|
|
|
||
|
Přednášky zimního semestru zahrnují fyziologii buňky, obecnou neurofyziologii včetně fyziologie svalů, krev,
oběhový, dýchací a trávicí systém. Letní semestr je věnován regulacím, na kterých se podílejí ledviny, hormonální
systém a centrální nervový systém. Praktická výuka je zaměřena na ověření teoretických znalostí a výuku určitých
dovedností, a to jak experimentálně na zvířeti, tak i vyšetřováním některých funkcí lidského organismu a jejich
regulací. Výuka je doplněna počítačovými modely a nácvikem praktických dovedností na pacientských
simulátorech.
Poslední úprava: Kolářová Jana (10.02.2020)
|
|
||
|
Praktická cvičení probíhají PREZENČNĚ ve Fyziologickém ústavu Praktická cvičení – bodový systém - požadavky: Podmínky pro absolvování praktika: vstupní znalosti (nutná samostatná domácí teoretická příprava), aktivní účast na všech prováděných úlohách konkrétního cvičení a samostatné vedení protokolu v uspokojivé kvalitě Jednotlivá témata praktických cvičení jsou v každém semestru zařazena do tří bloků praktických cvičení. V každém bloku se vybraná témata vyučují po tři týdny, kdy je možné si praktické cvičení po předchozí domluvě nahradit. Po skončení každého bloku praktických cvičení následuje praktikum opakování a přezkoušení z témat daného bloku. Za úspěšné absolvování všech praktických cvičení a za úspěšné přezkoušení z předepsaných témat získá student vždy jeden bod (maximální počet bodů za zimní i letní semestr: 17). Podmínky pro udělení zápočtu v ZS a LS: 1. získaný minimální počet bodů = celkový počet bodů minus 3 body (alespoň 14 bodů ze 17 v zimním i letním semestru) 2. úspěšné absolvování závěrečného zápočtového testu Poslední úprava: Jandová Kateřina, MUDr., Ph.D. (20.09.2023)
|
|
||
|
Povinná:
Poslední úprava: Jandová Kateřina, MUDr., Ph.D. (20.09.2023)
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Veškeré informace týkající se výuky a možných změn naleznete na webových stránkách ústavu: https://fyziologie.lf1.cuni.cz/medici-a-zubni-lekarstvi v sekci Výuka.
SYLABUS VÝUKY PRAKTICKÝCH CVIČENÍ Z FYZIOLOGIE PRO STUDENTY VŠEOBECNÉHO LÉKAŘSTVÍ (B03119) – LS 2025/2026 Skupiny A, B, C – všeobecné lékařství Na praktická cvičení si přineste čistý bílý plášť s viditelně umístěným průkazem studenta (ISIC), přezutí a zámek na skříňku.
CAVE!!!! Čtvrtek 2.4.2026 – děkanský den – 6. výukový týden Pátek 3.4.2026 – státní svátek – 6. výukový týden Pondělí 6.4.2026 - státní svátek – 7. výukový týden Pátek 1.5.2026 – státní svátek – 10. výukový týden Pátek 8.5.2026 – státní svátek – 11. výukový týden Středa 13.5.2026 - rektorský den – 12. výukový týden
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
SYLABUS VÝUKY PRAKTICKÝCH CVIČENÍ Z FYZIOLOGIE PRO STUDENTY VŠEOBECNÉHO LÉKAŘSTVÍ (B03119) – ZS 2025/2026 Skupiny A, B, C – všeobecné lékařství Na praktická cvičení si přineste čistý bílý plášť s viditelně umístěným průkazem studenta (ISIC), přezutí a zámek na skříňku!
CAVE!!!! Úterý 28.10. 2025 (státní svátek) – 5. výukový týden Pondělí 17.11. 2025 (státní svátek) – 8. výukový týden
Poslední úprava: Jandová Kateřina, MUDr., Ph.D. (04.02.2026)
|
|
||
|
Pravidla konání zkoušek z předmětu Fyziologie ve Fyziologickém ústavu
A) Vypsání termínů zkoušek Do konce 4. výukového týdne letního semestru budou prostřednictvím SISu vypsány všechny zkušební termíny, v nichž je možné zkoušku konat. Tento počet termínů bude konečný. Počet přihlášených na zkoušku nebude omezen. Vypsány budou termíny v těchto obdobích: a) 1x předtermín v 15. výukovém týdnu od 1.6.-5.6.2026 b) 4x termín v řádném zkouškovém období od 8.6.-3.7.2026 c) 1x termín v období prázdnin v týdnu od 24.8.-28.8.2026 d) 2x termín v 2. části řádného zkouškového období 31.8.-11.9.2026 B) Pravidla zápisu a odhlašování na zkoušku Zahájení zapisování k termínům bude vyznačeno v SISu a bude rozdílné pro jednotlivé skupiny termínů. Konat zkoušku může student pouze tehdy, je-li zapsán na termín v SISu a má-li splněny všechny rekvizity ke zkoušce. Zápis ke zkoušce není podmíněn udělením zápočtu, ale vlastní konání zkoušky je limitováno udělením obou zápočtů. Student, který nebude mít dané rekvizity splněny, bude před zkouškou při kontrole z termínu vyškrtnut, o čemž obdrží e-mail. Termín tímto odhlášením neztrácí.
C) Nedostavení se ke zkoušce a omluva
Student, který se nedostaví ke zkoušce a neomluví se řádně předem, tak není klasifikován, ale termín zkoušky propadá. Po propadnutí termínu se lze přihlásit na další termín zkoušky. Opožděnou omluvu lze uznat pouze ze závažných a doložených důvodů. O řádnosti omluvy rozhoduje zkoušející. Student se musí omluvit písemně s vysvětlením a doložením důvodu. O výsledku uznání omluvy bude student informován.
D) Opakování zkoušky
Student má právo konat zkoušku nejvýše třikrát, má právo na 2 opravné termíny, mimořádný opravný termín se nepřipouští. Pokud však student nevyčerpá tyto možnosti v rámci vypsaných termínů, toto nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu zkoušky. Další zkušební termíny nebudou vypsány. Rovněž nelze konat zkoušky po skončení druhé části zkouškového období v září, resp. po posledním vypsaném termínu. Žádné mimořádné či „děkanské“ termíny nejsou povoleny.
E) Pravidla průběhu zkoušky
FORMA ZKOUŠKY Ústní
Zkouška z fyziologie má tři části: 1. zhodnocení EKG křivky 2. jednu vylosovanou otázku z praktických cvičení 3. tři vylosované teoretické otázky
HODNOCENÍ ZKOUŠKY Zkouška z fyziologie je skládána ve zkouškovém období na konci 2. ročníku. Úspěšné zhodnocení EKG křivky je podmínkou pokračování ve zkoušce. Neúspěch v jakékoliv části zkoušky znamená její ukončení a hodnocení neprospěl (a). To však neplatí při druhém opravném termínu, kdy bude zkouška pokračovat i při neúspěchu zhodnocení EKG křivky. V prvním i druhém opravných termínech se opakují všechny tři části zkoušky.
Na zkoušku si studenti s sebou přinesou k ověření totožnosti některý z následujících dokladů: ISIC, občanský průkaz, cestovní pas Na zkoušku se studenti hlásí prostřednictvím SIS. Počet přihlášených na zkoušku není omezen.
F) Doporučené literární prameny:
a. Lékařská fyziologie - Otomar Kittnar a kolektiv, 2. přepracované a doplněné vydání (Grada 2020) b. Přehled lékařské fyziologie – Otomar Kittnar a kolektiv (Grada 2021) c. Fyziologie – Repetitorium – Jaromír Mysliveček, Vladimír Riljak (Triton 2022, Triton 2020) d. Lékařská fyziologie - Otomar Kittnar a kolektiv (Grada 2011) e. Atlas fyziologických regulací – Otomar Kittnar, Mikuláš Mlček (Grada 2009) f. Atlas fyziologie člověka – S. Silbernagl, A. Despopoulos (Grada 2016) g. Základy lékařské fyziologie – Miloš Langmeier a kolektiv (Grada 2009) h. Nárys fyziologie člověka I.–VI. (Carolinum) i. Slovníček lékařské fyziologie – S. Trojan, M. Langmeier et al. (Galén 2006)
G) ZKUŠEBNÍ OTÁZKY Z FYZIOLOGIE
1. Přehled oběhové soustavy a funkce jejích jednotlivých částí 2. Převodní systém srdeční, pacemakerový potenciál, akční potenciál pracovní svaloviny 3. Postup vlny depolarizace myokardem ‑ vztah k EKG, elektrická osa srdeční 4. Princip elektrokardiografie, svody, Einthovenův trojúhelník 5. EKG, popis křivky, význam vyšetření 6. Spřažení excitace a kontrakce v srdečním svalu 7. Dráždivost a refrakterní perioda myokardu 8. Srdeční automacie, gradient srdeční automacie 9. Srdeční revoluce 10. Srdeční výdej, řízení, změny 11. Vztah tlak ‑ objem během srdečního cyklu 12. Práce a výkon srdce, minutový objem srdeční, systolický objem, ejekční frakce, srdeční index 13. Metabolizmus myokardu, zajištění O2 a energie 14. Receptory v krevním oběhu, druhy, funkce 15. Tlak krve v srdci a ostatních částech krevního oběhu, změny krevního tlaku během srdečního cyklu 16. Tlak krve v jednotlivých částech oběhové soustavy, vliv gravitace na krevní tlak 17. Srovnání plicního a tělního oběhu 18. Tlak krve v artériích, arteriální tep, vliv pružnosti tepen na hemodynamiku 19. Žilní návrat, změny tlaku v kapacitním řečišti, CVP, venózní tep 20. Krevní kapiláry, funkce, řízení mikrocirkulace 21. Tvorba tkáňového moku, přestup tekutiny, látek a plynů stěnou kapiláry 22. Zásobení životně důležitých orgánů krví 23. Oběh krve kůží, splanchnikem a kosterním svalstvem 24. Koronární oběh a jeho zvláštnosti 25. Placentární a fetální oběh krve 26. Oběh krve v mozku 27. Portální oběh 28. Hemodynamika krevního oběhu, „preload“, „afterload“, tlak, průtok, viskozita 29. Distribuce krve v krevním oběhu, odpor cévního řečiště 30. Reakce kardiovaskulárního systému na zátěž 31. Řízení krevního tlaku 32. Humorální a nervová regulace srdeční činnosti 33. Místní regulační mechanizmy krevního průtoku 34. Celkové regulační mechanizmy krevního oběhu 35. Centra řízení krevního oběhu, interakce místních a celkových regulačních mechanizmů krevního oběhu 36. Přehled dýchací soustavy, význam dýchání 37. Dýchací cesty, plicní objemy, alveolární ventilace, mrtvý prostor 38. Zevní dýchání, ventilace, distribuce, perfuze a difuze 39. Mechanika vdechu a výdechu 40. Intrapulmonální a intratorakální tlak 41. Alveolární a atmosférický vzduch, složení, obsah CO2 ve vydechovaném vzduchu 42. Výměna dýchacích plynů v plicích a v tkáních 43. Povrchové napětí v alveolech, surfaktant 44. Compliance a elastance, dechová práce, odpor dýchacích cest 45. Hypoxie, její druhy; hyperbarie a hyperoxie 46. Obranné dýchací reflexy 47. Transport O2 krví, vazbová křivka 48. Hemoglobin ‑ molekula, typy, množství, deriváty 49. Transport CO2 krví 50. Vztah mezi změnami tlaku, průtoku a objemu plic 51. Reakce dýchacího systému na zátěž a hypoxii, adaptační změny 52. Funkční morfologie ledvin 53. Cévní uspořádání v ledvinách, autoregulace průtoku krve 54. Nefron, stavba a funkce jednotlivých částí 55. Glomerulární filtrace 56. Činnost ledvinových tubulů, rozdíly v proximálním a distálním tubulu 57. Teorie vzniku hyper‑ a hypotonické moči 58. Protiproudový výměnný a multiplikační systém, význam 59. Transport iontů v ledvinách 60. Transport organických látek v ledvinách 61. Funkční zkoušky ledvin, clearance 62. Řízení činnosti ledvin 63. Vztah ledvin a endokrinních funkcí, juxtaglomerulární aparát 64. Zajištění stálého objemu, složení a pH tělesných tekutin 65. Přehled mechanizmů udržujících acidobazickou rovnováhu 66. Krev jako nárazníkový systém 67. Význam plic v udržování acidobazické rovnováhy 68. Význam ledvin v udržování acidobazické rovnováhy 69. Hemostáza 70. Hemokoagulace, přehled faktorů 71. Koagulační kaskáda; fibrinolýza 72. Přirozené antikoagulační faktory 73. Funkce jater – přehled 74. Úloha jater v metabolizmu glycidů, tuků a bílkovin 75. Poplachová reakce organizmu 76. Krevní skupiny; ABH, Rh, HLA systém 77. Buňka (buněčná membrána, jádro, organely, činnost) 78. Životní cyklus buňky 79. Apoptóza a nekróza 80. Děje na buněčné membráně 81. Ionotropní a metabotropní receptory 82. Transmembránový transport 83. Typy iontových kanálů, jejich význam, akvaporiny 84. Tělní tekutiny 85. Homeostáza 86. Fyziologie stárnutí 87. Fyziologie dětského věku, jednotlivé vývojové periody 88. Funkce krve a její obecné vlastnosti 89. Krevní plazma ‑ funkce složení, objem a jeho změny 90. Organické a anorganické součásti krevní plazmy, hodnoty 91. Plazmatické bílkoviny, množství, druhy, funkce 92. Bílé krvinky ‑ druhy, funkce, počet a jeho změny 93. Granulocyty, funkce, tvorba, kinetika 94. Lymfocyty, druhy, funkce; lymfatická tkáň 95. Monocyty a makrofágy, přehled funkcí 96. Krevní destičky, morfologie, složení, funkce a význam 97. Červené krvinky, morfologie, funkce, membrána, metabolizmus 98. Tvorba krevních elementů, krvetvorné kmenové buňky, ontogeneze krvetvorby 99. Faktory nezbytné pro erytropoézu, železo, vitaminy; řízení krvetvorby 100. Mízní cévy, tvorba, tok a funkce mízy 101. Fyziologický význam sleziny 102. Hemolýza, její druhy 103. Nespecifické imunitní mechanizmy 104. Specifické mechanizmy imunity 105. Vývoj imunitních mechanizmů, imunitní odpověď 106. Voda v lidském těle, hospodaření, ztráty, získávání 107. Fyziologie ústní dutiny, sliny, složení, význam a řízení sekrece 108. Sání, žvýkání a polykání 109. Žaludek, trávení, řízení motility, odlišnosti u kojenců, 110. Žaludeční šťáva, tvorba a význam HCl, řízení sekrece 111. Činnost tenkého střeva, střevní šťáva, motilita, mechanizmy resorpce 112. Pankreatická šťáva, složení, význam, řízení sekrece 113. Žluč, tvorba, složení, význam, řízení 114. Význam duodena pro trávení 115. Přehled trávení a resorpce jednotlivých živin 116. Tlusté střevo, činnost, mikrobiální osídlení, defekace 117. Motilita zažívacího traktu a její řízení 118. Střevní nervový systém, význam 119. Přehled gastrointestinálních hormonů 120. Význam, metabolizmus, funkce a distribuce lipidů v organizmu 121. Význam bílkovin v organizmu, metabolizmus, dusíková bilance 122. Význam, funkce a kinetika sacharidů v organismu, glykémie 123. Kinetika železa v organizmu 124. Vitamíny rozpustné ve vodě 125. Vitamíny rozpustné v tucích 126. Základní a celková přeměna energie 127. Regulace příjmu potravy, energetická homeostáza, hormony tukové tkáně 128. Tělesná teplota; výměna tepla mezi organizmem a prostředím, hypertermie, hypotermie 129. Mechanizmy termoregulace, termogeneze 130. Fyziologické funkce kůže 131. Hormony, rozdělení, význam 132. Mechanizmy účinku hormonů na cílové buňky 133. Řízení metabolizmu sacharidů, glykémie 134. Řízení výdeje, místo a mechanizmus účinků mineralokortikoidů 135. Význam somatotropního hormonu a prolaktinu 136. Langerhansovy ostrůvky, produkce a účinky hormonů 137. Štítná žláza, biosyntetická a sekreční činnost jejích buněk 138. Dřeň nadledvin ‑ sympatoadrenální systém 139. Glukokortikoidy, tvorba, sekrece a účinky 140. Mineralokortikoidy, tvorba, sekrece a účinky 141. Řízení metabolizmu Ca2+ 142. Význam Ca2+ v organizmu 143. Stavba a funkce kůry nadledvin, produkce hormonů, účinky, řízení 144. Tvorba, účinky a metabolizmus katecholaminů 145. Účinky hormonů štítné žlázy 146. Tkáňové hormony, charakteristiky, přehled 147. Hormonální systémy související s reprodukcí 148. Ovariální a menstruační cyklus 149. Ženský reprodukční systém 150. Mužský reprodukční systém 151. Fyziologie těhotenství, endokrinní funkce placenty, laktace a její řízení, složení mléka 152. Funkce vývodných cest močových, mikční reflex 153. Vznik svalového stahu, membránový potenciál 154. Nervosvalová ploténka, stavba, funkce 155. Řízení činnosti kosterního svalu, inervace, motorická jednotka 156. Kosterní sval, mechanika svalového stahu, únava, metabolizmus, zdroje energie 157. Základní typy svalů ‑ jejich funkce a inervace 158. Svalová vřeténka, γ-systém, Golgiho šlachové tělísko 159. Svalový tonus, typy, význam, řízení 160. Hladká svalovina, fyzikální a fyziologické vlastnosti hladkého svalu, řízení tonu 161. Stavba a funkce nervové buňky 162. Membránové potenciály 163. Klidový membránový potenciál, podmínky vzniku 164. Iontová a molekulární podstata akčního potenciálu nervového vlákna, srovnání AP a PSP 165. Podmínky vzniku akčního potenciálu a jeho vedení, refrakterní fáze, vliv kalémie 166. Akční potenciál nervového vlákna, hladkého, srdečního a kosterního svalu – srovnání 167. Postsynaptické potenciály, vznik a význam 168. Stavba a funkce synapse 169. Presynaptická a postsynaptická inhibice, postsynaptické potenciály 170. Synaptické mediátory a modulátory 171. Mediátorové systémy 172. Neurosekrece 173. Gliové buňky, typy, funkce; hematoencefalická bariéra 174. Glie a regulace extracelulární koncentrace kalia v CNS 175. Vnitřní prostředí CNS 176. Klasifikace nervových vláken 177. Interneuronální integrační mechanizmy, presynaptické a postsynaptické modulační okruhy 178. Reflex a jeho jednotlivé prvky, klasifikace reflexů 179. Metabolizmus nervové tkáně, životní cyklus nervové buňky 180. Komorový systém, mozkomíšní mok ‑ tvorba, složení a význam 181. Fylogenetický a ontogenetický vývoj CNS 182. Molekulární biologie receptorů (stavba, možnosti ovlivnění agonisty, antagonisty, modulace) 183. Receptory, činnost, rozdělení 184. Receptorový potenciál, adaptace 185. Chuť a čich 186. Optický aparát oka; okohybné svaly, pohyby očí, prostorové vidění 187. Neurofyziologie sítnice 188. Funkce sítnice, zraková dráha, projekční oblasti 189. Funkce středního a vnitřního ucha a sluchová dráha 190. Statokinetické čidlo, mechanizmy řízení rovnováhy 191. Kožní čití, dotek, tlak, termorecepce 192. Percepce bolesti 193. Funkce míchy 194. Přehled mechanizmů řízení hybnosti 195. Monosynaptické a polysynaptické míšní reflexy, význam 196. Obranné reflexy , význam 197. Napínací a obrácený napínací reflex, význam 198. Postojové a vzpřimovací reflexy, význam 199. Spinální centra motoriky, alfa a gama motoneurony 200. Cholinergní systém, význam 201. Katecholaminergní systém, význam 202. Serotoninergní systém, význam 203. Opěrná a cílená motorika 204. Činnost bazálních ganglií 205. Funkce mozečku 206. Bdění a spánek 207. Fyzikální podstata elektrických projevů mozku, metody jejich zpracování 208. Funkce talamu 209. Funkce retikulární formace 210. Funkce limbického systému 211. Centrální oddíly autonomního nervového sytému 212. Periferní oddíly ANS, ovlivnění jednotlivých orgánů autonomním nervovým systémem 213. Funkce hypotalamu 214. Nepodmíněné reflexy, motivace, emoce, instinkty 215. Mechanismy učení a paměti, podmíněný reflex 216. Mechanismy řízení chování 217. Specifické rysy nervové činnosti u člověka, řeč 218. Projekční a senzorické oblasti mozkové kůry 219. Asociační oblasti mozkové kůry 220. Dominance a specializace hemisfér 221. Biologické rytmy 222. Nervová a humorální regulace cévního systému, vazomotorické nervy 223. Řízení dýchání: dechové centrum, vliv periferních a centrálních receptorů 224. Řízení sekrece hormonů 225. Funkční morfologie hypotalamo‑hypofyzárního systému 226. Tropní (glandotropní) hormony adenohypofýzy 227. Hormony neurohypofýzy 228. Regulační vztahy hypotalamu, hypofýzy a nadledvin
ZKUŠEBNÍ OTÁZKY - PRAKTICKÁ ČÁST 1. Membránový potenciál Model membránového potenciálu, blokátory Na+ a K+ kanálů – účinky Vliv výkyvů koncentrace K+ na KMP Propustnost membrány pro K+, spontánní depolarizace 2. Krevní elementy Hodnocení erytrocytární řady krevního obrazu, význam Stanovení koncentrace hemoglobinu, význam Posuny v bílé krevní řadě, sedimentace, známky zánětu, význam 3. Hemostáza Účast trombocytů v hemostáze Aktivovaný parciální tromboplastinový čas (APTT), význam vyšetření Tromboplastinový čas (Quick), INR, význam vyšetření Principy inhibice hemokoagulace in vivo a in vitro, monitorování této léčby 4. Krevní skupiny Krevní skupiny, předtransfuzní vyšetření, krevní převod, praktické příklady Inkompatibilita matky a plodu v Rh systému Inkompatibilita v AB0 systému, potransfuzní reakce 5. Kardiovaskulární systém Měření krevního tlaku, význam Srdeční ozvy Vliv gravitace na krevní tlak Měření centrálního žilního tlaku (CVP), význam 6. EKG EKG – zapojení základních svodů, princip zobrazení výchylek napětí v jednotlivých svodech EKG – analýza kmitů a vln EKG – význam vyšetření 7. Respirační systém Vitální kapacita plic, statická spirometrie, význam vyšetření Dynamická spirometrie, význam vyšetření Osobní spirometrie, FVC, FEV1, PEF – význam Saturace SpO2, princip a význam vyšetření 8. Metabolizmus Měření energetické přeměny u potkana, funkce štítné žlázy Měření energetické přeměny u člověka, princip Denní energetická bilance u člověka, posouzení nadváhy 9. Glykémie Reakce organismu na příjem glukózy Orální glukózový toleranční test, význam vyšetření Osobní glukometrie, princip vyšetření, význam 10. Ledviny Osmotická a vodní polyurie Glomerulární filtrace, vyšetření clearance, význam Ovlivnění diurézy (bilance tekutin, výkyvy v průtoku krve ledvinou, důsledky zablokování Na-K-2Cl transportéru v Henleově kličce) 11. Zrak Visus, stanovení blízkého a vzdáleného bodu Refrakční vady, presbyopie Oftalmoskopie, astigmatizmus, perimetrie 12. Autonomní nervový systém Ovlivnění fyziologických funkcí sympatikem a parasympatikem Stavy organismu (podněty) vedoucí ke zvýšené produkci katecholaminů Vagové manévry, vegetativní reflexy, praktické použití 13. CNS, statokinetika Reflexy u člověka (myotatické, exteroceptivní, ERP, pupilární RFX), význam vyšetření Vyšetření mozečku Vyšetření kinetického čidla - hodnocení nystagmu, ataxie 14. Sluch Vyšetření sluchu – ladičkové zkoušky, zkouška řečí Audiometrie Tympanometrie 15. Zátěž Reakce organizmu na zátěž Význam ergometrického vyšetřování, Test W170 Metabolické změny v průběhu stupňující se zátěže, VO2max Poslední úprava: Jandová Kateřina, MUDr., Ph.D. (17.09.2025)
|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||