|
|
| Soubory | Komentář | Kdo přidal | |
 |
JMB535_TS_Weiss_bezpecnostniproblemysoucasnosti_reader.pdf | Monika Nigrinová | |
|
||
|
Poslední úprava: HANDL (31.08.2020)
|
|
||
|
Poslední úprava: HANDL (31.08.2020)
1) Seznámit studenty s klíčovými parametry předmětu a jeho organizaci 2) Vysvětlit hlavní atributy bezpečnostního prostředí v Evropě po skončení studené války 3) Ověřit charakter a stupeň znalostí a pochopení probírané látky |
|
||
|
Poslední úprava: HANDL (07.09.2020)
Základní literatura: |
|
||
|
Poslední úprava: doc. JUDr. Vladimír Handl, CSc. (27.04.2023)
Metody výuky – kurz je založen na: 1) Výkladu klíčových problémů formou blokové přednášky 2) Aktivním samostudiu studenta založeném na využití studijní opory 3) Ověření znalostí a pochopení látky předmětu formou testu a písemné práce 4) Individuálních konzultacích
Výuka probíhá online, viz: Join Zoom Meeting https://cesnet.zoom.us/j/94978697795
|
|
||
|
Poslední úprava: HANDL (23.12.2020)
A) Seminární práce v rozsahu 10 stran textu. Student diskutuje a vybírá téma v rámci konzultací s vyučujícím předmětu. Doporučuje se soustředit se na témata analyzující vybraného aktéra a jeho reakci na vybranou bezpečnostní hrozbu. Zdroje pro práci musejí obsahovat minimálně 10 různých akademických zdrojů, přičemž část z nich musí být cizojazyčná. Práce musí mít jasnou výzkumnou otázku, která jde nad rámec popisu faktů (v ideálním případě otázka začíná slovem proč), výklad metody hledání odpovědi a závěr, v němž je výzkumná otázka zodpovězena. Práce sleduje následující strukturu:
1) Krátký úvod Struktuře se budeme krátce věnovat i během přednášky. Hodnocení: Seminární práce max. 60 bodů; zkouška max. 40 bodů. Hodnocení studentů je založeno na škále písmen A-F, která vychází z Opatření děkanky číslo 17/2018. Test i seminární práce musejí získat minimálně hodnocení E. |
|
||
|
Poslední úprava: HANDL (23.12.2020)
Bezpečnostní problémy současnosti, povinné údaje pro SIS:
Sylabus: 1) Úvodní informace 2) Nové bezpečnostní hrozby 3) Mezinárodní právo a organizace 4) SZBP/SBOP, NATO 5) Terorismus 6) Nefunkční státy 7) Další hrozby – energetická bezpečnost, migrace
Bezpečnostní problémy současnosti – studijní opora:
I. Cíle předmětu:
1) V rámci blokové výuky seznámit studenty v základních bodech s klíčovými problémy předmětu, charakteristikou studijní literatury a organizací distanční výuky včetně popisu a vysvětlení práce se studijními oporami a pomůckami.
2) V rámci tematického zaměření předmětu umožnit studentům, aby pochopili a) hlavní rysy nového bezpečnostního prostředí po skončení studené války b) základní charakteristiky a silné a slabé stránky organizace mezinárodní bezpečnosti c) specifičnost a vzájemný vztah hlavních bezpečnostních organizací v Evropě – EU a NATO d) souvislosti a důsledky boje proti terorismu e) koncept nefunkčního státu a na něj navázaný široké pojetí bezpečnostní politiky f) vzájemnou provázanost bezpečnostních hrozeb
3) Ověřit charakter a stupeň pochopení probírané látky studenty formou úkolů (testů a písemných prací) zadaných v bodech IV a V
Poznámka: pro zvládnutí předmětu je nutné absolvovat řadu úkolů a nastudovat příslušný objem literatury. Stanovení studijní zátěže vychází z celkového kreditového hodnocení předmětu, které činí 8 kreditů, přičemž pracovní zátěž, resp. objem práce nutný k získání jednoho kreditu činí zhruba 30 hodin; v případě tohoto předmětu tedy zhruba 240 hodin. Studijní zátěž dále předpokládá kvalifikované přečtení 5-6 stran odborného textu za hodinu, což znamená zhruba 150-180 tiskových stran na 30hodin práce (1kredit).
II. Klíčová slova: Bezpečnost; nové bezpečnostní hrozby; sekuritizace; terorismus, nefunkční státy, komplexní přístup.
III. Strukturovaná výkladová část:
1. Přímá výuka zahrnuje blokovou přednášku v délce dvou výukových jednotek (celkem 160 minut) za semestr
Struktura přednášky: a) popis a vysvětlení cílů předmětu a jeho organizace b) seznámení se základní literaturou k předmětu c) vysvětlení charakteru bezpečnostního prostředí po skončení studené války d) rozšíření a prohloubení konceptu bezpečnosti; sekuritizace e) hlavní bezpečnostní organizace a jejich vztahy f) vybrané nové bezpečnostní hrozby g) stanovení způsobu a termínů zkoušení a komunikace mezi vyučujícím a studenty h) co si student po absolvování předmětu odnese
2. Nepřímá výuka zahrnuje následující tematické bloky
a) nové bezpečnostní hrozby: v tomto bloku je hlavním tématem charakter bezpečnostního prostředí po skončení studené války a přesun pozornosti na nový typ hrozeb; pozornost je věnována otázce rozšíření a prohloubení konceptu bezpečnosti, resp. otázce konstrukce v. objektivní existence hrozeb
Klíčová slova: hrozba; účinný multilateralismus; sekuritizace
Základní přehled získáte po prostudování:
EEAS, Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa. Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Brusel, 2016 (37 s.). Evropská rada, Bezpečná Evropa v lepším světě: Evropská bezpečnostní strategie. Brusel, 12.12.2003 (14 s.). Heisbourg, F., A New Security Landscape: the End of the Post-Cold War Era, Asia-Pacific Review, vol. 10, no. 1, 2003, s. 52-63 (12 s). Van Munster, R., Logics of Security: The Copenhagen School, Risk Management and the War on Terror. Political Science Publications 10/2005, University of Southern Denmark (14 s.). Weiss, T., Role policie a armády v Evropské unii: analýza evropské a národní úrovně s využitím případové studie České republiky. Praha: Karolinum, 2014, kapitoly 1-2 (celkem 90 s.)
Kontrolní otázky:
1. Jaké hrozby ustoupily do pozadí po skončení studené války a jaké naopak získaly na aktuálnosti? 2. Jak definuje kodaňská škola bezpečnost a jak se tím liší od předchozích přístupů? 3. Co obnáší rozšíření a prohloubení konceptu bezpečnosti a jak proměňuje bezpečnostní politiku?
b) mezinárodní právo a organizace: v tomto bloku je hlavním tématem organizace mezinárodní bezpečnosti na globální a mezinárodní úrovni; pozornost je věnována odpovědnosti státu za bezpečnost a jejím limitům
Klíčová slova: bezpečnost státu; bezpečnost jednotlivce; lidská bezpečnost; Rada bezpečnosti OSN
Základní přehled získáte po prostudování:
Makinda, S.M., International Law and Security: Exploring a Symbiotic Relationship, Australian Journal of International Affairs, vol. 51, no. 3, 1997, s. 325-338 (14 s.). Oberleitner, G., Human Security: A Challenge to International Law?, Global Governance, vol. 11, 2005, s. 185-203 (19 s.). Weiss, T.G., The Illusion of UN Security Council Reform, The Washington Quarterly, vol. 26, no. 4, 2003, s. 147-161 (16 s.).
Kontrolní otázky:
1. Jaké má lidská bezpečnost důsledky pro právo státu na nezasahování do vnitřních záležitostí? 2. Je RB OSN schopna řešit současné bezpečnostní hrozby? 3. Čím se liší bezpečnost státu od bezpečnosti jednotlivce?
c) SZBP/SBOP, NATO: v tomto bloku je hlavním tématem organizace evropské bezpečnosti a vzájemný vztah Evropské unie a NATO; pozornost je věnována transatlantickým vztahům a odpovědnosti za evropskou obranu
Klíčová slova: transatlantické vztahy; nedělitelnost bezpečnosti; sdílení břemene
Základní přehled získáte po prostudování:
Peterson, J., All in the (Dysfunctional) Family? Transatlantic Relations after Iraq, Current History, vol. 103, no. 676, 2004, s. 355-363 (9 s.). Smith, S.J., Gebhard, C., EU-NATO relations: running on the fumes of informed deconfliction. European Security, vol. 26, no. 3, 2017, s. 303-314 (11 s.).
Kontrolní otázky:
1. Co je předmětem sporu mezi evropskou částí NATO a USA? 2. Jakým překážkám čelí spolupráce EU a NATO?
d) Terorismus: v tomto bloku je hlavním tématem koncept boje proti terorismu, coby příklad tzv. nové bezpečnostní hrozby; pozornost je věnována praktickým souvislostem a otázke dopadu na občanské svobody
Klíčová slova: hrozba; bezpečnost a svoboda; protiteroristická politika
Základní přehled získáte po prostudování:
Lewis, O., Conceptualizing State Counterterrorism. In: Romaniuk, S.N. et al., The Palgrave Handbook of Global Counterterrorism Policy. London: Palgrave Macmillan, 2017, s. 3-37 (35 s.). Deflem, M., Europol and the Policing of International Terrorism: Counter-Terrorism in a Global Perspective, Justice Quarterly, vol. 23, no. 3, 2006, s. 336-359 (24 s.). O'Brien, P., Counter-terrorism in Europe: the elusive search for order. European Security, vol. 25, no. 3, 2016, s. 366-384 (19 s.).
Kontrolní otázky:
1. Jak lze definovat terorismus? 2. Na jakých principech funguje mezinárodní spolupráce v boji proti terorismu? 3. Jaké jsou právní a politické limity boje proti terorismu?
e) Nefunkční státy: v tomto bloku je hlavním tématem otázka nefunkčních států a možnostem, jak selhání státních institucí zabránit či jej zvrátit; pozornost je věnována konkrétním způsobům zvyšování stability křehkých států v politice Evropské unie
Klíčová slova: nefunkční stát; politika rozšiřování; stabilita; rozvoj
Základní přehled získáte po prostudování:
Ehrenreich Brooks, R., Failed States, or the State as Failure?, The University of Chicago Law Review, vol. 72, no. 4, 2005, s. 1159-1196 (38 s.). Stefanova, B., The European Union as a Security Actor: Security Provision through Enlargement, World Affairs, vol. 168, no. 2, 2005, s. 51-66 (16 s.).
Kontrolní otázky:
1. Co je to nefunkční stát a čím se liší od funkčního? 2. Jakým způsobem se Evropská unie pokouší stabilizovat své sousedství? 3. Jaké jsou bezpečnostní dopady selhání státu?
f) Další hrozby - energetická bezpečnost, migrace: v tomto bloku je hlavním tématem otázka provázanosti bezpečnostních hrozeb na příkladu vazby stabilita-migrace a energetická-environmentální bezpečnost; pozornost je věnována limitům sektorového přístupu a konceptu komplexního přístupu
Klíčová slova: energetika; migrace; sekuritizace; volný pohyb
Základní přehled získáte po prostudování:
Faist, T., "Extension du domaine de la lutte": International migration and security before and after September 11, 2001, The International Migration Review, vol. 36, no. 1, 2002, s. 7-14 (8 s.). Bermejo, R., Migration and Security in the EU: Back to Fortress Europe?. Journal of Contemporary European Research, vol. 5, no. 2, 2009, s. 207-224 (19 s.). Cherp, A., Jewell, J., The concept of energy security: Beyond the four As. Energy Policy, vol. 75, 2014, s. 415-421 (7 s.).
Kontrolní otázky:
1. Jaká je souvislost mezi bezpečností a migrací? 2. Jaké typy hrozeb souvisejí s energetickou politikou? 3. Jak souvisí energetická a environmentální bezpečnost? 4. Jak spolu souvisejí hrozby, které identifikuje Evropská bezpečnostní strategie z roku 2003 (text z bloku a)?
Celkový počet tiskových stran: 425
IV. Úkoly k řešení
1. Seminární práce v rozsahu 10 stran textu. Student diskutuje a vybírá téma v rámci konzultací s vyučujícím předmětu. Doporučuje se soustředit se na témata analyzující vybraného aktéra a jeho reakci na vybranou bezpečnostní hrozbu. Zdroje pro práci musejí obsahovat minimálně 10 různých akademických zdrojů, přičemž část z nich musí být cizojazyčná.
Práce musí mít jasnou výzkumnou otázku, která jde nad rámec popisu faktů (v ideálním případě otázka začíná slovem proč), výklad metody hledání odpovědi a závěr, v němž je výzkumná otázka zodpovězena. Práce sleduje následující strukturu: 1) Krátký úvod; 2) Přehled debaty k tématu (co o tématu víme; v přírodních vědách často nazývané „přehled dosaženého poznání“); 3) Otázka a metodologie, tj. na co práce odpovídá a jak; 4) Popis dat, tj. provedení kroků definovaných v metodologické části; 5) Diskuse; 6) Krátký závěr.
Cílem úkolu je naučit studenta v rámci tohoto předmětu: a) výběru vhodného tématu odpovídajícího danému formátu práce b) zpracovat toto téma v návaznosti na metodicky a metodologicky zaměřené kurzy z prvního ročníku v podobě kvalitní seminární práce c) provázat v práci otázku, metodu a vyhodnocení dat
2. Test – viz bod V
V. Test – cvičná varianta
Cílem tohoto testu, který je nácvikem na reálný zkouškový test, je procvičit znalosti nutné ke zvládnutí předmětu jednak na úrovni pochopení charakteru nového bezpečnostního prostředí po skončení studené války, jednak na úrovni porozumění problémů, které bezpečnostním strukturám činí reakce na nové hrozby, tak jak jsou předneseny v rámci bloku přímé výuky a popsány v povinné literatuře v rámci bloku nepřímé výuky (III/1-2). Test je koncipován ve formě otevřených otázek, které umožňují testovat nejen znalost konceptů a faktů, ale také jejich souvislosti a kontext.
1) Vysvětlete termín účinný multilateralismus (effective multilateralism) představený Evropskou bezpečnostní strategií.
2) Vysvětlete vztah mezi referenčním aktérem, hrozbou a aktérem sekuritizace v procesu sekuritizace.
3) Vysvětlete, jakým způsobem může být boj proti terorismu kritizován z pozice ochránců lidských práv a svobod.
4) Vysvětlete, jakým hrozbám musejí státy čelit v oblasti environmentální bezpečnosti a jaké důsledky to má pro rozdělení kompetencí v rámci státního systému zajišťování bezpečnosti.
5) Zvolte si příklad evropské země a vysvětlete, jak se změnila její bezpečnostní situace po skončení studené války.
6) Vysvětlete termín „nedělitelnost bezpečnosti“ v kontextu Severoatlantické aliance a jakou roli hraje ve vztahu k současným transatlantickým vztahům.
7) Zvolte si jednu „novou“ bezpečnostní hrozbu a diskutujte, v jakém smyslu je nová a jestli ji za novou skutečně můžeme považovat.
8) V čem spočívá splývání vnitřní a vnější bezpečnosti a jaké má důsledky pro bezpečnostní politiku evropských států?
VI. Časový režim a kreditové ohodnocení plnění studijních povinností
1. Harmonogram plnění úkolů a) přímá výuka b) studium literatury zadané v rámci bodu III c) příprava tématu seminární práce včetně studia metodologické literatury d) napsání seminární práce, její odevzdání a případná obhajoba e) prověření znalostí získaných samostudiem literatury v bodu III formou testu f) průběžné konzultace a vyhodnocení kurzu |
|
||
|
Poslední úprava: HANDL (07.09.2020)
Absolvování předmětů: |