PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Ústavní právo - 2. část státní závěrečné zkoušky - HS0204
Anglický název: Constitutional Law - 2nd Part of the Final State Examination
Zajišťuje: Katedra ústavního práva (22-KUP)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2021
Semestr: oba
Body: 0
E-Kredity: 0
Způsob provedení zkoušky:
Rozsah, examinace: 0/0, SZ [HT]
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
student může plnit i v dalších letech
předmět lze zapsat v ZS i LS
Neslučitelnost : HPOP0000
Je korekvizitou pro: HP0009, HP0035
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: doc. PhDr. Marta Chromá, Ph.D. (28.10.2019)
Oborovou částí je státní zkouška z vědního oboru, ze kterého je obhajována diplomová práce.
Státní zkouška může být zaměřena na dílčí část vědního oboru.
Předpokladem pro konání oborové části státní závěrečné zkoušky je absolvování povinného předmětu, který odpovídá vědnímu oboru pro obhajobu diplomové práce.
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Miroslav Sojka (26.09.2017)

Zkouškové otázky:

Koš - A
1 Ústavní tradice v české a československé státnosti v ústavním systému ČR.

2 Zánik československé federace z ústavního hlediska. Česká republika jako nástupnický stát ČSFR.

3 Základní principy (podstatné náležitosti) demokratického právního státu v ústavním pořádku ČR

4 Ústava „de iure“ a „de facto“, role ústavních zvyklostí.

5 Ústava ČR jako ústava polylegální; změny ústavního pořádku v letech 1997-2012; základní charakteristika a zdůvodnění.

6 Česká republika jako sekulární stát.

7 Právní základy přímé demokracie v České republice.

8 Relevance rozhodnutí Ústavního soudu ČR v ústavním právu.

9 Místo původních (prvotních) a odvozených (druhotných) právních předpisů v ústavním právu, tzv. výhrada zákona.

10 Vztah ústavního práva ČR k primárnímu a sekundárnímu právu Evropské unie.

11 Kontrola ústavnosti v ČR v relaci k mezinárodněprávním závazkům.

12 Suverenita státu, lidu a zákona v právní doktríně a v nálezech Ústavního soudu ČR.

13 Mezinárodní smlouvy o lidských právech a svobodách a jejich místo v ústavním řádu ČR.

14 Specifické rysy ústavního zakotvení dělby moci v ústavním pořádku ČR.

15 Vznik a zánik mandátu poslance a senátora, jejich imunita.

16 Uplatnění poměrného volebního systému ve volebním zákonodárství ČR.

17 Ústavní úprava vzájemného vztahu komor Parlamentu ČR.

18 Zvláštní procedury projednávání zákonů v Parlamentu ČR.

19 "Neodpovědnost“ a imunita prezidenta České republiky.

20 Vztah prezidenta republiky k jiným ústavním orgánům při výkonu jeho vládou kontrasignovaných a nekontrasignovaných pravomocí.

21 Úloha vlády v legislativním procesu; legislativní pravidla vlády.

22 Postavení předsedy vlády v ústavním systému ČR.

23 Státní zastupitelství jako součást výkonné moci a jako orgán veřejné žaloby.

24 Jmenování a odvolávání soudců a předsedů soudů; záruky jejich nezávislosti a kárná odpovědnost.

25 Koncepce volebního soudnictví v právním řádu ČR.

26 Vertikální dělba moci v právním řádu ČR. Relace samosprávných a administrativních územních celků.

27 Institut veřejného ochránce práv (ombudsmana) a jeho uskutečňování v České republice.

28 Kontrola, dozor a dohled v právním řádu České republiky.

29 Mimořádné stavy v právním řádu České republiky.

30 Ideové zdroje a východiska Listiny základních práv a svobod; vztah Listiny k Českou republikou ratifikovaným a vyhlášeným mezinárodním smlouvám o lidských právech a svobodách.

31 Vztah práv a povinností a postupy při omezení základních práv a svobod dle Listiny základních práv a svobod.

32 Princip rovnosti v nálezech Ústavního soudu ČR. Metoda proporcionality jako aplikační metoda ústavního práva.

33 Základní práva příslušející jen státním občanům ČR.

34 Nedotknutelnost osoby a komplex jejích záruk v Listině základních práv a svobod.

35 Svoboda projevu a její meze.

36 Právní úprava úlohy politických stran v politickém systému České republiky.

37 Ochrana menšin v právním řádu ČR.

38 Právo na spravedlivý proces v právním řádu ČR.

39 Česká republika jako sociální stát.

40 Právo vlastnit majetek a jeho meze. Právo k výsledkům duševní činnosti na ústavní úrovni.

Koš - B
1 Ústavní tradice v české a československé státnosti v ústavním systému ČR.

2 Zánik československé federace z ústavního hlediska. Česká republika jako nástupnický stát ČSFR.

3 Základní principy (podstatné náležitosti) demokratického právního státu v ústavním pořádku ČR

4 Ústava „de iure“ a „de facto“, role ústavních zvyklostí.

5 Ústava ČR jako ústava polylegální; změny ústavního pořádku v letech 1997-2012; základní charakteristika a zdůvodnění.

6 Česká republika jako sekulární stát.

7 Právní základy přímé demokracie v České republice.

8 Relevance rozhodnutí Ústavního soudu ČR v ústavním právu.

9 Místo původních (prvotních) a odvozených (druhotných) právních předpisů v ústavním právu, tzv. výhrada zákona.

10 Vztah ústavního práva ČR k primárnímu a sekundárnímu právu Evropské unie.

11 Kontrola ústavnosti v ČR v relaci k mezinárodněprávním závazkům.

12 Suverenita státu, lidu a zákona v právní doktríně a v nálezech Ústavního soudu ČR.

13 Mezinárodní smlouvy o lidských právech a svobodách a jejich místo v ústavním řádu ČR.

14 Specifické rysy ústavního zakotvení dělby moci v ústavním pořádku ČR.

15 Vznik a zánik mandátu poslance a senátora, jejich imunita.

16 Uplatnění poměrného volebního systému ve volebním zákonodárství ČR.

17 Ústavní úprava vzájemného vztahu komor Parlamentu ČR.

18 Zvláštní procedury projednávání zákonů v Parlamentu ČR.

19 "Neodpovědnost“ a imunita prezidenta České republiky.

20 Vztah prezidenta republiky k jiným ústavním orgánům při výkonu jeho vládou kontrasignovaných a nekontrasignovaných pravomocí.

21 Úloha vlády v legislativním procesu; legislativní pravidla vlády.

22 Postavení předsedy vlády v ústavním systému ČR.

23 Státní zastupitelství jako součást výkonné moci a jako orgán veřejné žaloby.

24 Jmenování a odvolávání soudců a předsedů soudů; záruky jejich nezávislosti a kárná odpovědnost.

25 Koncepce volebního soudnictví v právním řádu ČR.

26 Vertikální dělba moci v právním řádu ČR. Relace samosprávných a administrativních územních celků.

27 Institut veřejného ochránce práv (ombudsmana) a jeho uskutečňování v České republice.

28 Kontrola, dozor a dohled v právním řádu České republiky.

29 Mimořádné stavy v právním řádu České republiky.

30 Ideové zdroje a východiska Listiny základních práv a svobod; vztah Listiny k Českou republikou ratifikovaným a vyhlášeným mezinárodním smlouvám o lidských právech a svobodách.

31 Vztah práv a povinností a postupy při omezení základních práv a svobod dle Listiny základních práv a svobod.

32 Princip rovnosti v nálezech Ústavního soudu ČR. Metoda proporcionality jako aplikační metoda ústavního práva.

33 Základní práva příslušející jen státním občanům ČR.

34 Nedotknutelnost osoby a komplex jejích záruk v Listině základních práv a svobod.

35 Svoboda projevu a její meze.

36 Právní úprava úlohy politických stran v politickém systému České republiky.

37 Ochrana menšin v právním řádu ČR.

38 Právo na spravedlivý proces v právním řádu ČR.

39 Česká republika jako sociální stát.

40 Právo vlastnit majetek a jeho meze. Právo k výsledkům duševní činnosti na ústavní úrovni.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK