PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
Fyziologie živočichů a člověka - MB150P26B
Anglický název: Animal and human physiology
Český název: Fyziologie živočichů a člověka
Zajišťuje: Katedra fyziologie (31-152)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2025
Semestr: letní
E-Kredity: 7
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:5/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Vysvětlení: Základní přednáška z fyziologie živočichů a člověka pro nově akreditovanýbakalářský studijní program Biologie.
Poznámka: povolen pro zápis po webu
Garant: prof. RNDr. Jiří Pácha, DrSc.
Vyučující: doc. RNDr. Zdeňka Bendová, Ph.D.
doc. RNDr. Jiří Novotný, DSc.
prof. RNDr. Jiří Pácha, DrSc.
Neslučitelnost : MB150P07, MB150P60, MB152P01, MB152P04
Je neslučitelnost pro: MB152P04, MB150P60, MB152P01, MB150P07
Ve slož. korekvizitě pro: MB150C26C
Anotace -
Přednáška poskytuje v ucelené formě detailnější přehled fyziologických principů, dílčích fyziologických funkcí a mechanismů jejich regulací, včetně integrace na úrovni celého organismu, a je doporučena zejména pro studenty bakalářských oborů, kteří chtějí v magisterském studiu studovat experimentálně biologické obory. Kurz shrnuje poznatky o funkcích nervového, endokrinního, svalového, kardiovaskulárního, respiračního, exkrečního, trávicího a reprodukčního systému a o změnách fyziologických funkcí za speciálních situací (tělesná námaha, těhotenství, stárnutí, stres, adaptace k prostředí). Důraz je položen na pochopení fyziologických procesů z hlediska biofyziky a obecné a buněčné fyziologie.
Poslední úprava: Pácha Jiří, prof. RNDr., DrSc. (08.08.2024)
Literatura -

W.F. Boron, E.L. Boulpaep: Medical Physiology. Elsevier 2017 (výborná učebnice s důrazem na celulární a molekulární přístup)

F. Ganong: Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Galen, 2005

O. Kittnar et al.: Lékařská fyziologie. Grada, 2011

L. Sherwood, H. Klandorf, P.H. Yancey: Animal Physiology. From Genes to Organisms. Thomson, Brooks, Cole, 2005

S. Silbernagl, A. Despopoulos: Atlas fyziologie člověka. Grada, 2016 (nejedná se o standardní učebnici fyziologie, spíše obrazový atlas schematicky popisující složitější fyziologické funkce)

Z. Vodrážka Fyzikální chemie pro biologické vědy, Praha 1982

M. J. Zigmond et al. Fundamental Neuroscience, Academic Press, 2001

Poslední úprava: Pácha Jiří, prof. RNDr., DrSc. (08.08.2024)
Požadavky ke zkoušce -

Předmět je ukončen písemným testem v 1. řádném a 1. opravném termínu, 2. opravný termín je ústní.

Poslední úprava: Pácha Jiří, prof. RNDr., DrSc. (08.08.2024)
Sylabus -

1. Studium fyziologie živočichů, přehled vývoje oboru, experimentální metody fyziologického výzkumu. Fyzikální a chemické principy fyziologických funkcí. Vnitřní prostředí, tělní tekutiny, homeostáza.

2. Molekuly, energie a biosyntéza. Membrány, iontové kanály, transport, receptory, G proteiny, signální kaskády a poslové.

3. Vzrušivé tkáně - nerv, sval. Fyzikální základy funkce neuronu, klidový a akční potenciál, kabelové vlastnosti a vedení vzruchu. Synapse. Neuroglie. Buněčné typy a jejich funkce v centrálním a periferním nervovém systému.

4. Nervový systém centrální, periferní, autonomní. Anatomie a funkce, mozek, spinální mícha, periferní nervy.

5. Nervové reflexy, instinkty, chování, emoce, učení, paměť, spánek a bdění. Biologické rytmy.

6. Fyziologie smyslů, receptory, nervové aferentní dráhy, smyslové zobrazení, smyslové modality.

7. Svaly kosterní a hladké, mechanika a energetika svalové kontrakce, řízení motoriky, pohyb.

8. Cirkulace. Cirkulační tekutiny – krev, lymfa, hemolymfa. Krevní buňky a imunita. Srdce a cévy, mikrocirkulace. Regulace krevního tlaku a srdečního výdeje.

9. Dýchání a transport O2 a CO2 u suchozemských a vodních živočichů. Mechanika respirace, ventilace a perfuze plic a žaber, výměna plynů v respiračních orgánech a tkáních, krevní barviva, tkáňové dýchání a regulace respirace. Acidobasická rovnováha.

10. Exkrece a homeostáza solí a vody. Exkreční orgány a tvorba moče. Glomerulární filtrace, tubulární reabsorpce a sekrece, osmoregulace. Metabolismus solí a vody ve vztahu k prostředí.

11. Trávení. Příjem potravy, trávení a absorpce živin. Gastrointestinální sekrece. Neurální a humorální regulace gastrointestinálních funkcí. Gastrointestinální funkce u býložravců.

12. Fyziologie jater, hepatobiliární funkce.

13. Endokrinní a neuroendokrinní systémy. Endokrinní žlázy, řízení sekrece hormonů a jejich fyziologické účinky.

14. Fyziologie rozmnožování. Gonády, vývoj a funkce reprodukčního systému, hormonální regulace. Placenta a mléčné žlázy savců, tvorba mateřského mléka a regulace laktace

15. Energetický metabolismus a výživa, energetická rovnováha a tělesná teplota u živočichů. Uskladnění a uvolnění energie v organismu. Regulace příjmu potravy.

16. Organismus a prostředí. Vliv vnějších faktorů na fyziologické funkce, adaptace, aklimatizace.

Poslední úprava: Pácha Jiří, prof. RNDr., DrSc. (08.08.2024)
Výsledky učení

Fyziologie živočichů a člověka MB150P26B

Po absolvování přednášky student:

  • popíše složení buněčné membrány z hlediska lipidické a proteinové složky
  • definuje Nernstovu a Donnanovu rovnováhu a interpretuje, jak určují chemické a elektrické síly na biologické membráně
  • vysvětlí principy podílející se na vzniku klidového membránového potenciálu
  • vysvětlí rozpor mezi složením intracelulárního a extracelulárního prostoru včetně kvantitativního rozložení anorganických iontů a definuje procesy umožňující translokaci hydrofilních iontů a molekul přes biologickou membránu
  • diskutuje rozdíl mezi iontovým kanálem a přenašečem a je schopen graficky znázornit parametry popisující jejich kinetiku a vodivost
  • popíše stavbu a funkci jednotlivých buněčných typů nervového systému
  • vysvětlí funkční a morfologické rozdíly mezi elektrickou a chemickou synapsí
  • vyjmenuje hlavní mediátory nervového systému a popíše jejich působení na synapsi
  • rozliší základní části centrálního a periferního nervového systému člověka a vysvětlí jejich hlavní funkce
  • diskutuje vztah mezi mozkovými tekutinami a mozkovými bariérami
  • vysvětlí principy neurohumorálních regulací (zejména funkci hypofýzy a sekrečních cirkumventrikulárních orgánů)
  • popíše, jak nervový systém kóduje informace o modalitě, intenzitě, časovosti a prostorovosti stimulu napříč různými smyslovými systémy
  • vysvětlí funkční organizaci hlavních smyslových systémů člověka, včetně jejich receptorů, aferentních drah a korové reprezentace
  • vysvětlí, jak jsou energie smyslových stimulů převáděny na nervový signál v jednotlivých smyslových systémech
  • graficky znázorní časový průběh vzniku akčního potenciálu v srdečním, kosterním a hladkém svalu a popíše sekvenci dějů, které vedou ke svalové kontrakci
  • porovná specifické detaily role kationtů vápníku v kontrole kontrakce a relaxace kosterního, srdečního a hladkého svalu
  • rozebere mechanismus převodního systému srdečního
  • vysvětlí, jak změny sympatické aktivity mění komorovou práci, metabolismus srdce, spotřebu kyslíku a srdeční výdej
  • nakreslí graf časových změn tlaku, objemu a EKG v průběhu srdečního cyklu a pojmenuje a definuje jednotlivé fáze (systola, diastola, isovolumetrická kontrakce a relaxace, kontrakce síní, komorové plnění)
  • diskutuje vztah mezi tlakem, průtokem a odporem v cévním řečišti a aplikuje tento vztah na arterie, arterioly, kapiláry, venuly a vény
  • vysvětlí jak fyzikální vlastnosti (průměr cévy, viskozita, compliance) ovlivňují pohyb krve
  • rozebere mechanismy kontrakce hladkého svalu cévního a regulaci mikrocirkulace
  • užitím Starlingova zákona vysvětlí, proč se nehromadí tekutina v perikapilárním prostoru
  • nakreslí a popíše spirogram a určí, které objemy nelze měřit spirometricky
  • popíše ventilaci plic a transport plynů do a z plicních kapilár
  • diskutuje změny ve ventilaci v důsledku hypoxie, hyperkapnie a změn v acidobazické rovnováze
  • vysvětlí principy nervové a chemické regulace dýchání
  • nakreslí a popíše disociační křivku hemoglobinu a diskutuje, které změny ovlivňují tvar této křivky
  • interpretuje význam funkční morfologii nefronu a architektury renální cirkulace na tvorbu hypertonické moče
  • porovná myogenní a tubuloglomerulární zpětnou vazbu autoregulující průtok krve ledvinou a velikost glomerulární filtrace
  • popíše molekulární strukturu, funkci a lokalizaci konkrétních renálních transportních systémů
  • charakterizuje funkci jater ve vztahu k metabolismu živin a sekreci žluče a bilirubinu
  • určí hlavní charakteristiky a časové vztahy cefalické, gastrické a intestinální fáze trávení ve vztahu k žaludku a exokrinnímu pankreatu
  • vysvětlí rozdíly mezi trávením a resorpcí cukrů, tuků a proteinů v tenkém střevu
  • vyjmenuje střevní hormony a mediátory a uvede příklady jejich působení na buněčné úrovni
  • popíše resorpční a sekreční funkce tlustého střeva
  • vyjmenuje mechanismy výdeje tepla a popíše jejich centrální a humorální regulaci
  • diskutuje, jaké mechanismy se uplatní při udržení teplotní rovnováhy při pobytu v poušti, v zimě na horách a při pádu do ledového rybníka
  • vysvětlí, jak se liší mechanismy zvýšené teploty při tělesné námaze a při chřipce
  • rozliší termíny intrakrinní, autokrinní, parakrinní, endokrinní, tropní a rozebere princip negativní a pozitivní zpětné vazby sekrece hormonů 
  • definuje hormony působící přes genovou expresi a přes změny fosforylace proteinů a na konkrétních příkladech rozebere detailní mechanismus jejich působení
  • vysvětlí mechanismus regulace metabolismu vápníku a sodíku
  • popíše biologické důsledky aktivace dřeně nadledvin
  • rozebere hormonální vlivy podporující influx a efflux glukózy, triglyceridů a proteinů z energetických zásobáren
  • graficky znázorní schéma sekrece hormonů samčího a samičího reprodukčního traktu a vysvětlí regulaci jejich sekrece a mechanismus jejich působení
  • popíše tvorbu mateřského mléka, regulaci jeho sekrece a ejekce 
Poslední úprava: Pácha Jiří, prof. RNDr., DrSc. (28.01.2026)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK