|
|
|
||
|
Praktická cvičení jsou zaměřena na prohloubení znalostí získaných na přednáškovém kurzu z vývojové biologie. Hlavní důraz je kladen na pohlavní rozmnožování a embryonální vývoj u vybraných modelových organismů. Praktická cvičení jsou 3 denní. Během této doby mají studenti možnost si vyzkoušet mikromanipulační techniky při izolaci prasečích oocytů z vaječníků. Část izolovaných oocytů je fixována po 24 hodinách maturace (stádium metafáze I) a část je kultivována dalších 20 hodin v maturačním médiu do stádia metafáze II. Po té následuje oplození kančími spermiemi (in vitro fertilizace - IVF) a pozorování kontaktu obou gamet. Alternativní úloha pak spočívá ve studiu dynamiky akrozomální reakce u kančích spermií za pomocí Ca2+ ionoforu A23187. V rámci studia embryonálního vývoje háďítka (C. elegans) mají studenti možnost stanovit expresní domény vybraných Hox genů.
Poslední úprava: Krylov Vladimír, doc. RNDr. Ing., Ph.D. (25.01.2026)
|
|
||
|
Gilbert S.F: Developmental Biology. 10 vyd. a dřívější, Sunderland (MA): Sinauer Associates, části kapitol z 10. vyd. jsou dostupné na internetu: http://10e.devbio.com/contents.php?sub=1&art=1&full=1 Wolpert, L.: Principles of Development (2. vydání), Oxford University Press, 2002. Krylov V. Determinace nebo regulace aneb Jak vytvořit tělo, Vesmír, 2015/2, ročník 94(145), str. 110-113. Krylov V. Posviťte si na biologii, kapitola " Jak se staví tělo" , Nakladatelství P3K, 2014, str. 9-21 - Monografie není v prodeji. Pdf formát monografie je k dispozici na Moodle (dl2.cuni.cz) - předmět Vývojová biologie, sekce: Studijní materiál. Heslo pro vstup do kurzu: morphogen Sládeček F.: Rozmnožování a vývoj živočichů, Academia Praha 1986 Poslední úprava: Krylov Vladimír, doc. RNDr. Ing., Ph.D. (22.04.2015)
|
|
||
|
Praktická cvičení z vývojové biologie se budou konat od 23.2. – 13.5. 2026 v místnosti č. 108, 1. patro budovy Viničná 7. Zápis do jednotlivých třídenních paralelek (pondělí - středa) provedete přes rozhraní Moodle (vstupní klíč je: morphogen). Dále bych Vás rád požádal o zápis do kurzu Google Classroom - Praktikum z vývojové biologie. Vstupní kód: 6l3mxzhr. Přihlášení do kurzu je možné POUZE přes VÁŠ FAKULTNÍ E-MAIL, který má zřízený každý student. E-mailová adresa se skládá z loginu, který naleznete v SISu pod Vaším profilem. Dále pak následuje @natur.cuni.cz. Heslo pro vstup je shodné s heslem pro SIS nebo CAS. Platforma Google Classroom slouží jako zdroj studijních materiálů, místo pro odevzdání výstupních protokolů a taktéž jako diskuzní fórum. Zápis do tohoto kurzu je tedy velmi důležitý. Pokud budete mít jakékoliv dotazy, neváhejte a obraťte se přímo na mě (vkrylov@natur.cuni.cz). Podmínkou zápočtu je aktivní účast na praktiku a vypracování výstupního protokolu, který bude odevzdán přes aplikaci Google Classroom - Praktikum z vývojové biologie Termín konání : 23.2. – 13.5. 2026
Čas konání : Pondělí: 13:00 – 16:30 Místo konání: Viničná 7, 1.patro, místnost č. 108
S sebou: laboratorní plášť, přezůvky, mobilní telefon a/nebo tablet s operačním systémem Android nebo iOS, popř. notebook a chuť do práce!!!
Poslední úprava: Krylov Vladimír, doc. RNDr. Ing., Ph.D. (18.02.2026)
|
|
||
|
I. ČÁST - ZRÁNÍ PRASEČÍCH OOCYTŮ A IN VITRO FERTILIZACE Zrání prasečích oocytů a in vitro fertilizace Obecný úvod Oogeneze u savců Samičí pohlavní buňky u savců procházejí 3 důležitými stádii: 1. Dělení - mitotický vznik oogonií (počet založen před narozením) 2. Růst - syntéza proteinů, různých mRNA a dalších důležitých komponent pro časný embryonální vývoj. Společně s rostoucím oocytem dochází ke vzniku folikulu, který svou tekutinou brání zrání oocytu. Oocyt je většinou zastaven v prometafázi I meiotického dělení. (1. meiotický blok). Jádro se nazývá zárodečný váček (GV - Germinal Vesicle). 3. Zrání - po ovulaci se oocyt uvolní z folikulu, čímž dojde k tzv. znovuzahájení meiozy. To se projeví rozpadem zárodečného váčku (GVBD-Germinal Vesicle Break Down) a posléze uspořádáním chromozómů do metafáze I. Po krátké anafázi I - telofázi I oocyt vyčkává na oplození většinou v metafázi II, kdy je možné pozorovat vyloučené 1. pólové tělísko. Přechody mezi jednotlivými fázemi jsou hlavně řízeny CDK1 (Cdc2) a cyklinem B, které dohromady tvoří MPF (Maturation Promoting Factor). Hladina jeho aktivní formy je nejvyšší v metafázi I a hlavně v metafázi II. V období anafáze I - telofáze I je naopak hladina této formy nejnižší. U savců je oocyt až do oplození většinou zastaven v metafázi II (2. meiotický blok). Po uvolnění z prostředí folikulu dochází GVBD do 6-ti hodin. Metafáze I je pozorovatelná mezi 20 - 24 hodinou. Metafáze II pak mezi 42-48 hodinou od izolace. Oplození u savců Spermie v pohlavním traktu samice u savců procházejí procesem kapacitace. Po té jsou schopné oplození. Ke kontaktu spermie a oocytu dochází zhruba v horní třetině vejcovodu. Spermie překoná vrstvy kumulárních buněk a po kontaktu se zónou pellucidou dochází k akrozomální reakci (vylití proteolytických enzymů). Po průniku spermie do oocytu nedochází u savčích oocytů ke klasickému rychlému bloku polyspermie (změna polarity oocytární membrány), který známe od ježovky. Ten nemusí být tolik potřebný vzhledem k relativně malému počtu spermií, které se k oocytu dostanou. Dochází však k vylití tzv. kortikálních granulí z oocytu (ekvivalent pomalého bloku polyspermie) a dlouhodobému zabránění vazby a průniku dalších spermií přes zonu pellucidu. Tento proces proběhne mezi 30-60 minutami po oplození a během této doby dojde i ke změnám na plasmatické membráně, které znemožní průnik spermií do cytoplasmy. Průnikem spermie do oocytu dojde pak k jeho aktivaci oscilacemi Ca2+ iontů a k dokončení meiozi. Vzniká tak postupně samičí prvojádro. Současně hlavička spermie začíná dekondenzovat do podoby samčího prvojádra. U obou prvojader po té dochází k syntéze DNA. U savců, na rozdíl např. od ježovky, nedochází v tomto okamžiku k jejich fúzi ale k oddělené kondenzaci do chromozómů v rámci profáze. Po té jsou samčí a samičí chromozómy promíchány v ekvatoriální rovině a během anafáze a telofáze vznikají dvě pravá somatická jádra. Praktická část Úkol pro 1. den Izolace prasečích oocytů z folikulů aspirační metodou. Folikuly vaječníku nabodneme injekční stříkačkou s jehlou a odsáváme folikulární tekutinu, která obsahuje volné oocyty obalené vrstvami kumulárních buněk. Uděláme si také foto vaječníku pod stereomikroskopem (obr. I). Po té aspirovanou tekutinu přeneseme do víčka 3 cm Petriho misky. Pod stereobinolupou skleněnou kapilárou nasáváme jednotlivé oocyty, které přenášíme do druhé 3 cm Petriho misky se 4 kapkami (4 x 50 µl) manipulačního média (M2) pod olejem. Izolované oocyty prohlížíme pod stereobinolupou. Prasečí oocyty jsou tmavé (lipidová granula) a jsou obaleny několika vrstvami kumulárních buněk. Oocyty si následně vyfotíme pod stereomikroskopem do tabla (obr. A). Oocyty spočítáme a rozdělíme do dvou skupin. 1. skupina by měla odpovídat cca 1/3 z celkového počtu vámi vyizolovaných oocytů a je určena pro fixaci po 24 hodinách kultivace (stádium metafáze I). Ve 2. skupině by měly být zbylé 2/3 oocytů a ty necháme kultivovat 42-48 hodin do stádia metafáze II s následným in vitro oplozením kančími spermiemi. 1. skupinu oocytů přeneseme skleněnou kapilárou do 4-jamkové destičky s 500 ml média M199 se 4 mg/ml GPBoS (růstové proteiny bovinního séra) překrytého 500 µl parafinového oleje. 2. skupinu obdobně přeneseme do druhé 4-jamkové destičky se stejným médiem. Při přenosu dáváme pozor, abychom oocyty přenesli do média na dně jamky, a nevypustili je do oleje nad médiem. Jamky s oocyty si označíme. Poté obě destičky kultivujeme v termostatu při teplotě 38,5 °C a 5% CO2. Úkol pro 2. den Fixace 1. skupiny oocytů po 24 hodinové maturaci Z termostatu vyjmeme 4 jamkovou destičku s oocyty určenými pro fixaci v metafázi (1. skupina oocytů) a rychle vyfotíme pod stereomikroskopem (obr. B). Do každé z jamek napipetujeme á 25 ml 0,1% hyázy (Hyaluridonáza) a zamícháme. Tento enzym rozvolní expandovaný kumulus a umožní odstranění jeho buněk. Asi po 3-5 minutách oocyty přeneseme do kapky manipulačního média (M2) v 3 cm Petriho misce a odstraníme zbylé kumulární buňky protahováním tenkou skleněnou kapilárou. Po očištění si všímáme poměrně silné zóny pellucidy, která je dobře patrná při polovičním zástinu. Oocyty poté přeneseme do 500 µl 4% roztoku formaldehydu v PBS, který budete mít ve 4-jamkové destičce, a zde je fixujeme do dalšího dne při 4 °C. Úkoly pro 3. den 1. In vitro fertilizace Spermie určené pro in vitro fertilizaci označíme vitálním barvením jádra a mitochondrií (Hoechst 33258 + Mitotracker Red CMX Ros) následujícím způsobem. Odpipetujeme 3 ml spermií do 10 ml zkumavky s modrým uzávěrem. Zkumavku centrifugujeme při 700G (2.650 ot/min – centrifuga MPW-340) po dobu 5 minut. Pasteurovou pipetou odebereme supernatant a přidáme 7 ml sterilního PBS + 0,01% PVA (polyvinylalkohol) z lahvičky. Vše důkladně zamícháme a centrifugujeme 5 minut při 700 G. Tento krok opakujeme ještě jednou. Na závěr odsajeme supernatant a spermie velmi důkladně resuspendujeme ve 2 ml PBS + 0,01% PVA. Z této suspenze si co nejdříve přeneseme 500 µl do 1,5 ml ependorfky a přidáme 5 µl Mitotrackeru (1 mM roztok v DMSO) a 2 µl Hoechst 33258 (1 mg/ml). Důkladně zamícháme a necháme inkubovat při 17 °C. Tyto spermie budeme po používat na umělé oplození (po alespoň 30 minutách inkubace) a pro pozorování samotných spermií (po 1-2 hodinách inkubace). Do další 1,5 ml ependorfky napipetujeme 990 µl destilované vody. Z původní suspenze ve zkumavce odebereme 10 µl, které přidáme do ependorfky s vodou a důkladně promícháme (spermie jsou nyní 100 x ředěné a jsou znehybněné). Takto vzniklá suspenze je určená pro počítání spermií. Zbytek původní suspenze odložíme do boxu s teplotou 17 °C. Zjištění koncentrace spermií na mililitr provedeme následujícím způsobem. Ze 100x ředěné suspenze (v ependorfce s vodou) odebereme 10 µl a aplikujeme je mezi krycí a podložní sklo Burkerovy komůrky. Komůrku umístíme do mikroskopu a spočítáme spermie, které se nacházejí v 16 velkých čtvercových polích (oblast je ohraničena trojitou rýhou). Nepočítáme ty spermie, které leží mezi velkými čtverci. Postup opakujeme ještě 3 x, vždy na jiných místech Burkerovy komůrky. Výsledné čtyři hodnoty zprůměrujeme. Koncentraci spermií na ml vypočteme podle následujícího vzorečku:
X = (průměrný počet spermií v 16 velkých polích) x 15 625 x 100
Vysvětlení výpočtu:
Plocha jednoho velkého čtverce = 0,04 mm2 , hloubka komůrky = 0,1 mm
Objem tekutiny nad jedním velkým čtvercem = 0,04 x 0,1 = 0,004 mm3 (µl)
Objem tekutiny nad 16 velkými čtverci = 0,004 x 16 = 0,064 mm3 (µl)
Přepočet na 1 cm3 (ml) = 1000 / 0,064 = 15 625 (koeficient ve vzorečku)
Suspenzi jsme 100 x ředili. Proto je nutné výslednou hodnotu vynásobit.
Zatímco část skupiny počítá spermie, zbylí členové si vyndají 4-jamkovou destičku s oocyty maturovanými do metafáze 2, vyfotí je (obr. C) a očistí tyto oocyty maturované 42-48 hodin od kumulárních buněk stejným způsobem jako v případě oocytů určených pro fixaci po 24 hodinách zrání. Očištěné oocyty dále pozorujeme pod stereobinolupou a pokoušíme se nalézt 1. pólové tělísko, které se nachází pod zónou pellucidou jako kulovitý útvar, oocyt s viditelným pólovým tělískem vyfotíme (obr. F). Přítomnost pólového tělíska značí, že oocyt je maturovaný a zastavený v metafázi II. Oocyty si rozdělíme na dvě poloviční skupiny. Přičemž 1. skupina se bude fixovat 1-2 hodiny v 500 µl 4% roztoku formaldehydu v PBS, který budete mít ve 4-jamkové destičce (stejně jako oocyty v metafázi 1) při pokojové teplotě. 2. skupinu použijeme na umělé oplození. Máme již připravené vitálně značené spermie, v ependorfce v 17 °C. Každá skupina bude mít k dispozici pro oplození jednu jamku s 500 µl média mTBM se 2 mg BSA/ml (IVF médium). Ze suspenze značených spermií odebereme tolik µl aby po naředění do 500 µl mTBM média byla výsledná koncentrace 500.000 spermií/ml. Vše opatrně zamícháme a do jamky se spermiemi přidáme 2. skupinu očištěných oocytů. Vše necháme inkubovat 1-2 hodiny v termostatu při teplotě 38,5 °C, 5% CO2. Poté pozorujeme kontakt obou gamet pod stereobinolupou a následně pod fluorescenčním mikroskopem (obr. H). Přípravu preparátu provedeme stejným způsobem jako v případě pozorování fluorescenčně značených oocytů ve stádiu MI a MII (viz níže, bod 2). Pro pozorování vitálně barvených spermií si připravíme očištěné podložní a krycí sklo. Spermie inkubované v ependorfce při 17 °C naředíme 1:1 s roztokem 4% formaldehydu v PBS. To provedeme tak, že do nové ependorfky si napipetujeme 500 µl 4% roztoku formaldehydu a přidáme 500 µl značených spermií. Na podložní sklo naneseme 20 µl výsledné suspenze spermií a přiklopíme krycím sklem. Preparát orámujeme lakem na nehty a po důkladném zaschnutí pozorujeme pod fluorescenčním mikroskopem. Hlavičky spermií jsou obarveny modře (Hoechst 33258), krček a část mid-piece je značen červeně (Mitotracker). Spojením fotografií z jednotlivých fluorescenčních kanálů a fotografie z fázového kontrastu dostane výslednou fotografii (obr. G). 2. Barvení preparátů fixovaných oocytů po 24 (MI) a 42-46 (MII) hodinách maturace Vyrobíme si 2 oplachové misky tak, že naneseme na obě poloviny, dno i víčko, 3cm Petriho misky 2 kapky PBS + PVA. Misky si označíme popisem MI a MII. Do první kapky na obou miskách přeneseme oocyty z fixáže ve 4-jamkových destičkách (jedna je z 1. dne=oocyty v MI, druhá z dopoledne=oocyty v MII) a necháme 5 minut inkubovat. Pak přeneseme oocyty do 2. kapky a opět 5 minut inkubujeme. Připravíme si stejným způsobem 2 podložní skla, označíme si je MI a MII. Z etanolové lázně vyjmeme podložní skla, osušíme a vyleštíme, dále si vyleštíme skla krycí. Podle velikosti krycího skla naneseme do „budoucích rohů“ trochu vazelíny z připravené injekční stříkačky. Do středu pole vymezeného vazelínou napipetujeme 10 µl montovacího media s DAPI. Do kapky tohoto média přeneseme opláchnuté oocyty a necháme cca 2 minuty promísit. Opatrně přiložíme očištěné krycí sklo a pinzetou jemně tlačíme na jeho rohy (v místech, kde se nachází vazelína). Přitlačujeme zhruba do doby, než původní kapka manipulačního média zdvojnásobí svůj průměr. (POZOR VŠAK NA PŘÍLIŠNÝ TLAK – OOCYTY SNADNO PRASKAJÍ.) Poté velmi opatrně orámujeme krycí sklo lakem na nehty a necháme zaschnout. Při nanášení laku se snažte zabránit posunutí krycího skla. (Pod fluorescenční mikroskop preparát dávejte až v okamžiku, kdy je lak zcela zaschlý.) Pod mikroskopem se poté snažíme najít chromozomy v metafázi na sklíčku s popisem MI (obr. D) a metafázi s pólovým tělískem na sklu MII (obr. E).
Poslední úprava: Krylov Vladimír, doc. RNDr. Ing., Ph.D. (25.01.2026)
|
|
||
|
Na konci praktického cvičení bude student schopen: 1. Zapamatování · Vyjmenovat základní fáze oogeneze u savců (dělení oogonií, růst oocytu, zrání) a popsat, ve kterém meiotickém stadiu je oocyt před a po ovulaci (GV, MI, MII), v rozsahu potřebném pro samostatné vypracování obrazového tabla. · Uvést časové intervaly potřebné k dosažení stadií metafáze I (20–24 h) a metafáze II (42–48 h) při in vitro maturaci prasečích oocytů a odpovídajícím způsobem je použít při plánování kultivací v laboratoři. · Vyjmenovat hlavní komponenty maturation-promoting faktoru (MPF), tj. CDK1, cyklin B, a označit stádia, v nichž je aktivita MPF nejvyšší a nejnižší, v textové části protokolu. · Vyjmenovat tři sledované Hox geny u Caenorhabditis elegans (mab-5, lin-39, egl-5) a přiřadit k nim odpovídající reportérové linie poskytnuté v praktickém cvičení. · Vysvětlit, proč je savčí oocyt před oplozením zastaven v metafázi II (2. meiotický blok) a jak vstup spermie (Ca2+ oscilace) spouští dokončení meiózy. · Slovně popsat rozdíl mezi rychlým a pomalým blokem polyspermie a odůvodnit, proč u savců převažuje kortikální reakce nad rychlým změněním membránového potenciálu. · Interpretovat základní morfologické znaky stadií MI a MII prasečích oocytů (přítomnost/absence pólového tělíska, uspořádání chromozomů) na pořízených snímcích a tyto znaky označit v tablu. · Popsat v obecné rovině roli Hox genů v určení tělní osy a buněčných osudů a vysvětlit, v čem se organizace a role Hox genů u C. elegans liší od typického segmentovaného modelu. · Prakticky provést izolaci prasečích oocytů aspirační metodou z folikulů vaječníku, správně pracovat pod stereomikroskopem a bezpečně rozdělit získané oocyty do dvou skupin (MI, MII). · Aplikovat základní principy manipulační práce s oocyty a kultivačními médii (M2, maturační médium) při nastavení inkubace oocytů (38,5°C, 5% CO2) tak, aby bylo možné po dobu 24 a 42–48 hodin udržet životaschopnost oocytů pro další použití. · Samostatně připravit suspenzi spermií pro IVF: odebrat vzorek, stanovit koncentraci spermií v Bürkerově komůrce, spočítat potřebné ředění a připravit pracovní suspenzi v koncentraci vhodné pro oplození in vitro. · Provést barvení spermií (Hoechst 33258, Mitotracker Red) nebo oocytů (fixace formaldehydem) podle zadaného protokolu, včetně správného odstředění, promývání a manipulace se vzorkem, a výsledky zdokumentovat sérií mikroskopických snímků. · Na základě snímků a vlastních pozorování rozlišit a popsat morfologické rozdíly mezi prasečími oocyty ve stadiu GV, MI a MII, včetně identifikace pólového tělíska a chromozomů metafáze, a tyto rozdíly systematicky shrnout v obrazovém tablu. · Vyhodnotit průběh IVF: identifikovat případy kontaktu spermií s oocytem a rané stavy fertilizace na fluorescenčních snímcích (pozice hlavičky, mitochondrií) a odlišit specifické signály od možných artefaktů barvení či autofluorescence. · Analyzovat prostorový vzorec exprese lacZ reportéru pro jednotlivé Hox geny (mab-5, lin-39, egl-5) u C. elegans. · Pozorovanou expresi Hox genů s očekávanými doménami vyplývajícími z literatury či úvodní teoretické části praktika a diskutovat možné příčiny rozdílů (např. technické limity barvení, vývojové stádium, variabilita mezi jedinci). · Sestavit přehledné obrazové tablo zachycující klíčová stádia zrání oocytů, průběh IVF a vzorce exprese Hox genů u C. elegans, doplněné stručnými popisky, které navazují na teoretické koncepty z přednášek vývojové biologie. · Formulovat jedno konkrétní badatelské otázkové zadání (research question) týkající se regulace meiózy, bloků polyspermie nebo prostorové exprese Hox genů u C. elegans. · Kriticky zhodnotit vlastní laboratorní práci (izolace oocytů, barvení, práce s C. elegans). · Posoudit kvalitu získaných obrázků a dat (ostrost, kontrast, reprodukovatelnost) a rozhodnout, která data jsou dostatečně spolehlivá a která je nutné označit jako orientační. · Zhodnotit přínos jednotlivých modelových organismů (prasečí oocyt, C. elegans) pro studium vývojových procesů. Poslední úprava: Tlapáková Tereza, RNDr., Ph.D. (29.01.2026)
|