|
||
|
Filosofie náboženství jako svébytná filosofická reflexe vztahu člověka k Bohu vzniká teprve v době osvícenství. Teprve tato doba totiž skýtá dostatečný odstup od náboženství, který umožňuje nahlédnout nesamozřejmost stávající institucionální povahy náboženství, soudobé náboženské praxe i dosavadního myšlení o náboženských fenoménech. Filosofie náboženství tak z velké části vyrůstá z kritiky dosavadní theologie i institucionálního náboženství a vychází z filosofických či obecně kulturních sporů o nihilismus, pantheismus a atheismus. V jednotlivých přednáškách budou představeny přístupy k fenoménu náboženství, které posluchačům poskytnou úvod do moderní filosofie náboženství. Zároveň uvidíme, že moderní reflexe náboženství rodící se z osvíceneckého myšlení otevírá témata, s nimiž se setkáváme v současných diskusích. Jednotlivé přednášky se tak budou dotýkat rovněž následujících obecných témat: náboženství ve veřejném prostoru, vztah náboženství a rozumu, vztah náboženství a citu, náboženství jako duchovní cvičení, vztah víry a nevíry či náboženství a tolerance.
Poslední úprava: Matějčková Tereza, doc. Mgr., Ph.D. (15.09.2016)
|
|
||
|
Primární literatura
G. W. F. Hegel, Fenomenologie ducha, přel. Jan Patočka, Praha: Academia, 1960. David Hume, Dialogy o přirozeném náboženství, přel. T. Marvan, Praha: dybbuk, 2013. F. H. Jacobi, O Spinozově učení, přel. J. Loužil, Praha: Oikoymenh, 1997. Karl Jaspers, Úvod do filosofie. Dvanáct rozhlasových přednášek, přel. A. Havlíček, Praha: Oikoymenh, 1996. Immanuel Kant, Náboženství v hranicích pouhého rozumu, přel. Karel Šprunk, Praha: Vyšehrad, 2013. Soren Kierkegaard, Bázeň a chvění. Nemoc k smrti, Praha 1993. Friedrich Nietzsche, Radostná věda, přel. Věra Koubová, Praha: Aurora, 2001. Novalis, Zázračná hra světa: úvahy a fragmenty, přel. Věra Koubová, Praha: Odeon, 1991. Jean-Jacques Rousseau, Rozpravy, přel. E. Blažková, J. Veselý, V. Zamarovský, Praha: Svoboda, 1989. F. W. J. Schelling, Výbor z díla. Rané spisy, přel. M. Petříček, J. Patočka Praha: Nakladatelství svoboda, 1990. Friedrich Schleiermacher, O náboženství. Promluvy ke vzdělancům mezi jeho utrhači, přel. Jan Kranát, Praha: Vyšehrad, 2012. Arthur Schopenhauer, Svět jako vůle a představa, Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 1998. Charles Taylor, Sekulární věk, Praha 2013. Sekundární literatura A. James Gregor, Totalitarismus a politické náboženství. Intelektuální historie, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2015. Břetislav Horyna, Dějiny rané romantiky, Praha: Vyšehrad, 2005. Walter Jaeschke, Die Vernunft in der Religion. Studien zur Grundlegung der Religionsphilosophie Hegels, Stuttgart-Bad Cannstatt: frommann-holzboog, 1996. Walter Jaeschke, Německá klasická filosofie II, Praha 2016. Pavel Kouba, Nietzsche, Praha: Oikoymenh, 2006. Olga Navrátilová, Stát a náboženství u Hegela, Praha 2015. Wolfgang Röd, Německá klasická filosofie I, Praha 2015. Richard Schaeffer, Filosofie náboženství, přel. Jolana Poláková, Praha: Academia, 2003. Robert C. Solomon, Continental Philosophy Since 1750. The Rise and Fall of the Self, Oxford - New York: Oxford University Press, 1988. Robert Williams, Tragedy, Reconciliation and the Death of God. Studies in Hegel and Nietzsche, Oxford: Oxford University Press, 2012. Wilhelm Weischdel, Der Gott der Philosophen. Grundlegung einer Philosophischen Theologie im Zeitalter des Nihilismus, Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 1998 (reprint).
Poslední úprava: Matějčková Tereza, doc. Mgr., Ph.D. (07.10.2016)
|
|
||
|
Pro studenty, kteří si kurz zvolili v rámci společného základu: Dvousemestrální kurz je ukončen ústní zkouškou. Student dostane jednu obecnou otázku a jednu otázku vycházející z přečtené literatury. Bude požadováno, aby si student blíže osvojil obsah 3 knih z primární literatury, vždy však na přednášce a na handoutech budu specifikovat úseky, které budou sloužit jako vodítko.
Pro religionisty: Po každém semestru skládají zkoušku. Student dostane jednu obecnou otázku a jednu otázku vycházející z přečtené literatury. Bude požadováno, aby si student blíže osvojil obsah 3 knih z primární literatury, vždy však na přednášce a na handoutech budu specifikovat úseky, které budou sloužit jako vodítko. Poslední úprava: Matějčková Tereza, doc. Mgr., Ph.D. (07.10.2016)
|
|
||
|
První semestr 1. Co je filosofie náboženství? Filosofie náboženství a její vztah k osvícenství 2. Anglické a skotské osvícenství a náboženství. Deismus jako filosofie náboženství osvícenství. David Hume jako kritik deismu. 3. Francouzské osvícenství: Rousseau - svědomí jako náboženské a priori 4. Německé osvícenství a náboženství: Lessingův Moudrý Nathan. Kantovo morální náboženství. Univerzalismus a náboženství. Pojem tolerance na pozadí náboženských sporů. 5. Fichtův boj: spor o atheismus a nihilismus v idealistické filosofii 6. Schellingovo pojetí Boha a moderní pantheismus: náboženství a jeho "hrozivá myšlenka: znič sebe sama" 7. Hegel: Otec sekularizačních teorií? 8. Romantikové a náboženství - Novalis a Schlegel 9. Schleiermacher: "přijímat všechno omezené jako znázornění nekonečna, to je náboženství" 10. Schopenhauerův asketismus 11. F. H. Jacobi a S. Kierkegaard: o skocích víry 12. Nietzsche: smrt Boha a naděje na zrod nových bohů
Druhý semestr 1. Nietzsche a "smrt Boha" 2. Odpověď křesťanských myslitelů na kritiku náboženství (evangelická teologie XX.stol.) 3. Heidegger a jeho vliv na filozofii náboženství a teologii; Bultmann aj. 4. Tillichova filozofie náboženství 5. Katolické myšlení XX. stol. (Rahner a Teilhard) 6. Existencialismus XX. století a náboženství (Sartre, Jaspers, Marcel) 7. Víra v moderním židovském myšlení (Rosenzweig, Buber, Jonas, Levinas) 8. Náboženství a jazyk (analytická filozofie), Wittgenstein 9. Náboženství a hermeneutika (Ricoeur) 10. Náboženství v postmoderním myšlení (Foucault, Derrida, Vattimo aj.)
Poslední úprava: Matějčková Tereza, doc. Mgr., Ph.D. (15.06.2017)
|