PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Úvod do sociologie - JSB998
Anglický název: The Introduction to Sociology
Zajišťuje: Katedra sociologie (23-KS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2017
Semestr: oba
Body: 5
E-Kredity: 5
Rozsah, examinace: 2/0 Zk [hodiny/týden]
Počet míst: zimní:500 / neurčen (500)
letní:neurčen / neurčen (500)Rozvrh není zveřejněn, proto je tento údaj pouze informativní a může se ještě měnit.
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: angličtina, angličtina
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
předmět lze zapsat v ZS i LS
Garant: PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D.
Vyučující: PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D.
Je prerekvizitou pro: JJB402
Anotace -
Poslední úprava: PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D. (04.10.2016)

Anotace: Kurz povinný pro studenty ostatních institutů FSV, jehož cílem je poskytnout základní informaci o oboru: jak a proč vznikl, čím se zabývá, z jakých základních teoretických předpokladů vychází, jakých metod používá a co lze a nelze očekávat od sociologických výzkumů. V průběhu kurzu píší studenti seminární práci - zpracovávají či upravují ve čtveřicích wikiheslo z oblasti sociologie (téma bude zadáno na 3. přednášce, termín odevzdání - nejpozději 30.11.2016) a zakončen je písemnou zkouškou. Výsledek ze zkoušky bude v SIS UK zaznamenán nejdříve 7 pracovních dní po odevzdání wikihesla.
Cíl předmětu -
Poslední úprava: PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D. (27.09.2015)

Cílem kurzu je základní seznámení se sociologií jako svébytnou disciplínou.

Literatura -
Poslední úprava: PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D. (27.09.2015)

Povinná literatura:
Giddens, A. (2013). Sociologie. Praha: Argo. (Sociologická teorie) kap 1-5,8-10,12-15,18-21
Disman, M. (1993). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum (Sociologická empirie).

Metody výuky -
Poslední úprava: PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D. (27.09.2015)

přednáška

Sylabus -
Poslední úprava: PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D. (04.10.2016)

Základní informace o kurzu Úvod do sociologie (JSB 998)
Povinné předchozí kurzy: žádné
Doporučené předchozí kurzy: žádné
Vyučující: Petr Soukup (soukup@fsv.cuni.cz, konzultace úterý 9.30-10.30, místnost 3065)
Výuka: Út 12,30, Jinonice aula (1034)
Vysvětlení symbolů v sylabu: DL = doporučená literatura k další četbě (literatura na 1. místě je vždy nejvhodnější k tématu); OTP = Otázky a témata k přemýšlení (cvičení v sociologické imaginaci") NK = Navazující kurzy k tématu přednášky


Jednotlivé přednášky (témata, struktura, literatura a okruhy k zamyšlení):
1.Vznik sociologie jako vědy. Základní osobnosti (otcové zakladatelé) a jejich přínos dnešku. Je Marx mrtev? Platí Šalamounovo tvrzení, že vše již bylo řečeno?
Struktura přednášky:
1. Základy sociologického myšlení, protosociologie.
2. Comte jako zakladatel sociologie, tvůrce pojmenování disciplíny
3. Tři otcové zakladatelé - Marx, Weber, Durkeheim
4. Základní myšlenky a dílo Karla Marxe - třídy, třídní boj, ekonomický determinismus.
5. Základní myšlenky a dílo Emile Durkheima - sociální fakt, anomie, solidarita, sebevraždy jako sociální jev.
6. Základní myšlenky a dílo Maxe Webera - jednání, ideální typ, vznik kapitalismu.
DL: Osborne, R., B. van Loon. (2002). Sociologie. Portál. (str. 3-74)
Durkheim, E. (1998).Sociologie a filosofie: sociologie a sociální vědy. Slon.
Keller, J. (2004). Dějiny klasické sociologie. Slon.
OTP: Liší se nějak historie sociologie od ostatních společenských disciplín. V čem jsou tyto historie podobné?
NK: Dějiny sociologie I,II (JSB 007, JSB 008)

2. Struktura sociologie. Základní disciplíny. Paradigma a jeho význam v sociologii. Dva zásadní modely sociologického vidění světa: nominalismus (akcent na aktéra) a realismus (akcent na skupinu a systém). Sociologie inspirovaná ekonomií, politickou vědou, filozofií, historiografií a přírodními vědami. Vnitřní strukturace sociologie.
Struktura přednášky:
1. Paradigma a jeho význam ve vědě.
2. Paradigmatické členění sociologie - 3 klíčové směry (konsensuální, konfliktní a interpretativní)
3. Hlavní autoři strukturního funkcionalismu (Parsons, Merton).
4. Hlavní autoři konfliktualismu (Marx, Dahrendorf). Kritická sociologie a C. W. Mills. Sociologická imaginace.
5. Hlavní směry interpretativní sociologie a jejich představitelé (symbolický interakcionismus a G.H. Mead, dramaturgická perspektiva E. Goffmana a etnometodologie H. Garfinkela)
DL:
Keller, J. (2004). Úvod do sociologie, 5. vyd. Slon.
Bauman, Z., T. May. Myslet sociologicky, (zejména kap.1), 2. vydání. Slon.
Kun, T., S. (1997). Struktura vědeckých revolucí. Oikuméné.
Mills,Ch.W. (2002). Sociologická imaginace. Slon.
Goffman, E. (1999). Všichni hrajeme divadlo. Nakladatelství studia Ypsilon.
Hayek, F. (1995). Kontrarevoluce vědy. Liberální institut.
OTP: Mají ostatní sociální vědy též svá paradigmata? Pokud ano, jaká jsou klíčová paradigmata ekonomie, politologie a psychologie?
NK: Sociologie I, II (JSB 002, JSB 003)

3. Sociologie jako věda o přechodu tradiční společnosti v moderní a moderní v postmoderní (postindustriální). Od agrárních společností ke společnosti informatické, rizikovém mcdonaldizované, ludické etc. Základní typologie společností.
Struktura přednášky:
1. Tradiční společnost a její základní charakteristika.
2. Přechod k moderní společnosti, proměny, zrod sociologického uvažování.
3. Vznik postmoderní společnosti. Původ pojmenování, hlavní procesy.
4. Jiné typologie vývoje společností.
5. Soudobé společnosti a jejich pojmenování.
6. Koncepce rizikové společnosti u U. Becka.
7. Postmateriální společnost R. Inglehrta a proměny oproti materiální společnosti.
8. G. Ritzer a jeho koncepce mcdonaldizované společnosti resp. společnosti kreditních karet.
DL:
Petrusek, M. (2006). Společnosti pozdní doby. Slon.
Keller, J. (2004). Úvod do sociologie, 5. vyd. Slon.
Bauman, Z. (1994). Úvahy o postmoderní době. Slon
Giddens,A. (2003). Důsledky modernity. Slon.
OTP: V jaké společnosti vlastně žijeme? Jaké by bylo její vhodné pojmenování dle Vašeho názoru?
NK: Současná sociologie I (JSB 010)

4. Jak se dělá sociologie? Jak zjistit kolik lidí sní svou večeři v klidu? A lze to vůbec zjistit? Limity sociologického výzkumu. Kvalitativní a nebo vs. kvantitativní přístup. Přehled zajímavých studií.
Struktura přednášky:
1. Tři stádia sociologického poznání - velké teorie, teorie středního dosahu a čistě empirická sociologie.
2. Vnitřní členění empirické sociologie - kvantitativní a kvalitativní výzkum, popis základních rozdílů.
3. Základní výzkumné metody sociologie - dotazování, pozorování, experiment, studium produktů lidské činnosti.
4. Výzkumně hypotézy a výzkumné otázky, jejich začlenění do výzkumu.
5. Dotazník jako základní nástroj sociologického poznání, jeho struktura, typy otázek.
6. Mix design jako propojení kvantitativního a kvalitativního výzkumu.
7. Ukázky výsledků některých zajímavých sociologických studií.
DL:
Osborne, R., B. van Loon. (2002). Sociologie. Portál. (str. 129-138)
Disman, M. (1993). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum

OTP: Myslíte, že lze zkoumat společnost? Které metody Vám přijdou vhodné pro výzkum současných společností a které jsou nepoužitelné?
NK: Úvod do empirického výzkumu ve společenských vědách (JSB 012)

5. Společnost jako struktura a systém. Vliv jedince na společnost. Ukázka na 2 typech teorií-teorie T. Parsonse a teorie G.Homanse. Spojení teorií akcentujících aktéra a společnost (Giddens, Bourdieu).
Struktura přednášky:
1. Sociologie jako věda o systému vs. jedinci.
2. T. Parsons a jeho teorie systémů a podsystémů, úloha jedince v systémech.
3. G. Homans jako zakladatel teorie směny, sociologie inspirované behaviorismem a teorií užitku.
4. Propozice obsažené v teorii G. Homanse.
5. Teorie směny jako samostatná součást sociologie, G.S. Becker.
6. Pokus o propojení úlohy jedince a systému v teorii struktura A. Giddense a v teorii P. Bourdieu.
DL:
Keller, J. (2004). Úvod do sociologie, 5. vyd. Slon.
Šubrt, J.(2001). Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie. Praha: ISV nakladatelství, 2001.
Giddens,A. (2003). Důsledky modernity. Slon.
Bourdieu, P. (1998). Teorie jednání. Karolinum.
OTP:
Jaký je váš názor na individualismus v éře tržní ekonomiky? Jaký je vztah individualismu a odpovědnosti?
NK: Sociologie II

6. Sociologické pojetí kultury. Složky kultury z pohledu sociologie. Prolínání kultur, kulturní šok. Masová kultura a její kritika.
Socializace a sociální kontrola: internalizace kultury. Sociální norma, deviace a sankce. Teorie deviantního chování.
Struktura přednášky:
1. Sociologie jako věda o kultuře, příbuznost s kulturní antropologií a kulturálními studii.
2. Socializace jako proces vstřebání kultury, základní teorie socializace (Freud, Piaget, Mead).
3. Socializace a její načasování, možná selhání.
4. Základní směry teorií sociální deviace - biologický, psychologický a sociální.
5. Teorie anomie R. K. Mertova - základní typy adaptace.
6. Teorie racionálního chování - návaznost na Homanse. Teorie G.S. Beckera.
7. Etiketizační teorie - primární a sekundární deviace. Vliv společnosti na deviantního jedince.
8. Teorie diferenciálních asociací E. Sutherlanda - role skupin v dopsívání.
9. Permisivní společnost jako budoucnost?
DL:
Hrčka, M. (2001). Sociální deviace. Slon.
Lipovetsky,G. (1999). Soumrak povinnosti. Prostor.
Merton, R. K. (2000). Studie ze sociologické teorie. Slon.
Berger P., T. Luckman (1999). Sociální konstrukce reality. CDK.
Bourdieu, P. (2002). O televizi. Doplněk.
OTP:
Pokuste se vysvětlit pojem "kulturní tolerance"?. Jaký je váš názor na trest smrti? Argumentujte pro a proti.
NK: Sociologie kultury a umění (JSM 419). Sociální deviace (JSM 610).


7. Gender jako nové téma v sociologii. Genderové a rasové nerovnosti. Identita a sexualita. Feminismus jako filozofie a hnutí. Rodina v sociologii.
Struktura přednášky:
1. Gender - základní pojem. Utváření genderu.
2. Vliv rodiny a školy na generovou socializaci jedince.
3. Proměny genderu v dějinách, současný stav.
4. Lidská sexualita a její odlišnosti - sociálněvědní pohled. Typy lidské sexuality.
5. Rodina a její typy (nukleární, rozšířená, neúplná).
6. Proměny rodiny v historii.
7. Současná česká a evropská rodina.
8. Alternativy rodinného soužití.
DL:
Možný, I. (1999).Sociologie rodiny. Slon.
Možný, I. (1990). Moderní rodina: mýty a skutečnost. Blok.
Fafejta, M. (2004). Úvod do sociologie: pohlaví a sexuality. Věrovany : Piszkiewicz.
Lipovetsky,G. (2007). Třetí žena, 2. vyd. Prostor.
Libora Oates-Indruchová (ed.). (1998). Dívčí válka s ideologií : klasické texty angloamerického feministického myšlení. Slon.
Lipovetsky,G.(2002). Říše pomíjivosti. Prostor.
Bourdieu, P. (2000). Nadvláda mužů. Karolinum.
OTP: Jaká je role muže a žen ve třetím tisíciletí? Jaké proměny těchto rolí pozorujete během svého života?
NK: Sociologie genderu (JSM 471). Gender, rodina a socializace (JSM 407)

8. Sociální nerovnost jako ústřední sociologické téma. Idea sociální rovnosti v dějinách a současnosti. Nerovnost a chudoba v tradiční a moderní společnosti. Sociální stratifikace: pojem sociálního statusu, jeho dekompozice a inkonzistence. Proměny sociální struktury v procesu přeměny industriální společnosti v postindustriální. Chudoba, underclass, globální chudoba.
Struktura přednášky:
1. Sociální nerovnosti - obecně a v jednotlivých oblastech lidského života.
2. Proměny sociálních nerovností v dějinách, základní modely uspořádání lidských společností.
3. Sociální stratifikace - třídy a vrstvy. Základní teoretické přístupy M. Webera a K. Marxe.
4. Sociální status - jedno a mnohorozměrný přístup. Reálné měření pozice jedince ve společnosti v sociologii.
5. Sociální struktura soudobých společností, základní teoretické přístupy.
DL:
Mareš, P. (1995). Sociologie nerovnosti a chudoby. Slon.
Šanderová, J. (2001). Sociální stratifikace : problém, vybrané teorie, výzkum. Karolinum.
Marx,K., B. Engels, B. (1974). Manifest komunistické strany. Svoboda.
OTP:
Je naše společnost třídní? Hrozí jí sociální konflikt většího rozsahu? Proč je nemožná společnost úplně sociálně spravedlivá? Argumentujte pro i proti. Co je to meritokracie?
NK: Společenské nerovnosti (JSB 004).

9. Globalizace jako sociální fenomén. Předvídané a nepředvídané důsledky. Role národních států a nadnárodních organizací. Vnímání prostoru a času v éře globalizace. Gender, rodina, společnost v globalizujícím se světě.
Struktura přednášky:
1. Globalizace- vymezení pojmu, základní dimenze globalizace.
2. Sociální důsledky globalizace a jejich možná řešení.
3. Teorie časoprostorové komprese A. Giddense.
4. Proměny rodinných uspořádání v důsledku globalizace. Proměna role žen a mužů v důsledku globalizace.
Giddens,A. (2000). Unikající svět. Slon.
Wichterich, Ch. (2000). Globalizovaná žena. Profem.
Bauman, Z. (1999). Globalizace. Mladá fronta.
Barša,P. (1999). Politická teorie multikulturalismu. CDK
OTP: Srovnání života dnes a před 30 lety na základě rozhovoru s rodiči/prarodiči. Výhody a nevýhody dnešního světa.
NK: Globalizace (společný kurz FSV, FF, PF a PřF UK)

10. Organizační struktura moderních společností. Teorie organizace a byrokracie. Zničí nás úředníci a jejich aparát? Vláda, politická moc a stranictví: problém legality a legitimity. Malé skupiny v sociologii jako protiváha zkoumání organizací. Sociometrie.
Struktura přednášky:
1. Byrokracie a organizace - základní pojmy.
2. Přístup M. Webera a vymezení základních byrokratických principů.
3. Humánní přístup k byrokracii a organizacím (E. Mayo).
4. R: K. Merton a disfunkce byrokracie, přemístění cílů, konformismus.
5. M. Croizer a teorie zablokované společnosti.
6. Moderní politické stranictví a tzv. železný zákon oligarchie (R. Michels).
7. Malé skupiny v sociologii. Primární a sekundární skupiny, referenční skupiny.
8. Způsoby zkoumání malých skupin. Sociometrie a její zákaldní podstata a možná využití.

DL:
Keller, J. (2001). Sociologie byrokracie organizace. Slon.
Petrusek, M. (1969). Sociometrie. Svoboda.
OTP:
Zkuste si udělat sociometrický test pro zmapování vazeb ve skupině přátel/kolegů

11. Sociální změna: sociální mobilita a sociální revoluce. Typy sociální mobility a koncept otevřené (meritokratické) společnosti.
Soudobá sociální hnutí: feministické, ekologické, pacifistické, nacionalistická hnutí.
Struktura přednášky:
1. Sociální mobilita - mezigenerační a intragenerační, vzestupná a sestupná.
2. Typy společností dle míry mobility - uzavřená vs. otevřená společnost, modelové příklady.
3. Připsané a dosažené charakteristiky jedince a jejich vliv na postavení jedince ve společnosti.
4. Uplatňování meritokratických principů v české společnosti v posledních 20 letech.
5. Sociální hnutí - pojem a základní typy hnutí.
6. Základní teoretické koncepce sociálních hnutí - Touraine, Zald.
DL:
Znebejánek,F. (1997). Sociální hnutí. Slon.
Huntington, S. (2001). Střet civilizací. Rybka Publishers.
OTP:
Diskutujte dva scénáře budoucího vývoje světa" pesimistický" a "optimistický" a argumentujte.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK