Studium společensky sdílené paměti (ať již mluvíme o paměti kulturní, kolektivní či sociální) v posledních letech
zaznamenalo velmi dynamický rozvoj. V současné době přitahuje pozornost nejen v akademické sféře, ale i v
běžných debatách, které se týkají výkladu minulosti či způsobů, jakým se události, ideje a hodnoty z minulosti
propisují do dnešního světa (viz například hnutí BLM, jehož součástí bylo mimo jiné odstraňování či ničení soch ve
veřejném prostoru). Témata související s pamětí a tím, jak se (na společenské úrovni) vztahujeme k minulosti
vyplývají na povrch například v souvislosti s nově vznikajícími filmy či seriály, inovativně pojatými muzejními
sbírkami, spory o to, jaké objekty (budovy, monumenty apod) z minulosti mají být součástí veřejného prostoru a
které mají být odstraněny, či v souvislosti s debatami o měnící se roli archivů a obecně o proměnách paměti v
digitální éře. Cílem první části kurzu je seznámit studenty se základními pojmy, východisky a koncepcemi studia
kulturní paměti. Druhá část semestru pak bude věnována případovým studiím, mapujícím konkrétní příklady
událostí, projektů, děl či fenoménů, které se k paměti vztahují. Na jejich výběru se budou podílet sami studující
zapsaní v kurzu.
Poslední úprava: Jindráková Karolína, Mgr. et Mgr. (11.06.2025)
Podmínky zakončení předmětu
Požadavkem pro získání atestace je zpracování závěrečné eseje v rozsahu 4-5 normostran.
Studující si zvolí příklad dle vlastního výběru, který je relevantní pro studium kulturní paměti.
Předmětem zkoumání může být např. filmové či literární dílo, jehož námět se vztahuje k minulosti/paměti; kurátorské pojetí muzejní expozice; reprezentace určité události/tématu/osobnosti v médiích; monument a s ním spojené narativy týkající se minulosti; jakýkoli výstavní či jiný projekt související s pamětí, různá témata související s digitalizací paměti, de-kolonizací, transnárodní dynamikou současné paměti, archivy a jejich fungováním (kurátorství, zpřístupňování kulturního dědictví, apod.) atd. Volbu tématu lze případně konzultovat emailem či v rámci hodin.
Smyslem eseje je daný příklad nejen popsat, ale spíše jej analyzovat s využtím konceptů, přístupů a metod relevantních pro studium kulturní paměti.
Referát by měl splňovat kritéria kladená na odborné texty, tj. měl by obsahovat uvedení do tématu a vlastní závěr, strukturovanou argumentaci, citace a odkazy na relevantní zdroje + v závěru seznam všech využitých zdrojů.
Termín odevzdání: do 31.1.2025 (v případě pozdějšího odevzdání referát přijmu, ale nezaručuji, že jej stihnu přečíst a zapsat atestaci tak, aby se ještě započítávala do ZS).
Poslední úprava: Jindráková Karolína, Mgr. et Mgr. (11.06.2025)
Literatura
Doporučená:
Assmann, Jan. Collective Memory and Cultural Identity. In New German Critique. 65 (1995): 125-133.
Assmann, Aleida. Prostory vzpomínání : podoby a proměny kulturní paměti. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018, 482 s. ISBN 978-80-246-3433-3.
Erll, Astrid. Memory in culture. Houndmills, Basingstoke, Hampshire ; New York: Palgrave Macmillan, 2011, 209 s. ISBN 978-0-230-29745-6.
Erll, Astrid; Nünning, Ansgar (eds.). A companion to cultural memory studies. Berlin ; New York: De Gruyter, 2010, 441 s. ISBN 978-3-11-022998-1.
Erll, Astrid. Cultural memory studies : an international and interdisciplinary handbook. Berlin ; New York: Walter de Gruyter, 2008, 1 s. ISBN 1-282-19681-2.
Erll, Astrid; Rigney, Ann (eds.). Mediation, remediation, and the dynamics of cultural memory. Berlin ; Boston: Walter de Gruyter, 2012, 256 s. ISBN 978-3-11-028396-9.
Grainge, Paul. Memory and popular film. Manchester ; New York: Manchester University Press : Distributed exclusively in the USA by Palgrave, 2003, 272 s. ISBN 9786610734368.
Hirsch, Marianne. The generation of postmemory : writing and visual culture after the Holocaust. New York: Columbia University Press, 2012, 305 s. ISBN 978-0-231-15652-3.
Hirsch, Marianne. Family frames : photography, narrative and postmemory. Cambridge: Harvard University Press, 1997, 304 s. ISBN 978-147000-748-5.
Hoskins, Andrew (ed.). Digital memory studies : media pasts in transition. New York ; London: Routledge, 2018, 313 s. ISBN 978-1-138-63938-6.
Landsberg, Alison. Prosthetic memory : the transformation of American remembrance in the age of mass culture. New York: Columbia University Press, 2004, 240 s. ISBN 9786612871887.
Landsberg, Alison. Engaging the past : Mass Culture and the Production of Historical Knowledge. New York: Columbia University Press, 2015, 232 s. ISBN 9780231539463.
Reading, Anna; Hoskins, Andrew; Garde-Hansen, Joanne (eds.). Save as-- digital memories. Basingstoke ; New York, NY: Palgrave Macmillan, 2009, 209 s. ISBN 978-0-230-54252-5.
Rothberg, Michael. Multidirectional memory : remembering the Holocaust in the age of decolonization. Stanford: Stanford University Press, 2009, 379 s. ISBN 978-0-8047-6217-5.
Rothberg, Michael. The implicated subject : beyond victims and perpetrators. Stanford, California: Stanford University Press, 2019, 260 s. ISBN 978-1-5036-0959-4.
Řehořová, Irena. Kulturní paměť a film : jak se měnil obraz poválečného odsunu v české filmové tvorbě. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2018, 200 s. ISBN 978-80-7419-268-5.
Welzer, Harald; Moller, Sabine; Tschuggnall, Karoline. "Můj děda nebyl nácek": nacismus a holocaust v rodinné paměti. Praha: Argo, 2010, 207 s. ISBN 978-80-257-0228-4.
Poslední úprava: Baláž Picková Monika, Mgr. (25.02.2026)
Metody výuky
V případě nutnosti přechodu na distanční výuku bude kurz vyučován formou videokonferencí, konaných v čase dle rozvrhu.
Poslední úprava: Jindráková Karolína, Mgr. et Mgr. (11.06.2025)
Sylabus
Tematické okruhy:
1) - 4) základní pojmy a koncepce studia paměti (kulturní a komunikativná paměť, místa paměti ...)
5) - 6) vztah paměti a médií: mediace, premediace, remediace, transmedialita
7) - 8) současné perspektivy; "konektivní obrat", paměť v digitální éře
9) východiska (kritické) analýzy děl či různých projektů (filmů, kurátorských koncepcí muzejních expozic apod.) v kontextu studia paměťi
10 - 12) případové studie
Poslední úprava: Baláž Picková Monika, Mgr. (25.02.2026)
Výsledky učení
Absolvent předmětu:
Orientuje se v základních pojmech, východiscích a koncepcích studia kulturní paměti a rozumí tomu, jak se minulost zprostředkovává a interpretuje ve společnosti.
Dokáže analyzovat a interpretovat konkrétní příklady kulturní paměti, včetně filmů, muzeí, monumentů, veřejného prostoru a digitálních médií, a chápe jejich společenský význam.
Umí aplikovat teoretické poznatky na vlastní případové studie a kriticky reflektovat způsoby, jakými jsou minulost a paměť přítomny v současném veřejném a kulturním diskurzu.
Poslední úprava: Baláž Picková Monika, Mgr. (25.02.2026)
