, J.; Ondřejek, P.; Tryzna, J. (eds) Právo jako multidimenzionální fenomén. Pocta prof. Aleši Gerlochovi k 65. narozeninám. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020 Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
1. Studující vysvětlí pojem a funkce interpretace práva, rozliší primární a sekundární objekty interpretace a posoudí význam a závaznost interpretačních výsledků s ohledem na různé subjekty a na jejich roli při aplikaci práva. 2. Studující popíše a analyzuje základní metodologické postupy interpretace práva, zhodnotí různé systémy jejich členění, navrhne řešení kolizí interpretačních metod a aplikuje zvolený postup na konkrétní právní případy. 3. Studující vysvětlí a rozliší jazykový, systematický, historický a teleologický výklad, případně logické a komparativní argumenty, aplikuje je na jednoznačné i víceznačné právní texty a posoudí, v jakých situacích jsou tyto metody vhodné a jaké mají limity. 4. Studující analyzuje a aplikuje argumenty založené na interpretačních metodách, posoudí přípustnost extenzivního výkladu a analogie, zhodnotí meze ústavně konformního výkladu a použije pravidla interpretační přednosti při řešení kolizí mezi výsledky jednotlivých interpretačních metod. 5. Studující vyloží pojetí osoby v právu a právní subjektivity, vysvětlí společné a odlišné znaky fyzických a právnických osob jako subjektů práva a objasní základní klasifikaci právnických osob, zejména rozlišení právnických osob soukromého a veřejného práva a v rámci soukromého práva členění na korporace a fundace, včetně jejich typických znaků. 6. Studující analyzuje právní osobnost a navazující druhy právní způsobilosti (svéprávnost, deliktní a procesní způsobilost) u fyzických i právnických osob, vysvětlí význam teorií právnických osob pro přičitatelnost jednání, rozsah práv a odpovědnost a aplikuje tyto poznatky při řešení modelových případů v soukromoprávním i veřejnoprávním kontextu. 7. Studující vymezí subjektivní právo jako právní možnost a rozliší jeho základní druhy (zejm. absolutní a relativní; soukromá a veřejná; hmotná a procesní), přičemž vysvětlí hlavní rozlišovací kritéria a jejich dopad na postavení oprávněného a povinného. 8. Studující objasní právní poměr a analyzuje jeho prvky (subjekty, obsah jako práva a povinnosti, objekt/předmět včetně primárního a sekundárního objektu), přičemž použije schéma dare–facere–omittere–pati k popsání obsahu povinností v typických situacích. 9. Studující vymezí právní titul a právní skutečnosti, rozliší základní typy právních skutečností (právní jednání vč. jednostranných a smluvních, protiprávní jednání, právní události a protiprávní stavy), přičemž vysvětlí rozdíl mezi vznikem práva ze smlouvy a ex lege, mezi deklaratorními a konstitutivními účinky individuálních právních aktů jakožto druhu veřejného právního jednání. 10. Studující analyzuje právní následky protiprávního jednání a protiprávního stavu v soukromém i veřejném právu a klasifikuje veřejnoprávní delikty (trestné činy, přestupky, disciplinární delikty), současně interpretuje právní události včetně narození a smrti napříč právními odvětvími a objasní důsledky plynutí času pro práva (promlčení, prekluze, vydržení). 11. Studující vymezí právní odpovědnost a odliší ji od mimoprávní odpovědnosti (morální a politické), přičemž rozliší subjektivní a objektivní právní odpovědnost (včetně liberačních důvodů a absolutní objektivní odpovědnosti), klasifikuje základní režimy právní odpovědnosti (soukromoprávní, veřejnoprávní, ústavní) a určí kategorie veřejnoprávních deliktů (trestné činy, přestupky, disciplinární delikty). 12. Studující vysvětlí vztah mezi odpovědností a povinností v soukromém právu, identifikuje právní skutečnosti zakládající odpovědnostní vztah (vč. rozlišení protiprávního jednání a protiprávního stavu) a objasní, kdy se morální hodnocení stává právně relevantním prostřednictvím korektivů (zejm. dobrých mravů), včetně aplikace těchto závěrů na typové situace. 13. Studující vymezí prvky skutkové podstaty zaviněného porušení právní povinnosti (objekt, objektivní stránku, subjekt a subjektivní stránku) a objasní jejich funkci při posouzení odpovědnosti, včetně rozlišení objektu v soukromém právu (zejm. majetková a osobnostní práva) a v trestním právu (širší okruh chráněných hodnot). 14. Studující určí zaviněné porušení právní povinnosti prostřednictvím vazby mezi jednáním a následkem (kauzální nexus), rozliší úmysl (přímý a nepřímý) a nedbalost (vědomou a nevědomou) a vysvětlí posouzení nedbalosti pomocí objektivního kritéria (co škůdce/pachatel vědět měl) a subjektivního kritéria (co vědět mohl). 15. Studující vysvětlí pojem a schéma aplikace práva, popíše její jednotlivé fáze (zjištění skutkového stavu, výběr pravidla, výklad, subsumpce, rozhodnutí), identifikuje skutkové a právní otázky při řešení modelových případů aplikace práva a vysvětlí rozdíly mezi nimi. 16. Studující identifikuje základní druhy procesů aplikace práva (civilní, trestní, správní), vysvětlí, na jakých principech jsou založeny, popíše klíčové procesní předpisy upravující procesy aplikace práva (občanský soudní řád, trestní řád, správní řád, soudní řád správní) a objasní základní rozdíly mezi typy řízení (zásady, role účastníků, břemena tvrzení a důkazní, procesní předpisy) a analyzuje, jak tyto rozdíly mění postup orgánů veřejné moci při aplikaci práva. 17. Studující vysvětlí pojem aktu aplikace práva, popíše jeho strukturu (záhlaví – výrok – odůvodnění – poučení) a analyzuje jednotlivé části, identifikuje základní formy aktů aplikace práva (rozsudek, usnesení, nález aj.) a vysvětlí jejich užití v různých procesech aplikace práva za současného rozlišení aktů podle jejich účinků (deklaratorní a konstitutivní, meritorní a procesní, konečné a mezitímní apod.). 18. Studující vysvětlí pojmy právní moc a vykonatelnost, analyzuje jejich společné a rozdílné rysy, aplikuje je na konkrétní modelové případy a vyhodnotí, jak se promítají do různých druhů opravných prostředků, přičemž současně objasní typy opravných systémů a rozdíly mezi nimi a identifikuje opravné prostředky typické pro dané systémy. 19. Studující identifikuje základní hodnoty, k nimž směřují moderní právní řády, a zhodnotí význam hodnot v demokratických právních státech. 20. Studující analyzuje a kriticky hodnotí pojem spravedlnosti a jeho teoretická pojetí, argumentačně posoudí vztah mezi spravedlností, právní jistotou a pozitivním právem a obhájí roli spravedlnosti v rozhodování právníka v demokratickém právním státě. 21. Studující vysvětlí interakci práva a společnosti, fungování práva ve společenském kontextu a fakticitě práva, jakož i metodám jejich zkoumání. 22. Studující pomocí základních kategorií a metodologického instrumentaria právně sociologické školy kriticky zhodnotí proměny soudobého práva reagujícího na aktuální společenské výzvy. 23. Studující charakterizuje zařazení, předmět, úkoly, strukturu a metodologii právní vědy. 24. Studující vysvětlí orientaci právní vědy z hlediska výzkumného zaměření a kriticky analyzuje její vztah s ideologiemi a jinými vědami a metodami. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
Zápis předmětu Teorie práva II je podmíněn zápisem předmětu Teorie práva I. Absolvování předmětu Teorie práva II je podmíněno absolvováním předmětu Teorie práva I. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|