|
|
|
||
|
Sociologie nabízí jedinečné nástroje k pochopení světa, ve kterém žijeme. Učí nás vidět zdánlivě osobní problémy jako součást širších společenských procesů a zpochybňovat to, co považujeme za samozřejmé.
Kurz vás provede klíčovými sociologickými tématy a koncepty: od socializace a konstruování identity přes mocenské vztahy a sociální nerovnosti až po fungování organizací, sociálních hnutí a digitální společnosti. Seznámíte se s myšlením klasických i současných sociologů a socioložek a naučíte se aplikovat jejich teorie na porozumění aktuálním společenským problémům.
Centrální metodou kurzu bude rozvoj sociologické imaginace. Jedná se o schopnost propojovat osobní biografii s historickými a strukturálními silami, rozlišovat mezi osobními nesnázemi a veřejnými problémy a kriticky zkoumat zdánlivě samozřejmé aspekty každodenního života. Naučíte se klást sociologické otázky, analyzovat společenské jevy z různých teoretických perspektiv a porozumět tomu, jak sociologové zkoumají společnost.
Kurz kombinuje systematický výklad s praktickými aplikacemi. Každé téma propojuje teoretické koncepty s analýzou konkrétních současných společenských jevů. Důraz je kladen na rozvoj kritického myšlení a schopnost používat sociologické pojmy jako analytické nástroje pro pochopení vlastní společenské pozice i širších společenských změn.
Last update: Šťovíčková Jantulová Magdaléna, Mgr. (18.02.2026)
|
|
||||||||
|
Kvíz na začátku přednášky z četby (každý týden vyjma prvního týdne semestru)
Průběžný test
Závěrečný test (zkouškové období)
Škála hodnocení
Last update: Šťovíčková Jantulová Magdaléna, Mgr. (18.02.2026)
|
|
||
|
Předmět je vyučován formou dvouhodinových přednášek v jednom semestru, které kombinují systematický výklad sociologických konceptů s interaktivními prvky v podobě krátkých kvízů, individuálních či párovými úkolů, diskusí či analýz konkrétních případových studií. Součástí je průběžné studium samostatné povinné literatury a pravidelné testování porozumění prostřednictvím krátkých kvízů. Last update: Šťovíčková Jantulová Magdaléna, Mgr. (18.02.2026)
|
|
||
|
Téma 1: Pozvání do sociologie Přednáška představuje sociologii jako specifický způsob uvažování o světě, který umožňuje vidět zdánlivě samozřejmé aspekty každodenního života v novém světle. Zaměřuje se na rozvoj schopnosti systematicky zpochybňovat běžné představy a propojovat osobní zkušenosti s širšími společenskými procesy a strukturami. Vysvětluje, proč sociologické myšlení překračuje zdravý rozum a jak nám pomáhá odhalovat skryté mechanismy fungování společnosti, které utvářejí naše životy způsoby, kterých si běžně nevšímáme. Ukazuje, jak sociologie jako disciplína nabízí nástroje pro kritické zkoumání reality a pochopení vztahu mezi individuálním jednáním a společenskými silami. Po absolvování tohoto tématu budou studující schopni:
Povinná literatura: Bauman, Z. 1996. Myslet sociologicky. Netradiční uvedení do sociologie. Praha: SLON. s. 10 (od posledního odstavce) - 16 (kap. Sociologie? K čemu?). Mills, C.W. 2002. Sociologická imaginace. Praha: Slon. s. 9-15 (možno prostudovat i celou kap. Příslib). Téma 2: Socializace a (re)socializační procesy Přednáška zkoumá, jak se z biologického jedince stává sociální aktér schopný komunikovat, sdílet hodnoty a orientovat se ve společnosti. Zaměřuje se na socializaci jako aktivní proces učení, v němž si prostřednictvím interakcí s různými aktéry osvojujeme jazyk, normy, role a identity nezbytné pro život ve společnosti. Analyzuje, jak socializační procesy probíhají v různých fázích života a jak různé instituce jako rodina, škola či média utvářejí naše myšlení a jednání. Kriticky reflektuje, jak socializace reprodukuje sociální nerovnosti založené na třídě, genderu či etnicitě, a vysvětluje mechanismy sociální kontroly, které zajišťují konformitu jedinců se společenskými očekáváními. Po absolvování tohoto tématu budou studující schopni:
Povinná literatura: Berger, P., Luckmann, T. 1999. Sociální konstrukce reality. Brno: CDK. s. 128-144 Téma 3: Sociální role a sociální identita Přednáška zkoumá, jak se v průběhu socializace stáváme součástí společnosti skrze přijímání a vykonávání sociálních rolí a jak aktivně konstruujeme svou identitu v každodenní interakci s druhými. Zaměřuje se na to, jak performujeme různé role v odlišných sociálních kontextech, jak čelíme konfliktům mezi očekáváními spojenými s našimi rolemi a jak si vytváříme odstup od rolí, které hrajeme. Analyzuje proměny identity v současné společnosti, kde tradiční stabilní identity ustupují identitám fluidním, vyjednávaným a mnohočetným, které si aktivně konstruujeme v globalizovaném a digitalizovaném světě. Po absolvování tohoto tématu budou studující schopni:
Povinná literatura: Berger, P. 2003. Pozvaní do sociologie. Lukáš a syn (Barrister & Principal), s. 127-152. Téma 4: Skupiny a organizace v moderní společnosti Přednáška zkoumá základní formy sociální organizace jako prostor, kde se odehrává každodenní život, socializace a utváření našich identit. Zaměřuje se na to, jak moderní společnost koordinuje lidské aktivity: od malých intimních skupin přes velké formální organizace až po současné digitální sítě. Kriticky analyzuje racionalitu a efektivitu jako dominantní principy fungování moderních institucí a odhaluje jejich paradoxní důsledky včetně byrokratizace, standardizace a ztráty individuality. Po absolvování tohoto tématu budou studující schopni:
Povinná literatura: Ritzer, G. 2013. The weberian theory of rationalization and the mcdonaldization of contemporary society. In Illuminating Social Life: Classical and Contemporary Theory Revisited (6 ed., pp. 29-50). SAGE Publications. Téma 5: Moc, autorita, legitimita Přednáška zkoumá moc jako centrální kategorii pro porozumění sociálnímu životu, která proniká všemi vztahy od politických systémů až po intimní interakce. Kontrastuje dva zásadní sociologické přístupy: pohled zaměřený na otázku, kdo moc drží a jak ji legitimizuje prostřednictvím různých zdrojů autority, versus perspektivu, která se ptá, jak moc funguje jako všudypřítomná síla cirkulující v síťových vztazích. Analyzuje moc nejen jako nástroj donucení a represe, ale také jako produktivní sílu, která vytváří vědění, definuje normalitu a formuje naše chápání pravdy prostřednictvím diskurzů a každodenních praktik. Po absolvování tohoto tématu budou studující schopni:
Povinná literatura: Bauman, Z. 1996. Myslet sociologicky. Netradiční uvedení do sociologie. Praha: SLON. s. 111 (od 2. dost) - 121. Téma 6: Gender a formy rodinného soužití Přednáška zkoumá gender jako sociální konstrukci, která formuje naše identity, role a životní příležitosti daleko za rámec biologického pohlaví. Zaměřuje se na to, jak genderová socializace prostřednictvím kulturně specifických očekávání a norem utváří naše chování od raného dětství až po dospělost. Sleduje historický vývoj feministického myšlení ve třech vlnách. V druhé části přednáška mapuje proměny rodinného soužití od tradiční nukleární rodiny k různorodým současným formám a ptá se, co dnes vůbec znamená být rodinou v podmínkách plurality životních stylů a vztahových uspořádání. Po absolvování tohoto tématu budou studující schopni:
Povinná literatura: Havelková, H. 2004. První a druhá vlna feminismu: podobnosti a rozdíly, in: Formánková, L., & Rytířová, K. (Eds.). (2004). abc feminismu. Brno: Nesehnutí, s. 169-182. Křížková, A., Hašková H. 2018. Intersekcionální přístup ve zkoumání sociálních nerovností. Gender a výzkum/ Gender and Research. 19 (2): 3-6 (editoriál). Téma 7: Sociální nerovnosti Přednáška zkoumá sociální nerovnosti jako základní strukturující princip moderních společností a ptá se, jak vznikají a reprodukují se rozdíly v životních šancích lidí navzdory formální právní rovnosti. Zaměřuje se na různé formy stratifikace. Kriticky analyzuje klasické teorie Marxe a Webera, které vysvětlují nerovnosti. Věnuje se mechanismům, které umožňují reprodukci nerovností mezi generacemi, zejména prostřednictvím vzdělávacího systému a předávání kulturních vzorců. Představuje současné přístupy k pochopení sociální stratifikace, které rozšiřují tradiční ekonomické pojetí o kulturní a symbolické aspekty sociálního postavení vtělené do životního stylu. Přednáška dále mapuje specifickou situaci české společnosti ovlivněnou historickými zlomy dvacátého století a srovnává ji se západoevropskými stratifikačními systémy. Po absolvování tohoto tématu budou studující schopni:
Povinná literatura: Katrňák, T. 2005. Konceptuální základy třídní analýzy. Třídní analýza a sociální mobilita. Brno: CDK, s. 13-33. Téma 8: Digitální doba a společnost Přednáška zkoumá digitální technologie jako sociotechnický fenomén, který zásadně transformuje současnou společnost a vyžaduje nové sociologické pojmosloví i analytické nástroje. Srovnává různé sociologické perspektivy na roli technologií – od funkcionalistického pohledu až po symbolický interakcionismus. Analyzuje, jak digitální prostředí proměňuje základní sociologické kategorie jako identitu, moc, nerovnosti a gender, přičemž odhaluje ambivalentní povahu digitalizace. Studující získají teoretické rámce pro kritické pochopení vlastní digitální zkušenosti a širších společenských důsledků technologických změn. Po absolvování tohoto tématu budou studující schopni:
Povinná literatura: Lupton, D. 2014. Digital Sociology. Taylor & Francis Group, kap.1.
Téma 9: Sociální hnutí Přednáška zkoumá sociální hnutí jako klíčový mechanismus společenské změny, který funguje mimo formální politické instituce a zprostředkovává kolektivní jednání směřující k transformaci hodnot, norem či struktur moci. Zaměřuje se na vymezení specifických znaků sociálních hnutí a jejich odlišení od organizací, protestů či spontánních davů. Studující se seznámí s různými typy hnutí a projdou si stádia jejich vývoje. Centrální část tvoří teoretické perspektivy vysvětlující vznik a úspěch sociálních hnutí: teorie mobilizace, teorie politických příležitostí, teorie rámování. Pozornost je věnována také repertoárům protestu jako kulturně a historicky specifickým formám odporu a roli technologií v transformaci způsobů mobilizace, organizace i viditelnosti současných hnutí. Po absolvování tohoto tématu budou studující schopni:
Povinná literatura: Mazák, J. 2016.Teorie sociálních hnutí: přehledová studie. Acta universitatis Carolinae: philosophica et historica 2/ studia sociologica xxi, s. 11 (od poloviny strany, Co to je a koho to zajímá?) - 24 (do poloviny strany). Téma 10: Jak na sociologický výzkum Přednáška představuje základní metodologické principy sociologického bádání a kriticky reflektuje možnosti i limity sociologického poznání. Výchozím bodem je Burawoyho typologie čtyř typů sociologie, která ukazuje různorodost sociologických přístupů a jejich odlišné cíle. Studující se naučí rozlišovat mezi sociologickými otázkami, které lze empiricky zkoumat, a hodnotovými soudy, které spadají mimo oblast vědeckého poznání. Přednáška systematicky vysvětluje fundamentální metodologické koncepty validity a reliability měření a na konkrétních příkladech (např. měření chudoby, genderu) demonstruje metodologické limity sociologického poznání vyplývající z nutnosti operacionalizace abstraktních konceptů. Zdůrazněn je význam metodologické transparentnosti jako základu pro kritické hodnocení výzkumu. Po absolvování tohoto tématu budou studující schopni:
Povinná literatura: Best, J. 2021. Is That True? In Is That True? University of California Press. Kapitola 9: Questions and Measurements, s. 85-95. Téma 11: V jaké společnosti žijeme? Sociologické diagnózy současnoti Tato přednáška uzavírá kurz Úvod do sociologie návratem k základnímu konceptu sociologické imaginace C. Wrighta Millse a jeho aplikací na diagnózu současné společnosti. Sociologie vzniká jako snaha porozumět společenským změnám a nabízí systematické nástroje pro analýzu vztahu mezi individuálním jednáním a sociální strukturou. Přednáška pracuje s třemi úrovněmi analýzy – strukturální, kulturní a individuální – a představuje tři hlavní diagnostické přístupy: Ulrich Beck a jeho koncept rizikové společnosti analyzující nová rizika modernizace, Boltanski a Chiapello s jejich analýzou „nového ducha kapitalismu“ a projektové společnosti, a konečně práce Arlie Hochschild a Evy Illouz o emoční práci a emočním kapitalismu.Studenti jsou vedeni k aplikaci těchto teoretických rámců na konkrétní problémy současné společnosti a k reflexi vlastní zkušenosti s prezentovanými fenomény současnosti. Po absolvování tohoto tématu budou studující schopni:
Beck, U. 2018. Riziková společnost. Praha: SLON, Kapitola 1: O logice rozdělení bohatství a rizika, s. 25-56. Téma 12: Sociologická imaginace v praxi: Syntéza a aplikace sociologických konceptů Poslední setkání v kurzu bude věnováno syntéze a aplikaci probraných konceptů. Společně se vrátíme k vybraným tématům, teoriím a konceptům, které nám budou sloužit jako analytické nástroje pro kladení sociologických otázek a budou určovat „úhly pohledu“, z nichž lze nahlížet, popisovat a zkoumat příklady lidského jednání. Setkání bude kombinovat diskusi vašich dotazů, kolaborativní práci ve skupinách a praktickou aplikaci sociologické imaginace na konkrétní fenomén digitální společnosti. Po absolvování tohoto tématu budou studující schopni:
Povinná literatura: Lupton, D. 2014. Digital Sociology, Chapter 1. Life is Digital, s. 3-14 Last update: Šťovíčková Jantulová Magdaléna, Mgr. (18.02.2026)
|
|
||
|
Moodle I. UK: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=18811 Ke každému tématu je studujícím k dispozici:
Last update: Šťovíčková Jantulová Magdaléna, Mgr. (18.02.2026)
|