|
|
|
||
|
Psychosociální krizová pomoc představuje mezioborový přístup k připravenosti lidí, obcí a organizací na neštěstí
a ke zvládání důsledků neštěstí.¨Zdůrazňuje souvislosti přímého kontaktu. Student/ka porozumí: postojovému a legislativnímu rámci a antropologickým a hodnotovým východiskům pomáhání po neštěstí včetně důrazu na společenství a rozdílu mezi perspektivou odolnosti a zranitelnosti; terminologii krizí a neštěstí spolu s odlišnými resortními významy a důrazy (včetně odlišnosti emoční krize a krize v bezpečnostních souvislostech); typologii událostí; prvním občanským pomocím s důrazem na pomoc psychosociální a spirituální včetně rozdílu mezi první občanskou pomocí a krizovou intervencí; cílům a standardům psychosociální krizové pomoci a spolupráce včetně rychlého vyhodnocení pomoci; pojetí charakteristických adaptací (potřeby, hodnoty, síly, zdroje a strategie zvládání) u sebe i druhých včetně porozumění, co je pomoc vycházející z potřeb a orientující se podle cílů; vlastním postojům vůči neštěstí a vlastním možnostem občansky a odborně pomáhat. Poslední úprava: Maturová Klára, Mgr. (26.04.2022)
|
|
||
|
Výstupy: znalosti tématu včetně terminologie spolu s kritickým mezioborovým nadhledem; dovednosti reflektovat vlastní postoje vůči neštěstí a vůči pomáhání v souvislostech neštěstí; povzbuzení postoje občanské zodpovědnosti za sebe a druhé v souvislostech neštěstí. Studenti průběžně plní zadané úkoly prokazující cílové způsobilosti kursu. Kontrola probíhá prostřednictvím průběžných testů a na společných konzultacích. Předpokladem zkoušky je účast na konzultacích (v případě kombinovaného studia 100%) a průběžně s/plněné úkoly. Konkrétní úkoly: znalostní testy (první občanské pomoci; standardy psychosociální krizové pomoci a spolupráce; Ženevské dohody a bezpečnostní terminologie; resortní terminologie; krizové řízení ve státní gesci); dovednostní test (posouzení přiléhavosti pomoci podle typu události, času po ní, a různé úrovně zasažení); dovednostní test (terénní průzkum situací vhodných pro první občanské pomoci); sebeposouzení vlastních charakteristických adaptací v souvislostech krize anebo neštěstí Powered by Poslední úprava: Maturová Klára, Mgr. (26.04.2022)
|
|
||
|
Základní literatura BAŠTECKÁ, B. a kol. (2013). Psychosociální krizová spolupráce. Praha: Grada. BAŠTECKÁ, B. a kol. (2005). Terénní krizová práce. Praha: Grada. Standardy psychosociální krizové pomoci a spolupráce zaměřené na průběh a výsledek. (2010), Baštecká, B. a kol. Praha: GŘ HZS. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 a o Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2013 s výhledem do roku 2020. Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů ze dne 12. srpna 1949 Dodatkové protokoly k Ženevským úmluvám (z 12. srpna 1949) z 8. června 1977, z 8. prosince 2005 (o dalším rozpoznávacím znaku) Projekt Sphere. (2003). Humanitární charta a Minimální standardy pro humanitární pomoc. Praha: Portál pro Sdružení Česká katolická charita. Ulrichová, M. Hledání smyslu ve smrti a umírání. Moravapress: Ostrava 2014. Další literatura podle zvoleného zaměření studenta. Poslední úprava: Maturová Klára, Mgr. (26.04.2022)
|
|
||
|
Metoda výuky bude vedena ptatformou ZOOM. Poslední úprava: Ulrichová Monika, Mgr., Ph.D. (04.02.2021)
|