|
|
|
||
|
Kurz navazuje na Environmentální sociologii I. Oproti předchozímu kurzu, který představoval vstup do environmentálně sociologického studia společnosti a životního prostředí Environmentální sociologie II. na některá témata navazuje a jde více do hloubky (povaha modernita, environmentální hnutí, environmentální problémy, společenská změna, spotřeba) a přináší některá zcela nová témata (média, město, commons). Důraz je kladen na kritické myšlení a aplikaci teoretických poznatků na aktuální environmentální výzvy zejména v souvislosti se sociálně-ekologickou transformací směrem k udržitelnosti. Poslední úprava: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.01.2025)
|
|
||
Poslední úprava: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.01.2025)
|
|
||
Poslední úprava: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.01.2025)
|
|
||
|
1) Úvodní hodina. Představení kurzu, vyučujícího, výukových metoda způsobu hodnocení a podmínek atestace. Vzájemné představení studujících, anketa s jakým očekáváním přicházejí a následná debata. 2) Ambivalence modernity Přednáška vychází z práce Zygmunta Baumana a ukazuje ambivalenci modernity spočívající v tom, že moderní společnost se snaží dosáhnout jasnosti a řádu, ale zároveň vytváří nejistotu a nejednoznačnost. Ukážeme se jaké to má důsledky pro environmentální sociologii a promýšlení vztahu společnosti a životního prostředí. Povinná četba: Bauman, Z. 2010. Holokaust a modernita. Praha: SLON. Úvod: Sociologie po holokaustu, s. 31-66. 3) (Ne) poslušnost v modernitě V této přednášce navážeme na předchozí o sociologii po holokaustu a podrobně rozebereme klíčový Baumanův pojem „etika poslušnosti“ a jak tento pojem souvisí s postavením jednotlivce v moderních byrokratických systémech. Zaměříme se na to, jak se moderní byrokracie zaměřuje na efektivitu a racionalitu, což může vést k tomu, že morální otázky jsou považovány za irelevantní nebo sekundární a jakou roli tedy hraje vztah jedince k autoritám a jak s tím souvisí společenské uspořádání, které různými způsoby distribuuje odpovědnost za jednání. Co jsou to nezamýšlené důsledky toho, když „každý jen dělá svoji práci“ a jaký vztah k udržitelnosti a spravedlnosti mohou mít různé formy občanské neposlušnosti. Povinná četba: Bauman, Z. 2010. Holokaust a modernita. Praha: SLON. Kapitola 6: Etika poslušnosti, s. 213-266. 4) Média a životní prostředí Hodina se zabývá tím jak fungují zpravodajská média a to především ve vztahu k pokrytí tématiky životního prostředí. Představíme rozdíl mezi veřejnoprávními a soukromými médii, co jsou to zpravodajské hodnoty, co rozhoduje o tom, co se stane zprávou, co je to agenda-setting, jaká jsou specifika environmentálního zpravodajství a co je to „solution journalism“. Povinná četba: Hannigan, J. 2006., Environmental Sociology. 2nd edition. London: Routledge, Chapter 6: Media and environmental communication, pp. 79-93. 5) Teorie sociální změny V této hodině se budeme věnovat různým teoriím sociální změny. Představíme se teorii, která pracuje s pákovými body, jak je popsala Donella Meadows, a která představují specifická místa v komplexních systémech, kde malá změna může způsobit významnou změnu v celém systému. Elizabeth Shove zase přichází s přístupem “Beyond the ABC“, kde kritizuje tradiční model sociální změny známý jako ABC (Attitude, Behavior, Choice - Postoj, Chování, Volba). Tento model předpokládá, že změna chování je výsledkem změny postojů a individuálních voleb. Shove argumentuje, že tento přístup je příliš zjednodušený a nebere v úvahu komplexní sociální a materiální kontexty, ve kterých lidé žijí. A třetím přístupem s nímž budeme pracovat rozvíjí Josef Patočka který představuje moel sociální změny založený na změnách přicházejících zdola. Povinná četba: Meadows, D. 2015. Leverage points-places to intervene in a system. Sustainability Institue, p. 1-19. Patočka, J. 2023. Jak změnit systém? Nečekejme na volby. Organizujme odbory a družstva, komunity a hnutí. In: Nerůstový kolektiv. Čas dorůst. Brno: Na Zemi. s.136-154. Doporučená četba: Shove, E. 2010. Beyond the ABC: climate change policy and theories of social change. Environment and planning A, 42(6), 1273-1285. 6) Morální rozměr jednání Hodina představí základy morální ekonomiky podle Graebera, který popisuje tři základní typologie mezilidských interakcí a s nimi spojených různých logik jednání: směny, hierarchie sdílení a jejich různé posuny a modality. Skrze tento přístup si ukážeme, jak je možné nejen promýšlet alternativní společenská uspořádání, ale také jak je možné tento přístup využívat analyticky. Povinná četba: Graeber, D. 2012. Dluh - prvních 5 000 let, Brno: BizBooks. s.69-98. 7) Urbánní prostředí – město jako socio-příroda, produkce prostoru, prostorová spravedlnost a právo na město Hodina se zabývá městem ne jako umělým prostředím radikálně odlišným od přírodního prostředí, ale jako socio-přírodou, která je vytvářená lidským i více-než-lidským. Představíme různé koncepty skrze něž je možné se na město dívat: produkce prostoru (Lefebvre), prostorová spravedlnost a právo na město (Harvey). A také si představíme koncept environmentální gentrifikace. Povinná četba: Tozer, L., Hörschelmann, K., Anguelovski, I., Bulkeley, H., & Lazova, Y. 2020. Whose city? Whose nature? Towards inclusive nature-based solution governance. Cities, 107, 102892. 8) Commoning – commons jako praxe a sloveso V této přednášce si představíme commons nikoli jen jako společně sdílený zdroj - občinu, ale především skrze koncept commoning jako aktivity, jednání či praktiky, které jsou nezbytné pro vytváření a udržování commons. Ukážeme si jak commons a především commoning mohou být důležité pro udržitelnost a demokracii. Povinná četba: Antonucci, F. 2020. From Urban Commons to Commoning as Social Practice. Cultural Commons and Urban Dynamics: A Multidisciplinary Perspective, 189-203. 9) Tichá udržitelnost Hodina se zabývá konceptem tiché udržitelnosti (Jehlička), který odkazuje na každodenní, nenápadné praktiky, které přispívají k udržitelnosti, aniž by byly nutně označovány jako „udržitelné“ nebo „ekologické“. Tichou udržitelnost si představíme ve spojení s konkrétními aktivitami, jako je zahrádkaření nebo kutilství, které jsou často považovány za běžné a samozřejmé, ale mohou mít význam pro pozitivní vztah k životnímu prostředí a udržitelnosti. Zároveň také budeme diskutovat limity a omezení tiché udržitelnosti. Povinná četba: Smith, J., & Jehlička, P. 2013. Quiet sustainability: Fertile lessons from Europe's productive gardeners. Journal of Rural Studies, 32, 148-157. 10) Proměny environmentálního hnutí (apokalyptický a postapokalyptický environmentalismus) Přednáška představuje proměny stávajícího environemntálního a klimatického hnutí a posun od apokalyptického environmentalismu k postapokalyptickému. Apokalyptický environmentalismus zdůrazňuje naléhavost a katastrofické důsledky environmentálních problémů, jako je změna klimatu, ztráta biodiverzity a znečištění, často používá dramatické a varovné scénáře, aby upozornil na potřebu okamžitého jednání a má za cíl mobilizovat veřejnost a politiky k rychlým a radikálním změnám, aby se předešlo nejhorším možným scénářům. Postapokalyptický environmentalismus zdůrazňuje, že katastrofa již probíhá a zaměřuje se nejen na mitigaci, ale také a především na různé způsoby adaptace, resilience a změny. Povinná četba: Cassegård, C., & Thörn, H. 2018. Toward a postapocalyptic environmentalism? Responses to loss and visions of the future in climate activism. Environment and Planning E: Nature and Space, 1(4), 561-578. 11) Meze a sebeomezení V této hodině se budeme přístupem, který zdůrazňuje, že planetární meze nejsou jen meze dané přírodním prostředím, které lidstvu kladou meze v jeho rozvoji, ale naopak, že přírodní prostředí je umožňující, životadárné a meze jsou tak otázkou politickou a sociální a schopností odpovědět si na otázku: Kolik je dost? Klást si sám sobě nebo spíše sami sobě omezení (self-limitation) je tak pojímané jako projev svobodného rozhodování. Povinná četba: Brand, U., Muraca, B., Pineault, É., Sahakian, M., Schaffartzik, A., Novy, A., ... & Görg, C. 2021. From planetary to societal boundaries: an argument for collectively defined self-limitation. Sustainability: science, practice and policy, 17(1), 264-291. 12) Alternativní hedonismus a dépense Představíme si koncept alternativního hedonismu (Soper), který navrhuje, že lidé mohou hledat potěšení a štěstí prostřednictvím udržitelnějších a ekologičtějších životních stylů. Tento přístup kritizuje tradiční konzumní hedonismus, který je často spojen s nadměrnou spotřebou a negativními dopady na životní prostředí. A ukážeme si jak s tím souvisí jiný koncept dépense (Bataille, Romano), který pracuje se neproduktivním vynakládáním energie a ukazuje, že problémem není nedostatek, ale především to, jak nakládáme s nadbytkem. V přednášce budeme debatovat jak alternativní hedonismus a dépense mohou souviset s kvalitou života a udržitelností. Povinná četba: Soper, K. (2023). Post-growth living: For an alternative hedonism. Verso Books. pp. 49-76. Poslední úprava: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.01.2025)
|
|
||
Poslední úprava: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (05.01.2025)
|