Teorie literatury II - OPBC4L023A

• Anglický název: Theory of Literature II
• Zajišťuje: Katedra české literatury (41-KCL)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2021
• Semestr: letní
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/3, Z+Zk [HT]
• Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
• Počet míst: neurčen / 114 (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Lukáš Neumann, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Lukáš Neumann, Ph.D.; PhDr. Jiří Smrčka, Ph.D.; Mgr. Klára Soukupová, Ph.D.
• Prerekvizity : OPBC4L012A
• Je prerekvizitou pro: OPBC4L041A, OPBC4L062B

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Klára Soukupová, Ph.D. (25.01.2024)

Seminář L. Neumanna: Cílem dvousemestrového kurzu je vytvoření předpokladů (terminologie, poetika) pro systematické poznávání specifických kvalit literární slovesnosti v širokém spektru jejích modalit (próza, poezie, drama; literatura umělecká a populární; folklorní slovesnost, faktografická literatura, literární fantastika, literární komika, literatura pro děti a mládež) i pro smysluplnou komunikaci o literárních textech. Pojetí i styl výuky literární teorie předjímá potřeby učitelské praxe. Student si - s ohledem na profesi pedagoga - prakticky osvojuje literární teorii především induktivně - zkoumáním jedinečného literárního díla. Podobně jako v prvním semestru klademe důraz na interaktivní, diskuzní charakter, ale metoda je náročnější: komplexní reflexe poetiky vybraného literárního díla (K. Čapek Hordubal, Povětroň, Obyčejný život) prostřednictvím rozmanitých problémových sond, doplňovaná podle situace obecnějšími exkurzy vyučujícího. Výuková témata: Pozn.: (uvedená diskuzní témata z edukativních důvodů zde záměrně nenaznačují dílčí otázky ani řešení, po dohodě se studenty mohou být specifikována) 1. Elementární orientace - formulujeme témata jednotlivých kapitol. 2. Makrokompozice - trojdílnost, asymetrie, kompozice vnější vs. vnitřní. 3. Genologická charakteristika H. Zamyšlení nad typem příběhu, žánrový potenciál námětu - alternativní možnosti. 4. Analýza první kapitoly - pravděpodobný autorský záměr, volba situace a její ztvárnění. 5. Analýza postavy Hordubala. Hierarchie a zajímavé konfigurace postav. 6. Pojetí prostoru, kde se příběh odehrává. Časové aspekty příběhu. Specifičnost vyprávění (pořádek, tempo, subjektivizovaná er forma aj.) 7. Kontury vyššího celku: Poučení z dobové kritiky. Atypičnost/ netradičnost trilogie. Rysy moderní prózy. Zamyšlení nad smyslem Noetické trilogie, co naznačuje o poznání, myšlenkové zdroje, autorův filozofický epilog. Vlastní čtenářská zkušenost (porovnání tří románů trilogie z hlediska atraktivity, aktuálnosti, přístupnosti středoškolákům...) 8. Charakteristika literárního díla. Dovršením semináře jsou pokusy o souhrnnou, zřetelně strukturovanou, teoreticky poučenou, stručnou charakteristiku vybraného literárního díla. ************************************************************************************************************************************************************************************************************************** Seminář Teorie literatury II K. Soukupové: Seminář navazuje na Teorii literatury I v zimním semestru. Zde nastíněné základní okruhy literárněvědné problematiky (autor, čtenář, text, žánr, subjekty textu aj.) budou rozvíjeny při práci s konkrétními texty. Studenti se seznámí s možnými k literárnímu dílu a osvojí si základní analytické a interpretační dovednosti, které by měli dále využívat ve studiu v následujících ročnících. Tématy semináře budou mj.: Naratologická analýza epického textu (Hordubal); Kompoziční strategie textu, kontext žánru a tradice; Poetologický rozbor básnické sbírky (Píseň o Viktorce); Vztah textu k širším společenským souvislostem, otázka kánonu a cenzury; Možnosti zkoumání a interpretace literárních textů - struktura, kompozice, motivy, témata, komika, hrůza; 6. Osvojení si základních analytických přístupů k literárnímu textu (na příkladech z české i světové literatury); Využití intermediálních vztahů; Populární literatura a její charakteristika (fantasy, komiks, dystopie, detektivka, sci-fi); Práce s literárním úryvkem, rozvíjení schopností interpretovat text a mluvit o něm.

Deskriptory

Poslední úprava: Mgr. Lukáš Neumann, Ph.D. (02.02.2022)

Časové zatížení studenta:

Přímá výuka: 36 h

Příprava na výuku

Doba očekávané přípravy na 1 hodinu cvičení: 40 min

Samostudium literatury (za semestr): 15 hodin

Práce se studijními materiály (za semestr): 10 hodin

Plnění průběžných úkolů (za semestr): 5 hodin

Plnění předmětu

Příprava na zápočet: 10 hodin

Příprava na zkoušku a zkouška: 30 hodin

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Klára Soukupová, Ph.D. (25.01.2024)

Peterka, Josef. Teorie literatury pro učitele. 3. vyd. Jíloviště: Mercury Music & Entertainment, 2007. 346 s. ISBN 978-80-239-9284-7

Kubíček, Tomáš, Hrabal, Jiří a Bílek, Petr A. Naratologie: strukturální analýza vyprávění. V Praze: Dauphin, 2013. 247 s. ISBN 978-80-7272-592-2.

Mocná, Dagmar a kol. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, 2004. 699 s. ISBN 80-7185-669-X.

Nünning, Ansgar, ed., Trávníček, Jiří, ed. a Holý, Jiří, ed. Lexikon teorie literatury a kultury: koncepce - osobnosti - základní pojmy. Vyd. 1. Brno: Host, 2006. 912 s. ISBN 80-7294-170-4.

Červenka, Miroslav et al. Na cestě ke smyslu: poetika literárního díla 20. století. Vyd. 1. Praha: Torst, 2005. 1051 s.ISBN 80-7215-244-0.  

Červenka, Miroslav et al. Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz: poetika literárního díla 20. století. Vyd. 1. Praha: Torst, 2002. 589 s.ISBN 80-7215-171-1.  

Hodrová, Daniela a kol. --na okraji chaosu--: poetika literárního díla 20. století. Vyd. 1. Praha: Torst, 2001. 865 s.ISBN 80-7215-140-1.

MÜLLER, Richard, ed. a ŠIDÁK, Pavel, ed. Slovník novější literární teorie: glosář pojmů. Vyd. 1. Praha: Academia, 2012. 699 s. Literární řada. ISBN 978-80-200-2048-2.

Hrabal, Jiří: Jak rozumět literárnímu vyprávění? (https://new.ctenarskekluby.cz/storage/app/media/naratologie/Prirucka_jak_rozumet_literarnimu_vypraveni.pdf)

Culler, Jonathan: Krátký úvod do literární teorie. Brno 2002

 

                              

 

 

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Klára Soukupová, Ph.D. (25.01.2024)

Teorie literatury II: Seminář K. Soukupové

1. Naratologická analýza epického textu (Hordubal)

2. Kompoziční strategie textu, kontext žánru a tradice

3. Poetologický rozbor básnické sbírky (Píseň o viktorce)

4. Vztah textu k širším společenským souvislostem, otázka kánonu a cenzury

5. Možnosti zkoumání a interpretace literárních textů - struktura, kompozice, motivy, témata, komika, hrůza.

6. Osvojení si základních analytických přístupů k literárnímu textu

(na příkladech z české i světové literatury)

7. Využití intermediálních vztahů

8. Populární literatura a její charakteristika (fantasy, komiks, dystopie, detektivka, sci-fi aj.)

8. Práce s literárním úryvkem, rozvíjení schopností interpretovat text a mluvit o něm.

 

Program semináře L. Neumanna – Teorie literatury II – LS

1. Témata kapitol v Hordubalovi

Makrokompozice Hordubala (triadická, asymetrická, struktura/logické schéma fabule)

2. Žánrová charakteristika (Typ příběhu, žánrový potenciál námětu)

Analýza první kapitoly Hordubala (Jak je udělána první kapitola?)

3. Postavy v románu Hordubal

Analýza Polany (jakým způsobem je postava charakterizována)

4. Epizodní postavy, zajímavé konfigurace postav v H.

Kde se příběh odehrává? (Lokalizace, pojetí prostoru)

5. Časové aspekty příběhu (Kdy se příběh udál, jak dlouho trvá, byl by přenosný do současnosti?)

Zvláštnosti jazyka – vícejazyčnost, citoslovce, deixe, prézens historický a preteritum, řeč polopřímá, krátké věty, vykřičníky, otazníky, imitace orální/mluvené řeči

6. Specifičnost vyprávění (Jakým způsobem je příběh vyprávěn); je v celé knížce narativní styl jednotný? Multiperspektivnost – v každé knize kauza podána z jiného pohledu;

Pořádek: chronologie, retrospektivy, anticipace. Tempo – mezery, sumarizace

Vypravěč – (v 1. kap. není vševědoucí)

7. Symbolické motivy v H. (Jak se pozná symbol?)

Porovnání H. s předlohou (novinová soudnička)

8. Makrokompozice Povětroně (rámec, iluzivní vs. antiiluzivní fikce, trojdílnost)

Systém postav v Povětroni (trosečník, hypotetizace, tři rozdílní vykladači jeho života – konfigurace v nemocnici nepravděpodobná, ale sloužící k diverzifikaci životopisných fikcí), dva rozdílní lékaři

9. Třikrát jinak – Odlišnost životopisných verzí případu X

Odlišnost vyprávění těchto životopisných verzí případu X

10. Obyčejný život – profil protagonisty (bezejmennost, více rolí v jedné postavě)

Narativní strategie v Obyč. životě (nalezený rukopis, ich-forma, metanarace – příběh psaní o psaní)

11. Dobové hodnocení Hordubala (V. Kudělka – Boje o KČ, 1987)

Zamyšlení nad smyslem noetické trilogie (proč noetická, jaké klade otázky o člověku? Myšlenkové zdroje – relativismus, psychoanalýza, demokratičnost, humanismus)

12. Noetická trilogie jako vyšší celek

Rysy modernosti v noetické trilogii

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Lukáš Neumann, Ph.D. (01.02.2022)

Od každého studenta je vyžadována jedna seminární prezentace reflektující jeden zadaný aspekt literárního díla.

Předpokladem PÍSEMNÉ zkoušky je zápočet ze semináře v zimním i letním semestru. U zkoušky by měli uchazeči prokázat schopnost objasnit klíčové teoretické problémy a pojmy (vhodně je použít, doložit příkladem apod.), přiblížit literární zážitek, popsat a pochopit text, formulovat pro text vhodné náměty, souhrnně charakterizovat literární dílo.