PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
Národ, nacionalismus a národní hnutí (kombinovaná forma) - YBHB083K
Anglický název: Nation, Nationalism, and National Movement
Zajišťuje: Program SHV - Historický modul (24-HM)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2025
Semestr: letní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/0, Zk [HS]
Počet míst: neurčen / neurčen (80)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence: critical thinking
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Alena Marková, Ph.D.
Vyučující: Mgr. Alena Marková, Ph.D.
Neslučitelnost : YBHB083
Prerekvizity : YBFA004
Je neslučitelnost pro: YBHB083
Anotace
Anotace: Kurz má seznámit studujících s postupem rozvoje moderního národu a spojeného s tím vývoje nacionalismu včetně jeho různých forem (etnického, občanského aj.) a jejich kořenů v průběhu 19. a na začátku 20. století. Kurz se soustředí na prostředí střední a částečně východní Evropy jako oblasti, kde se odehrávala národní hnutí a vznikaly národní státy během označeného období. Kurz je určen studentům bakalářského studia pro seznámení se s klíčovými okamžiky evropských dějin 19. a 20. století a je vhodný pro přípravu na zkoušku z dějin (zejm. SZZ EDK skládané spolu s obhajobou bakalářské práce).
Poslední úprava: Marková Alena, Mgr., Ph.D. (22.02.2026)
Cíl předmětu
Rozvoj kritického myšlení, pochopení středo- a východoevropských moderních a současných dějin v souvislostech, příprava na státní závěrečné zkoušky.
Poslední úprava: Laštovičková Arlette, Mgr. (30.04.2026)
Podmínky zakončení předmětu

Atestace: atestace je udělována na základě písemného testu. Test je na základě přednášek a povinné studijní literatury. Od studujících v distanční formě studia se očekává průběžná práce s nahrávkami a s doporučenou literaturou k jednotlivým tématům.

Tři termíny testů budou vypsané během května a července (v září se testy vypisovat nebudou).

Poslední úprava: Laštovičková Arlette, Mgr. (30.04.2026)
Metody výuky

Metody výuky: Kurz se skládá z přednášek a seminářů. Přednášky a semináře se rovnoměrně střídají (1/1). 

Videozáznamy přednášek (celkem 6) budou průběžně umístěny do Moodlu. Semináře a první úvodní přednáška (24. února) se nahrávat nebudou (na úvodní přednášce se rozdělí prezentace, v rámci seminářů půjde o diskuse, týmovou práci ve skupinách a o prezentaci studentů včetně odborného feedbacku). 

Videonahrávky přednášek z prezenčního studia budou postupně zveřejňované v Moodlu: https://dl1.cuni.cz/course/index.php?categoryid=2197 anebo https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=19250

Heslo pro zápis bude k dispozici v SIS. Distanční kurz v Moodlu s videonahrávkami je určen výhradně pro studenty distanční kombinované formy studia. 

Použitím klíče se zavazujete, že přednášky nebudete šířit, kopírovat apod. a budete s nimi pracovat zodpovědně a s ohledem na živé účastníky přednášek.

Poslední úprava: Marková Alena, Mgr., Ph.D. (22.02.2026)
Sylabus

Sylabus:

  1. Úvod. Seznámení se s prameny, metodami, tématy a literaturou.
  2. Nezbytné předpoklady: modernizace
  3. Seminář
  4. Národní hnutí jako cesta k národnímu státu. Faktory úspěšnosti a neúspěšnosti národního hnutí
  5. Seminář
  6. Case study: české národní hnutí
  7. Seminář
  8. Národní dějiny jako zdroj národní identity
  9. Seminář
  10. Zrod národa a teoretická východiska k jeho zkoumání. Nacionalismus jako nadstavba: druhy a vybrané přístupy.
  11. Seminář
  12. Pokračování příběhu: nacionalismus, neonacionalismus a etnický nacionalismus po pádu sovětského bloku. Závěrečná diskuse.

Struktura a tematické okruhy:

Tematický blok 1: Nezbytné předpoklady: modernizace

Doporučená literatura:

Hroch, M., Národy nejsou dílem náhody, Praha 2009, s. 80-94 (kapitola 2), s. 95-130 (kapitola 3).

Petráň, J. (eds.), Počátky českého národního obrození. Společnost a kultura v 70. až 90. letech 18. století, Praha 1990, s. 91-155 (část 2).

 

Tematický blok 2: Národní hnutí jako cesta k národnímu státu. Faktory úspěšnosti a neúspěšnosti národního hnutí

Doporučená literatura:

Hroch, M., Hledání souvislostí. Eseje z komparativních dějin Evropy, Praha 2016, s. 223-284 (kapitola 8)

Hroch, M., Národy nejsou dílem náhody, Praha 2009, s. 135-144 (kapitola 1), s. 145-167 (kapitola 2), s. 200-231 (kapitola 4)

Hroch, M., V národním zájmu, Praha 1999, s. 7-37 (kapitola 1), 53-82 (kapitola 3), s. 83-113 (kapitola 4), s. 114-140 (kapitola 5)

Tematický blok 3: Case study: české národní hnutí

Doporučená literatura:

Hroch, M., „From ethnic group toward the modern nation: the Czech case“, in: Nations and Nationalism, vol. 10, no. 1-2, pp. 95-107, 2004, https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1354-5078.2004.00157.x/abstract;jsessionid

Nepovinná (volitelná) literatura:

Hroch, M., Na prahu národní existence, Praha 1999.

 

Tematický blok 4: Národní dějiny jako zdroj národní identity

Doporučená literatura:

Hroch, M., Národy nejsou dílem náhody, Praha 2009, s. 64-79 (kapitola 1), s. 168-199 (kapitola 3.).

Marková, A., The Path to a Soviet Nation. The Policy of Belarusization, Paderborn: Brill Schöningh, 2021, pp. 138-168.

Nepovinná (volitelná) literatura:

Randák, J., V záři rudého kalicha: politika dějin a husitská tradice v Československu 1948-1956, Praha 2015.

 

Tematický blok 5: Zrod národa a teoretická východiska k jeho zkoumání. Nacionalismus jako nadstavba: druhy a vybrané přístupy.

Doporučená literatura:

Hroch, M., V národním zájmu, Praha 1999, s. 7-37.

Hroch, M., Národy nejsou dílem náhody, Praha 2009, s. 30-47, s. 232-265 (kapitola 5).

Nepovinná (volitelná) literatura:

Anderson, B., „Pomyslná společenství“, in: Hroch, M., (ed.), Pohledy na národ a nacionalismus. Čítanka textů, Praha 2003, s. 239-269.

Gellner, A., Národy a nacionalismus, Praha 1993.

Smith, A., „Etnický základ národní identity“, in: Hroch, M., (ed.), Pohledy na národ a nacionalismus. Čítanka textů, Praha 2003, s. 270-296.

Smith, A. D., Nationalism: theory, ideology, history, Cambridge: Polity Press, 2010.

Kohn, H., „Nacionalismus“, in: Hroch, M., (ed.), Pohledy na národ a nacionalismus. Čítanka textů, Praha 2003, s. 87-99 resp. další autory dle výběru.

Schulze, H., Stát a národ v evropských dějinách, Praha 2003, s. 113-136.

 

Tematický blok 6: Pokračování příběhu: nacionalismus, neonacionalismus a etnický nacionalismus po pádu sovětského bloku

Doporučená literatura:

Hroch, M., Hledání souvislostí. Eseje z komparativních dějin Evropy, Praha 2016, s. 277-284 (kapitola 8.6)

Hroch, M., Národy nejsou dílem náhody, Praha 2009, s. 30-47, s. 232-265 (kapitola 5).

Hroch, M., V národním zájmu, Praha 1999, s. 155-171 (kapitola 7).

Nepovinná (volitelná) literatura:

Chankseliani, M. – Silova, I. (eds.), Comparing Post-Socialist Transformations: Purposes, Policies, and Practices in Education, Oxford: Symposium Books, 2018.

Smith, A., „Etnický základ národní identity“, in: Hroch, M., (ed.), Pohledy na národ a nacionalismus. Čítanka textů, Praha 2003, s. 270-296.

Smith, A. D., Nationalism: theory, ideology, history, Cambridge: Polity Press, 2010.

Marková, A., “Society and Language: Debates Surrounding the National Language in Belarusian Society at the Beginning of the 1990s”, in: Historická sociologie, Vol. 14, Issue 2, 2022, s. 27-48, https://karolinum.cz/casopis/historicka-sociologie/rocnik-14/cislo-2/rok-2022/clanek-10683

Marková, A., “Language, Identity, and Nation: Special Case of Belarusian State- and Nation Formation”, in: The Journal of Belarusian Studies, Vol. 8, issue 3, 2018, pp. 25-39.

Zajda, J. – Whitehouse, J., “Teaching History and Learning National Identity in the Classroom”, in: Zajda, J. – Whitehouse, J. (eds.), Globalisation, Nation-Building and History Education. Dordrecht: Springer, 2024, pp. 97-111.

Poslední úprava: Marková Alena, Mgr., Ph.D. (26.04.2026)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK