PředmětyPředměty(verze: 861)
Předmět, akademický rok 2018/2019
  
Současná západní Evropa - JMB529
Anglický název: Western Europe Today
Zajišťuje: Katedra evropských studií (23-KZS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
Body: 9
E-Kredity: 9
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:4/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: 100 / neurčen (100)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: kombinovaný
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Jan Váška, Ph.D.
Vyučující: prof. PhDr. Lenka Rovná, CSc.
Mgr. Jan Váška, Ph.D.
Prerekvizity : {Skupina prerekvizit. Pro splnění rekvizity je třeba splnit buď JMB520 nebo JMB499}, {Skupina prerekvizit. Pro splnění rekvizity je třeba splnit buď JMB500 nebo JMB497}, JMB506, JMB521, JMB522, JMB523, JMB524
Neslučitelnost : JMB001
P//Je prerekvizitou pro: JMB531, JMB532, JMB536, JMB534, JMB535, JMB533
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (24.09.2019)
Předmět uvádí posluchače do problematiky současného politického, společenského, demografického a ekonomického vývoje zemí západní Evropy (Francie, Británie, Španělsko, Itálie, sekundárně země Beneluxu, Portugalsko, Irsko a skandinávské země). Zvláštní pozornost je věnována krátko- i dlouhodobým důsledkům hospodářské krize a vzestupu populistických tendencí v politických arénách západoevropských států.

Čítanka a další materiály jsou umístěny v systému MOODLE na <http://dl.cuni.cz>, název kurzu je Současná západní Evropa (kombinované) - JMB529, klíč <zapadnievropa>.
Literatura
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (24.09.2019)

Čítanka a další materiály jsou umístěny v systému MOODLE na <http://dl.cuni.cz>, název kurzu je Současná západní Evropa (kombinované) - JMB529, klíč <zapadnievropa>. 

 

a) základní studijní literatura

 

Dvořáková V. a kol (2008) Komparace politických systémů - Základní modely demokratických systémů (Praha: VŠE), s. 95-188 (94 s.)

 

Říchová B. a kol. (2009), Západoevropské politické systémy: komparace politických systémů (Praha: VŠE), s. 14-172 a 210-275 (225 s.)

 

Wayne C. Thompson, Western Europe 2017-2018 (Rowman & Littlefield Publishers, 2017) (e-book)

 

b) Reader (NB čítanka pro ZS 2019 bude z důvodu snhy o zařazení nejaktuálnějších zdrojů finalizována k 31. 10. 2019)

 

Fernandes J., „The seeds for party system change? The 2015 Portuguese general election“, West European Politics 39:4 (2016), 890-900

 

Fitzgerald J., „Ireland’s Recovery from Crisis“, CESifo Forum 2/2014, 8-13

 

Green J. a Prosser Ch., „Party system fragmentation and single-party government: The British general election of 2015“, West European Politics 39:6 (2016), 1299-1310

 

González-Enríquez C., The Spanish Exception: Unemployment, inequality and immigration, but no right-wing populist parties, Real instituto Elcano Worokin Paper 3/2017, 42s.

 

Hewlett N., „The phantom revolution. The presidential and parliamentary elections of 2017“, Modern & Contemporary France 25:4 (2017), 377-390

 

Lancaster D., „The Spanish general elections of 2015 and 2016: a new stage in democratic politics?“, West European Politics 40:4 (2017), 919-937

 

Little C., „The Irish general election of February 2016: towards a new politics or an early election?“, West European Politics 40:2 (2017), 479-488

 

Prosser Ch., „The strange death of multi-party Britain: the UK general election of 2017“, West European Politics 41:5 (2018), 1226-1236

 

Räthsel N., A letter from Catalonia“ Soundings,říjen 2017

 

Reynié D., „Heritage Populism and France’s Front National“, Journal of Democracy 27:4 (2016), 47-57

 

Smith S., „Scotand’s Options after Brexit“, Journal of Contemporary European Research 12:4 (2016), 854-863

 

van Istendael G., Farnost sv. Prekéra. Hospodářská a ekonomická krize – příčiny, souvislosti, důsledky. Přel. Lucie Kolářová. Praha, NLN 2014, s. 39-65.

 

Witteveen D., „The rise of mainstream nationalism and xenophobia in Dutch politics“, Journal of Labor and Society Vol. 20 (2017), 373-378.

 

c) doporučená a doplňující literatura a další zdroje

 

Anthony Seldon and Peter Snowdon, Cameron at 10: The Inside Story 2010-2015 (Glasgow: William Collins, 2016).

 

Philip Cowley and Dennis Kavanagh, The British General Election of 2015 (Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2015).

 

Anthony Seldon and Mike Finn (eds.), The Coalition Effect, 2010-2015 (Cambridge: Cambridge University Press, 2015).

 

Anthony King, Who Governs Britain? (Los Angeles: Pelican, 2015).

 

David Gowland, Britain and the European Union (London/NY: Routledge, 2017)

 

Richard Heffernan, Colin Hay, Meg Russell a Philip Cowley. Developments in British Politics 10 (Palgrave Macmillan, 2016).

 

Alistair Cole, Sophie Meunier a Vincent Tiberj (eds.), Developments in French Politics 5 (Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2013).

 

Neill Lochery,  Out of the Shadows: Portugal from Revolution to the Present Day. Bloomsbury Continuum, 2017)

 

Pamela Beth Radcliff, Modern Spain: 1808 to the Present (John Wiley & Sons Ltd, 2017)

 

Alan Friedman, Berlusconi: The Epic Story of the Billionaire Who Took Over Italy (New York: Hachette Books, 2015)

 

Tjitske Akkerman, Sarah De Lange a Matthijs Rooduijn, Radical Right-Wing Populist Parties in Western Europe: Into the Mainstream? (London: Routledge,2016).

 

Jean-Yves Camus a Nicolas Lebourg, Far-Right Politics in Europe (The Belknap Press of Harvard University Press, 2017)

 

Gilles Kepel, Terror in France: The Rise of Jihad in the West (Princeton University Press, 2017)

 

Douglas Murray, Podivná smrt Evropy (Praha: Leda 2018)

 

James Kirchick, The End of Europe: Dictators, Demagogues and the Coming Dark Age (Yale

University Press, 2017)

 

Ivan Krastev, After Europe (University of Pennsylvania Press, 2017)

 

David Goodhart, The Road to Somewhere: The Populist Revolt and the Future of Politics (C. Hurst & Co., London 2017)

 

Brendan O’Leary, A Treatise on Northern Ireland, vol. 3 (Oxford University Press 2019)

 

 

V elektronické podobě je přes Knihovnu společenských věd T. G. Masaryka dostupná řada relevantních odborných periodik (West European Politics, Parliamentary Affairs…).

K získání systematičtější představy o reáliích a aktuálním dění v ZE je potřeba jednak pravidelně sledovat zpravodajství v seriózním denním tisku (z českých titulů nejlépe Deník N či Hospodářské noviny, ze zahraničních zpravodajských portálů např. www.guardian.co.uk či www.politico.eu), jednak číst analyticky zaměřené týdeníky typu Economist či Respekt, ze specializovaných zdrojů především revue Mezinárodní politika (http://www.iir.cz/list/mezinarodni-politika).

 

Aktuální informace k ekonomické situaci jednotlivých zemí najdete na stránkách statistické

služby EU Eurostat http://ec.europa.eu/eurostat a také na http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/teritorialni-informace-zeme.html.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (23.09.2019)

Studium je ověřováno formou seminární práce v rozsahu 10 normostran (18 000 znaků čistého textu, bez započtení poznámkového aparátu, tolerance +- 10 %) na předem dohodnuté téma (50 % celkového hodnocení; zadání práce, formální požadavky a další doporučení upřesňuje samostatný dokument přístupný v SISu a prostřednictvím platformy Moodle), ústního či distančního pohovoru nad touto prací a závěrečného testu (50 % celkového hodnocení). Test i písemná práce musí získat hodnocení nejméně 25 bodů z 50.

 

 

Studenti se účastní úvodní blokové přednášky, která proběhne v pátek 18. 10. 2019 od 14:00 do 16:50 v místnosti J4018 (omluvenky – pouze ze závažných důvodů a v předstihu – zasílejte na jan.vaska@fsv.cuni.cz). Konzultace v průběhu semestru jsou doporučené, ale nepovinné.

 

Termín odevzdání práce na e-mailovou adresu jan.vaska@fsv.cuni.cz je 15. 1. 2020. Opožděné odevzdání bude progresívně penalizováno (3 % za každý započatý týden; práce budou přijímány pouze do 5. 2. 2020; po tomto termínu nebude splnění předmětu možné)

 

Studenti povinně absolvují ústní či distanční obhajobu písemné práce.

 

Písemný test v rozsahu 60 minut ověří orientaci posluchačů v základních konceptech a současných západoevropských politických, ekonomických a sociálních reáliích a znalost význačných politických osobností. Předchozí odevzdání seminární práce není pro účast na testu podmínkou.

 

Test i písemná práce musí získat hodnocení nejméně 25 bodů z 50.

 

Hodnocení (dle Opatření děkanky 17/2018 ve znění pozdějších předpisů):

 

91-100 %        výtečně (A)

81-90 %          velmi dobře (B)

71-80 %          dobře (C)

61-70 %          uspokojivě (D)

51-60 %          dostatečně (E)

0-50 %           nedostatečně, neprospěl/a (F)

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (23.09.2019)

tematické okruhy kurzu - ZS 2019

 

1. Hlavní problémy současného politického, společenského a hospodářského vývoje Francie

Otázky a témata orientující studium:

-          Charakterizujte ústavní, politický a stranický systém Francie

-          Rozeberte průběh a výsledky prezidentských a parlamentních voleb ve Francii v roce 2017. Jaké důsledky měly tyto volby pro tvářnost francouzské politické scény?

-          Objasněte mezinárodní a evropské souvislosti zvolení E. Macrona

-          Vysvětlete příčiny vysoké popularity Národního sdružení (do 2018 Národní fronty)

-          Nakolik a v čem Francii proměnily teroristické útoky z roku 2015?

-          Jaké jsou hlavní ekonomické, společenské a demografické výzvy, s nimiž se současná Francie potýká? Daří se prezidentu Macronovi realizovat své plány?

 

2. Hlavní problémy současného politického, společenského a hospodářského vývoje Velké Británie

Otázky a témata orientující studium:

-          Charakterizujte ústavní, politický a stranický systém Velké Británie

-          Rozeberte průběh a výsledky parlamentních voleb v Británii v letech 2015 a 2017. Jaké důsledky měly tyto volby pro tvářnost britské politické scény?

-          Proč se většina Britů v roce 2016 vyslovila pro vystoupení z EU? Jaké hlavní vnitro- i  zahraničněpolitické výzvy Brexit pro Británii přináší?

-          Objasněte fenomény Jeremyho Corbyna a Borise Johnsona

-          Jaké jsou hlavní ekonomické, společenské a demografické výzvy, s nimiž se současná Británie potýká?

-          Je v současnosti ohrožena integrita Spojeného království? Pokud ano, jak a proč?

 

3. Dopady finanční a hospodářské krize na země západní Evropy

 

Otázky a témata orientující studium:

-          Vysvětlete mechanismus vzniku finanční krize a její proměnu v krizi hospodářskou a dluhovou

-          Rozeberte hospodářské, společenské a politické dopady krize na země západní Evropy

-          Které země ZE byly krizí zasaženy nejvíce a které relativně nejméně – a proč?

-          Kterým zemím se podařilo s krizí vypořádat nejlépe a kterým nejhůře – a proč?

-          Je možné v ZE považovat krizi již za plně překonanou?

 

4. Politický populismus a radikalismus v zemích západní Evropy

 

Otázky a témata orientující studium:

-          Vymezte koncept politického populismu. V čem se jeho současné (západoevropská) forma odlišuje od tradičních krajně levicových a krajně pravicových stran?

-          Vysvětlete příčiny vzestupu obliby populistických stran a naopak poklesu důvěry v tradiční politické strany v soudobé západní Evropě

-          Na příkladu kampaně před referendem o Brexitu diskutujte roli emocí a identit v současné západoevropské politice

-          Je demokratičtější přímá, anebo zastupitelská demokracie?

-          Ve kterých zemích ZE se politickému populismu daří nejlépe, a ve kterých naopak příliš ne, a proč?

-          Diskutuje roli migrace a islámu při vzestupu současného pravicového populismu v ZE

-          Identifikujte společné a rozdílné znaky levicové (např. Podemos) a pravicové varianty současného západoevropského populismu (Lega Nord, PVV, RN aj.)

-          Objasněte příčiny a důsledky volebního úspěchu populistických stran v Itálii na jaře 2018

 

 

5. Současný společenský a demografický vývoj zemí ZE

 

Otázky orientující studium:

-          Které hlavní trendy charakterizují současný demografický vývoje zemí ZE?

-          Jakým výzvám čelí v současnosti evropský model (modely) sociálního státu?

-          Jakým výzvám čelí v současnosti evropské modely integrace přistěhovalců? Proč se političtí představitelé řady zemí ZE v poslední době vymezují proti ideji multikulturalismu?

-          Porovnejte země ZE z hlediska ekonomické rovnosti/nerovnosti obyvatel

-          Jaké jsou sociální, politické a ekonomické důsledky postupující deindustrializace ZE?

-          Na příkladu irského referenda o liberalizaci umělých potratů (2018) diskutujte problematiku sekularizace a společenské liberalizace v zemích ZE

 

 

6. Secesionistická a regionální hnutí v současné západní Evropě

 

Otázky orientující studium:

-          Vysvětlete důvody vzestupu popularity a radikalizace regionálních politických hnutí v řadě zemí ZE

-          Srovnejte současnou situaci skotského, katalánského a vlámského separatismu – v čem se podobají a v čem odlišují?

-          Je vznik samostatného Skotska, Katalánska či Flander v dnešní době realistický? Proč ano/ne? Jaké by byly evropské souvislosti takového procesu?

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK