Kurs seznámí studující s historicko-sociologickým pohledem na moderní vědu. Absolventi a absolventky kursu
budou mít povědomí o základních historických proměnách, kterými věda a vědecké poznání prošly v podmínkách
moderní společnosti a dokáží rozpoznat a pochopit hlavní analytické přístupy uplatňované v sociálních studiích
vědy. První část kursu se soustředí na strukturní předpoklady vzniku a fungování moderní vědy: vědecké disciplíny,
intelektuální trh, profesionální a byrokratickou organizaci vědění, soutěž politických ideologií. Druhá část kursu se
soustředí na metody analýzy a kritiky vědeckého poznání od kritiky ideologií přes teorie inspirované Michelem
Foucaultem, sociologii vědy, sociálně konstruktivistické teorie poznání, postkoloniální a feministické studie vědy až
po debatu o společnosti vědění.
Poslední úprava: Šedivcová Karolína, Mgr. (19.04.2018)
The course introduces students to how historical sociology is analyzing modern science. An absolvent of this
course will be informed about the basic historical transformations that science and scientific knowledge have
undergone in modern society and will be able to identify and grasp the main analytical methods applied in social
studies of science. The first part of the course focuses on key structural presuppositions of modern science:
scientific disciplines, intellectual market, professions and bureaucracy as ways of organizing knowledge, and
political ideologies. The second part focuses on the main methods used in analysis and critique of scientific
knowledge: the approach of Michel Foucault, sociology of science, social constructionism, post-colonial and
feminist studies of science. The course concludes by a discussion of contemporary society as a "knowledge-based
society".
Poslední úprava: Lukešová Lenka, Bc. (29.08.2012)
Podmínky zakončení předmětu
1. 100% docházka na blokovou výuku. Nahrazení absence konzultujte individuálně s vyučujícím.
2. Písemná příprava na blokovou výuku. Ke každému tématu probíranému v určitém bloku odevzdá studující po přečtení vybraného textu nebo textů k tématu písemnou přípravu podle pokynů v Moodlu. Písemná příprava má formu krátkého textu odpovídajícího na otázky položené v Moodlu. Rozsah je 1-2 normostrany (1 NS = 1800 znaků i s mezerami). Upozorňuji zvláště, že texty kratší nebo delší budou automaticky odmítnuty. Písemnou přípravu je třeba poslat na email vyučujícího nejpozději 120 hodin (5 dní) před zahájením bloku.
3. Samostatný náslech webcastu ke každému tématu a formulace dvou otázek k webcastu. Webcast trvá asi 40 minut. Otázky ke všem webcastům je nutné zaslat na email vyučujícího do 20.12.2026.
4. Recenze. Recenze má 3-5 normostran. Texty kratší nebo delší budou automaticky odmítnuty. Seznam děl doporučených k recenzi je uveden níže. Další díla lze recenzovat po dohodě s vyučujícím. Recenzi je nutné odevzdat nejpozději 3.12.2026.
5. Kurs zakončíme (skupinovým) kolokviem o recenzi.
6. Studující kombinovaného studia mohou splnit povinnosti k jednotlivým tématům také účastí na webové výuce pro denní studium (a splněním povinností s tím souvisejících).
Knihy k recenzi
Michel Foucault, Dohlížet a trestat: Kniha o zrodu vězení, Dauphin: Praha 2001.
Thomas S. Kuhn, Struktura vědeckých revolucí. OIKOYMENH: Praha 1997.
Daniela Tinková, Tělo, věda, stát. Zrození porodnice v osvícenské Evropě. Argo: Praha 2010.
Edward Said, Orientalismus. Západní koncepce Orientu, Paseka: Praha 2008.
Poslední úprava: Voříšek Michael, Mgr., Ph.D. (06.10.2026)
Literatura
Povinná:
Burke, Peter. Společnost a vědění : od Gutenberga k Diderotovi. Praha: Karolinum, 2007, 304 s. ISBN 978-80-246-1319-2.
Burke, Peter. Společnost a vědění II : od Encyklopedie k Wikipedii. Praha: Karolinum, 2013, 405 s. ISBN 978-80-246-2046-6.
Charle, Christophe. Intelektuálové v Evropě 19. století : historickosrovnávací esej s novým původním doslovem autora. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2004, 275 s. ISBN 80-7325-039-X.
Šaradín, Pavel. Historické proměny pojmu ideologie. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2001, 131 s. ISBN 80-85959-94-1.
Špelda, Daniel. Proměny historiografie vědy. Praha: Filosofia, 2009, 343 s. ISBN 978-80-7007-310-0.
Doporučená:
Foucault, Michel. Dohlížet a trestat. Praha: Dauphin, 2000, 427 s. ISBN 80-86019-96-9.
Kuhn, Thomas S. Struktura vědeckých revolucí. Praha: OIKOYMENH, 1997, 206 s. ISBN 80-86005-54-2.
Tinková, Daniela. Tělo, věda, stát : zrození porodnice v osvícenské Evropě. Praha: Argo, 2010, 669 s. ISBN 978-80-257-0223-9.
Said, Edward W. Orientalismus: západní koncepce Orientu. Praha; Litomyšl: Paseka, 2008, 459 s. ISBN 978-80-7185-921-5.
Poslední úprava: Baláž Picková Monika, Mgr. (25.02.2026)
Sylabus
* Osnova kursu: 1. Úvod: předmoderní formy vědění a moderní věda 2. Vznik vědeckých disciplin 3. Intelektuálové a intelektuální pole (Pierre Bourdieu) 4. Profese a profesionalizace 5. Byrokracie a byrokratizace 6. Ideologie a kritika ideologií 7. Věda a moc, věda a stát (Michel Foucault) 8. Kritika technického vědění (Bruno Latour, Ullrich Beck) 9. Sociálně konstruktivistická analýza a kritika vědeckého poznání 10. Feministická a postkoloniální kritika vědy 11. Vnitřní rozpory společnosti vědění 12. Závěr: Vývoj vědy a historická sociologie
Poslední úprava: Baláž Picková Monika, Mgr. (25.02.2026)
Výsledky učení
Absolvent předmětu:
Orientuje se v historicko-sociologickém vývoji moderní vědy a rozumí základním proměnám vědeckého poznání v kontextu moderní společnosti, včetně vzniku disciplín, profesionalizace a byrokratizace vědy.
Dokáže analyzovat vztahy mezi vědou, mocí a ideologií a uplatnit kritické přístupy k vědeckému poznání, například podle Michel Foucaulta, sociálně konstruktivistické teorie, feministických či postkoloniálních studií vědy.
Umí aplikovat historicko-sociologické a analytické nástroje k interpretaci vývoje vědeckých institucí, intelektuálních polí a debat o společnosti vědění.
Poslední úprava: Baláž Picková Monika, Mgr. (25.02.2026)
