Předmět je věnován uchopení politologických, filosofických a právních znalostí v pedagogické praxi s důrazem na výuku témat stát a právo a člověk a svět práce (a některých průřezových témat) na ZŠ, gymnáziu a SŠ podle platných RVP. Studující absolvováním tohoto předmětu prohloubí své znalosti z předchozího studia a získá schopnost využívat příslušných znalostí ve své pedagogické praxi. Předmět se věnuje zejména otázkám vztahů občana, státu a práva, demokracii, lidským právům, mezinárodním organizacím a evropské integraci v nejrůznějších aspektech.
The course is devoted to the application of political science, philosophy and legal knowledge in pedagogical practice, with an emphasis on teaching the topics of state and law and man and the world of work (and some cross-cutting topics) at primary, secondary and high schools according to the valid RVP. By completing this course, students will deepen their knowledge from previous studies and gain the ability to use the relevant knowledge in their pedagogical practice. The course focuses in particular on issues of the relationship between the citizen, the state and law, democracy, human rights, international organisations and European integration in its various aspects.
Poslední úprava: Hauser Michael, doc. Mgr., Ph.D. (27.09.2023)
Cíl předmětu
Prohloubit znalosti z oblasti politické filosofie, práva a politologie směrem k aplikaci v pedagogické praxi.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (31.08.2022)
Deskriptory
Příprava na výuku
Doba očekávané přípravy na 1 hodinu přednášky
15 minut
Doba očekávané přípravy na 1 cvičení
45 minut
Samostudium literatury (za semestr)
40 hodin
Práce se studijními materiály (za semestr)
0 hodin
Plnění průběžných úkolů (za semestr)
10 hodin
Plnění předmětu
Seminární práce
6 hodin
Příprava na zápočet
0 hodin
Příprava na zkoušku a zkouška
16 hodin
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (31.08.2022)
Podmínky zakončení předmětu
Atestace: zápočet.
Podmínky k získání atestace:
docházka do výuky (maximálně 2 absence);
jednou ve skupině připravit Analýzu obsahu učiva (tj. písemná práce) k danému tématu ZSV či OV (další podmínky viz Metody výuky).
Podoba Analýzy obsahu učiva:
na začátku výuky budou vytvořeny seminární skupiny, ve kterých budou studující spolupracovat po celou dobu konání výuky,
v těchto skupinách připraví textovou podobu Analýzy obsahu učiva k danému tématu ZSV a OV,
v předem daných termínech budou analýzu prezentovat (minimálně 30 minut) před ostatními studujícími,
text analýzy musí obsahovat text v rozmezí maximálně 7200 a musí splňovat standardní nároky písemné práce (formální a obsahové),
pro tvorbu analýzy studující využívají formulář dostupný v SISu.
V Analýze obsahu učiva studující musí zejména:
provést a popsat analýzu obsahu učiva,
vybrat klíčovou odbornou literaturu a vysvětlit, proč bude použita (minimálně 5 textů).
Pokud studující nesplní podmínku minimální účasti a bude chtít získat atestaci, bude muset napsat písemnou práci splňující následující podmínky:
max. 5 normostran textu – tj. 9000 znaků včetně mezer,
korektně používaný citační a poznámkový aparát s jednotným standardem odkazů na literaturu a na prameny a s odpovídajícím seznamem použité literatury a pramenů,
studující při psaní písemné práce musí pracovat minimálně s jednou sociologickou monografií,
v práci musí být jasně formulovaná výzkumná otázka (či sada otázek),
téma práce je třeba předem osobně konzultovat s vyučujícím předmětu,
práce musí být odevzdána nejpozději do konce posledního týdne výuky v semestru s to odesláním na e-mail vyučujícího.
Poslední úprava: Hauser Michael, doc. Mgr., Ph.D. (09.09.2024)
Literatura
Povinná literatura: DAHL, Robert A. O demokracii: průvodce pro občany. Praha: Portál, 2001. FEINBERG, Joseph Grim, HAUSER, Michael, ORT, Jakub. Politika jednoty ve světě proměn. Praha: Filosofia, 2021, kap. Rozlomená jednota liberální demokracie. K původu nových populismů. KARLAS, Jan. Mezinárodní organizace: systémy spolupráce mezi státy. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2015, vybr. části. STREJČEK, Petr; BROUL, David a JANEGA, Jakub. Evropa spolu: průvodce po historii i současnosti Evropské unie. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2022.
Doporučená literatura: AGHA, Petr (ed.). Lidská práva v mezikulturních perspektivách. Praha: Academia, 2018. BAUMAN, Zygmunt. Globalizace. Důsledky pro člověka. Praha: Mladá fronta, 1999. DUFEK, Pavel et al. Liberální demokracie v době krize. Perspektiva politické filosofie. Praha - Brno: Slon, 2019. FIALA, Petr, KRUTÍLEK, Ondřej a PITROVÁ, Markéta. Evropská unie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2018, vybr. části. FROMM, Erich. Mít, nebo být? Praha: Aurora, 2014. HAUSER, Michael. Doba přechodu: tranzitivní ontologie a dílo Alaina Badioua. Praha: Filosofia, 2021, s. 79–237. HAUSER, Michael. Prolegomena k filosofii současnosti. Praha: Filosofia, 2007. HROCH, Miroslav. Národy nejsou dílem náhody. Příčiny a předpoklady utváření moderních evropských národů. Praha: Slon, 2009. JAMESON, Fredric. Postmodernismus neboli kulturní logika pozdního kapitalismu. Praha: Rybka Publishers, 2016, s. 24–83. LÁNSKÝ, Ondřej. Je třeba zavrhnout liberalismus? K jednomu problému modernity. Praha: Filosofia, 2015, kap. Projekt dekolonizace a filosofie osvobození. LEVITSKY, Steven a ZIBLATT, Daniel. Jak umírá demokracie. Praha: Prostor, 2018. MACHOVEC, Milan. Smysl lidské existence. Praha: Akropolis, 2012. MOYN, Samuel. Poslední utopie. Lidská práva v dějinách. Praha: Rybka Publishers, 2022. MÜLLER, Jan-Werner. Co je to populismus? Praha: Dybbuk, 2017. MYANT, Martin R. Vzestup a pád českého kapitalismu: ekonomický vývoj České republiky od roku 1989. Praha: Academia, 2013. SOKOLÍČKOVÁ, Zdenka et al. Multikulturalismus v krizi. Krize v multikulturalismu. Ústí nad Orlicí: Univerzita Hradec Králové, 2012. TAYLOR, Charles. Multikulturalismus. Zkoumání politiky uznání. Praha: Filosofia, 2001. URBINATI, Nadia. Znetvořená demokracie: mínění, pravda a lid. Praha: Karolinum, 2018.
Poslední úprava: Lánský Ondřej, PhDr., Ph.D. (10.09.2023)
Metody výuky
Seminární část: prezentace analýzy obsahu učiva podle tématu hodiny.
Přednášková část: výuka podle tématu hodiny navazující na seminární část.
Poslední úprava: Hauser Michael, doc. Mgr., Ph.D. (09.09.2024)
Sylabus
Demokracie, liberalismus a občanská společnost: jejich vymezení, historie a současnost
Klíčová politická témata I.: kolonialismus, fašismus, socialismus, globalizace
Klíčová politická témata II.: multikulturalismus a národní identita, lidská a občanská práva, populismus, alternativní systémy
Hodnotová orientace člověka v současné společnosti: postmoderní relativismus, fundamentalismus, filosofický postoj
Význam práva ve společnosti: jaká je role práva ve společnosti? Jaký je jeho vztah k morálce a jiným normativním systémům? V jakých zdrojí (pramenech) právo nacházíme?
Podstata a význam EU: proces integrace, orgány a instituce EU
Podstata a význam mezinárodní spolupráce: OSN a další mezinárodní organizace
Pracovní právo: jaká je jeho role ve společnosti? Proč se mladému člověku vyplatí znát pracovní právo? Na co si má dát pozor při vstupu do zaměstnání?
Poslední úprava: Hauser Michael, doc. Mgr., Ph.D. (09.09.2024)
Výsledky učení
Charakterizujte liberální politický systém a vymezte jeho specifika. Čím se shoduje a liší koncepce liberalismu a koncepce demokracie jakožto participace dému na moci?
Jaká jsou historická pojetí občanské společnosti a jaká jsou její současná uchopení?
Vymezte definiční rysy kolonialismu, fašismu a socialismu. Jaké jsou cíle a historické podoby jmenovaných formací?
Vysvětlete východiska a cíle multikulturalismu. V čem spočívá jeho přínos a v čem jeho selhávání?
Jaké jsou přístupy k pojmu národní identita. Čím se liší přístup konstrukcionistický, sociálně genetický a přístup hodnotový?
Popište dějiny lidských a občanských práv. Vymezte různá pojetí lidských a občanských práv, jako je pojetí liberálně individualistické, kolektivní, socialistické.
Vyjmenujte základní znaky populismu a určete jeho negativní a pozitivní vlastnosti ve vztahu k myšlence demokracie.
Popište základní rysy alternativních systémů založených na postkapitalismu, jako je ekosocialismus, tržní socialismus nebo kyberneticky plánovaný socialismus.
Vysvětlete pojem hodnotová orientace lidského života. Jaké životní hodnoty lidé vyznávají, jaké životní hodnoty vyznáváte vy? Rozlište osobní hodnoty (úspěch, štěstí, kariéra, rodina) a nadosobní hodnoty či ideály (služba vlasti, zápas za svobodnou, spravedlivou a solidární společnost, úsilí o záchranu planety, atd.).
Jak nadosobní hodnoty pojímá postmoderní člověk, jak fundamentalista, jak moudrý člověk?
Vyjmenujte hlavní orgány a instituce EU a popíše jejich vzájemné vazby.
Vysvětlete fungování EU v synchronní perspektivě s důrazem na její význam pro české občany v dnešní době.
Charakterizujte základní typologii ideových postojů k evropské integraci.
Objasněte komplexní roli EU jakožto globálního aktéra.
Uveďte nejdůležitější historické milníky evropské integrace ve 20. a 21. století.
Vysvětlete smysl práva a jeho roli pro udržování řádu a spravedlnosti ve společnosti.
Analyzujte vztah mezi právem a morálkou a diskutujte, jak právní předpisy mohou odrážet, ale i překračovat morální normy, a to i na konkrétních příkladech.
Rozlište různé typy pracovních smluv a pracovněprávních vztahů, jako jsou pracovní smlouvy na dobu určitou, neurčitou, a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr a uveďte konkrétní příklady situací, pro které jsou vhodné.
Zhodnoťte význam ochrany zaměstnanců v pracovněprávních vztazích a existenci samotnou pracovního práva.
Vyjmenujte aktéry mezinárodní spolupráce a popište její institucionální strukturu.
Jaké znáte klíčové mezinárodní organizace? Popište jejich základní funkce v mezinárodním systému (ILO, UN, WFF, WB).
Rozlište základní orgány United Nations a jejich role v mezinárodním prostoru (Valné shromáždění, Rada bezpečnosti, Sekretariát a Mezinárodní soudní dvůr).
Popište základní funkce UN (ekonomický rozvoj, sociální rozvoj, humanitární pomoc, životní prostředí atd.) a analyzujte kontext jejich použití na konkrétních příkladech.
Poslední úprava: Hauser Michael, doc. Mgr., Ph.D. (18.09.2024)
