PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Moderní dějiny středo- a jihovýchodní Evropy - JTB018
Anglický název: Modern history of Central- and Southeastern Europe
Zajišťuje: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:4/0, Zk [HT]
Počet míst: 120 / neurčen (160)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc.
PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
Vyučující: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc.
PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
Třída: Kurzy pro CZV
Prerekvizity : JTB001, JTB002, JTB003, JTB004, JTB005, JTB006, JTB007, JTB010, JTB011, JTB014, JTB015
Je neslučitelnost pro: JTB046, JTB060, JTB048
Anotace
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (17.07.2023)
Předmět sleduje vývoj regionu v jeho moderní fázi s důrazem na národotvorné procesy, vnější kontext (versailleský systém, nacismus a sovětský blok), roli konfliktů (první a druhá světová válka a studená válka), transformační trendy (komunismus, postkomunistická transformace) a snahy o vnitřní i vnější integrace.
Cíl předmětu
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (17.07.2023)

Cílem předmětu je vysvětlit základní tendence vývoje zemí a národů regionu středovýchodní a jihovýchodní Evropy od konce 19. století do konce komunistického systému, rozpadu sovětského bloku stejně jako základní problémy období postkomunistické transformace a zapojení zemí regionu do nových nadnárodních struktur NATO a EU.  

Sylabus -
Poslední úprava: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc. (12.10.2023)

Sylabus Moderní dějiny jihovýchodní Evropy – Ondřej Žíla

 

Tematický okruh

1.      Úvod a definice regionu. Rozpad osmanského impéria, národotvorné a státotvorné procesy na Balkáně

2.      I. světová válka v jihovýchodní Evropě + Versaillský systém v JV Evropě.

 

Tematický okruh

3.      Vnitropolitický vývoj balkánských zemí v meziválečné éře

 

Tematický okruh

4.      „Boj o Balkán“ – vývoj v JV Evropě během druhé světové války

5.      Okupace, rezistence, občanská válka v JV Evropě v letech 1941–1945

 

Tematický okruh

6.      Sovětizace zemí JV Evropy – case study Jugoslávie do roztržky

7.      Balkán v letech 1964 – 1980 – case study Ceasescovo Rumunsko

8.      Základní etapy vývoje Titovy Jugoslávie

 

Tematický okruh

9.      Rozpad Titovy Jugoslávie. Vnitřní a vnější příčiny jihoslovanské krize

10.  Jugoslávské války v 90. letech 20. století

11.  Vnitropolitický vývoj ex-jugoslávských států (Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Makedonie)

12.  Politický a socioekonomický vývoj Rumunska, Bulharska, Albánie po roce 1989

 

Tematický okruh

13.  Balkánské státy na prahu 21. století 

 

Midterm 

 

Sylabus Moderní dějiny středovýchodní Evropy

Nation building ve středovýchodní Evropě (včetně první světové války)

1. Úvod a definice regionu. Ruská nadvláda a národotvorné procesy Estonců a Lotyšů 

2. Finská autonomie a geneze moderního finského národa 

3. Zábory a jejich specifika; polský a litevský národotvorný proces 

 

State building ve středovýchodní Evropě

4. Versaillský systém a vznik nových států ve středovýchodní Evropě, alianční systém 

5. Budování státu: od parlamentní demokracie k autoritativním režimům: Polsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Finsko 

6. Konec autoritativních režimů a druhá světová válka

 

Sovětský systém – geneze, vývoj a rozpad

7. Sovětizace – Pobaltí, Polsko a zvláštní případ Finska 

8. Pokusy o reformu, krize a rozpad systému

 

Transformace a evropská integrace

9. Transformace Polska a pobaltských států 

10. Evropská integrace – EU, NATO, Visegrád

11. Maďarská cesta od gulášového socialismu k transformaci a evropské integraci

12. Politické, hospodářské a demografické důsledky evropské integrace: nové výzvy

13. Diferenciace vztahu k putinovskému Rusku

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK