|
|
|
||
|
Kurz se zaměřuje na studium vztahů mezi společností a životním prostředím. Studující se seznámí s klíčovými teoretickými přístupy environmentální sociologie, které jim umožní analyzovat sociální aspekty environmentálních problémů. Kurz pokrývá témata jako jsou sociální konstrukce přírody, environmentální problémy, udržitelnost, individualizace odpovědnosti, role sociálních hnutí v ochraně životního prostředí. Důraz je kladen na kritické myšlení a aplikaci teoretických poznatků na aktuální environmentální výzvy. Poslední úprava: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.01.2025)
|
|
||
Poslední úprava: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.01.2025)
|
|
||
Poslední úprava: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.01.2025)
|
|
||
|
1) Úvodní hodina Představení kurzu, vyučujícího, výukových metoda způsobu hodnocení a podmínek atestace. Vzájemné představení studujících, anketa s jakým očekáváním přicházejí a následná debata. Klasická sociologie a vztah k přírodnímu prostředí. Pojetí přírody v klasických teoriích. Jaký byl kontext. Vědecká dělba práce mezi přírodní a sociální vědy. Ukážeme se jaké byly apriori předpoklady sociologie ve vztahu k přírodě: dualismus, instrumentální vztah, atd. Sociologie využívá přírodu jako výkladový rámec (sociální darwinismus, ekologický determinismus). Povinná četba: Hannigan, J. 2006., Environmental Sociology. 2nd edition. London: Routledge, Chapter 1: Environmental sociology as e field of inquiry, pp. 1-16. Doporučená četba: Foster, J.B. ;Clarke, B.; York, R. 2010. The Ecological Rift. New York: Monthly Review Press, Introduction: A Rift in Earth And Time, pp.13-52 3) Sociologie se potkává s ekologií, od výkladového rámce k varování. Vznik environmentální sociologie. Jaký byl kontext jejího vzniku, proč vzniká tak pozdě a na co reagovala. Sociologie se potkává se ekologie jako s varováním: ohrožení, problémy. Ukážeme se jaká hlavní témata a oblasti zájmu se formovaly v environmentální sociologii a které hlavní proudy a směry tvoří environmentální sociologii: New Environmental Paradigma, Treadmill of Production, ekologická modernizace, sociální konstruktivismus, imperiální způsob života. Povinná četba: Novák, A. 2024. Sociologie životního prostředí mezi Antropocénem a Kapitalocénem. In Feigerlová, Monika (ed.) Reflexe klimatické změny v českých společenských vědách, Praha: Academia, pp. 66-89. 4) Co je to příroda? Od přírody v jednotném čísle ke konci Přírody. V této přednášce se budeme věnovat tomu jak se proměňoval pojem přírody, od dualistického, karteziánského pojetí přírody v rámci modernity, který živý svět umrtvila a podrobila instrumentálnímu vztahu. Abstraktní příroda, sociální konstrukce přírody, smrt Přírody v Antropocénu. Povinná četba: Macnaghten,P.; Urry, j. 1998. Contested Natures. London: SAGE Publications, Chapter 1: Rethinking Nature and Society, pp. 1-31 Swyngedouw, E. 2011. „Depoliticized Environments: The End of Nature, Climate Change and the Post-Political Condition“, Royal Institue of Philospohy Supplement; 69, p: 253-274. 5) Hnací síly: Individualizace v modernitě a individualizace odpovědnosti Individualizace je jeden z významným rysům, které charakterizují moderní společnosti. V této hodině se budeme věnovat tomu, jakým způsobem se projevuje, jak se liší od emancipace (Bauman), jaké jsou její paradoxy (Simmel) a jak ji v rámci sociologie lze interpretovat spíše pozitivně, protože nám rozšiřuje možnosti našeho jednání (Giddens, Librová) anebo spíše kriticky, s ohledem jak vede nejistotě a oslabování jedince ve společnosti (Tourraine, Bauman). A zároveň se budeme věnovat tomu, jak individualizace odpovědnosti bývá využívána jako strategie k přenášení odpovědnosti za systémové příčiny environmentálních problémů (a jejich řešení) na bedra jednotlivců ( Maniates, Beck). Povinná četba: Maniates, M.F. 2001. „Individualization: Plant a Tree, Buy a Bike, Save the World?“, Global Environmental Politics 1 (3), p: 31-52 Librová, H. 2010. „Individualizace v environmentální perspektivě: sociologické rámování mění pohled a plodí otázky“, Sociologický časopis; 46 (1), p: 125-152. 6) Hnací síly: Strukturální nastavení společnosti V této přednášce se budeme věnovat teoriím, které pozornost od příčin environmentálních problémů a jejich řešení přenášejí od jednotlivců k nastavení a uspořádání společnosti. Podrobněji se budeme věnovat Teorie běžícího pásu výroby (TOP) Schnaiberga, která od 80. let ustavila jedno z kritických paradigmat environmentální sociologie; teorii Imperiálního způsobu života (Brand, Wissen), která představuje současnou snahu německé environmentální sociologie analyzovat systémové překročení planetárních mezí. Povinná četba: Bell, M. 2004. An Invitation to Environmental Sociology. Thousand Oaks: Sage Publications, Chapter 3: Money and Machines, pp. 51-66. Brand, U.; Wissen, M. 2022. Imperiální způsob života. Každodenní život a ekologická krize kapitalismu, Praha: Neklid, Kapitola 3: Imperiální způsob života, s. 87-124. 7) Konzumuji, tudíž jsem: téma spotřeby a nadspotřeby Spotřeba představuje jedno z klíčových témat environmentální sociologie od jejího vzniku. V přednášce si vyložíme základní pojmy jako jsou spotřeba, konzum a konzumní společnost. Představíme základní koncepty, skrze které se k tématu spotřeby dá vysvětlovat: Veblenovu okázalou spotřebu, poziční zboží Hirsche, propojení běžícího pásu spotřeby a výroby Bella, habitus Bourdieua. Probereme také rozdíly mezi produkcí, spotřebou a prozumcí (Ritzer). Na pyramidě potřeba Maslowa a teorii základních lidských potřeba Maxe-Neefa si vyložíme různé způsoby jimiž můžeme vysvětlovat lidské motivace ke spotřeba a konzumu. Povinná četba: Gasper, D. 2022. Manfred Max-Neef’s model of human needs understood as a practical toolkit for supporting societal transitions. International Institute of Social Studies. Ritzer, G.,Jurgenson, N. 2010. „Production, consumption, prosumption: The nature of capitalism in the age of the digital "prosumer“, Journal of Consumer Culture 10 (1), p: 13-36. 8) Sociální konstrukce environmentálních problémů V této hodině se budeme zabývat tím, kde se berou environmentální problémy, a jak dochází k tomu, že určitý stav životního prostředí zná společnost za problematický, zatímco jiný stav životního prostředí, navzdory vědeckým zjištěním, se nestává environmentálním problémem. Vyložíme se jakým způsobem problémy vznikají, jak se ustavují, jací aktéři a jaké typy argumentů a akcí jsou k tomu potřeba. Povinná četba: Hannigan, J. 2006. Environmental Sociology. 2nd edition. London: Routledge, Chapter 6: Social construction of environmental issues and problems, pp. 63-78. 9) Produkce environmentálního vědění: od normální k post-normální vědě Vyložíme klasické, normální pojetí vědy, co to znamená objektivita a jak tento typ vědy pracuje s jistotou poznání, jaký je jeho instrumentální vztah k realitě, princip předběžné opatrnosti, depolitizace . Následně si ukážeme v čem se odlišuje post-normální pojetí vědy, proč je pro tento typ vědy důležitá pozicionalita, zájmy, participace veřejnosti a co je to citizen science. Rozebereme jak se post-normální věda vztahuje k nejistému vědění, co to znamená politizace vědění a co a jak se počítá. Nakonec budeme diskutovat proč je důvěra pro vědu důležitá a k čemu vede rozpad důvěry ve vědu. Povinná četba: Stockelová, T. 2010. Spočítej a panuj: De/politika kalkulace, in: Kritika depolitizovaného rozumu; 2010, Praha: Grimmus, pp.61-76 Michael A. Peters & Tina Besley. 2019. „Citizen science and post-normal science in a post-truth era: Democratising knowledge; socialising responsibility“, Educational Philosophy and Theory, 51:13, 1293-1303 10) Riziko a riziková společnost Podle Ulrich Becka žijeme v rizikové společnosti. V přednášce si představíme jeho teorii rizikové společnosti, v čem se liší od klasické průmyslové modernity. Jak rizika vznikají, jakou roli přitom hraje vědy, proč je role vědy ambivalentní, ale proč se bez ní v rizikové společnosti neobejdeme, co to znamená znečištění druhé generace a proč jsme v této souvislosti vyvlastněni od svých smyslů. Vedle toho si probereme kritiku a nedostatky Beckovy rizikové společnosti, a jiná pojetí rizika, například riziko jako kultura (Wildavsky, Douglas) a koncept risk governance (Renn) Povinná četba: Beck U. 2004. Riziková společnost; Praha: SLON, pp.23-111 Doporučená četba: Jong, A. 2022. World risk society and constructing cosmopolitan realities: a bourdieusian critique of risk society. Frontiers in Sociology, 7, 797321. 11) Environmentální hnutí a jejich role při vynalézání ohrožené přírody Environmentální hnutí hrálo na přelomu 60. a 70. let důležitou roli při vzniku zájmu o ohrožené životní prostředí a v důsledku tak přispělo k formování environmentální sociologie, pro níž představuje důležitý předmět výzkumného zájmu. V přednášce se budeme věnovat počátkům zájmu o ochranu přírody v 19. století, vzniku environmentálního hnutí jako sociálního hnutí v 60. a 70. letech a jeho následnému vývoji. A různým podobám: hnutí za environmentální spravedlnost, environmentalismus chudých, working-class environmentalismus. Rozebereme také podoby environmentalismus v socialismus a post-socialismu a v čem se odlišoval od toho západního. Povinná četba: Macnaghten,P.; Urry, J. 1998. Contested Natures. London: SAGE Publications, Chapter 2: Inventing Nature, pp. 32-74 Novák, A. 2017. Tmavozelený svět. Radikálně ekologické hnutí v České republice po roce 1989. Praha: SLON. 12) Sociální rozměr technologií V této přednášce se budeme zabývat sociálním rozměrem technologií, ukážeme si různé teoretické přístupy jako jsou technologický a ekonomický determinismus, konstruktivistické a hermeneutistické přístupy a kritická teorie technologií. Budeme se také věnovat konceptu normal accident Charlese Perrowa, který chápe technologie jako formy společenské organizace a představíme se nerůstové pojetí konviviálních technologií. Povinná četba: Souza, M. M. P. D., & Paula, A. P. P. D. 2022. „Toward a critical theory of management technologies: the ambivalence of technology, the Feenbergian framework, and the possibility of subversive rationalization.“ Cadernos EBAPE. BR, 20, 50-61. Perrow, C. 2011. Fukushima and the inevitability of accidents. Bulletin of the Atomic Scientists, 67(6), 44-52. 13) Limity sociologických analýz socio-přírodních interakcí. V této přednášce se zaměříme na různé kritiky nedostatků sociologického přístup ke zkoumání socio-přírodních interakcí. Tou první bude Bruckmeierova, která přináší čtyři limity (interdisciplinarita, metodologické výzvy, komplexnost systémů a empirická data). Tou druhou bude Latourovo pojetí hybridity a koncepce pozemšťanství a tou třetí více-než-lidská sociologie Pyythinena. Povinná četba: Bruckmeier, K. 2016. Social-Ecological Transformation. London: Palgrave Macmillan. Kapitola 2: Interaction of Nature and Society in Sociology, s. 15-68 Poslední úprava: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.01.2025)
|
|
||
Poslední úprava: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.01.2025)
|