PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Feministické teorie II. - seminář - YMG030
Anglický název: Feminist Theories II. - Seminar
Zajišťuje: Program Genderová studia (24-KGS)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2012
Semestr: letní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2, KZ [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Veronika Šprincová
Prerekvizity : YMG45PPZI
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: Bc. Magdalena Foffová (20.06.2012)
Seminář se zaměřuje na současné feministické diskuse. Prostřednictvím primárních i sekundárních textů představí studujícím dvě zastřešující témata současných feministických diskusí a bude tak orientačně rozdělen do dvou tematických bloků.
Cíl předmětu
Poslední úprava: Mgr. Veronika Šprincová (04.02.2010)

Cílem předmětu je prohloubit znalost feministických teorií a na jejich základě také schopnost využívat analytických možností kategorie gender, v prakticko politické rovině pak také používat argumenty na výši aktuálních debat.

Metody výuky
Poslední úprava: Mgr. Veronika Šprincová (16.01.2011)

Četba povinných textů, jejich prezentace studujícími, diskuse moderovaná vyučující.

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Veronika Šprincová (16.01.2011)

Prezence minimálně 75 %, aktivní účast v diskusi. Vypracování konspektů k povinným textům, prezentace zadaných textů.

Sylabus
Poslední úprava: Bc. Magdalena Foffová (20.06.2012)

První část bude zaměřena na texty vztahující se k diskusím o kategoriích pohlaví a genderu. Jednotlivé texty se zabývají následujícími otázkami: jaký je vzájemný vztah těchto kategorií, otázkami dekonstrukce, intersekcionality apod., studující by si tak měli mimo lépe jiné osvojit používání genderu jako analytické kategorie. Ve druhé části bude v návaznosti na téma prvního bloku problematizován vztah mezi "akademismem" a "aktivismem". Důraz bude kladen především na otázku, nakolik se vzájemně ovlivňují (nebo by se mohly/měly ovlivňovat) feministická teorie a praxe, nutně se tím ale také tematizuje vztah mezi feminismem a genderovými studii. Součástí četby je také současná česká diskuse k uvedeným tématům.

I. část: kategorie gender

1. Geneze feministického myšlení a současné feministické diskuse

Shrnutí základního rámce vývoje feministických teorií s poukazem na jejich roztříštěnost. Postupné rozšiřování tematického záběru feministického myšlení. Feminismus a/nebo genderová studia - relevance pojmů "pohlaví" a "gender" pro různé feminismy. Diskuse o existenci třetí vlny feminismu.

Povinné texty:

Havelková, H. "První a druhá vlna feminismu: podobnosti a rozdíly". In abc feminismu. Brno: NESEHNUTÍ, 2004, pp. 169-182.

Sokolová, V. "Současné trendy feministického myšlení". In abc feminismu. Brno: NESEHNUTÍ, 2004, pp. 199-212.

Doplňkový text:

Changfoot, N. "The Second Sex's Continued Relevance for Equality and Difference Feminisms". In European Journal of Women's Studies, Vol. 16, No. 1, 2009, pp. 11-31.


2. Ústřední pojem feminismu 2. vlny - genderový řád; reakce na radikální dekonstrukci I

Stručné shrnutí základního rámce feministických teorií tzv. druhé vlny a poukazem na její roztříštěnost. Mechanismy konstruování genderové identity - dva přístupy: determinismus a konstruktivismus. Gender jako vztahová kategorie. Tělesnost a vliv socializace, mechanismy somatizace a naturalizace. Symbolická síla jakožto forma moci a otázka participace utlačovaných na vytváření a udržování vztahů nadvlády.

Povinné texty:

Bourdieu, P. "Somatizace nadvlády", "Symbolické násilí", "Ženy v ekonomii symbolických statků". In Nadvláda mužů. Praha: Karolinum, 2000, pp. 24-46.

"Judith Butlerová o diskurzu a rozdílu mezi pohlavím a genderem". In Harrington, A. (ed.) Moderní sociální teorie. Praha: Portál, 2006,pp. 326-327.


3. Reakce na radikální dekonstrukci II

Zpochybňování dichotomie "pohlaví"/"gender" a kritika tohoto přístupu. Komplexita pojmu "gender" a způsobu jeho používání (jako analytické kategorie či jako normativního ide

álu). Diskuse o dichotomní povaze kategorie gender, resp. o její analogii s pohlavím. Diskurzivní (historicky a kulturně specifické) formování či utváření těla a pohlaví a jeho mocenské aspekty.

Povinný text:

Nagl-Docekal, H. ",Sex/gender?': jak ukončit jednu vleklou diskusi". In Feministická filozofie. Praha: SLON, 2007, pp. 68-99.

4. K udržitelnosti kategorie gender - identity a struktury I

Relevance konceptu "gender" pro současné feministické a queer teorie. Snahy o odmítnutí pojmu "gender" s poukazem na jeho limity, zejm. komplexnost identity či subjektivity jedince. Tematizace strukturálního (tj. nikoli čistě individuálního) útlaku žen, jeho příčin a důsledků a možnosti pojmového uchopení.

Povinný text:

Young, I. M. "Lived Body vs Gender: Reflections on Social Structure and Subjectivity". In Ratio, Vol. 15, No. 4, December 2002 , pp. 410-428. / Young, I. M. "Živoucí tělo versus gender: Zamyšlení nad sociální strukturou a subjektivitou". In Proti útlaku a nadvládě. Transnacionální výzvy politické a feministické teorii. Praha: Filosofia, 2010, pp. 129-152.

5. Identity a struktury II - konstrukce identity ženy v rámci feminismu

Pojetí identity jakožto historicky konstruované. Mechanismy ahistorizace a konstrukce esenciální "ženské" (individuální i kolektivní) identity. "Ženy" jakožto subjekt feminismu a proměna obsahu tohoto pojmu v rámci vývoje feministického myšlení i jeho jednotlivých proudů. Dva ideální typy "ženství" objevující se ve feministickém myšlení: žena-řečnice a žena-matka.

Povinný text:

Scott, J. W. "Fantasy Echo: History and the Construction of Identity". In Critical Inquiry, Vol. 27, No. 2 (Winter, 2001), pp. 284-304.

6. Dekonstrukce identity ženy v rámci feminismu

Kritika heteronormatity ve společnosti i ve feministickém myšlení. Otázka mateřství a jeho pojímání v rámci psychoanalýzy. Vztah heteronormativity, patriarchátu a kapitalismu. Analýza různých úrovní a forem udržování "povinné heterosexuality" a možnosti vyvázání se z patriarchálního diskurzu. Lesbická existence jakožto zdroj vědění a moci přístupné ženám. Jsou heterosexuální vztahy vždy nutně utlačující?

Povinný text:

Rich, A. "Compulsory Heterosexuality and Lesbian Existence". In Signs, Vol. 5, No. 4, Women: Sex and Sexuality (Summer, 1980), pp. 631-660. / Rich, A. "Povinná heterosexualita a lesbická existencia". In Aspekt, č. 1, 1996 Lesbická existencia, pp. 12-17.

7. Dekonstrukce genderové identity v rámci feminismu

Koncept "intersekcionality" jakožto nástroj zviditelnění jiných aspektů identity než je gender a prolínání různých os nerovností. Gender jakožto komplexní kategorie, která není navázána čistě na biologické pohlaví. Lze v rámci feministické teorie a praxe zdůrazňovat genderovou identitu na úkor jiných aspektů identity?

Povinný text:

Kolářová, M. "Na křižovatkách nerovností: gender, třída a rasa/etnicita". In Gender, rovné příležitosti, výzkum, roč. 9, č. 2, pp. 1-10. Dostupné online: <http://www.genderonline.cz/view.php?cisloclanku=2009012402>

II. část: feminismus a aktivismus

8. Relevance dekonstrukce pro (feministický) aktivismus I

Přínos a kontroverze díla Judith Butler. Dekonstruktivistický přístup a jeho vliv na feministickou praxi (aktivismus). Odlišení různých úrovní (feministické) politiky a možnosti jejich propojování s poststrukturalismem.

Povinné texty:

Young, I. M. "Kritické poznámky k Potížím s genderem". In Gender, rovné příležitosti, výzkum, roč. 10, č. 2, pp. 55-57.

Butler, J. "Contingent Foundations: Feminism and the Question of ,Postmodernism'?". In Scott, J. W., Butler, J. (eds.). Feminists Theorize the Political. New York: Routledge, 1992, pp. 3-21. /Butler, J. "Náhodnosť základov: feminizmus a problém ,postmodernizmu'?". In Aspekt, č. 1, 1998 Myslenie žien, pp. 39-47.

9. Relevance dekonstrukce pro (feministický) aktivismus II

Relevance radikálně dekonstruktivistických přístupů pro feministickou praxi. Poskytují tyto přístupy nějaký "návod" pro feministickou praxi, jsou nějak relevantní k formulování a dosahování cílů feminismu. Lze na jejich základě postihnout subjekt feministické politiky?

Povinný text:

Haraway, D. "Manifest kyborgů: Věda, technologie a socialistický feminismus ke konci dvacátého století". In Sociální studia, č. 7, 2002, pp. 51-58. Dostupné online: <http://socstudia.fss.muni.cz/archiv.php?ukol=2&clanek=156&cislo=10&rok=2002>

Doplňkový text:

Haraway, D. "A Cyborg Manifesto: Science, Technology, and Socialist-Feminism in the Late Twentieth Century". In Simians, Cyborgs, and Women. The Reinvention of Nature. New York: Routledge, 1991, pp. 149-181.

10. Feministický aktivismus v českém kontextu I

Filosofický rámec vztahu teorie a praxe. Rozhovory Mirka Vodrážky s českými akademičkami/akademiky a aktivisty/aktivistkami - témata, specifika, možnosti a limity feministického přístupu v českém kontextu. Sdílené a sporné body jednotlivých aktérů/ek. Otázka posunů od doby konání rozhovorů.

Povinné texty:

Šmausová, G. "O výroku: Co může být v teorii správné, nedá se uplatnit v praxi". Pracovní překlad přednášky na konferenci Proměny genderové kultury české společnosti 1948-1989, 14. ledna 2011, Praha.

Vodrážka, M. Subverzivní metodologický shift - 'z' genderu 'o' genderu. Dostupné online: <http://www.ta-gita.cz/vodrazkovo-vokno/subverzivni-metodologicky-shift---z-genderu-o-genderu/>

Rozhovory:

Lenka Bennerová ("Lidé se bojí genderové teorie, protože by mohla jejich život obrátit naruby"): <http://www.ta-gita.cz/vodrazkovo-vokno/lide-se-boji-genderove-teorie-protoze-by-mohla-jejich-zivot-obratit-naruby/>

Hana Havelková ("Gender se u nás točí v kruhu..."): <http://www.ta-gita.cz/kriticke-reflexe/gender-se-u-nas-toci-v-kruhu/>

Lucie Jarkovská a Iva Šmídová ("Gender není pohlaví, ani dominantní vlastnost jedinců"): <http://www.ta-gita.cz/kriticke-reflexe/gender-neni-pohlavi-ani-dominantni-vlastnost-jedincu/>

Petr Pavlík ("Chci koncept genderu přeložit do srozumitelného jazyka..."): <http://www.ta-gita.cz/kriticke-reflexe/chci-koncept-genderu-prelozit-do-srozumitelneho-jazyka/>

Věra Sokolová ("České prostředí mě neinspiruje") <http://www.ta-gita.cz/kriticke-reflexe/ceske-prostredi-me-neinspiruje/>

Linda Sokačová, Lada Wichterlová ("Je na překážku, když se gender spojuje pouze se ženami...") <http://www.ta-gita.cz/kriticke-reflexe/je-na-prekazku-kdyz-se-gender-spojuje-pouze-se-zenami/>

11. Feministický aktivismus v českém kontextu II

Dilema vztahu aktivismu a feminismu v českém kontextu. Specifičnost recepce feministického myšlení i feministické praxe v české společnosti. Je udržitelná určitá míra universalismu, nebo je nutné vždy kontextualizovat? Překážky prosazování feministického přístupu v akademickém i aktivistickém prostředí. Vzájemný vztah feministického teoretického bádání a aktivismu.

Povinné texty:

Šmausová, G. "Feministická angažovanost jako vnitřní nebo vnější diference vědy?". In Kontext: časopis pro gender a vědění, č. 1, 2008. Dostupné online:

<http://www.cec-wys.org/kontext/a9f3327c/Smausova_Feministicka%20angazanost%20jako%20vnitrni%20nebo%20vnejsi%20definice%20vedy.pdf>

+ jeden z následujících textů:

a) Oates-Indruchová, L. (ed.). "Část I.: Jak chápete pojem angažovanosti či aktivismu? (Jaká jsou jeho specifika ve vědě a neakademickém prostředí?)". In Kontext: časopis pro gender a vědění, č. 1, 2008. Dostupné online: <http://www.cec-wys.org/kontext/a9fdd27b/feminismus%20v%20akademii_1.pdf>

b) Oates-Indruchová, L. (ed.). "Část II.: Je, nebo není feministický přístup k vědeckému bádání specifický ve vztahu k angažovanosti/aktivismu?". In Kontext: časopis pro gender a vědění, č. 1, 2008. Dostupné online: <http://www.cec-wys.org/kontext/a9f9d2a7/feminismus%20v%20akademii_2.pdf>

c) Šaldová, K. (ed.). "Část III.: Jaké je podle vaší zkušenosti a práce propojení akademického sektoru se sektorem neziskovým či státním? (A jaké by být mělo?)". In Kontext: časopis pro gender a vědění, č. 1, 2008. Dostupné online: <http://www.cec-wys.org/kontext/a9f6727f/feministmus%20v%20akademii_3.pdf>


12. (Post)feminismus a budoucnost feminismu

Otázka "budoucnosti" feminismu a jeho relevance v současných společnostech; přístup "nejsem feministka, ale...". Je třeba redefinovat cíle feministické teorie a praxe a jaký je (mohl by být) jejich obsah? Mění se vztah mezi teorií a praxí - neoddálily se teoretické přístupy natolik, že jsou pro aktivismus nepoužitelné. Koncept postfeminismu a jeho možné definice - jde o překonání, nebo o radikální redefinici feminismu? Jaký obsah bývá tomuto pojmu připisován? Je tento koncept přínosnou strategií upozorňující na radikální proměnu vnějších podmínek, nebo jde o podvracení feministických snah? Hledání obsahu postfeministické politiky, její možnosti a limity.

Povinný text:

Hall, E., Rodriguez, M. S. "The Myth of Postfeminism". In Gender & Society, Vol. 17, No. 6, 2003, pp. 878-902.

Doplňkové texty:

Grosz, E. "Histories of a Feminist Future". In Signs, Vol. 25, No. 4, Feminisms at a Millennium (Summer, 2000), pp. 1017-1021.

Grosz, E. "Feminist Futures?". In Tulsa Studies in Women's Literature, Vol. 21, No. 1 (Spring, 2002), pp. 13-20.

Vstupní požadavky
Poslední úprava: Mgr. Veronika Šprincová (04.02.2010)

Absolvování povinného předmětu Feministické teorie.

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK