PředmětyPředměty(verze: 908)
Předmět, akademický rok 2022/2023
   Přihlásit přes CAS
Právo životního prostředí II - HP0392
Anglický název: Environmental Law II
Zajišťuje: Katedra práva životního prostředí (22-KPZP)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2022
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:kombinovaná
Rozsah, examinace: zimní s.:2/2, Zk [HT]
Virtuální mobilita / počet míst: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: základní
Poznámka: odhlásit z termínu zkoušky při nesplněné rekvizitě
předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D.
Vyučující: prof. JUDr. Milan Damohorský, DrSc.
JUDr. Stanislav Derlich, Ph.D.
JUDr. BcA. Tereza Fabšíková, Ph.D.
JUDr. Sabina Falteisková, Ph.D.
doc. JUDr. PhDr. Zdeněk Fiala, Ph.D.
JUDr. Martina Franková, Ph.D.
JUDr. Jakub Kanický
JUDr. Michal Sobotka, Ph.D.
doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D.
JUDr. Karolina Žákovská, Ph.D.
Třída: právo životního prostředí
Kategorizace předmětu: Právo > Právo životního prostředí
Korekvizity : HP0391
Neslučitelnost : HPOP0000
Je korekvizitou pro: HP0014
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Miroslav Sojka (19.09.2022)
Právo životního prostředí vychází z poznatků o příčinách a důsledcích globálního ohrožování a poškozování životního prostředí a z požadavků na zajištění jeho ochrany. Podává ucelený přehled o právní úpravě ochrany, o principech a metodách, nástrojích a cílech ochrany obecně a konkrétně při ochraně jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší, voda, půda) a ekosystémů (les, příroda a krajina), při ochraně před zvláštními zdroji ohrožování (odpady, chemické látky, ionizující záření, ad.) a při ochraně na exponovaných úsecích lidské činnosti (hornictví, doprava, energetika, zemědělství). Zahrnuje českou legislativu spolu s legislativou EU a mezinárodní smlouvy. Zvláštní pozornost věnuje ústavním základům ochrany, základům ochrany v EU, uplatňování ekologické odpovědnosti, prosazování práva prostřednictvím orgánů veřejné správy, přístupu k informacím a účasti veřejnosti na ochraně a uplatňování některých nástrojů (územní plánování, posuzování vlivů na životní prostředí, integrované povolení).

Právo životního prostředí představuje do jisté míry inkoherentní soubor právních předpisů upravujících ochranu životního prostředí. Jde zároveň o jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících právních oborů, který charakterizují časté změny stávajících právních úprav a vznik právních úprav nových.

V právním systému je právo životního prostředí součástí práva veřejného, které má své ústavněprávní základy.
Přesto se již ustaluje pojetí právního oboru jako strukturovaného systému, který má především svou obecnou a zvláštní část, jako je tomu u tradičních oborů, např. práva občanského nebo trestního. Je to důsledek vlivu a vývoje souboru předpisů v nejvyspělejších členských státech Evropské unie a vývoje systému práva životního prostředí Evropské unie samé.
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Miroslav Sojka (19.09.2022)

Zakončení předmětu Právo životního prostředí II

 

Obecná pravidla

1.     Předmět Právo životního prostředí II je zakončen zkouškou.

2.     Za úspěšné složení zkoušky z předmětu Právo životního prostředí II získá student 6 kreditů.

3.     Zkouška z předmětu Právo životního prostředí II je kombinovaná, tj. sestává se z písemné a z ústní části.

4.     Písemnou a ústní část zkoušky je nutné složit ve stejném akademickém roce.

 

Písemná část zkoušky z předmětu Právo životního prostředí II

1)    Zkouška z PŽP II je kombinovaná, tzn. neúspěch v kterékoliv části zkoušky je počítán jako neúspěšný pokus. Celkově může kombinovanou zkoušku student konat nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny.

2)     Písemnou část zkoušky lze skládat:

a.      na seminářích

b.     formou celokatedrálně organizované písemné části zkoušky.

3)     Podmínkou možnosti skládat písemnou část zkoušky na semináři je minimálně 70% účast na seminářích. Tuto část písemné zkoušky připravuje vyučující semináře. Podmínku splnění docházky je možno prominout pouze prostřednictvím vedoucího katedry na základě písemné žádosti jím schválené a výlučně z důvodů zahraničního studia či stáže.

4)     Celokatederní písemná část zkoušky se koná vždy ve zkouškovém období zimního semestru a rovněž ve zkouškovém období letního semestru.

5)     Časový limit pro vypracování písemné části zkoušky je 90 minut.

6)     Z písemné části zkoušky lze získat až 30 bodů. K úspěšnému složení je potřeba získat nejméně 18 bodů.  Písemná část zkoušky je hodnocena takto:

a.      0 – 17,5 bodů – nedostatečně

b.    18 – 22,5 bodů dobře  

c.     23 -  26,5 bodů velmi dobře

d.     27 – 30  bodů výborně

7)     Písemná část zkoušky se skládá z 9 otevřených (rozepisovacích) otázek a 2 příkladů.

8)     Za otázky č. 1- 9 (otevřené) je možné získat za každou otázku 0, 0,5,  1, 1,5 nebo 2 body a za otázky č. 10 a 11 (příklady) za každou otázku 0 až 6 bodů (odstupňované po půlbodech). Celkem lze získat 30 bodů.

9)     Předmětem písemné části zkoušky z předmětu Právo životního prostředí II konané formou celokatederně organizované písemné části zkoušky jsou témata přednášená na přednáškách a probíraná na seminářích z předmětu Právo životního prostředí I + II, tedy v letním a zimním semestru. Při skládání písemné části zkoušky je možné používat nekomentované znění těchto právních předpisů:

- zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

- zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

- zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

- zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů

- zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů

- zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech

- zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

- zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečištění a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

- zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

- zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

- zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů

- zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrady škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů

Rozhodné je vždy znění příslušného právního předpisu platné a účinné v den konání písemné části zkoušky.

 

Ústní část zkoušky z předmětu Právo životního prostředí II

1)   K ústní části zkoušky z předmětu Právo životního prostředí II bude student připuštěn po úspěšném absolvování písemné části zkoušky.

2)     Student bude odpovídat na dvě otázky (jednu z koše A a jednu z koše B), které si vylosuje.

3)   Celkový výsledek kombinované zkoušky z předmětu Právo životního prostředí II bude klasifikován zkoušejícím ústní části zkoušky, a to známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) nebo "neprospěl/a" (4). Celkové hodnocení zkoušky vychází z výsledku písemné a ústní části zkoušky, podmínkou hodnocení známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) však je úspěšné absolvování obou částí zkoušky.

4)   V případě klasifikace známkou "neprospěl/a" (4) z ústní části zkoušky, student v daném akademickém roce opakuje pouze ústní část zkoušky.

 

Zkouškové otázky

Koš A - Obecná část:

1.     Životní prostředí - pojem, globální problémy a potřeba jeho ochrany, prostředky a cíle.

2.     Právo životního prostředí (základní funkce, předmět, systém, prameny).

3.     Ústavní základy ochrany životního prostředí a zákon o životním prostředí.

4.     Základní právní principy ochrany životního prostředí.

5.      Administrativněprávní nástroje ochrany životního prostředí (přehled, charakteristika a využití).

6.     Koncepční a dobrovolné nástroje ochrany životního prostředí. 

7.     Ekonomické nástroje ochrany životního prostředí (charakteristika, třídění, funkce).

8.      Odpovědnost za přestupky v ochraně životního prostředí.

9.      Odpovědnost za ztráty na životním prostředí (pojem, kategorie, formy nápravy).

10.   Trestněprávní odpovědnost v ochraně životního prostředí.

11.   Právní formy účasti veřejnosti na ochraně životního prostředí.

12.   Právo na informace o životním prostředí.

13.   Ochrana životního prostředí na mezinárodní úrovni (vývoj, institucionální zajištění a role mezinárodního práva).

14.   Právní úprava ochrany životního prostředí v unijním právu (akční programy, zakotvení v primárním právu, prosazování práva, promítnutí do národního práva).

15.   Vlastnické právo a ochrana životního prostředí.

16.   Organizace veřejné správy v ochraně životního prostředí (obecná a zvláštní, subjekty a jejich úloha v ochraně životního prostředí).

17.   Česká inspekce životního prostředí (úloha, působnost a pravomoc).

18.   Postavení a úloha veřejných stráží v ochraně životního prostředí.

19.   Územní plánování (koncepční nástroje) - jeho nástroje a jeho úloha v ochraně životního prostředí.

20.   Územní plánování (realizační nástroje) - jeho nástroje a jeho úloha v ochraně životního prostředí.

21.   Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA).

22.   Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí (SEA).

23.   Integrovaná ochrana životního prostředí (IPPC).

 

Koš B - Zvláštní část

1.      Ochrana ovzduší (předmět, prameny, hlavní cíle a směry právní úpravy).

2.      Nástroje ochrany ovzduší před znečišťováním (koncepční, administrativní, ekonomické).

3.      Ochrana ozónové vrstvy Země v právu.

4.      Ochrana klimatického systému Země v právu.

5.      Ochrana vod (předmět, prameny, právní povaha vod, obecné a zvláštní nakládání).

6.      Ochrana kvality a množství vod.

7.      Územní (plošná) ochrana vod.

8.      Ochrana zemědělského půdního fondu (předmět, pojem, cíl a prostředky ochrany, ochrana kvality a rozlohy).

9.      Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa (předmět, cíl a prostředky ochrany).

10.   Ochrana lesa při obecném užívání lesů.

11.   Prostředky ochrany lesa při hospodaření v lese.

12.   Právní úprava ochrany přírody a krajiny (prameny, předmět, hlavní směry a cíle).

13.   Právní úprava obecné ochrany přírody a krajiny.

14.   Právní úprava zvláštní územní ochrany přírody.

15.   Právní úprava zvláštní druhové ochrany přírody.

16.   Soustava Natura 2000 a její právní úprava.

17.   Právní úprava ochrany rostlin a živočichů (prameny mezinárodního, evropského a národního práva)

18.   Právní úprava odpadového hospodářství (hierarchie, subjekty, nástroje).

19.   Právní úprava nakládání s odpady (základní pojmy, subjekty a jejich povinnosti).

20.   Právní úprava nakládání s komunálními odpady.

21.   Právní úprava ochrany životního prostředí před chemickými látkami a pravidla nakládání s nimi, prevence závažných havárií)

22.   Poplatky za znečišťování životního prostředí (ovzduší, voda, odpady).

23.   Poplatky za využívání přírodních zdrojů (půda, voda, nerostné bohatství).

Poznámka: V rámci všech otázek je relevantní materií rovněž právní úprava veřejné správy a deliktní odpovědnosti na daném úseku. Dále se předpokládá u studenta znalost materie předcházejících předmětů; zejména OPH, Správního práva, Trestního práva, Mezinárodního a evropského práva.

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Miroslav Sojka (19.09.2022)

Předmět zahrnuje tato témata:

1.      Právní úprava ochrany ovzduší, ozonové vrstvy a klimatického systému Země.

2.      Právní úprava ochrany vod.

3.      Právní úprava ochrany půdy.

4.      Právní úprava ochrany lesa.

5.      Právní úprava ochrany přírody a krajiny.

6.      Právní úprava ochrany rostlinstva a živočišstva.

7.      Právní úprava nakládání s odpady a obaly.

8.      Právní úprava ochrany před zářením, zejména ionizujícím.

9.      Právní úprava nakládání s chemickými látkami a průmyslové havárie.

10.   Právní úprava ochrany lidského zdraví a životního prostředí, zejména hluk a vibrace.

11.   Právní úprava nakládání s geneticky modifikovanými organismy.

12.   Energetické a horní právo ve vztahu k ochraně životního prostředí.

Studijní opory
Poslední úprava: Mgr. Miroslav Sojka (19.09.2022)

Základní literatura:

1.      Damohorský Milan a kolektiv. Právo životního prostředí. 3. vydání, C. H. Beck. Praha. 2010

2.      Damohorský Milan, Drobník Jaroslav, Franková Martina, Sobotka Michal, Stejskal Vojtěch, Žákovská Karolina. Sbírka praktických příkladů z práva životního prostředí. 2. vydání. Wolters - Kluwer ČR. Praha. 2010.

Ostatní literatura:

1.      Šturma, P. a kol.: Mezinárodní právo životního prostředí – I.(obecná) část, IFEC, Praha 2004 (dotisk 2008)

2.      Damohorský, M. a kol.: Mezinárodní právo životního prostředí –  II. díl (zvláštní část), IFEC, Praha  2008

3.      Stejskal, V.: Úvod do právní úpravy ochrany přírody a péče biologickou rozmanitost, Linde, Praha 2006

4.      Fabšíková, T.: Trestněprávní nástroje ochrany životního prostředí, Auditorium, 2021.

Základní právní předpisy (v aktuálním znění):

1.      Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

2.      Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách

3.      Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

4.      Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích

5.      Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

6.      Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech a o změně některých souvisejících zákonů

Ostatní právní předpisy (v aktuálním znění):

1.      Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrady škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy

2.      Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)

3.      Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon

4.      Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon)

5.      Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty

6.      Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech

7.      Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

8.      Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií

9.      Zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností

10.   Relevantní mezinárodní úmluvy

11.   Relevantní nařízení a směrnice Evropské unie

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK