PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   Přihlásit přes CAS
   
Základy buněčné biologie - MB151P95
Anglický název: Essential Cell Biology
Český název: Základy buněčné biologie
Zajišťuje: Katedra buněčné biologie (31-151)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:kombinovaná
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Úroveň: základní
Poznámka: povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: RNDr. Lenka Libusová, Ph.D.
Vyučující: prof. RNDr. Jan Černý, Ph.D.
RNDr. Lenka Libusová, Ph.D.
Mgr. Jan Mašek, Ph.D.
doc. RNDr. František Půta, CSc.
Neslučitelnost : MB130P73, MB150P06, MB150P31, MB150P73
Je neslučitelnost pro: MB150P31
Ve slož. korekvizitě pro: MB150C28, MB150P04A
Ve slož. prerekvizitě: MB150P22, MB152P02
Anotace
Přednáška seznamuje studenty s nejdůležitějšími poznatky z biologie buňky; a to nejen na úrovni různých typů
eukaryotických buněk (živočišné, rostlinné, b. hub), ale zabývá se i buňkami prokaryotickými. Výklad o jednotlivých
buněčných strukturách a dějích je zasazen do kontextu významu pro celou buňku či dokonce organizmus. Buněčná
biologie je probírána v širších souvislostech s přesahem do dalších souvisejících předmětů, jako je např. biochemie,
molekulární biologie, fyziologie nebo imunologie.
Poslední úprava: MNOHYN/NATUR.CUNI.CZ (31.05.2010)
Literatura

Alberts B. a kol.: Základy buněčné biologie. 2.vyd., Espero Publishing. Praha, 2005.
Alberts B. a kol.: Essential Cell Biology 6. vyd., WW Norton and Co., 2023.

Poslední úprava: Libusová Lenka, RNDr., Ph.D. (26.01.2026)
Požadavky ke zkoušce

Zkouška bude ústní, příp. kombinovaná. Dle aktuální situace může být zkouška také za využití počítačů. Ke zkoušce se předpokládá znalost všech probíraných témat.

Poslední úprava: Libusová Lenka, RNDr., Ph.D. (05.01.2022)
Sylabus

1. Vnitřní organizace buňky, výstavba a funkce buněčných oddílů - buněčná teorie, buňka ve světelném mikroskopu, subbuněčné struktury a kompartmentové uspořádání eukaryotní buňky, srovnání buňky bakterií, archeí a eukaryot, typy eukaryotních buněk, diferenciace buněk mnohobuněčného organismu, typy a stavba virů, interakce s hostitelskou buňkou.

2. Proteiny a jejich funkce v buňce - strukturní hierarchie proteinu, motivy a domény, protein-proteinové a jiné interakce, supramolekulární komplexy - ribosom, proteasom, spliceosom, atd., proteosyntéza a distribuce proteinů v buňce, folding a účast chaperonů, štěpení a modifikace, turnover proteinů, typy regulace aktivity proteinů.

3. Anatomie a funkce buněčného jádra - stavba jádra - jaderný obal, nukleoskelet, organizace genetické informace - chromosom, chromatin, principy kopírování, uchování a využití genetické, informace, jaderný pór a transport makromolekul.

4. Membrány a transport - stavba biomembrány, složení, biogeneze a funkce lipidické dvojvrstvy (membrána archebakterií), funkce membránových proteinů, receptory, membránový potenciál, transmembránový přenos látek, typy transportu.

5. Vnitřní membránové struktury a transport - endoplasmatické retikulum, Golgiho komplex- biosyntéza a transport (koncept sekretorické dráhy), vznik váčků a vezikulární transport, endo- a exocytóza, endosomální sytém, lysosom (role regulace pH při degradaci vs. recyklaci), vakuoly, peroxisom, hydrogenosom.

6. Energetika buňky, základní metabolické dráhy, které vedou k produkci ATP. Semiautonomní organely - mitochondrie, chloroplast - stavba, fungování, doklady o původu, podíl na energetické bilanci buňky.

7. Komunikace mezi buňkami - typy signalizací - endokrinní, parakrinní, kontaktní, receptory - membránové a jaderné, intracelulární přenašeči signálu, signální kaskády a jejich integrace.

8. Cytoskelet eukaryot – stavba a funkce mikrotubulů, mikrofilament, intermediálních filament, molekulární motory a jiné asociované proteiny, účast proteinů plasmatické membrány a extracelulární matrix, kontrola tvaru a buněčný pohyb.

9. Mezibuněčné spoje, spoje mezi buňkou a extracelulární matrix, složení a funkce mezibuněčné hmoty.

10. Dělení buňky a buněčný cyklus - buněčná proliferace, interfáze, jaderné dělení a dělící aparát, cytokineze, řízení buněčného cyklu, regulace buněčného růstu, apoptóza (apoptozóm, vnitřní a vnější dráha, iniciační a exekuční kaspázy), nádorový dělení (onkogeny a tumorsupresory), metody studia buněčného dělení.

Poslední úprava: Libusová Lenka, RNDr., Ph.D. (26.01.2026)
Výsledky učení

1. Vnitřní organizace buňky, stavba a funkce buněčných oddílů

Vysvětlete buněčnou teorii. Srovnejte buňky bakterií, archeí a eukaryot.

Nakreslete schéma buňky, popište v něm subbuněčné struktury a kompartmenty.

Definujte proces diferenciace buněk mnohobuněčného organismu.

Popište typy a stavbu virů v kontextu interakce s hostitelskou buňkou.

Vyjmenujte hlavní funkce buněčných oddílů a diskutujte jejich vzájemné vztahy a kooperaci.

 

2. Proteiny a jejich funkce v buňce

Popište hierarchii proteinových struktur, definujte motivy a domény, popište jejich role v protein-proteinových interakcích.

Analyzujte vznik a fungování supramolekulárních komplexů (ribosom, proteasom, spliceosom), definujte jejich vliv na biosyntézu proteinů.

Vysvětlete mechanismy sbalování proteinů, úlohu chaperonů a posttranslačních modifikací v stabilitě a cílení proteinů.

Diskutujte význam turnoveru proteinových molekul.

Definujte typy regulace aktivity proteinů.

 

3. Anatomie a funkce buněčného jádra

Charakterizujte jednotlivé složky jádra (jaderný obal, nukleoskelet, chromosomy, chromatin).

Popište  základní mechanismy syntézy, uchování a využití genetické informace; poukažte na rozdíly v těchto procesech v eukaryotické a bakteriální buňce.

Vysvětlete, jakými mechanismy dochází k jadernému transportu makromolekul.

 

4. Membrány a transport

Schematicky nakreslete biomembránu a charakterizujte chemické složení lipidické dvojvrstvy, proces biogeneze a funkce membránových proteinů.

Vysvětlete funkci biologických membrán jako selektivních rozhraní, včetně membránové tekutosti, asymetrie a existence membránových domén.

Srovnejte jednotlivé typy transmembránového transportu a diskutujte jejich biologický význam.

 

5. Vnitřní membránové struktury a transport

Vysvětlete úlohu endoplasmatického retikula a Golgiho komplexu v biosyntéze a transportu proteinů.

Charakterizujte mechanismy jednotlivých kroků vezikulárního transportu, endo- a exocytózy.

Diskutujte význam vezikulárního transportu pro homeostázu buňky.

Definujte funkce jednotlivých membránových organel, jako je lysosom, vakuola, peroxisom či hydrogenosom.

 

6. Energetika buňky

Popište hlavní metabolické dráhy vedoucí k produkci ATP.

Diskutujte význam jednotlivých metabolických drah pro energetickou bilanci buňky.

Srovnejte navzájem semiautonomní organely (mitochondrie a chloroplasty), zaměřte se na jejich stavbu a funkci, včetně adaptací v různých organismech.

Interpretujte endosymbiotickou teorii těchto organel, diskutujte důkazy o jejich původu.

 

7. Komunikace mezi buňkami

Popište typy buněčné signalizace (endokrinní, parakrinní, kontaktní)

Vysvětlete úlohu různých typů receptorů a intracelulárních přenašečů signálu.

Analyzujte průběh modelové signální kaskády, zhodnoťte možnost integrace signálních kaskád v buňce.

 

8. Cytoskelet eukaryot

Schematicky zakreslete strukturu mikrotubulů, mikrofilament a intermediálních filament.

Definujte význam jednotlivých skupin cytoskeletálních motorů.

Analyzujte vliv cytoskeletálních systémů na buněčné děje jako je vezikulární transport, dělení buňky, pohyb buňky atd.

Zhodnoťte význam cytoskeletu v kontextu vybraných lidských patologií (primární ciliární diskinezie, Alzheimerova choroba, nemoc motýlích křídel, Hutchinson-Gilford progerie).

 

9. Mezibuněčné spoje a ECM

Charakterizujte jednotlivé typy mezibuněčných spojů a vysvětlete jejich význam.

Popište složení a funkci mezibuněčné hmoty.

Analyzujte interakce mezi buňkou a extracelulární matrix a jejich dopad na mechanické vlastnosti tkání či buněčnou signalizaci.

 

10. Dělení buňky a buněčný cyklus

Popište fáze buněčného cyklu. Rozlište interfázi a mitózu.

Propojte jednotlivé fáze buněčného cyklu s odpovídajícími regulačními mechanismy.

Zhodnoťte význam regulace buněčného cyklu v kontextu apoptózy a nádorového bujení.

Interpretujte úlohu onkogenů a tumorsupresorů v procesu nádorového bujení.

Poslední úprava: Libusová Lenka, RNDr., Ph.D. (26.01.2026)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK