Předměty

Poslední úprava: Mgr. Lukáš Neumann, Ph.D. (20.05.2019)

Cílem kurzu je vytvoření předpokladů (terminologie, poetika) pro systematické poznávání specifických kvalit literární slovesnosti v širokém spektru jejích modalit (próza, poezie, drama; literatura umělecká a populární; folklorní slovesnost, faktografická literatura, literární fantastika, literární komika, literatura pro děti a mládež) i pro smysluplnou komunikaci o literárních textech. Pojetí i styl výuky literární teorie předjímá potřeby učitelské praxe. Semináře mají interaktivní charakter, stimulují kritické myšlení a vyžaduje se aktivní účast studentů. Procvičuje se zejména schopnost citlivé a přemýšlivé aplikace obecných poznatků na konkrétní materiál. Předpokladem zkoušky je zápočet ze semináře v zimním i letním semestru. U zkoušky by měli uchazeči prokázat schopnost objasnit klíčové teoretické problémy a pojmy (vhodně je použít, doložit příkladem apod.), přiblížit literární zážitek, popsat a pochopit text, formulovat pro text vhodné náměty, souhrnně charakterizovat literární dílo.

Poslední úprava: Mgr. Lukáš Neumann, Ph.D. (20.05.2019)

The aim of the two-semester course is to create preconditions (terminology, poetics) for the systematic learning of the specific qualities of literary work of art in a wide range of its modalities (prose, poetry, drama; art and popular literature; folklore literature, factual literature, literary fiction, literary comics, children's literature and youth literature) and for meaningful communication about literary texts. The concept and style of teaching literary theory anticipates the needs of teaching practice. Seminars are interactive, stimulate critical thinking, and involve students actively. In particular, the ability to apply a general knowledge to a particular material is sensitive and thoughtful. The prerequisite for the exam is credit from the seminar in winter and summer semester. In the exam, candidates should demonstrate the ability to clarify key theoretical issues and concepts (use them appropriately, demonstrate by example, etc.), describe the literary experience, describe and understand the text, formulate appropriate topics for the text, summarize the literary work.

Poslední úprava: prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D. (02.02.2018)

Peterka J. Teorie literatury pro učitele (Jíloviště 2007, dotisk 2014), ISBN 978-80-239-9284-7.

Kubíček T., Hrabal J., Bílek P. A. Naratologie (Praha 2013), ISBN 978-80-7272-592-2.

Mocná D., Peterka J. a kol. Encyklopedie literárních žánrů (Praha-Litomyšl 2004), ISBN 80-7185-669-X.

Nünning A. (ed.), Lexikon teorie literatury a kultury (Brno 2006), ISBN 80-7294-170-4.

Poslední úprava: Mgr. Lukáš Neumann, Ph.D. (20.05.2019)

Teorie literatury II

1. Didaktické pojetí

Cílem je praktická literární teorie osvojovaná především induktivně - zkoumáním jedinečného literárního díla. Podobně jako v prvním semestru klademe důraz na interaktivní, diskuzní charakter, ale metoda je náročnější: komplexní reflexe poetiky vybraného literárního díla (K. Čapek Hordubal, Povětroň, Obyčejný život) prostřednictvím rozmanitých problémových sond, doplňovaná podle situace obecnějšími exkurzy vyučujícího. Předpokládá se ve vyšší míře aktivní podíl studentů. K zápočtu musí mít každý alespoň jednu prezentaci/ minireferát v rozsahu max. 10 minut zacílený k zvolenému problému. Řešení předpokládá kromě pozorného čtení daného díla znalost příslušné teoretické kapitoly z učebnice, sleduje přemýšlivou aplikaci obecných pojmů/ hledisek na konkrétní literární materiál. Pokoušíme se o formulaci vhodných otázek, srozumitelnou argumetaci. Optimální je prezentaci nečíst, podělit se s kolegy o vlastní názor. Text či teze vystoupení nutno odevzdat v písemné formě.

Pozn.: uvedená diskuzní témata z edukativních důvodů zde záměrně nenaznačují dílčí otázky ani řešení, po dohodě se studenty mohou být specifikována.

2. Hordubal

Elementární orientace - formulujeme témata jednotlivých kapitol. Makrokompozice - trojdílnost, asymetrie, kompozice vnější vs. vnitřní. Genologická charakteristika H. Zamyšlení nad typem příběhu, žánrový potenciál námětu - alternativní možnosti. Analýza první kapitoly - pravděpodobný autorský záměr, volba situace a její ztvárnění. Analýza postavy Hordubala. Hierarchie a zajímavé konfigurace postav. Pojetí prostoru, kde se příběh odehrává. Časové aspekty příběhu. Specifičnost vyprávění (pořádek, tempo, subjektivizovaná er forma aj.) . Symbolické motivy, mj. explicit. Porovnání s předlohou (novinová soudnička) - tázání po intenci změn. Zvláštnosti jazyka.

3. Povětroň a Obyčejný život

Makrokompozice Povětroně a Obyčejného života - rámec, iluzivní vs. antiiluzivní fikce. Konstelace postav. Žánrová odlišnost tří hypotetických životopisů trosečníka a diverzifikace jejich narativního ztvárnění. Pojetí protagonisty Obyčejného života aneb neobyčejnost v obyčejnosti. Metanarace (psaní o psaní) v těchto dvou románech.

4. Kontury vyššího celku

Poučení z dobové kritiky. Atypičnost/ netradičnost trilogie. Rysy moderní prózy. Zamyšlení nad smyslem Noetické trilogie, co naznačuje o poznání, myšlenkové zdroje, autorův filozofický epilog. Vlastní čtenářská zkušenost (porovnání tří románů trilogie z hlediska atraktivity, aktuálnosti, přístupnosti středoškolákům...)

5. Charakteristika literárního díla. Dovršením semináře jsou pokusy o souhrnnou, zřetelně strukturovanou, teoreticky poučenou, stručnou charakteristiku vybraného literárního díla. Zkoušíme (např. v Červenkově interpretací Máchova Máje, obsažené ve Slovníku básnických knih) postihnout logiku (myšlenkovou osnovu) výkladu, anebo představit seminaristům smysluplným způsobem dílo, které nečetli, reflektovat případná nedorozumění spojená s tímto výkonem.

Poslední úprava: prof. PhDr. Tomáš Kubíček, Ph.D. (02.02.2018)

Písemná zkouška. Počet možností získat zkoušku: 3