PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   Přihlásit přes CAS
   
Molekulární biologie - MB140P41
Anglický název: Molecular biology
Český název: Molekulární biologie
Zajišťuje: Katedra genetiky a mikrobiologie (31-140)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2020
Semestr: zimní
E-Kredity: 5
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:kombinovaná
Rozsah, examinace: zimní s.:3/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Úroveň: základní
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: prof. RNDr. Zdena Palková, CSc.
Vyučující: RNDr. Michal Čáp, Ph.D.
Mgr. Martin Kuthan, Ph.D.
prof. RNDr. Zdena Palková, CSc.
Je korekvizitou pro: MB140P82
Ve slož. korekvizitě pro: MB140P13, MB140P36, MB140P81
Anotace -
Přednáška navazuje na základní kurs molekulární biologie a předpokládá znalosti základních procesů replikace, transkripce a translace. Přednáška je zaměřena jednak na principy a mechanismy regulace genové exprese prokaryotických i eukaryotických buněk, včetně regulace transkripce, translace a stability proteinů, jednak na molekulární mechanismy dalších buněčných procesů (distribuce proteinů, transport přes membrány, cytoskelet) a základních mechanismů buněčné signalisace a regulace buněčného cyklu. Kurs je doporučen studentům 2.ročníku.
Poslední úprava: ZDENAP (19.04.2007)
Literatura -

Doporučená literatura:

Molecular Cell Biology (Lodish et al.)

Molecular biology of the Cell (Alberts et al.)

Molecular Biology of the Gene (Watson et al.)

Poslední úprava: Čáp Michal, RNDr., Ph.D. (24.10.2019)
Požadavky ke zkoušce -

Zkouška je písemná a obsahově odpovídá přednášené látce a materiálům, které jsou studentům k dispozici. Písemný test je složen z několika částí: v části A odpovídá student stručně na otázky (7 otázek), v části B student zaškrtává správné odpovědi (10 otázek),  odpovídá stručně na otázky (13 otázek) a musí vysvětlit 5 pojmů. Maximální počet dosažených bodů je 100, orientační klasifikace je následující: od 80 bodů = výborně, od 60 bodů = velmi dobře, od 50 bodů = dobře. Nezbytnou podmínkou pro úspěšné složení zkoušky je dosažení minimálně 17 bodů v části A, obsahující vybrané klíčové otázky.

 

Akademický rok 2020/2021:

V době protiepidemických opatření probíhá výuka hybridně. Materiály a další info dostupné prostřednictvím systému Moodle.

Poslední úprava: Kuthan Martin, Mgr., Ph.D. (09.10.2020)
Sylabus -

1. Základní mechanismy - opakování

Shrnutí základních molekulárních mechanismů procesů replikace, transkripce, translace a úprav mRNA (sestřih).

2. Opravy poškození genomu

Příčiny vzniku poškození genomové DNA a základní typy procesů účastnících se na opravě.

3. Rekombinace a mobilní genetické elementy

Molekulární mechanismy rekombinačních procesů, homologní a místně specifická rekombinace (příklady). Transponovatelné elementy a jejich rozdělení (DNA transposony a retrotransposony), mechanismy transposice.

4. Regulace genové exprese

Regulace transkripce u prokaryot a eukaryot (regulace iniciace transkripce, atenuace). Regulace úprav mRNA (alternativní sestrih, stabilita, editing, transport z jádra do cytoplasmy a další). Regulace iniciace translace. Stabilita proteinů (degradace v proteasomu, N-koncové pravidlo, ubiquitin).

5. Transportní procesy uvnitř buňky

Transport proteinů do jednotlivých buněčných kompartmentů. Sekrece a endocytosa, funkce endoplasmatického retikula a Golgiho aparátu, modifikace a úpravy proteinů. Sekretorické vesikly (clathrin, COP vesikly). Transport do mitochondrií, chloroplastů a peroxisomů.

6. Membrány a jejich funkce

Transport přes plasmatickou membránu. Základní typy transporterů. Zdroje energie pro jednotlivé typy transportu.

7. Cytoskelet a jeho funkce

Aktinový a tubulinový cytoskelet, jeho buněčné funkce. Role motorových proteinů.

8. Základní dráhy buněčné signalisace

Typy buněčné signalisace. Základní komponenty (receptory, G-proteiny, protein kinasy, MAP kinasy, malé signální molekuly a další). Signalisace z povrchu buňky do jádra.

9. Základní regulační mechanismy buněčného cyklu.

Poslední úprava: ZDENAP (19.04.2007)
Výsledky učení

Po úspěšném absolvování předmětu student:

·         Objasní mechanismus replikace DNA a podrobně charakterizuje základní proteiny, které se jí účastní.

·         Vysvětlí molekulární mechanismy topoisomeráz a telomerázy a popíše, jak tyto enzymy řeší topologické problémy cirkulárních DNA a replikaci lineárních chromozomů.

·         Rozliší a popíše mechanismy oprav DNA, konkrétně přímé opravy, excizní opravy a opravy replikačních chyb.

·         Definuje strukturu nukleosomu a popíše procesy kondenzace a remodelace chromatinu.

·         Chápe princip rozpoznání promotoru u bakterií i eukaryot a objasní roli transkripčních faktorů a enhancerů.

·         Uvede příklady a vysvětlí mechanismy různých způsobů regulace transkripce na post-iniciační úrovni.

·         Specifikuje post-transkripční úpravy mRNA a vysvětlí principy RNA interference a editace RNA.

·         Popíše průběh iniciace, elongace a terminace translace.

·         Vysvětlí funkci molekulárních chaperonů při skládání proteinů a mechanismus ubiquitin-proteazomové degradace.

·         Porovná mechanismus cílení proteinů do organel s ohledem na signální sekvence a energetické nároky.

·         Popíše sekreční dráhu a vyjmenuje modifikace proteinů, které jí procházejí.

·         Popíše vznik a funkci klatrinových váčků a vysvětlí roli jednotlivých proteinů ve vzniku, transportu a fúzi různých typů vezikulů.

·         Klasifikuje transponovatelné elementy a porovná mechanismus transpozice u typických příkladů.

·         Vysvětlí princip místně specifické rekombinace na příkladu systému Cre-loxP a srovná jej s mechanismem homologní rekombinace.

·         Vysvětlí funkci malých G-proteinů a význam fosforylace/defosforylace proteinů v buněčné signalizaci.

·         Popíše signální dráhy vedoucí z povrchu do jádra a signalizaci zahrnující druhé posly.

·         Porovná strukturu a dynamiku mikrotubulů, aktinových vláken a intermediálních filament a přiřadí k nim příslušné motorové proteiny a jejich funkce.

·         Vysvětlí mechanismy regulace buněčného cyklu a analyzuje jeho kontrolní body.

·         Kategorizuje membránové transportéry, popíše mechanismus a zdroj energie pro jejich funkci a uvede příklady jejich kooperace v buněčných procesech.

 

Poslední úprava: Čáp Michal, RNDr., Ph.D. (16.01.2026)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK