Lékařská mikrobiologie je obor zabývající se etiologií, patogenezí a imunogenezí humánních onemocnění vyvolaných mikroorganismy (bakterie, viry, houby, plísně, parazité). Obor je členěný na speciální části dle typu mikroorganismu vyvolávajícího vlastní onemocnění (bakteriologie, virologie, mykologie, parazitologie) a zabývá se i antiinfekční imunitou (sérologie). Předmětem Mikrobiologie I je úvod do problematiky mikrobiologie, seznámení se základními obecnými charakteristikami jednotlivých lékařsky významných skupin mikroorganismů (bakterie, viry, houby, parazité) a principy laboratorní diagnostiky infekčních chorob.
Výuka předmětu probíhá formou přednášek, které se jsou koncipovány jako obecný přehled jednotlivých podoborů mikrobiologie (bakteriologie, virologie, mykologie a parazitologie), samostatná přednáška je věnována terapii infekčních onemocnění (charakteristika antibiotik, mechanismy účinku a rezistence, priority klinického využití). Na seminářích a praktických cvičeních si studenti osvojí základními principy mikrobiologické diagnostiky: metody přímého průkazu (mikroskopie, kultivace, identifikace, vyšetření citlivosti k antibiotikům, speciální metody průkazu rezistence, molekulárně biologická diagnostika; výhody a nevýhody molekulárně genetických metod) a nepřímého průkazu (sérologická diagnostika) a jejich indikacemi v klinické praxi. Studenti jsou seznámeni s bezpečnostními pravidly práce v mikrobiologické laboratoři, metodami dezinfekce a sterilizace, fázemi mikrobiologického vyšetření (preanalytická, analytická a postanalytická fáze). Náplní předmětu jsou dále přehled a metody identifikace klinicky nejvýznamnějších bakterií v rámci speciální bakteriologie.
Poslední úprava: DYNTAROVAE/LFHK.CUNI.CZ (06.02.2026)
Introduction to microbiology ? the history, the microbiological world, procaryotic versus eucaryotic cells. Basic characteristic of single groups of medical important microorganisms (bacteria, viruses, fungi, parasites). Normal microflora in man. Pathogenicity of microorganisms. Host defence. General microbiology: structure, growth and nutrition, genetics, classification and identification. Practical training in microbiological techniques: disinfection and sterilisation, staining, cultivation, serologic methods, methods of molecullar biology, antibiotic assays.
Poslední úprava: DYNTAROVAE/LFHK.CUNI.CZ (06.02.2026)
Literatura
Povinná literatura
Votava M, a kol, Lékařská mikrobiologie obecná. Neptun, Brno, 2001.
Votava M, a kol. Lékařská mikrobiologie II. Přehled vyšetřovacích metod v lékařské mikrobiologii. Masarykova univerzita, Brno, 2000.
Hurych J, Štícha R et al. Lékařská mikrobiologie Repetitorium, Triton, Praha, 2020
Doporučená literatura
Goering R, et al. Mims' Medical Microbiology and Immunology, 6th Ed., Elsevier, 2018.
BOZP, přístroje, tok vzorků. Studenti jsou seznámeni s bezpečnostními pravidly práce v mikrobiologické laboratoři a organizací výuky. Dezinfekce a sterilizace (v Moodle samostudium). Preanalytická fáze. Odběr a uchování materiálu, transport.
Základní principy mikrobiologické diagnostiky. Přímý průkaz:Mikroskopie – barvení (princip), aplikace mikroskopie, popis preparátu, morfologie. Kultivace – kultivační půdy, délka kultivace, prostředí.Identifikace bakterií – morfologie, biochemie, MALDI-TOF MS.
Bordetely, hemofily, neisserie, nokardie. Nejvýznamnější zástupci rodů. Kultivace, podmínky, růstové vlastnosti, faktory virulence, identifikace a sérotypizace bakteriálních kmenů, barvení, průkaz toxigenity kmenů.
Vyšetření citlivosti k ATB. – princip, Break-point, interpretace nálezu. Metody vyšetření citlivosti:Diskový difúzní test.Bujónová mikrodiluční metoda – vyšetření minimální inhibiční koncentrace (MIC). Postanalytická fáze – Interpretace mikrobiologického vyšetření, fyziologická flóra, primární, oportunní patogeny (v Moodle samostudium).
Stafylokoky. Diagnostika stafylokoků na základě jejich biochemických vlastností. Stafylokokové toxiny. Přehled klinických forem onemocnění, základy terapie, výskyt rezistence na ATB, epidemiologické souvislosti.
Streptokoky. Enterokoky. Nejvýznamnější druhy – morfologie, identifikace, faktory virulence a patogenita, laboratorní diagnostika, kultivace – podmínky, růstové vlastnosti, identifikace – bacitracin, optochin, deoxycholát, hemolýza.
Enterobakterie.Diagnostika, kultivace, identifikace (biochemie), klinický význam, antibiogram, produkce ESBL.
Pseudomonády a další nefermentující tyčinky. Diagnostika klinicky významných nefermentujících tyčinek. Význam u oportunních/nemocničních nákaz. Cystická fibróza.
Základní principy mikrobiologické diagnostiky – vyšetřovací metody ve virologii. Přímý a nepřímý průkaz: sérologické metody – principy (aglutinace, precipitace, komplement-fixace, ELISA).
Základní principy mikrobiologické diagnostiky – vyšetřovací metody v mykologii a parazitologii.Molekulárně genetické metody. Princip PCR, výhody a nevýhody molekulárně genetických metod. Jejich indikace v klinické praxi.
Mykobakteria a korynebakteria.Nejvýznamnější zástupci rodů. Kultivace, podmínky, růstové vlastnosti, faktory virulence, identifikace a sérotypizace bakteriálních kmenů, barvení, průkaz toxigenity kmenů. ZÁPOČTOVÝ TEST.
PRAKTICKÁ ZKOUŠKA. ZÁPOČET.
1. sk. Po 5. - 7. hod. Út 5. - 7. hod. MUDr. Kateřina Kuncová