Dějiny evropského myšlení - JMB023

• Anglický název: A History of European Thought
• Zajišťuje: Katedra německých a rakouských studií (23-KNRS)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2021
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (140)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: JTB006
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D.
• Vyučující: PhDr. Mgr. Alena Zelená, Ph.D.
• Je prerekvizitou pro: JMB413, JMB029, JMB013, JMB015, JMB009, JMB052, JMB017, JMB011

Anotace

Kurz nabízí pohled na vybraná témata evropského myšlení, jak je formovala filozofická diskuse od starověku až po současnost.Kurz se tedy věnuje následujícím tématům, které souvisejí s celkovým zaměřením studia MTS:
1. teorie / filosofie poznání
2.filosofie výchovy a vzdělávání
3. etika
4. politika
5. filosofie dějin
V kurzu vyjdeme ze současných úvah o vyjmenovaných tématech a budeme hledat jejich počátky v dějinách filozofie, kritické hlasy ze současnosti i z minulosti a zaměříme se na to, jak se různé myšlenky často prolínají v různých podobách dějinami myšlení a jak teprve pohled na příběh jejich vzniku může osvětlit jejich skutečný význam.

Poslední úprava: Tomečková Jiřina, Mgr. (26.09.2023)

Cíl předmětu

Cílem kurzu je seznámit posluchače se základními autory, pojmy a problémy evropského myšlení od jeho počátku v
antickém Řecku až po 20. století. Kurz je koncipován jako přehledový, jeho součástí je však samostatná domácí příprava,
spočívající v prvé řadě v četbě příslušné povinné primární literatury (viz níže). Kurz se zaměřuje na vývoj pohledu na následující témata:
1. stát, právo a spravedlnost
2. výchova
3. etika a mravnost
4. poznání, tj. noetika

5. dějiny

Poslední úprava: Tomečková Jiřina, Mgr. (26.09.2023)

Podmínky zakončení předmětu

Aktualizováno pro ZS 2024/2025:

Pro úspěšné absolvování kurzu je nutno :

1. odevzdat  1 krátkou esej - bude psána jako midterm, tedy první zhruba v  polovině semestru - u psaní bude možno využívat primární texty, které si studenti  přečtou v rámci své přípravy, i vlastní poznámky. Esej může být nahrazena skupinovým referátem. Psaní esejů proběhne v časovém rozpětí jedné přednášky, tedy 80 minut. Studenti, kteří se nebudou moci dostavit nastanovený termín psaní eseje, napíšou si ji po domluvě s garantem předmětu v náhradním termínu.

Téma: Jak  a co poznáváme a jaká je v poznání role jazyka a paměti a jak můžeme poznání dále předat

Texty:  Platón: Kratylos – ukázka: 383a-390e;423a-440b, Komenský: Věječka moudrosti, Nietzsche: Pravda a lež ve smyslu nikoliv morálním, F. Bacon: ukázka z knihy Nové organon (Předmluva a aforismy 1-62), Rousseau: Rozprava o vědách a umění, ukázka z knihy W. Jamese: Pragmatismus – kap. 1 a 2, Todorov: Objevení Ameriky (ukázka)

2. . úspěšně absolvovat závěrečný test - bude vypsáno 6 termínů, z toho 1 v předtermínu. Další termíny již vypsány nebudou Hodnocení vychází ze škály A až F dle Opatření děkanky 17/2018: https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018 nebo v anglické verzi:https://www.fsv.cuni.cz/opatreni-dekanky-c-172018aj

 Hodnocení vychází přibližně ze struktury:

test: 51 procent

esej/referát: 49 procent

Přihlížet se ovšem bude i k účasti v diskusích během přednášek

 Závěrečný test se bude konat prezenčně. Jeho úspěšné zvládnutí je podmínkou pro absolvování předmětu.

 

Více viz. SMĚRNICE S_SO_002: Organizace zkouškových termínů, kontrol studia a užívání klasifikace A–F na FSV UK. 

Poslední úprava: Zelená Alena, PhDr. Mgr., Ph.D. (05.11.2024)

Literatura

•Platón: Kratylos – ukázka: 383a-390e;423a-440b 

•Komenský: Věječka moudrosti – ukázka

•Nietzsche: Pravda a lež ve smyslu nikoliv morálním

•F. Bacon: ukázka z knihy Nové organon: Předmluva a aforismy 1-62

•W. James: Pragmatismus – kap. 1 a 2

•Platón – ukázky z Ústavy

•Aristoteles ukázky z Politiky

Todorov: Dobytí Ameriky - ukázka

•Machiavelli: Vladař – ukázka

•Kant: K věčnému míru

•Hobbes: ukázka z O občanu - ukázka

•Locke: ukázka z Druhého pojednání o vládě - ukázka

•Rousseau: Rozprava o vědách a umění – ukázka

Rousseau: Rozprava o vědách a umění

Comte: ukázka z Kurzu pozitivní filozofie

Halbwachs: Kolektivní paměť (ukázka)

Havel: Proslov pči pčílržtosti udělení Mírové ceny německých knihkupců

Poslední úprava: Zelená Alena, PhDr. Mgr., Ph.D. (06.01.2025)

Sylabus

 Sylabus kurzu (aktualizováno pro ZS 2024/2025):

1. (3.10.)       Úvodní hodina, seznámení s požadavky k absolvování předmětu, téma Jazyk: Jak funguje, jak se utváří pojmy, k čemu jazyk potřebujeme, jak ovlivňuje naše poznání. Jak se od od Platóna, přes Augustina, F. Bacona, Hegela, F. Nietzsche aj. dostaneme k moderní sémiotice, analytické filozofii a postmoderně

Četba: Havel: ukázka z proslovu o moci slova

2.  (10.10.)     Výchova / vzdělávání a politika: výchova vladaře, státnické umění, areté a její učitelnost, humanita, učení demokracie

Četba:Platón: ukazka z Ústavy VI

3.   (17.10.)    Etika a politika: Co je spravedlnost, jaká je lidská přirozenost? Co je přirozené právo? Vztah státníka k mravnosti? Od Platóna, Aristotela, stoiky, až po Machiavelliho, Lockea, Hobbese, Rousseaua... "věčný mír"- Kant. Současná teorie spravedlnosti – problém legality a legitimity, interpretační komunity pro porozumění tomu, co je správné a spravedlivé, různé druhy spravedlnosti.

Četba: Kant: K věčnému míru, Comte: Kurz pozitivní filozofie (ukázka)

 4.   (24.10.)    Etika 1: vztah etiky a poznání: co je pravda? pravda v morálním a amorálním smyslu. Vede poznání dobrého ke konání dobrého? Je poznávání toho, co je dobré a vzdělání vůbec přínosné pro morálku, nebo spíše poznání kazí charakter?

 Četba: Nietzsche: Pravda a lež ve smyslu nikoliv morálním,

5.   (31.10.)  Paměť: význam paměti pro poznávání: poznání jako rozpomínání - Platón, Augustinus), problém zapomínání  a nepamatování. Osvobozující role zapomnění. Paměť individuální a paměť kolektivní, kulturní. Čas a identita

 Četba: ukázka z knihy M. Halbwachse: Kolektivní paměť

 6.  (7.11.) Poznání 1: smyslové a racionální poznání: jaké přináší omyly, co to znamená apriorní a aposteriorní poznání, střetávání empirismu a racionalismu: od Platóna přes helénistické skeptiky,  Descartesa, Kanta, empiristy atd. Co je pravda? Jak můžeme poznávat svět? A jak se na poznání dívá dnešní věda, nebo skeptikové současnosti.   Odlišnost přírodovědných a humanitních věd z hlediska metodologie vědy (Kuhn, Weber, Luhmann aj.)

 Četba:Todorov: O dobytí Ameriky - ukázka

7. (14.11.) Poznání 2: Co vůbec může být předmětem našeho poznání? jevy, věci o sobě ideální obsahy mysli... matematika a přírodní vědy, jednota v podstatě světa (arché - pralátka, logos,číslo aj.), Můžeme rozeznat, co je pravda, co lež, co fikce?

 Četba: ukázka z přednášek W. Jamese (Pragmatismus)

8.  (21.11.) Výchova: metody přemýšlení a výuky: od Sókrata, Platóna, Aristotela přes skepsi, stoickou výchovu formou určité terapie, scholastické formy argumentace, středověký vztah vědění a víry až po karteziánskou metodu skepse, Komenského teorie výchovy, liberální výchova (Locke), vliv matematiky a přírodních věd v novověku, solitéři (Rousseau, Nietzsche...), pragmatická teorie výchovy, 'Masarykův důraz na význam vzdělání pro demokracii. Jak můžeme učit a co je cílem školství, vzdělání? Role humanitněvědných a přírodovědných oborů ve vzdělávání, k čemu vlastně je vzdělání? Vzdělávání k občanství.

 Četba: Rousseau: Rozprava o vědách a  umění

9. (28.11.) Esej  

10.    (5.12.)   Etika 2: Co je dobro? různé koncepce - blaženost, dobré jednání, cíl jednání, úmysl, kategorický imperativ apod. ‚Je možné hovořit o univerzální lidské morálce, nebo je morálka vždy relativní , nebo dokonce subjektivní?

 Četba: Machiavelli: Vladař

11.   (12.12.)    Politika: Jaké je ideální uspořádání společnosti? Koncepce státního řádu, utopické myšlení, koncepce demokracie a její kritika od Aristotela až po Masaryka. Problém humanity a naopak banálního zla ve vztahu k totalitním režimům. Kritika politické praxe a role filosofů od Sókrata až po 19. stol., včetně Nietzscheho či Masaryka, současná kritika od filozofů postmoderny (Foucault), systémovou teorii (Luhmann) nebo kritickou teorii (Adorno, Habermas). Reflexe otázky viny (Jaspers, Arendt) apod.

 Četba: ukázka z knihy A. Tocquevillea: Demokracie v Americe a K. Jasperse: Otázka viny

12. (19.12.)  Dějiny: : Čas a identita, co to jsou dějiny, koncepce dějin a dějinnosti. Vztah historiografie a umění od Platóna, Aristotela, středověk (J. da Fiore), Hegela až po Comtea, Diltheye, Nietzscheho a Masaryka nebo Patočku či Gadamera

 Četba: (bude doplněno): kapitola z Aristotelovy Poetiky a z Nietzscheho Nečasových úvah

13. ( 9.1.) Náhradní termín eseje a předtermín

 

 

Poslední úprava: Zelená Alena, PhDr. Mgr., Ph.D. (19.11.2024)