Sociální nerovnosti - YBSB008

• Anglický název: Social Inequalities
• Zajišťuje: Program SHV - Společenskovědní modul (24-SM)
• Fakulta: Fakulta humanitních studií
• Platnost: od 2022
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: 80 / neurčen (80)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. et Mgr. Ondřej Špaček, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. et Mgr. Ondřej Špaček, Ph.D.
• Korekvizity : {Úvod do sociologie (prezenční nebo kombinovaná forma)}
• Prerekvizity : YBSA002

Anotace

Poslední úprava: Mgr. et Mgr. Ondřej Špaček, Ph.D. (06.09.2019)

Sociální nerovnosti představují jedno z jádrových a konstitutivních témat sociologického zkoumání společnosti. Pojem ‚třída‘ a analýza trendů ve vývoji struktury společnosti se vrací do středu zájmů nejen odborné obce, ale stává se čím dál častěji i tématem veřejné diskuze. Jedním z vysvětleních současných politických otřesů (zvolení Trumpa, Brexit, vzestup populismu) je právě dlouhodobé přehlížení výrazných sociálních a kulturních propastí v sociálním prostoru. Tento kurz si klade za cíl seznámit studenty na bakalářské úrovni se základními přístupy ke studiu sociálních nerovností v současných společnostech. Specifický důraz budeme klást na seznámení se s pojmem ‚třída‘, jenž má nezastupitelné místo v intelektuální tradici analýzy moderní společnosti. V kurzu se budeme věnovat teoretickým argumentům, stejně jako konkrétním empirickým případům, které demonstrují relevanci sociálních nerovností (nejen) v každodenním životě. Ve výkladu se budu mimo jiné opírat o současný významný návrat výzkumníků k neo-bourdieusianské tradici, která integruje ekonomické i kulturní aspekty sociálních nerovností.

Cíl předmětu

Poslední úprava: Mgr. et Mgr. Ondřej Špaček, Ph.D. (05.09.2019)

1. Seznámit se s klíčovými přístupy ke studiu sociálních nerovností, seznámit se s pojmem ‚třida‘ tak jak je užíván v současných sociálních vědách
2. Porozumět tomu, jakou povahu mají sociální nerovnosti v současných (západních) společnostech, jaké mají dopady a jaké jsou základní principy jejich reprodukce.
3. Aplikovat získanou výbavu: rozpoznat projevy sociálních nerovností v každodenním životě, stejně jako mít představu o širší podobě společenské struktury současné české společnosti. Chápat historický kontext současné podoby sociálních nerovností v české společnosti.

Metody výuky

Poslední úprava: Mgr. et Mgr. Ondřej Špaček, Ph.D. (21.09.2022)

Jádro kurzu tvoří přednášky zaměřené na klíčová témata (10 přednášek, viz struktura kurzu). Každý týden budou také zadávány malé průběžné úkoly, které budou vycházet z aktuální přednášky (odevzdání skrz moodle).

Včasné zpracování průběžných úkolů je podmínkou přístupu ke zkoušce a zároveň tvoří vstup pro její hodnocení.

průběžné organizační informace, studijní materiály a průběžné úkoly: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=8246

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. et Mgr. Ondřej Špaček, Ph.D. (20.09.2021)

Základní literatura:

Atkinson, W. 2015. Class. Cambridge: Polity.

 

1)      Co jsou sociální nerovnosti? Úvod, organizace kurzu a základní pojmy

·         Atkinson: „Introduction“

·         Braham, P. & Janes, L. 2002. Social Differences and Divisions. Oxford: Blackwell.

·         Devine, F. et al. (eds). 2005. Rethinking Class: Culture, Identities & Lifestyle. New York: Palgrave Macmillan.

·         Savage, M. 2016. „End class wars.“ Nature 537: 475-479.

·         Šanderová, J. 1999. „Opět o třídách a vrstvách v současné kapitalistické společnosti“. Sociologická časopis 35(1): 17-31

2)      Třída jako materiální výhoda

·         Atkinson: „Class as Exploitation“

·         Crampton, R. 2008. “Class Analysis: The Classical Inheritance and its Develpoment in the Twentieth Century”. Pp. 27-48 in Class & Stratification. Cambridge: Polity.

·         Piketty, T. 2015. Kapitál v 21. století. Praha: Knižní klub.

3)      Třída jako životní šance

·         Atkinson: „Class as Life Chances“

·         Crampton, R. 2008. “Class Analysis: The Classical Inheritance and its Develpoment in the Twentieth Century”. Pp. 27-48 in Class & Stratification. Cambridge: Polity.

4)      Třída a sociální prostor

·         Atkinson: „Class as Misrecognition“

·         Bourdieu, P. 1998: Teorie jednání. Praha: Karolinum, s. 9-25 (kap. Prostor společenský a prostor symbolický), s. 27-40 (kap. Kapitál nového typu)

·         Jarness, V. 2017. „Cultural vs economic capital: Symbolic boundaries within the middle class“. Sociology 51(2): 357-373.

5)      Shrnutí teoretických přístupů

6)      Sociální mobilita a proměna sociální struktury

·         Atkinson: „Social (Im)mobility“

·         Tuček, M. et al. 2003. Dynamika české společnosti. Praha: SLON.

·         Katrňák, T. 2005. Třídní analýza a sociální mobilita. Brno: CDK

7)      Vzdělávání a vzdělanostní reprodukce

·         Atkinson: „Educational reproduction“

·         Kreidl, M. 2008. Cesty ke vzdělání: Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní nerovnosti v socialismu. Plzeň: ZČÚ.

·         Lareau, A. 2011. Unequal Childhoods: Class, Race, and Family Life. Berkeley: University of California Press.

·         Lareau, A., & Weininger, E. B. 2003. „Cultural capital in educational research: A critical assessment“. Theory and society, 32(5–6), 567–606.

8)      Důsledky třídního postavení: zdraví

·         Atkinson: „Health, Life and Death“

·         #bude doplněno

9)  Třída, politika a identita

·         Atkinson: „Politics and Identity“

·         Bourdieu, P. 1998: Teorie jednání. Praha: Karolinum, s. 9-25 (kap. Prostor společenský a prostor symbolický)

·         Jarness, V. et al. 2019. „From Class Politics to Classed Politics“. Sociology, online first

·         Nedbálková, K. 2012. „Tak daleko, tak blízko: Dělnická třída v České republice“. Sociální studia 9(3): 85-100

10)  Kulturní stratifikace, vkus a legitimizace

·         Holt, D. B. 1998. „Does Cultural Capital Structure American Consumption?“ Journal of Consumer Research, 25(1), 1–25.

·         Lamont, M. & Fournier, M. (eds.). Cultivating Differences: Symbolic Boundaries and the Making of Inequality. Chicago: University of Chicago Press.

·         Špaček, O. 2018. „Kulturní kapitál na vysoké škole: strukturace kulturního prostoru studentů Univerzity Karlovy“. Sociologický časopis 54(5): 699-726.

·         Warde, A. 2008. „Dimensions of a Social Theory of Taste“ Journal of Cultural Economy 1(3): 321-336.

11)  Transformace společnosti a česká třídní struktura

·         Andrle, V. 1999. „Nepotopitelná třída: Rodinné zázemí v sebeprezentaci českých postkomunistických podnikatelů“. Biograf, (18–19): 41–60.

·         Drahokoupil, J. 2008. „Who won the contest for a new property class? Structural transformation of elites in the Visegrád Four region“. Journal for East European Management Studies, 13(4): 361–377.

·         Eyal, G. 2003. The Origins of Postcommunist Elites: From Prague Spring to the Breakup of Czechoslovakia. Minneapolis: University of Minnesota Press.

·         Kreidl, M. 2008. Cesty ke vzdělání: Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní nerovnosti v socialismu. Plzeň: ZČÚ.

·         Matějů, P. 1993. „Determinanty ekonomického úspěchu v první fázi postkomunistické transformace: Česká republika 1989-1992“. Sociologický časopis, 27(3): 341–366.

·         Tuček, M. et al. 2003. Dynamika české společnosti. Praha: SLON.

 

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. et Mgr. Ondřej Špaček, Ph.D. (08.09.2022)

Podmínkou přistoupení ke zkoušce je včasné a řádné plnění týdenních úkolů (viz moodle).

Předmět je zakončen písemnou zkouškou.