Válka a mír - ASZFS0023

• Anglický název: War and Peace
• Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2011
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 6
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, --- [HT]; letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (150); letní:neurčen / neurčen (150)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Garant: Mgr. Petr Kouba, Ph.D.
• Neslučitelnost : ASZFS0001, ASZFS0002, ASZFS0003, ASZFS0006, ASZFS0010, ASZFS0014, ASZFS0017
• Je neslučitelnost pro: ASZFS0019, ASZFS0025, ASZFS0028, ASZFS0029, ASZFS0001, ASZFS0003, ASZFS0007, ASZFS0024, ASZFS0020, ASZFS0026, ASZFS0027, ASZFS0002, ASZFS0010

Anotace

Poslední úprava: PETKOUBA (22.09.2010)

Válka a mír


Tento dvousemestrální kurz je vypsán jako kurz filosofie pro neoborové studenty v rámci společného základu. Jak již sám název napovídá, základním úkolem tohoto kurzu je reflexe způsobu, jakým se západní myšlení chápe témat války a míru. Na jedné straně jde o to, jak filosofie pohlíží na válečné konflikty a jejich dočasná přerušení, ale stejně tak je třeba se ptát, jak filosofie v tématech války a míru poznává a chápe sebe sama. Vedle filosofické reflexe válečných konfliktů, mezi nimiž hrají ústřední roli obě velké války 20. století, se tak dostáváme i k otázce, do jaké míry je tematika války prostředkem k sebepochopení a sebeurčení západního myšlení. Na druhé straně se však otevírá otázka, jakým způsobem a v jaké perspektivě je západní myšlení schopno tematizovat mír. Musíme chápat mír jen jako dočasné přerušení války, a pokud už ho chceme chápat radikálnějším způsobem, nejsme nuceni vnímat ho v eschatologické perspektivě? Jakou podobu pak musí mít myšlení, které samo sebe definuje v terminologii a metaforice míru?

Tématické okruhy:
- Homérova Ílias jako základní paradigma války
- Homérova Odyssea a Schützova fenomenologická deskripce návratu domů
- tematizace války a boje u Herakleita, Jüngera a Patočky
- války 20. století a technologie vidění podle Virilia
- moderní totalitní režimy z pohledu Hannah Arendtové
- koncentrační tábor jako matrice moderní společnosti
- Schmittovo pojetí politična
- Nietzscheovo politické a filosofické myšlení
- kritika resentimentu u Nietzscheho a Reicha
- Adornova a Horkeimerova kritika osvícenského projektu
- může jedinec vést válku proti státu? - úvahy nad Kleistovým Michalem Kohlhaasem
- mezi terorismem a občanskou neposlušností
- Benjaminova kritika násilí a Derridův komentář
- otázka míru a jeho možného ustavení
- vztah války a míru u Hobbese, Locka a Rousseaua
- přirozený stav a konfrontace stejného a jiného u Montesquieua
- Kantovo pojednání o věčném míru
- Schellingův Freiheitschrift a Coppolův film Apocalypse Now
- uzavřená a otevřená společnost podle Bergsona
- Lévinasův pohled na ontologii války a eschatologii míru
- pacifismus jako otevřená otázka a limita západního myšlení

Požadavky k atestaci:
Kurz se uzavírá zkouškou. Ta se skládá formou klausurní práce, po níž v případě potřeby následuje ústní přezkoušení.

Povinná literatura:
Kant, Immanuel: K věčnému míru. O obecném rčení: Je-li něco správné v teorii, nemusí se to ještě hodit v praxi. OIKOYMENH, Praha, 1999.
Patočka, Jan: Kacířské eseje o filosofii dějin. Academia, Praha, 1990.
Rousseau, Jean-Jacques: "O původu nerovnosti mezi lidmi", in. Rozpravy. Svoboda, Praha 1978.
Schmitt, Carl: Pojem politična. OIKOYMENH, Brno-Praha, 2007