|
|
|
||
|
PRO AKTUÁLNÍ INFORMACE SLEDUJTE NOVOU VERZI KURZU: YBHA009. Dvousemestrální kurz Úvod do historie studujícím představí spektrum a paradigmatické základy historických věd, se kterými se v dalším průběhu studia na FHS budou setkávat v rámci profilových předmětů vedených vyučujícími katedry. Kurz nelze ani v jednom ze semestrů pokládat za přehled uzavřeného poznání o dějinách, je zcela záměrně koncipován jako představení (nikoliv vyčerpávající) možných způsobů poznávání dějin, tedy principů a pracovních postupů, které historici v limitech vzájemně i značně odlišných historických věd uplatňují při ustavování badatelských problémů, otázek, analýze informačních zdrojů, interpretací, resp. při konstrukci poznání o dějinách. Nejedná se tak o úvod do faktografického přehledu vědění o dějinách ale o základní uvedení do principů „myšlení“ o poznávání dějin v jeho praktické i abstraktnější/paradigmatické rovině.
Cyklus přednášek je v zimním semestru (Úvod do historie I.) rozčleněn do tří širších tematických bloků: „Jednotlivec a společnost“, „Strukturní proměny společnosti“ a „Společenské konflikty a traumata“. Kolektiv vyučujících v nich na konkrétních příkladech představí badatelskou praxi (její možnosti a hranice) v různých oborech historických věd a také některé z analytických kategorií (např. nacionalismus, sekularizace, modernizace), tedy pojmové „nástroje“, které (nejen) historici využívají při své práci.
Cyklus přednášek v letním semestru (Úvod do historie II.) je zaměřen na obecnější představení specifik (tematické zaměření, způsoby kladení otázek, metody, práce s informačními zdroji) jednotlivých historických věd a příbuzných oborů (historická antropologie, historická demografie, kulturní dějiny, hospodářské a sociální dějiny, moderní dějiny, orální historie, archeologie, dějiny umění, gender history, historická sociologie a etnologie).
Porozumění hlavním principům práce historika a paradigmatickým základům historických věd je důležité pro návazné studium v rámci profilových a výběrových předmětů a pro přípravu k dílčí státní závěrečné zkoušce Evropské dějiny v kontextech.
Poslední úprava: Vrabec Martin, Mgr., Ph.D. (25.09.2024)
|
|
||
|
Studijní literatura (povinná): BAUMEISTER, Marin. Na cestě k diktatuře. Fašistická hnutí a krize evropských demokracií. In: SÜS, Dietmar a SÜS, Winfried. Třetí říše: úvod do studia. Praha: Naše vojsko, 2012, s. 17-37 HLAVAČKA, Milan. Modernizace. In: Čechurová, Jana a kol. Základní problémy studia moderních a soudobých dějin. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2014, s. 451-460 HOUDA, Přemysl. Normalizační festival: socialistické paradoxy a postsocialistické korekce. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2019, s. 118-137 HROCH, Miroslav. V národním zájmu: požadavky a cíle evropských národních hnutí devatenáctého století ve srovnávací perspektivě. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1999, s. 7-19 LÉVI-STRAUSS, Claude. Rasa a dějiny. Brno: Atlantis, 1999, s. 7-19 McLEOD, Hugh. Sekularizace v západní Evropě (1848-1914). 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2008, s. 9-19 NODL, Martin. Středověk v nás. Praha: Argo, 2015, s. 156-176 a s. 261-265 OLÁH, Gábor. Kolektivní paměť, prostor a významy. Případ náměstí Svobody v Budapešti. Sociologický časopis, 2013, 49(5), s. 729-750 ŠTEMBERK, Jan. Cestovní ruch a česká společnost na přelomu 19. a 20. století. Historická sociologie: časopis pro historické sociální vědy, 2013, 1, s. 75-88 URBAN, Otto. Kroměřížský sněm 1848-1849. Praha: Argo, 1998, s. 49-69 WOHLMUTH MARKUPOVÁ, Jana. Ivan M. Havel: od Puzuka k Sakatekovi (1938-1989). Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017, s. 18-29 WOHLMUTH, Petr. Krev, čest a hrůza: historická antropologie pevnostní války na příkladu britských deníků z obléhání pevnosti Bergen op Zoom z roku 1747. Praha: Scriptorium, 2017, s. 284-289 a s. 297-305 Zakončení: Podmínkou zakončení kurzu je úspěšné složení testu v prostředí moodle (časový limit: 40 min.). Adresa kurzu v moodle: https://dl3.cuni.cz/course/view.php?id=474 PŘED ABSOLVOVÁNÍM 1. POKUSU JE NUTNÉ SE DO KURZU V MOODLE PŘIHLÁSIT Struktura testu: 12 uzavřených otázek (otázky vycházejí z povinné studijní literatury ve vazbě k tematické skladbě přednáškového cyklu - viz sylabus) Typy otázek: Výběr z možných odpovědí (a, b, c): správná je pouze jedna možnost. Výběr z možných odpovědí: správných je více možností. Způsob hodnocení: Testy jsou automaticky vyhodnocovány v prostředí moodle (pro splnění je nutné získat alespoň 9 bodů). TEST PROBÍHÁ POUZE DISTANČNĚ V PROSTŘEDÍ MOODLE. Poslední úprava: Tuček Jan, Mgr., Ph.D. (12.09.2024)
|
|
||
|
Úvod do historie I. - ZS 2024 (pořadí přednášek): 1. 2. 10. Úvod kurzu, studium historických věd na FHS UK (Zdeněk R. Nešpor, Jan Tuček) I. Jednotlivec a společnost 2. 7. 10. + 9. 10. Národní vědomí, nacionalismus středověký vs. moderní (Martin Nodl) 3. 14. 10. + 16. 10. Typy a podoby moderního nacionalismu (Alena Marková) 4. 21. 10. + 23. 10. Sekularizace (Zdeněk R. Nešpor) II. Strukturní proměny společnosti 5. 30. 10. Modernizace (Jan Tuček) 6. 4. 11. + 6. 11. Proměny mobility (Jan Štemberk) 7. 11. 11. + 13. 11. Kultura mainstreamová a alternativní (Přemysl Houda) 8. 18. 11. + 20. 11. Biografický výzkum v historii: případová studie rodiny Havlových (Jana Wohlmuth Markupová) III. Společenské konflikty a traumata 9. 25. 11. + 27. 11. Nacismus (Jan Vondráček) 10. 2. 12. + 4. 12. Militární rozměr evropské modernity (Petr Wohlmuth) 11. 9. 12. + 11. 12. Dějiny ve veřejném prostoru – intersekcionální analýza památných míst (Věra Sokolová) 12. 16. 12. + 18. 12. Rasismus v moderní společnosti (Pavel Baloun)
Poslední úprava: Tuček Jan, Mgr., Ph.D. (04.12.2024)
|