|
|
||
|
Druhá a závěrečná část přehledového kursu, zaměřeného především na historicko-politický vývoj Evropy a USA, ale i dalších oblastí, chronologicky pokrývá období od 2. světové války do současnosti. Výklad se postupně soustředí na hlavní strategické otázky 2. světové války, ale zejména na problematiku mezinárodněpolitickou - zdroje a procesy, z nichž vzešel poválečný svět. Dalším trachtovaným tématem jsou samozřejmě příčiny a vznik studené války, jež v periferních oblastech (Korea, Indočína) záhy přerostla ve války skutečné, dále paralelní formování sovětského bloku ve východní Evropě a nastolení tuhých stalinistických režimů charakteristických rozsáhlými represemi. Ty, spolu s neschopností řešit vršící se hospodářské problémy, vyprovokovaly sérii krizí komunistických režimů (NDR, Polsko, Maďarsko). Sílící pnutí uvnitř úzkého kremelského komunistického vedení umožnilo přeci jen uvolnění mezinárodního napětí (ukončení korejské války, "duch Ženevy"), na druhou stranu mocenské aspirace Chruščovovy politiky "dohnat a předehnat" přivedly v letech 1961 (Berlín) a zejména 1962 (Kuba) svět až na samotný práh jaderné války.
Přednášky se dále zaměří na kulturně-sociální změny v evropské i americké společnosti v 60. letech, jakož i proměnu poměrů ve třetím světě a proces dekolonizace. Posledním tématem je krize americké společnosti, způsobená neúspěšným konfliktem ve Vietnamu a aférou Watergate, a zároveň dramatický vývoj na mezinárodní scéně, když 70. léta přinesla vrchol a následně též pád období détente. Poslední úprava: Smetana Vít, doc. PhDr., Ph.D. (26.01.2026)
|
|
||
|
Cílem předmětu je nastínit a vysvětlit studentům hlavní události a trendy světového vývoje od 2. světové války až na práh současného dění. Poslední úprava: Smetana Vít, doc. PhDr., Ph.D. (26.01.2026)
|
|
||
|
Hodnocení studentů je závazně založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018 (https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018) a je následně upřesněno Opatřením děkanky číslo 20/2019 (https://fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-20/2019). Zkoušení proběhne v LS 2026 ústní formou, vždy před dvoučlennou zkušební komisí. Každý student či studentka bude mít za úkol zodpovědět tři otázky - vždy dvě z problémových okruhů (budou zveřejněny) a jeden pojem. Otázky budou složeny z období do r. 1918 (1 otázka), meziválečné období a 2. světová války (1 otázka) a období po r. 1945 (1 otázka). Zkouškové termíny budou s předstihem vypsány v SISu. Poslední úprava: Smetana Vít, doc. PhDr., Ph.D. (26.01.2026)
|
|
||
|
POZNÁMKA:Všechna dostupná literatura v sylabu slouží pouze ke studijním účelům v tomto kurzu. Je chráněna autorským právem a nesmí být tak dále šířena. Literatura povinná: Nálevka, V., Světová politika ve 20. století, II., Praha 2000 Durman, K.: Popely ještě žhavé. Velká politika 1938-1991. I. díl - Válka a nukleární mír (1938-1964), Praha 2004. - dostupná online na www.bookport.cz přes doménu UK (přihlášení přes CAS) Durman, K.: Popely ještě zhavé. Velká politika 1938-1991. II. díl - Konce dobrodružství (1964-1991), Praha 2009. Judt, T.: Poválečná Evropa: její historie od roku 1945, Praha 2017. Luňák, P.: Západ. Spojené státy a západní Evropa ve studené válce, Praha 1997. Vykoukal, J. - Litera, B. - Tejchman, M.: Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku, 1944 - 1989, Praha 2000. Oxfordský atlas moderních světových dějin, Praha 1991. Ther, Philipp. Nový pořádek na starém kontinentě: příběh neoliberální Evropy. Překlad Zuzana Schwarzová. První vydání. Praha: Libri, 2016. Pečenka, M. a kol.: Encyklopedie moderní historie, Praha 2005.
Cambridge History of the Cold War Gaddis, John Lewis: Studená válka, Praha 2006. Grenville, J. A. S.: A History of the World in the Twentieth Century, Cambridge (Mas.) 1994. Kaelble, Hartmut. Sozialgeschichte Europas: 1945 bis zur Gegenwart. Bonn: Bundeszentrale für politische Bildung, 2007. Westad, O. A.: The Cold War. A World History, New York 2017. Kissinger, H.: Umění diplomacie, Praha 1996. Plus četba odborných a popularizačních časopisů - "Soudobé dějiny", "Dějiny a současnost", "Historický obzor", "Slovanský přehled", "Mezinárodní vztahy", "Mezinárodní politika". Poslední úprava: Smetana Vít, doc. PhDr., Ph.D. (26.01.2026)
|
|
||
|
Přednášky doc. V. Smetany a prof. O. Konráda. Výuka probíhá prezenčně. Pravidla pro využívání nástrojů generativní umělé inteligence: Pravidla pro využívání a citování nástrojů generativní umělé inteligence, jako jsou např. ChatGPT nebo MS Copilot, při psaní seminárních prací i plnění dalších úkolů v rámci předmětu se řídí platnými vyhláškami ředitele IMS, zejména č. 7/2023 a 9/2023. Používání nástrojů generativní umělé inteligence je povoleno, nestanoví-li vyučující jinak. Tyto nástroje však nesmí být využity ke generování substantivních částí testu a/nebo nahrazovat samostatný intelektuální výkon studujících. Za veškerý obsah vygenerovaný pomocí AI plně zodpovídá studující, který/která ho přebírá. Přejímání výsledků vygenerovaných AI v jejich doslovné, parafrázované nebo jen mírně upravené podobě a jejich vydávání za vlastní dílo je považováno za plagiátorství. Povinnou součástí každé odevzdané práce je transparentní vyjádření, jaké nástroje generativní AI, v jaké fázi přípravy textu a jakým způsobem studující využil/využila, popř. informace, že žádné nástroje generativní AI nebyly použity. V případě absence nebo neúplnosti tohoto vyjádření nesmí vyučující práci přijmout k hodnocení. S výjimkou případů, kdy vyučující využití nástrojů AI výslovně zakáže, je rozhodnutí o jejím využití zcela na rozhodnutí studující/studujícího. Studující má rovněž právo odmítnout, aby jeho/její práce byla hodnocena s využitím AI. Poslední úprava: Smetana Vít, doc. PhDr., Ph.D. (26.01.2026)
|
|
||
|
Hodnocení studentů je závazně založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018 (https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018) a je následně upřesněno Opatřením děkanky číslo 20/2019 (https://fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-20/2019).
Poslední úprava: Smetana Vít, doc. PhDr., Ph.D. (26.01.2026)
|
|
||
|
Přehled témat: 1. Závěr 2. světové války: dlouhodobé důsledky a potrestání viníků 2. Kořeny a počátky studené války 3. Vznik komunistických režimů ve východní Evropě a jejich vývoj do roku 1953 4. Formování Severoatlantické aliance a její počáteční problémy 5. "Třetí svět" vstupuje na scénu: Čína, Korea, Indočína, Alžír 6. Západní hospodářský zázrak a dynamické období evropské integrace 7. Krize sovětského impéria (1953-1968) 8. Dekolonizace Afriky a nástup diktátorských režimů 9. Od největších krizí studené války k období détente 10. Sociální a kulturní proměna Evropy a USA a válka ve Vietnamu 11. Vrchol a pád détente - od triangulární diplomacie k Helsinkám a krizi konce 70. let 12. Sociální, hospodářská a kulturní proměna v 70. a 80. letech 20. století 13. Blízký východ a rok 1979 (Libanonská občanská válka a izraelsko-palestinský konflikt, Íránská revoluce, Afghanistán) 14. Druhá studená válka 15. Uvolňování napětí ve druhé polovině 80. let, vývoj v SSSR (perestrojka) 16. Rozpad východního bloku 17. Mezinárodní souvislosti sjednocení Německa 18. Rozpad SSSR a vývoj Ruska v 90. letech 19. Výzvy mezinárodní politice po konci bipolárního soupeření: první válka v Zálivu, rozpad Jugoslávie 20. Islamismus a válka proti terorismu Poslední úprava: Smetana Vít, doc. PhDr., Ph.D. (26.01.2026)
|