PředmětyPředměty(verze: 849)
Předmět, akademický rok 2019/2020
   Přihlásit přes CAS
Úvod do historie II. - YBHA002
Anglický název: Introduction to History II.
Zajišťuje: Studium humanitní vzdělanosti - Historický modul (24-HM)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2018
Semestr: letní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Staré označení: YBZB50000
Poznámka: student může plnit i v dalších letech
Garant: doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D.
Mgr. Markéta Pražáková Seligová, Ph.D.
Anotace -
Poslední úprava: Mgr. Martin Vrabec, Ph.D. (09.05.2019)
Úvod do historie I., II. je dvousemestrální přednáškový cyklus, který posluchačům v prvním semestru představuje základní specifika dějezpytného přístupu a pojedná o charakteru jednotlivých historických epoch a některých podstatných jevů nebo institucí, s těmito epochami spjatých. V druhém semestru pak pojednává zejména téma proměny mocensko-politických systémů od antiky po dnešek a téma vývoje křesťanské církve v Evropě. Zimní semestr (I.) je zakončen zápočtem na základě písemného testu, letní semestr (II.) je zakončen zkouškou. Zkouška z Úvodu do historie II. má podobu písemného testu a přistoupit k ní je možné v závěru prvního ročníku a v průběhu druhého ročníku. Atestaci je nutné získat nejpozději do konce druhého ročníku. Zkouška má podobu písemného testu, který ověřuje znalost resp. porozumění povinným textům, které jsou uvedeny v sylabu předmětu. Ke zkoušce jsou zároveň vypsány tématické okruhy, ke kterým je žádoucí jednotlivé studijní texty vztahovat (platí, že jednotlivé texty jsou relevantní k jednomu, ale nezřídka také ke dvěma či třem tématickým okruhům, a proto nejsou samotným seznamem k určitým tématům přiřazeny). Při hodnocení výkonu studenta se klade důraz zejména na porozumění charakteru jednotlivých historických jevů, chápání souvislostí; faktografické podrobnosti mají svůj význam tehdy, jsou-li pro výklad funkční, pro znalost dat platí totéž s tím, že student má být vždy schopen charakterizovaný jev časově (popř. místně) zařadit. Ke zkoušce je možné přistoupit teprve po získání zápočtu z Úvodu do historie I. Zároveň doporučujeme přistoupit k prvnímu pokusu až po té, co proběhne celý cyklus přednášek v letním semestru, tj. až ve zkouškovém období LS. Případné druhé a třetí pokusy lze pak realizovat v průběhu druhého ročníku.
Požadavky k zápisu
Poslední úprava: Mgr. Martin Vrabec, Ph.D. (09.05.2019)

Termíny pro zkoušku z Úvodu do historie II. jsou vypisovány jak pro zimní, tak pro letní semestr vždy na začátku celého semestrálního období v definitivním (a dostatečném) počtu. Přihlásit se k termínu bude moci pouze student, který již získal zápočet za zimní semestr. Doporučujeme realizovat první pokus o získání atestace do konce druhého semestru studia a zbylé dva pokusy si v případě neúspěchu nechat na 3. semestr, popř. 4 semestr. Je zcela věcí studenta, kdy své pokusy podnikne a zda je realizuje všechny. Pokus propadá pouze v případě, že se student k termínu zaregistruje, ale bez omluvy se - aniž by se odhlásil - ke zkoušce nedostaví. Relevantní omluvou je pouze lékařsky doložená nemoc.

Metody výuky
Poslední úprava: Mgr. Markéta Pražáková Seligová, Ph.D. (06.02.2019)

Přednášky k Úvodu do historie II. (pondělí, 14:00-15:20, Jinonice 1034)

 

18.2. – informace ke zkoušce (Seligová);

25.2. – mocenské systémy v~antickém Řecku (Seligová);

4.3. – mocenské systémy v~antickém Římě (Seligová);

11.3. – lenní systém (Seligová);

18.3. – stavovský systém (Tuček);

25.3. – absolutismus (Tuček);

1.4. – vznik občanské společnosti a liberalismus (Tuček);

8.4. – křesťanství a středověká církev (Zaoral);

15.4. – reformace (Horský);

22.4. - státní svátek (velikonoční pondělí);  

29.4. – reformace (Horský);

6.5. – proces konfesionalizace západoevropských církví a společnosti (Nešpor);

13.5. - sekularizace (Nešpor);

 

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Martin Vrabec, Ph.D. (09.05.2019)

ZÁKLADNÍ TÉMATICKÉ OKRUHY K ÚVODU  DO  HISTORIE II.

 

 

 1/ POLITICKÉ INSTITUCE ANTICKÉHO ŘECKA

 

 2/ POLITICKÉ INSTITUCE ANTICKÉHO ŘÍMA

 

 3/ LENNÍ SYSTÉM

 

4/ STAVOVSKÝ SYSTÉM

 

 5/ ABSOLUTISMUS

 

 6/ STŘEDOVĚKÁ MĚSTA

 

 7/ PODDANSTVÍ A NEVOLNICTVÍ

 

 8/ HOSPODÁŘSVÍ VE STŘEDOVĚKU A RANNÉM NOVOVĚKU

 

 9/ POPULAČNÍ VÝVOJ A DĚJINY RODINY

 

 10/ KŘESŤANSTVÍ A CÍRKEV DO 16. STOLETÍ

 

 11/ KATOLICKÁ CÍRKEV PO TRIDENTSKÉM KONCILU

 

  12/ EVROPSKÁ REFORMACE

 

 13/ HUMANISMUS A RENESANCE

 

 14/ OSVÍCENSTVÍ

 

 15/ SEKULARIZACE

 

 16/ PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE A URBANIZACE

 

 17/ NÁRODNÍ HNUTÍ A FORMOVÁNÍ MODERNÍCH NÁRODŮ

 

 18/ LIBERALISMUS A FORMOVÁNÍ OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI

 

 19/ TOTALITNÍ REŽIMY 20.STOLETÍ

 

 

 

 

 

                            LITERATURA  K ÚVODU  DO  HISTORIE

 

Lesley Adkins - Roy A.Adkins, Starověké Řecko. Encyklopedická příručka, Praha 2011 (vybrané pasáže);

 

Lesley Adkins - Roy A.Adkins, Antický Řím. Encyklopedická příručka, Praha 2012 (vybrané pasáže);

 

D.Miller, J.Coleman, W.Connolly, A.Ryan, Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Praha 2000: heslo LIBERALISMUS, SOVĚTSKÝ KOMUNISMUS, FAŠISMUS, NÁRODNÍ SOCIALISMUS;

 

Fernand Braudel, Dynamika kapitalismu, Praha 1999, s.26-46;

 

Richard van Dülmen, Kultura a každodenní život v raném novověku III, s. 13-43;

 

Ludmila Fialová a kol., Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1996, s.43-49 a 93-100;

 

Pavel Floss, Proměny vědění, Praha 1978, s.161-188;

 

Jacques Le Goff - Jean-Claude Schmidt (ed.), Encyklopedie středověku, Praha 2002, hesla Církev a papežství (s. 64-80), Král (s.305-320), Mnišské řády (s.392-403), Shromáždění (s.654-663);

 

Adolf von Harnack, Dějiny dogmatu, Praha 1903 (a další vyd.), s. 339-346;

 

Milan Hlavačka, Habsburská monarchie na cestě od absolutismu ke konstitucionalismu, in: Kroměřížský sněm 1848-1849 a tradice parlamentarismu ve střední Evropě, Kroměříž 1998, s.159-164;

 

František Hoffmann, Středověké město v Čechách a na Moravě, Praha 2009, s.393-416;

 

Petr Horák, Počátky novodobého evropského myšlení a "nové vědy", in: J.Cetl - P.Horák - R.Hošek - J.Kudrna, Průvodce dějinami evropského myšlení, Praha 1985, s.173-200;

 

Pavla Horská - Eduard Maur - Jiří Musil, Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa, Praha 2002, s.7-43;

 

Jan Horský, Poddanství - vrchnostenský systém - středověký a raněnovověký venkov, SIS;

 

Jan Horský, Proměny evropské společnosti v období ranného novověku (16.-18.století), SIS;

 

Jan Horský, Státně mocenské struktury v evropské středověké a raněnovověké společnosti, SIS;

 

Jan Horský, Středověká města, SIS;

 

Jan Horský - Markéta Seligová, Rodina našich předků, Praha 1997, s.12-25;

 

Miroslav Hroch, V národním zájmu, Praha 1999, s.7-52;

 

Ulrich Im Hof, Evropa a osvícenství, Praha 2001, s. 7-14  a 153-160;

 

František Kutnar, Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu, Praha 1948, s. 21-27;

 

Massimo Livi Bacci, Populace v evropské historii, Praha 2003, s.154-170;

 

René Rémond, Náboženství a společnost v Evropě, Praha 2003, s. 47-56, 77-81, 147-165;

 

Rudolf Říčan, Od úsvitu reformace k dnešku, Praha 1948, s. 79-111, s. 149-161;

 

Hagen Schulze, Stát a národ v evropských dějinách, Praha 2003, s.11-37, 52-74, 95-113 a 250-264;

 

Karel Stloukal, Západní Evropa v době merovejské a karolovské, in: Josef Šusta (vyd.), Dějiny lidstva od pravěku k dnešku III, Praha 1937, s. 275-281;

 

Alena Teichová a kol., Dějiny středověku II, Praha 1968 (ediční řada Světové dějiny, svazek 3), s.59-69 a 307-326;

                                                                                

Otto Urban, Český liberalismus v 19. století, in: Český liberalismus texty a osobnosti, Praha 1995, s.15-27;

 

František Žilka, Ježíš Kristus a začátky církve křesťanské, in: Josef Šusta (vyd.), Dějiny lidstva od pravěku k dnešku, díl II: Římské impérium, jeho vznik a rozklad, Praha 1936, s. 389-445;

 

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Markéta Pražáková Seligová, Ph.D. (12.06.2019)

Z testu pro Úvodu do historie II. lze získat max. 28 bodů.

Známka ze zkoušky je odvozena od následující bodové škály: 0-11 b. = známka 4 (neprospěl);

                                                                                                                     12-15 b. = známka 3;

                                                                                                                     16-21 b. = známka 2;

                                                                                                                     22-28 b. = známka 1.

Bodový zisk z testu je evidován přímo u známky ze zkoušky v SISu (v rubrice "Poznámka").

Studijní opory
Poslední úprava: Mgr. Alžběta Wolfová (28.05.2018)

http://moodle.fhs.cuni.cz/course/view.php?id=464

Audionahrávky přednášek: http://moodle.fhs.cuni.cz/mod/data/view.php?id=18260

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK