|
|
|
||
|
Cílem kurzu je vytvoření předpokladů (terminologie, poetika) pro systematické poznávání specifických kvalit literární slovesnosti v širokém spektru jejích modalit (próza, poezie, drama; literatura umělecká a populární; folklorní slovesnost, faktografická literatura, literární fantastika, literární komika, literatura pro děti a mládež) i pro smysluplnou komunikaci o literárních textech. Pojetí i styl výuky literární teorie předjímá potřeby učitelské praxe. Semináře mají interaktivní charakter, stimulují kritické myšlení a vyžaduje se aktivní účast studentů. Procvičuje se zejména schopnost citlivé a přemýšlivé aplikace obecných poznatků na konkrétní materiál. Předpokladem zkoušky je zápočet ze semináře v zimním i letním semestru. U zkoušky by měli uchazeči prokázat schopnost objasnit klíčové teoretické problémy a pojmy (vhodně je použít, doložit příkladem apod.), přiblížit literární zážitek, popsat a pochopit text, formulovat pro text vhodné náměty, souhrnně charakterizovat literární dílo.
Poslední úprava: Neumann Lukáš, Mgr., Ph.D. (20.05.2019)
|
|
||
|
Písemná zkouška. Počet možností získat zkoušku: 3 Poslední úprava: Kubíček Tomáš, prof. PhDr., Ph.D. (02.02.2018)
|
|
||
|
Peterka J. Teorie literatury pro učitele (Jíloviště 2007, dotisk 2014), ISBN 978-80-239-9284-7. Kubíček T., Hrabal J., Bílek P. A. Naratologie (Praha 2013), ISBN 978-80-7272-592-2. Mocná D., Peterka J. a kol. Encyklopedie literárních žánrů (Praha-Litomyšl 2004), ISBN 80-7185-669-X. Nünning A. (ed.), Lexikon teorie literatury a kultury (Brno 2006), ISBN 80-7294-170-4. Poslední úprava: Kubíček Tomáš, prof. PhDr., Ph.D. (02.02.2018)
|
|
||
|
Teorie literatury II
1. Didaktické pojetí Cílem je praktická literární teorie osvojovaná především induktivně - zkoumáním jedinečného literárního díla. Podobně jako v prvním semestru klademe důraz na interaktivní, diskuzní charakter, ale metoda je náročnější: komplexní reflexe poetiky vybraného literárního díla (K. Čapek Hordubal, Povětroň, Obyčejný život) prostřednictvím rozmanitých problémových sond, doplňovaná podle situace obecnějšími exkurzy vyučujícího. Předpokládá se ve vyšší míře aktivní podíl studentů. K zápočtu musí mít každý alespoň jednu prezentaci/ minireferát v rozsahu max. 10 minut zacílený k zvolenému problému. Řešení předpokládá kromě pozorného čtení daného díla znalost příslušné teoretické kapitoly z učebnice, sleduje přemýšlivou aplikaci obecných pojmů/ hledisek na konkrétní literární materiál. Pokoušíme se o formulaci vhodných otázek, srozumitelnou argumetaci. Optimální je prezentaci nečíst, podělit se s kolegy o vlastní názor. Text či teze vystoupení nutno odevzdat v písemné formě. Pozn.: uvedená diskuzní témata z edukativních důvodů zde záměrně nenaznačují dílčí otázky ani řešení, po dohodě se studenty mohou být specifikována.
2. Hordubal Elementární orientace - formulujeme témata jednotlivých kapitol. Makrokompozice - trojdílnost, asymetrie, kompozice vnější vs. vnitřní. Genologická charakteristika H. Zamyšlení nad typem příběhu, žánrový potenciál námětu - alternativní možnosti. Analýza první kapitoly - pravděpodobný autorský záměr, volba situace a její ztvárnění. Analýza postavy Hordubala. Hierarchie a zajímavé konfigurace postav. Pojetí prostoru, kde se příběh odehrává. Časové aspekty příběhu. Specifičnost vyprávění (pořádek, tempo, subjektivizovaná er forma aj.) . Symbolické motivy, mj. explicit. Porovnání s předlohou (novinová soudnička) - tázání po intenci změn. Zvláštnosti jazyka.
3. Povětroň a Obyčejný život Makrokompozice Povětroně a Obyčejného života - rámec, iluzivní vs. antiiluzivní fikce. Konstelace postav. Žánrová odlišnost tří hypotetických životopisů trosečníka a diverzifikace jejich narativního ztvárnění. Pojetí protagonisty Obyčejného života aneb neobyčejnost v obyčejnosti. Metanarace (psaní o psaní) v těchto dvou románech.
4. Kontury vyššího celku Poučení z dobové kritiky. Atypičnost/ netradičnost trilogie. Rysy moderní prózy. Zamyšlení nad smyslem Noetické trilogie, co naznačuje o poznání, myšlenkové zdroje, autorův filozofický epilog. Vlastní čtenářská zkušenost (porovnání tří románů trilogie z hlediska atraktivity, aktuálnosti, přístupnosti středoškolákům...)
5. Charakteristika literárního díla. Dovršením semináře jsou pokusy o souhrnnou, zřetelně strukturovanou, teoreticky poučenou, stručnou charakteristiku vybraného literárního díla. Zkoušíme (např. v Červenkově interpretací Máchova Máje, obsažené ve Slovníku básnických knih) postihnout logiku (myšlenkovou osnovu) výkladu, anebo představit seminaristům smysluplným způsobem dílo, které nečetli, reflektovat případná nedorozumění spojená s tímto výkonem. Poslední úprava: Neumann Lukáš, Mgr., Ph.D. (20.05.2019)
|