Přednášky zimního semestru zahrnují fyziologii buňky, obecnou neurofyziologii včetně fyziologie svalů, krve,
oběhový, dýchací a trávicí systém. Letní semestr je věnován regulacím, na kterých se podílejí ledviny, hormonální
systém a centrální nervový systém. Praktická výuka je zaměřena na ověření teoretických znalostí a výuku určitých
dovedností, a to jak experimentálně na zvířeti, tak i vyšetřováním některých funkcí lidského organismu a jejich
regulací. Výuka je doplněna počítačovými modely.
Poslední úprava: Kolářová Jana (02.10.2019)
Physiology is read in the winter and summer semesters in the 2nd year of studies. The lectures in the winter semester include physiology of the cell, general neurophysiology including physiology of muscles, blood, circulatory, respiratory and digestive systems. In the summer semester, regulation in which kidneys, the endocrine system and central nervous system take part are dealt with. Practical instruction is aimed at verification of theoretical knowledge and at training certain skills through investigation of some functions of the human organism and their regulatory mechanisms as well as through experiments on animals. Computer models complement the instruction. The conditions for gaining the credits in either semester include active work in particular practicals, an essay on some of the regulatory mechanisms of the organism and a successful outcome of the credit test. The exam in physiology consists of the written part (entrance test) and the oral part - one question concerns the matter of the practicals, while the other three (one of them being always from neurophysiology) deal with particular theoretical problems.
Poslední úprava: Kohútová Vladislava, Ing. (12.12.2018)
Podmínky zakončení předmětu
Bodový systém praktických cvičení - základní požadavky na výuku:
Písemné či ústní přezkoušení z vypsaného tématu praktických cvičení (nutná samostatná domácí teoretická příprava), aktivní účast na praktických cvičeních a samostatné vedení protokolu jsou podmínkou pro úspěšné absolvování praktických cvičení.
Jednotlivá témata pěti praktických cvičení jsou v obou semestrech zařazena do jednoho bloku, ve kterých se vybraná témata vyučují. Po skončení bloku praktických cvičení následuje závěrečný seminář a přezkoušení z každého tématu daného bloku. Za úspěšné absolvování všech praktických cvičení a za přezkoušení z každého praktického cvičení při závěrečném semináři získá student vždy jeden bod (maximální počet bodů za zimní semestr: 11 bodů, za letní semestr: 10 bodů).
Podmínky pro udělení zápočtu v ZS a LS:
- získaný minimální počet bodů = celkový počet bodů minus 2 body, respektive minus 3 body (alespoň 9 bodů z 11 v ZS a alespoň 8 bodů z 11 v LS)
V případě, že student nedosáhne v daném semestru minimálního počtu bodů, zápočet v posledním týdnu výuky nezíská. Chybějící povinnosti je možné splnit při přezkoušení až ve zkouškovém období (přihlásí se prostřednictvím SISu) v řádných termínech vypsaných pro zkoušku z fyziologie. Absolvovat lze pouze jednu povinnost (tj. 1 bod nebo zápočtový test) v jednom zkušebním týdnu.
Předmět je v letním semestru ukončen zkouškou.
Více informací na webové stránce Fyziologického ústavu: http://fyziologie.lf1.cuni.cz/medici-a-zubni-lekarstvi
Poslední úprava: Jandová Kateřina, MUDr., Ph.D. (08.02.2024)
Literatura
1. Lékařská fyziologie - Otomar Kittnar a kolektiv (Grada 2011)
PODMÍNKA K ZÁPOČTU: získání minimálně 9 bodů z maximálních 11 bodů
Zubařské kroužky stážují ve skupinách D (DL v lichém týdnu, DS v sudém týdnu) dle následujícího rozvrhu:
Výukový týden:
lichý (1., 3., ......15.) (2103, 2104)
sudý (2., 4., ......14.) (2101, 2102)
Skupina
Téma
Bodové ohodnocení
1. 3.10.2024
DL
Úvod
1 bod
2. 10.10.2024
DS
Úvod
1 bod
3. 17.10.2024
DL
MP, model neuronu
1 bod
4. 24.10.2024
DS
MP, model neuronu
1 bod
5. 31.10.2024
DL
Hemoglobin, HTK, FW
1 bod
6. 7.11.2024
DS
Hemoglobin, HTK, FW
1 bod
7. 14.11.2024
DL
Hemostáza, krevní skupiny
1 bod
8. 21.11.2024
DS
Hemostáza, krevní skupiny
1 bod
9. 28.11.2024
DL
TK, vyšetření srdce, KVS
1 bod
10. 5.12.2024
DS
TK, vyšetření srdce, KVS
1 bod
11. 12.12.2024
DL
Dýchání, spirometrie
1 bod
12. 19.12.2024
DS
Dýchání, spirometrie
1 bod
13. 9.1.2025
DL
Opakovací seminář
5 bodů
14. 16.1.2025
DS
Opakovací seminář
5 bodů
15. 23.1.2025
DL+DS
ZÁPOČTY, KONZULTACE
Výuka probíhá prezenčněvždy ve čtvrtek od 12:30 – 14:00 v posluchárně Fyziologického ústavu.
Poslední úprava: Jandová Kateřina, MUDr., Ph.D. (17.09.2024)
Požadavky ke zkoušce
Pravidla konání zkoušek z předmětu Fyziologie ve Fyziologickém ústavu
A) Vypsání termínů zkoušek
Do konce 4. výukového týdne letního semestru budou prostřednictvím SISu vypsány všechny zkušební termíny, v nichž je možné zkoušku konat. Tento počet termínů bude konečný. Počet přihlášených na zkoušku nebude omezen.
Vypsány budou termíny v těchto obdobích:
a) 1x předtermín v 15. výukovém týdnu od 2.6.-6.6.2025
b) 4x termín v řádném zkouškovém období od 9.6.-4.7.2025
c)1x termín v období prázdnin v týdnu od 25.8.-29.8.2025
d) 2x termín v 2. části řádného zkouškového období 1.9.-12.9.2025
B) Pravidla zápisu a odhlašování na zkoušku
Zahájení zapisování k termínům bude vyznačeno v SISu a bude rozdílné pro jednotlivé skupiny termínů.
Konat zkoušku může student pouze tehdy, je-li zapsán na termín v SISu a má-li splněny všechny rekvizity ke zkoušce.
Zápis ke zkoušce není podmíněn udělením zápočtu, ale vlastní konání zkoušky je limitováno udělením obou zápočtů. Student, který nebude mít dané rekvizity splněny, bude před zkouškou při kontrole z termínu vyškrtnut, o čemž obdrží e-mail. Termín tímto odhlášením neztrácí.
C) Nedostavení se ke zkoušce a omluva
Student, který se nedostaví ke zkoušce a neomluví se řádně předem, tak není klasifikován, ale termín zkoušky propadá. Po propadnutí termínu se lze přihlásit na další termín zkoušky. Opožděnou omluvu lze uznat pouze ze závažných a doložených důvodů. O řádnosti omluvy rozhoduje zkoušející. Student se musí omluvit písemně s vysvětlením a doložením důvodu. O výsledku uznání omluvy bude student informován.
D) Opakování zkoušky
Student má právo konat zkoušku nejvýše třikrát, má právo na 2 opravné termíny, mimořádný opravný termín se nepřipouští. Pokud však student nevyčerpá tyto možnosti v rámci vypsaných termínů, toto nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu zkoušky. Další zkušební termíny nebudou vypsány.
Rovněž nelze konat zkoušky po skončení druhé části zkouškového období v září, resp. po posledním vypsaném termínu. Žádné mimořádné či „děkanské“ termíny nejsou povoleny.
E) Pravidla průběhu zkoušky
FORMA ZKOUŠKY
Ústní
Vylosování 3 teoretických otázek
K ověření totožnosti s sebou některý z následujících dokladů: ISIC, občanský průkaz, cestovní pas
HODNOCENÍ ZKOUŠKY
Zkouška z fyziologie je skládána ve zkouškovém období na konci 2. ročníku. Neúspěch jakékoliv z 3 vylosovaných teoretických otázek znamená ukončení zkoušky a hodnocení neprospěl (a). To však neplatí při druhém opravném termínu, kdy bude zkouška pokračovat i při neúspěchu první či druhé otázky.
V prvním i druhém opravných termínech se opakuje losování 3 teoretických otázek.
Na zkoušku se studenti hlásí prostřednictvím SIS.
Počet přihlášených na zkoušku není omezen.
F) Doporučené literární prameny:
a. Lékařská fyziologie - Otomar Kittnar a kolektiv, 2. přepracované a doplněné vydání (Grada 2020)
b. Přehled lékařské fyziologie – Otomar Kittnar a kolektiv (Grada 2021)
c. Fyziologie – Repetitorium – Jaromír Mysliveček, Vladimír Riljak (Triton 2020, Triton 2022)
d. Lékařská fyziologie - Otomar Kittnar a kolektiv (Grada 2011)
e. Atlas fyziologických regulací – Otomar Kittnar, Mikuláš Mlček (Grada 2009)
f. Atlas fyziologie člověka – S. Silbernagl, A. Despopoulos (Grada 2016)
g. Základy lékařské fyziologie – Miloš Langmeier a kolektiv (Grada 2009)
h. Nárys fyziologie člověka I.–VI. (Carolinum)
i. Slovníček lékařské fyziologie – S. Trojan, M. Langmeier et al. (Galén 2006)
j. Kontrolní otázky z fyziologie – Stanislav Trojan a kol. (Triton 2005)
G) ZKUŠEBNÍ OTÁZKY
Buňka:
Buňka (buněčná membrána, jádro, organely, činnost). Životní cyklus buňky Apoptóza a nekróza Děje na buněčné membráně Iontové kanály a akvaporiny Tělní tekutiny Homeostáza Fyziologie stárnutí
Krev:
Funkce krve a její obecné vlastnosti Krevní plasma funkce složení, objem a jeho změny Bílé krvinky morfologie, druhy počet a jeho změny Krevní destičky, morfologie, složení, funkce a význam Červené krvinky, morfologie, funkce, membrána, metabolismus Hemoglobin molekula, typy, množství deriváty Hemostáza Koagulační kaskáda; fibrinolýza Krevní skupiny; ABH, Rh, HLA systém Tvorba tkáňového moku, přestup tekutiny stěnou kapilár Zajištění stálého objemu, složení a pH tělesných tekutin
Krevní oběh:
Přehled oběhové soustavy a funkce jejích jednotlivých částí Převodní systém srdeční, pacemakerový potenciál, akční potenciál pracovní svaloviny Postup vlny depolarizace myokardem vztah k EKG Princip elektrokardiografie, svody Spřažení excitace a kontrakce v srdečním svalu Srdeční revoluce Srdeční výdej, řízení, změny Humorální a nervové ovlivnění a řízení srdeční činnosti Tlak krve v srdci a ostatních částech krevního oběhu Srovnání plicního a tělního oběhu Krevní kapiláry, funkce, řízení Žilní návrat, změny tlaku v kapacitním řečišti Mízní cévy, tok a funkce mízy Zásobení životně důležitých orgánů krví Řízení krevního tlaku Oběh krve kůží, splanchnikem a kosterním svalstvem Koronární oběh a jeho zvláštnosti Placentární a fetální oběh krve Oběh krve v mozku Portální oběh
Respirace:
Přehled dýchací soustavy, význam dýchání Dýchací cesty, plicní objemy, alveolární ventilace a perfuse Mechanika vdechu a výdechu Intrapulmonální a intrathorakální tlak Alveolární a atmosférický vzduch, složení Výměna dýchacích plynů v plicích a v tkáních Hypoxie, její druhy; hyperbarie a hyperoxie pH krve a jeho udržování
GIT:
Fyziologie ústní dutiny Žaludek, funkce, řízení motility Žaludeční šťáva, řízení sekrece Činnost tenkého střeva, střevní šťáva, motilita Pankreatická šťáva, složení, význam, řízení sekrece Žluč, tvorba, složení, význam, řízení Význam duodena pro trávení Přehled trávení jednotlivých živin Vstřebávání v tenkém střevě, mechanismy resorpce Tlusté střevo, činnost, defekace
Metabolismus:
Význam, funkce a distribuce lipidů v organismu Význam bílkovin v organismu, dusíková bilance Význam, funkce a kinetika sacharidů v organismu, glykémie Potřeba minerálních látek ve výživě; stopové prvky Vitaminy přehled, hypo a hypervitaminosy Základní a celková přeměna energie Funkce jater Tělesná teplota; výměna tepla mezi organismem a prostředím
Vylučování:
Fyziologické funkce kůže Funkční morfologie ledvin Cévní uspořádání v ledvinách, autoregulace průtoku krve Nefron, stavba a funkce jednotlivých částí Glomerulární filtrace Činnost ledvinových tubulů, rozdíly v prox. a dist. tubulu Teorie vzniku hyper a hypotonické moči Význam ledvin v udržování acidobazické rovnováhy Řízení činnosti ledvin Vztah ledvin a endokrinních funkcí, juxtaglomerulární aparát Funkce vývodných cest močových, mikční reflex
Endokrinologie:
Hormony, rozdělení, význam Řízení sekrece hormonů Mechanismy účinku hormonů na cílové buňky Řízení metabolismu sacharidů, glykémie Řízení výdeje, místo a mechanismus účinků mineralokortikoidů Význam somatotropního hormonu a prolaktinu Langerhansovy ostrůvky, produkce a účinky hormonů Funkční morfologie hypotalamo hypofyzárního systému Dřeň nadledvin sympatoadrenální systém Glukokortikoidy, tvorba, sekrece a účinky Mineralokortikoidy, tvorba, sekrece a účinky Stavba a funkce kůry nadledvin, produkce hormonů, řízení Tropní (glandotropní) hormony adenohypofýzy Tvorba, metabolické účinky a metabolismus katecholaminů Účinky hormonů štítné žlázy Poplachová reakce organismu Hormony neurohypofýzy Hormonální systémy související s reprodukcí
Svaly:
Vznik svalového stahu, membránový potenciál Nervosvalová ploténka, stavba, funkce Základní typy svalů jejich funkce a inervace Svalová vřeténka, GAMA systém Golgiho šlachové tělísko, senzorika kosterního svalu Fyzikální a fyziologické vlastnosti kosterního svalu Fyzikální a fyziologické vlastnosti hladkého svalu
Obecná neurofyziologie:
Stavba a funkce nervové buňky Životní cyklus nervové buňky Membránové potenciály Akční potenciál a refrakterní fáze Akční potenciál nervového vlákna, hladkého, srdečního a kosterního svalu srovnání Postsynaptické potenciály, vznik a význam Synaptické mediátory a modulátory Mediátorové systémy Gliové buňky, hematoencefalická bariera Vnitřní prostředí CNS Interneuronální integrační mechanismy, presynaptické a postsynaptické modulační okruhy Reflexní oblouk, monosynaptické a polysynaptické reflexy Mozkomíšní mok tvorba, složení a význam Fylogenetický a ontogenetický vývoj CNS
Smysly:
Receptory, činnost, rozdělení Receptorový potenciál, adaptace Chuť a čich Optický aparát oka; okohybné svaly, pohyby očí Funkce sítnice, zraková dráha, projekční oblasti Funkce středního a vnitřního ucha a sluchová dráha Statokinetické čidlo, mechanismy řízení rovnováhy Kožní čití, dotek, tlak, termorecepce Percepce bolesti
CNS:
Funkce míchy Monosynaptické míšní reflexy Polysynaptické míšní reflexy Postojové a vzpřimovací reflexy Míšní šok Hlavové nervy Činnost bazálních ganglií Funkce mozečku Bdění a spánek Elektroencefalografie, evokované potenciály Funkce talamu Funkce retikulární formace Funkce limbického systému Funkce hypotalamu Nepodmíněné reflexy, motivace, emoce, instinkty Mechanismy učení a paměti, podmíněný reflex Mechanismy řízení chování Specifické rysy nervové činnosti u člověka, řeč Asociační oblasti mozkové kůry Biologické rytmy
Poslední úprava: Jandová Kateřina, MUDr., Ph.D. (17.09.2024)
Sylabus
Témata - zimní semestr
Úvod do fyziologie
Buňka - organely, životní cyklus. Apoptóza, nekróza.
Buněčná membrána, transportní mechanismy.
Principy regulací
Základní mechanismy fyziologických pochodů. Homeostáza.
Neuron - základní stavební a funkční jednotka NS, glie
Podstata svalové kontrakce
Rozdělení svalů. Funkční vlastnosti kosterní, hladké a srdeční svaloviny.
Iontové kanály. Membránový potenciál a jeho změny (RP, AP, PSP)
Synapse elektrická a chemická, receptory
Neurotransmitery, neurotransmiterové systémy v CNS a PNS I.
Neurotransmitery, neurotransmiterové systémy v CNS a PNS II.
Krevní oběh. Podstata elektrické a mechanické funkce srdce
Membránový potenciál srdeční svaloviny. EKG
Srdeční stah. Čerpací funkce srdce
Řízení srdeční činnosti. Krevní oběh, tlakové poměry, regulace
Mikrocirkulace. Žilní návrat
Specifická cévní řečiště. Lymfatický systém. Slezina
Fyziologie dutiny ústní
Žaludek - význam. Regulace sekrece a motility
Tenké střevo. Pankreas. Játra, žluč
Trávení a vstřebávání, regulační faktory GIT
Funkce tlustého střeva. Defekace
Řízení příjmu potravy
Výživa, vitamíny, minerály
Ventilace a mechanika dýchání, základní fyzikální předpoklady dýchání
Transport dýchacích plynů
Plicní cirkulace a vztah ventilace-perfuze
Řízení ventilace
Vyšetření plicních funkcí a parametrů souvisejících s dýcháním, dýchání za zvláštních podmínek
Krev - obecné funkce
Hemostáza
Obranyschopnost organismu
Témata - LETNÍ semestr
Význam ledvin. Funkční morfologie - nefron, cévní zásobení
Glomerulární filtrace, význam mezangia
Tubulární procesy
Podíl ledvin na udržování homeostázy (osmolalita, pH).
Vývodné cesty močové. Složení moče. Mikce
Obecné principy humorálních regulací
Hypotalamo-hypofyzární systém
Sympatoadrenální systém
Štítná žláza
Metabolismus vápníku. Hormonální kontrola Ca++/P. Fyziologie kosti
