PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Moderní dějiny středo- a jihovýchodní Evropy - JMB409
Anglický název: Modern history of Central- and Southeastern Europe
Zajišťuje: Katedra ruských a východoevropských studií (23-KRVS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2021
Semestr: zimní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:4/0, Zk [HT]
Počet míst: 120 / neurčen (120)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc.
PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
Vyučující: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc.
PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D.
Neslučitelnost : JMB013
Prerekvizity : JMB113, JMB119, JMB401, JMB402, JMB404, JMB406
Je neslučitelnost pro: JMB013
Anotace
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (13.09.2023)
Předmět sleduje vývoj regionu v jeho moderní fázi s důrazem na národotvorné procesy, vnější kontext (versailleský systém, nacismus a sovětský blok), roli konfliktů (první a druhá světová válka a studená válka), transformační trendy (komunismus, postkomunistická transformace) a snahy o vnitřní i vnější integrace.
Cíl předmětu
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (13.09.2023)

Cílem předmětu je vysvětlit  základní tendence vývoje zemí a národů regionu středovýchodní a jihovýchodní Evropy od konce 18. století do konce komunistického systému, rozpadu sovětského bloku stejně jako základní problémy období postkomunistické transformace a zapojení zemí regionu do nových nadnárodních struktur NATO a EU. 

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. PhDr. Luboš Švec, CSc. (10.10.2023)

Hodnocení studentů je závazně založeno na škále písmen A-F, která vychází ze   SMĚRNICE S_SO_002: Organizace zkouškových termínů, kontrol studia a užívání klasifikace A–F na FSV UK.

Předmět je ukončen soubornou písemnou zkouškou sestávající z průběžného testu (20 bodů), závěrečného testu (30 bodů) a eseje Zk (50 bodů). V každé ze tří uvedených částí musí být získána alespoň polovina předepsaného počtu bodů.

Hodnocení Zk: 

1.   20% zkoušky tvoří midterm (starší dějiny do konce první světové války). Opravný termín proběhne stejně jako první termín midtermu formou testu (multiple choice) na konci semestru (bude upřesněno). Maximálně lze z testu dosáhnout 20 bodů, úspěšně absolvovat lze s minimálně 10 body. Výsledek F v opravném termínu bude definitivně vylučovat z dalších částí zkoušky.

2.     30% zkoušky tvoří závěrečný test (novější dějiny), který proběhne ve třech termínech formou multiple choice testu na konci semestru (bude upřesněno). Celkově bude student zodpovídat 30 otázek v časovém limitu 20 minut. Maximálně lze dosáhnout 30 bodů, úspěšně absolvovat lze s minimálně 15 body. Výsledek F vylučuje studenta z ústní zkoušky.

3.     50% esej na jedno ze tří témat– pokud nedojde ke změně v důsledku Covidu či energetické krize – v učebnách IMS.

Midterm: 7.11. na začátku hodiny: látka do konce první světové války.

Zkouška se skládá z problematiky dějin regionu od první světové války  do transformace po pádu komunismu a integrace do evrop. struktur.

Maximálně lze dosáhnout 50 bodů, minimálně je k úspěšnému absolvování nutných 26 bodů.

Literatura
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (13.09.2023)

POZNÁMKA:Všechna dostupná literatura v sylabu slouží pouze ke studijním účelům v tomto kurzu. Je chráněna autorským právem a nesmí být tak dále šířena.

Povinná literatura:

 

Pavel Hradečný, Ladislav Hladký, Dějiny Albánie. Praha 2008, s. 199-592.

Pavel Hradečný a kol., Dějiny Řecka. Praha 1998, s. 261-391.

Eino Jutikkala, Kauko Pirinen, Dějiny Finska. Praha 2001, s. 130-307.

László Kontler, Dějiny Maďarska. Praha 2001, s. 173-425.

Dušan Kováč, Dějiny Slovenska. Praha 1998, s. 75-338.

Jan Křen, Dvě století střední Evropy. Praha 2005 Dostupné online po přihlášení přes CAS na: https://ndk.cz/view/uuid:83bd3fb0-f531-11e7-8226-005056827e52?page=uuid:8a0b2f00-0cdb-11e8-bdb0-005056827e51

Jan Rychlík, Dějiny Bulharska. Praha 2000, s. 165-379.

Miroslav Šesták a kol., Dějiny jihoslovanských zemí. Praha 1198, s. 181-663.

Luboš Švec a kol., Dějiny pobaltských zemí. Praha 1996, s. 103-284

Hienadž Sahanovič, Zachar Šybieka, Dějiny Běloruska. Praha 2006, s. 85-223.

Kurt Treptow, Dějiny Rumunska. Praha 2000, s. 129-394.

J.Vykoukal - B. Litera - M. Tejchman, Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989, Praha 2000  Dostupné online po přihlášení přes CAS na: https://ndk.cz/view/uuid:4c1b8530-d852-11e8-bc37-005056827e51?page=uuid:e6415e20-e700-11e8-9210-5ef3fc9bb22f

J. Rychlík a kol., Mezi Vídní a Cařihradem. Utváření balkánských národů. Praha 2009. Dostupné online po přihlášení přes CAS na https://ndk.cz/view/uuid:c342fdd0-82e4-11e5-a715-005056827e52?page=uuid:84e2d910-9389-11e5-be6a-001018b5eb5c

  

Moderní dějiny Jihovýchodní Evropy

 

Povinná literatura:

·         Baker, Catherine. The Yugoslav Wars of the 1990s. Palgrave Macmillan, 2015, pp. 1-99.

·         Bideleux, Robert, and Ian Jeffries. The Balkans: A Post-Communist History. Routledge, 2007, pp. 1-182.

http://web.a.ebscohost.com/ehost/ebookviewer/ebook/bmxlYmtfXzE1NTYyMDdfX0FO0?sid=36c105d1-f83e-47f5-a8ba-49052e195b3b@sessionmgr4006&vid=0&format=EB&rid=1

·         Tejchman, M. Balkán ve 20. století. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016, s. 209-323

·         Vykoukal, J, Litera B., Tejchman, M, Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského bloku 1944-1989, Praha, Libri 2000, s. 95-103, 191-226, 239-243, 432-463, 607-643, 727-748 Dostupné online po přihlášení přes CAS na: https://ndk.cz/view/uuid:4c1b8530-d852-11e8-bc37-005056827e51?page=uuid:e6415e20-e700-11e8-9210-5ef3fc9bb22f

·         + naskenované kapitoly od různých autorů věnované tématům přednášek

 

Doporučená literatura

·         Calic, M.J., The Great Cauldron. A History of Southeastern Europe. Cambridge 2019.

·         Gallagher, Tom. The Balkans After the Cold War: From Tyranny to Tragedy. Routledge, 2003. 1. a 2. Kapitola.

·         Hupchick, D. The Balkans: From Constantinople to Communism. Springer, 2002. 5 kapitola.

·         Jelavich, B., History of the Balkans. Twentieth Century. Cambridge 1983.

·         Lampe, J., Brunnbauer, U. The Routledge Handbook of Balkan and Southeast European History. Routledge 2021, pp. 356-499.

·         Mazower, M. The Balkans: A Short History. Modern library 2000, pp. 127-206.

·         Ramet, Sabrina P. Central and Southeast European Politics since 1989. Cambridge University Press, 2010, pp. 273 – 481.

·         Rychlík, J.  a kol., Mezi Terstem a Istanbulem: balkánské národy ve 20. století. Vydání první. V Praze: Vyšehrad, 2020

·         Rychlík, J.  a kol., Mezi Vídní a Cařihradem. Utváření balkánských národů. Praha 2009, PP. 189-332.

·         Stavrianos, L.S.: The Balkans since 1453. New York University Press, 2000, pp. 573 – 797.

·         Tejchman, Miroslav, and Bohuslav Litera. Moskva a socialistické země na Balkáně 1964-1989: vnější a vnitřní aspekty vývoje a rozpadu sovětského bloku na Balkáně. Praha: Historický ústav, 2009.

Atlasy:

R. a B. Crampton, Atlas of Eastern Europe in the Twentieth Century, London 1997

Magocsi, Paul R., Historical atlas of Central Europe. Seattle 2002

F.Honzák, M. Pečenka, F. Stellner, J. Vlčková, Evropa v proměnách století. Praha 1997. 

J. Křen, Dvě století střední Evropy, Praha 2005



Metody výuky
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (13.09.2023)

Přednáška probíhá prezenční formou.

 

Testy a záznamy přednášek:

https://dl3.cuni.cz/course/view.php?id=347

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (13.09.2023)
  1. 20% zkoušky tvoří midterm (starší dějiny), 30 % test, 50 % esej Zk.

Moderní dějiny středo- a jihovýchodní Evropy: okruhy k ústní zkoušce ZS 2023/24

Tématické okruhy: 

1. Versaillský systém: mírové smlouvy jako základ systému; stanovení hranic států SVE

2. Versaillský systém: mírové smlouvy jako základ systému; hranice nástupnických států v JV Evropě spojenecké aliance; Rijecká otázka

3. Bolševická revoluce a její šíření do SE po 1. světové válce; polsko-sovětská válka; mírové smlouvy s limitrofy 

4. Meziválečné regionální aliance – Malá dohoda, Balkánská dohoda, Baltická dohoda. Francouzský, italský alianční systém (Římské protokoly) v SVE

5. Dynamika balkánské vnitřní politiky 1918-1939 – politický, hospodářský a společenský vývoj ve státech JV Evropy; vznik nových států v JV Evropě – Království SHS; meziválečné regionální aliance – francouzský, italský alianční systém a jeho odraz v JV Evropě, Balkánská dohoda

6. Vznik polského státu, zápas o hranice a základy politického systému

7. Vznik pobaltských států a základy politického systému

8. Vznik Finska, občanská válka, její důsledky pro meziválečný politický systém

9. Národní stát a menšiny: řešení menšin. otázky v balkán. státech, integrální jihoslovanství, Řecko-turecká válka

10. Národní stát a menšiny: typy autonomie a řešení menšin. otázky v limitrofech

11. Krize parlamentarismu a autoritativní režimy: královské diktatury v JV Evropě

12. Krize parlamentarismu a autoritativní režimy: krize a autoritativní režimy v SVE

13. Západní a východní Locarno – jednání o Východní pakt. Diplomatická revoluce 1934 a její důsledky pro region.

14. Příčiny maďarského revizionismu, revizionistické státy a eroze versaillského systému v regionu.

15. Druhá světová válka: Německo a jeho spojenci; pakt Molotov-Ribbentrop a jeho důsledky; revize hranic na začátku války; Zimní válka.

16. Boj o Balkán“ - druhá světová válka v JV Evropě: Německo a jeho spojenci; pakt Molotov-Ribbentrop a jeho důsledky; revize hranic na začátku války; vídeňské arbitráže, dohoda Cvetković-Maček

17. Okupace v JV Evropě – vzorce okupace a odporu – satelity vs. okupované státy v JV Evropě

18. Domácí odboj v JV Evropě – ravnogorské hnutí, partyzánské hnutí, občanská válka v JV Evropě

19. Holokaust a represe v JV Evropě: NDH a ustašovský režim, represe vůči nechorvatskému obyvatelstvu, represe četniků vůči nesrbskému obyvatelstvu, represe partyzánů

20. Ztráty a transfery obyvatelstva, holokaust v SVE

21.  Mezinárodní konference a uspořádání regionu po porážce Německa a jeho spojenců; teritoriální změny a sovětské anexe; polská otázka

22. Velmocenská bitva o Balkán – přístupy USA, Velké Británie, SSSR k JV Evropě na konci druhé světové války, Procentová dohoda, Postupimská konference, Trumanova doktrína, Řecká občanská válka

23. Sovětizace: typologie; vnitřní a vnější faktory; systém lidové demokracie a komunistická taktika v Polsku a Maďarsku; finská alternativa

24. Sovětizace: typologie, vnitřní a vnější faktory, systém lidové demokracie; rozdíly sovětizace v JV Evropě, sovětské osvobození: teritoriální změny v důsledku porážky Německa a jeho spojenců v JV Evropě, terstská otázka a její řešení; ztráty obyvatelstva.

25. Stalinismus: jugoslávsko-sovětská roztržka; hospodářská koncepce stalinismu; stalinský teror. Ekonomická a vojenská integrace států JV Evropy v rámci východního bloku, národní komunismus

26. Národní komunismus a stalinismus; dopady sovětsko-jugoslávské roztržky v regionu; teror a politické procesy, transformace ekonomiky a socialistická industrializace; RVHP a vojenská integrace.

Okruhy z nověj. dějin:

27. Dilema destalinizace, pokusy o reformu, krize v Polsku a Maďarsku a její řešení

28. Gulášový socialismus a brežněvovský neostalinismus; příčiny stagnace, disent a opozice; význam Solidarity

 29. Destalinizace: destalinizace v Rumunsku, Bulharsku a Albánii. Dopady roztržky Stalina s Titem v Jugoslávii

30.. Neostalinismus: typologie, „Brežněvova“ doktrína a její realizace; détente a její výsledky; Ceausescovo Rumunsko; Živkovovo Bulharsko, albánský socialismus; národnostní politika a otázka postavení menšin v zemích JV Evropy

31. Politika détente  a její projevy v regionu SVE, smlouvy se SRN; KBSE a její význam pro SVE

32. Socialistická Jugoslávie: hledání nového modelu, samosprávný socialismus; Rankovićův pád, Chorvatské jaro; zahraniční politika – Jugoslávie mezi Východem a Západem. Hnutí nezúčastněných zemí

33. Socialistická Jugoslávie v období nastupující krize: ústava 1974, státoprávní uspořádání a její důsledky, Jugoslávie po smrti Tita, protesty na Kosovu v 80. letech

34. Perestrojka v SVE a rozpad sovětského bloku – dominový efekt; kulaté stoly v Polsku a Maďarsku

35. Obnovení nezávislosti pobaltských států – příčiny, argumentace a rozdíly strategie; lidové fronty

36. Polská a maďarská transformace; šoková terapie

37. Transformace pobaltských států; politický systém; menšinová otázka                 

38. Fenomén Visegrád: příčiny vzniku; konflikty a spolupráce SE států; cesta k  EU a NATO

39. Pobaltské státy a evropská integrace – EU a NATO; vztahy s RF

40. Transformace Rumunska a Bulharska; pád kom. režimu v Albánii a jeho transformace.

41. Rozpad Jugoslávie: vnitřní a vnější příčiny rozpadu Jugoslávie; eroze základních fundamentů socialistické Jugoslávie, vzestup nacionalismu

42. Srbský, chorvatský, slovinský, bosenskomuslimský, albánský diskurz o rozpadu Jugoslávie, odlišné interpretace konfliktů v ex-jugoslávských státech; mezinárodní dimenze rozpadu Jugoslávie, přístupy USA, Velké Británie, Německa, Francie (NATO) a SSSR/Ruské federace

43. Války v Jugoslávii I.: slovinská desetidenní válka a válka v Chorvatsku

44. Války v Jugoslávii II.: konflikt v Bosně a Hercegovině

45. Miloševićův režim a jeho role při rozpadu Jugoslávie, v následných válkách a v eskalaci konfliktu v Kosovu v 90. letech 20. století

46. Poválečná rekonstrukce a postsocialistická transformace zemí bývalé Jugoslávie I.: slovinská transformace, Posttudjmanovské Chorvatsko, Postmiloševićovské Srbsko, Černá Hora

47. Poválečná rekonstrukce a postsocialistická transformace zemí bývalé Jugoslávie II.: Daytonská Bosna a Hercegovina a Severní Makedonie (FYROM)

48. Albánská otázka: vztah Albánie a Kosova, vývoj v Kosovu po roce 1999, albánské oblasti v Severní Makedonii (FYROM)

49. Západní Balkán na počátku 21. století: politický a socioekonomický vývoj, Srbsko mezi Východem a Západem, evropská integrace; NATO a jeho rozšiřování v oblasti JV Evropy, bezpečnostní rizika

50. Neliberální demokracie a populismus v SVE ; Polsko a Maďarsko.

 

 

 

Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Ondřej Žíla, Ph.D. (13.09.2023)

Sylabus Moderní dějiny jihovýchodní Evropy – Ondřej Žíla

 

Tematický okruh

1.      Úvod a definice regionu. Rozpad osmanského impéria, národotvorné a státotvorné procesy na Balkáně

2.      I. světová válka v jihovýchodní Evropě + Versaillský systém v JV Evropě.

 

Tematický okruh

3.      Vnitropolitický vývoj balkánských zemí v meziválečné éře

 

Tematický okruh

4.      „Boj o Balkán“ – vývoj v JV Evropě během druhé světové války

5.      Okupace, rezistence, občanská válka v JV Evropě v letech 1941–1945

 

Tematický okruh

6.      Sovětizace zemí JV Evropy – case study Jugoslávie do roztržky

7.      Balkán v letech 1964 – 1980 – case study Ceasescovo Rumunsko

8.      Základní etapy vývoje Titovy Jugoslávie

 

Tematický okruh

9.      Rozpad Titovy Jugoslávie. Vnitřní a vnější příčiny jihoslovanské krize

10.  Jugoslávské války v 90. letech 20. století

11.  Vnitropolitický vývoj ex-jugoslávských států (Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Makedonie)

12.  Politický a socioekonomický vývoj Rumunska, Bulharska, Albánie po roce 1989

 

Tematický okruh

13.  Balkánské státy na prahu 21. století 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK