PředmětyPředměty(verze: 891)
Předmět, akademický rok 2021/2022
  
Současná západní Evropa - JMB529
Anglický název: Western Europe Today
Zajišťuje: Katedra evropských studií (23-KZS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
E-Kredity: 9
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:4/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: 20 / neurčen (100)
Minimální obsazenost: neomezen
Virtuální mobilita / počet míst: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: kombinovaný
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: Mgr. Jan Váška, Ph.D.
Vyučující: prof. PhDr. Lenka Rovná, CSc.
Mgr. Jan Váška, Ph.D.
Prerekvizity : {Skupina prerekvizit. Pro splnění rekvizity je třeba splnit buď JMB520 nebo JMB499}, {Skupina prerekvizit. Pro splnění rekvizity je třeba splnit buď JMB500 nebo JMB497}, JMB506, JMB521, JMB522, JMB523, JMB524
Neslučitelnost : JMB001
Je prerekvizitou pro: JMB531, JMB532, JMB536, JMB534, JMB535, JMB533
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (09.09.2020)
Předmět uvádí posluchače do problematiky současného politického, společenského, demografického a ekonomického vývoje zemí západní Evropy (Francie, Británie, Španělsko, Itálie, sekundárně země Beneluxu, Portugalsko, Irsko a skandinávské země). Zvláštní pozornost je věnována krátko- i dlouhodobým důsledkům hospodářské krize a vzestupu populistických tendencí v politice západoevropských států.

Čítanka a další materiály jsou umístěny v systému Moodle 1 na < https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=4811>, klíč <JTB062>.
Cíl předmětu
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (09.09.2020)

Studenti budou schopni identifikovat a interpretovat základní společné rysy současného vývoje zemí západoevropského regionu, zároveň však porozumí specifikům situace jednotlivých zemí ZE, a to v kontextu jejich soudobých dějin a se znalostí základů jejich ústavních a politických systémů.

Literatura
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (15.10.2020)

a) reader

Arter D., „When a pariah party exploits its demonised status: the 2019 Finnish general election“, West European Politics 43:1 (2020), 260-273

Aylott N. a N. Bolin, „A party system in flux: the Swedish parliamentary election of September 2018“, West European Politics 42:7 (2019), 1504-1515

Blommaert J., „The long language-ideological battle in Belgium“, Journal of Multicultural Discourses 6:3 (2011), 241-256.

Caiani M. a P. Graziano, „Understanding varieties of populism in times of crises“, West European Politics 42:6 (2019), 1141-1158

Cutts D., M. Goodwin, O. Heath a P. Surridge, „Brexit, the 2019 General Election and the Realignment of British Politics“, The Political Quarterly 91:1 (2020), 7-23

Fernandes J. a Magalhães, „The 2019 Portuguese general elections“, West European Politics 43:4 (2020), 1038-1050

Field L., „Irish General Election 2016: two-and-a-half part system no more? Irish Political Studies 2000, https://doi.org/10.1080/07907184.2020.1762284

Garzia D., „The Italian Election of 2018 and the first populist government in Western Europe“, West European Politics 42:3 (2019), 670-680

Giovagnoli A., „Pope Francis: a new way of looking at the world“, Journal of Modern Italian Studies 24:3 (2019), 456-467

Hewlett N., „The phantom revolution. The presidential and parliamentary elections of 2017“, Modern & Contemporary France 25:4 (2017), 377-390

van Holsteyn J., „The Dutch parliamentary elections of March 2017“, West European Politics 41:6 (2018), 1364-1377

van Istendael G., Farnost sv. Prekéra. Hospodářská a ekonomická krize – příčiny, souvislosti, důsledky. Přel. Lucie Kolářová. Praha, NLN 2014, s. 39-65

Kosiara-Pedersen K., „Stronger core, weaker fringes: the Danish general election 2019“, West European Politics 43:4 (2020), 1011-1022

Pilet J.-B., „Hard times for governing parties: the 2019 federal elections in Belgium“, West European Politics 2000, https://doi.org/10.1080/01402382.2020.1750834

Rodon T., „The Spanish electoral cycle of 2019: a tale of two countries“, West European Politics 43:7 (2020), 1419-1512

Royall F., „The Gilets Jaunes protests: mobilisation without third-party support“, Modern & Contemporary France 28:1 (2020), 99-118

 

b) povinná literatura

 

Ivan Krastev (2020), Už je zítra? Aneb jak pandemie mění Evropu (Praha: Karolinum)

 

c) doporučená  literatura

 

Dvořáková V. a kol (2008) Komparace politických systémů - Základní modely demokratických systémů (Praha: VŠE), s. 95-188 (94 s.)

Říchová B. a kol. (2009), Západoevropské politické systémy: komparace politických systémů (Praha: VŠE), s. 14-172 a 210-275 (225 s.)

Wayne C. Thompson, Western Europe 2017-2018 (Rowman & Littlefield Publishers, 2017) (e-book)

David Goodhart (2017), The Road to Somewhere: The Populist Revolt and the Future of Politics

James Kirchick (2017), The End of Europe: Dictators, Demagogues and the Coming Dark Age (česky 2018 Konec Evropy: Diktátoři, demagogové a doba temna před námi)

Ivan Krastev (2017), After Europe (slovensky 2018 Čo príde po Európe)

Edward Luce (2017), The Retreat of Western Liberalism (česky 2019 Soumrak západního liberalismu)

Douglas Murray (2017), The Strange Death of Europe: Immigration, Identity and Islam (česky 2018 Podivná smrt Evropy: imigrace, identita, islám)

Timothy Snyder (2018), Road to Unfreedom (česky 2019 Cesta k nesvobodě)

Jan Zielonka (2018), Counter-Revolution: Liberal Europe in Retreat

 

d) doplňující aliteratura a další zdroje

Anthony Seldon and Peter Snowdon, Cameron at 10: The Inside Story 2010-2015 (Glasgow: William Collins, 2016).

Philip Cowley and Dennis Kavanagh, The British General Election of 2015 (Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2015).

Anthony Seldon and Mike Finn (eds.), The Coalition Effect, 2010-2015 (Cambridge: Cambridge University Press, 2015).

Anthony King, Who Governs Britain? (Los Angeles: Pelican, 2015).

David Gowland, Britain and the European Union (London/NY: Routledge, 2017)

Richard Heffernan, Colin Hay, Meg Russell a Philip Cowley. Developments in British Politics 10 (Palgrave Macmillan, 2016).

Alistair Cole, Sophie Meunier a Vincent Tiberj (eds.), Developments in French Politics 5 (Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2013).

Neill Lochery,  Out of the Shadows: Portugal from Revolution to the Present Day. Bloomsbury Continuum, 2017)

Pamela Beth Radcliff, Modern Spain: 1808 to the Present (John Wiley & Sons Ltd, 2017)

Alan Friedman, Berlusconi: The Epic Story of the Billionaire Who Took Over Italy (New York: Hachette Books, 2015)

Tjitske Akkerman, Sarah De Lange a Matthijs Rooduijn, Radical Right-Wing Populist Parties in Western Europe: Into the Mainstream? (London: Routledge,2016).

Jean-Yves Camus a Nicolas Lebourg, Far-Right Politics in Europe (The Belknap Press of Harvard University Press, 2017)

Gilles Kepel, Terror in France: The Rise of Jihad in the West (Princeton University Press, 2017)

V elektronické podobě je přes Knihovnu společenských věd T. G. Masaryka dostupná řada relevantních odborných periodik (West European Politics, Parliamentary Affairs…).

K získání systematičtější představy o reáliích a aktuálním dění v ZE je potřeba jednak pravidelně sledovat zpravodajství v seriózním denním tisku (z českých titulů nejlépe Deník N či Hospodářské noviny, ze zahraničních zpravodajských portálů např. www.guardian.co.uk či www.politico.eu), jednak číst analyticky zaměřené týdeníky typu Economist či Respekt, ze specializovaných zdrojů především revue Mezinárodní politika (http://www.iir.cz/list/mezinarodni-politika).

Aktuální informace k ekonomické situaci jednotlivých zemí studenti najdou na stránkách statistické služby EU Eurostat http://ec.europa.eu/eurostat a také na portálech https://www.focus-economics.com/regions/euro-area a https://www.businessinfo.cz/rozcestnik/zahranicni-obchod/teritorialni-informace-zeme/

V Moodlu mají studenti a studentky kromě prezentace k úvodní přednášce, čítanky, doplňkových textů zadávaných jako povinná četba a souboru se zadáním a doporučeními ohledně psaní seminárních prací k dispozici i odkazy na statistická data zveřejňovaná renomovanými mezinárodními institucemi (Eurostat, OECD, Světová banka) a návod ke správnému citování dle norem ISO 690 a ISO 690-2.

Metody výuky
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (10.10.2020)

Úvodní bloková přednáška s výkladem klíčových pojmů + aktivní samostudium založené na studijní opoře. Individuální konzultace. Ověření znalostí a pochopení látky formou testu a písemné práce.

Zoom link: https://cesnet.zoom.us/j/96740687668, passcode 727878 

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (09.12.2020)

Studium je ověřováno formou seminární práce v rozsahu 20 000 znaků čistého textu, bez započtení poznámkového aparátu, tolerance +- 10 %) na předem dohodnuté téma (50 % celkového hodnocení; zadání práce, formální požadavky a další doporučení upřesňuje samostatný dokument přístupný prostřednictvím platformy Moodle) a závěrečného testu (50 % celkového hodnocení).

 

Studenti se povinně účastní úvodní blokové přednášky. Ta proběhne v pátek 16. 10. 2020 od 14:00, forma (prezenční v místnosti Pekařská 108, hybridní či online) bude stanovena dle epidemiologické situace. Omluvenky ze závažných důvodů je možné akceptovat výhradně předem, e-mailem na adresu jan.vaska@fsv.cuni.cz.

 

Konzultace v průběhu semestru jsou doporučené, ale nepovinné.

 

Termín odevzdání práce (výhradně prostřednictvím aplikace Moodle) je 15. 1. 2021, 24:00 Opožděné odevzdání práce bude progresívně penalizováno (3 % za každý započatý týden; práce budou přijímány pouze do 5. 2. 2021; po tomto termínu nebude splnění předmětu možné). V případě potřeby vyučující může rozhodnout, že student/ka absolvuje prezenční či distanční pohovor nad prací, v ostatních případech poskytuje vyučující zpětnou vazbu a detailní hodnocení práce písemně.

 

Písemný test v rozsahu 60 minut ověří orientaci posluchačů v základních konceptech a současných západoevropských politických, ekonomických a sociálních reáliích a znalost význačných politických osobností. Předchozí odevzdání seminární práce není pro účast na testu podmínkou.

 

Aktualizace podmínek závěrečné zkoušky, 9. 12. 2020

Závěrečná zkouška ověřující zvládnutí látky v rozsahu povinné četby a látky zadané na úvodním setkání proběhne online formou. Bude sestávat ze dvou částí – testu v Moodlu (otázky multiple-choice, časové řady apod.) a sady otevřených otázek (odpovědi budou nahrávány prostřednicím Moodlu do aplikace Turnitin). 50 % celkového hodnocení, ke splnění předmětu je zapotřebí v součtu obou částí zkoušky získat nejméně 26 bodů z 50.

Předchozí odevzdání seminární práce není pro účast na testu podmínkou.

Z testu i písemné práce musí student/ka získat nadpoloviční většinu možných bodů (26 z 50).

 

Hodnocení (dle Opatření děkanky FSV UK 17/2018 ve znění pozdějších předpisů):

 

91-100 %                    výtečně (A)

81-90 %                      velmi dobře (B)

71-80 %                      dobře (C)

61-70 %                      uspokojivě (D)

51-60 %                      dostatečně (E)

0-50 %                        nedostatečně, neprospěl/a (F)

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Jan Váška, Ph.D. (15.10.2020)

1) Úvodní bloková přednáška: organizace kurzu, klíčové pojmy, požadavky ke zkoušce. Trendy určující současný vývoj ZE

2) Hlavní problémy současného politického, společenského a hospodářského vývoje Francie

3) Hlavní problémy současného politického, společenského a hospodářského vývoje Velké Británie

4) Dopady finanční a hospodářské krize na země západní Evropy

5) Politický populismus a radikalismus v zemích západní Evropy

6) Secesionistická a regionální hnutí v současné západní Evropě

7) Důsledky koronavirové epidemie pro země západní Evropy

 

 

 

Čítanka a další materiály jsou umístěny v systému Moodle 1 na < https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=4811>, klíč <JTB062>.

 

Harmonogram předmětu v ZS 2020

Úvodní bloková přednáška: 16. 10. 2020, 14:00-16:50, online

Konzultace tématu seminární práce: nejpozději do 15. 12. 2020, 24:00.

Termín pro odevzdání seminárních prací: 15. 1. 2021, 24:00. 

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK