|
|
|
||
|
Kurz se zaměřuje na proměny pojmů kultura, tradice a kulturní dědictví v sociokulturní antropologii a na způsoby, jimiž jsou tyto kategorie používány v současných veřejných, institucionálních a politických kontextech. V první části sleduje vznik a klasická pojetí kultury a jejich kritiky (včetně postkoloniálních perspektiv a debat o globalizaci). Druhá část se soustředí na antropologická pojetí tradice a na procesy, jimiž se vybrané praktiky, místa či objekty stávají „dědictvím“ (heritizace) – zejména v souvislosti s režimy ochrany UNESCO, turismem, komodifikací, politikami identity a kulturními právy. Pozornost je věnována také muzeím, repatriacím a dekolonizaci sbírek a dále sporům o interpretaci a správu rozporuplného či „obtížného“ dědictví v evropských paměťových konfliktech. Kurz rozvíjí schopnost kriticky pracovat s odbornými texty a aplikovat teoretické koncepty na konkrétní případové studie.
Poslední úprava: Jakoubková Budilová Lenka, doc. Mgr., Ph.D. (08.02.2026)
|
|
||
|
Pravidelná docházka: od studentů se očekává pravidelná účast na výuce. Pravidelná docházka bude součástí závěrečného hodnocení (během semestru budou tolerovány dvě absence). Aktivní účast: od studentů se očekává aktivní zapojení do výuky, předběžné přečtení zadaných textů a účast v diskusích v hodině. Krátké testy: od 2. týdne probíhá na konci každé výuky krátký test (10–15 minut) vycházející ze zadané četby a z témat probíraných v hodině. Testy se konají ve týdnech 2–9 a 11–12 (celkem 10 testů); nekonají se v čtecím týdnu (10. týden) ani během hostující přednášky (13. týden). Reflexivní text (600–1500 slov): na téma aplikace probíraných témat na konkrétní případ. Text musí být odevzdán nejpozději jeden týden před zkouškou prostřednictvím platformy moodle. Zpětná vazba a hodnocení textu budou poskytnuty také prostřednictvím moodlu. Podrobné pokyny k textu budou poskytnuty na začátku semestru. Závěrečná zkouška: závěrečná písemná zkouška (ve zkouškovém období) prověří znalosti získané během přednášek a četbou zadaných textů. Poslední úprava: Jakoubková Budilová Lenka, doc. Mgr., Ph.D. (08.02.2026)
|
|
||
|
Závěrečná známka z předmětu je stanovena na základě 100 bodů (100 %), rozdělených mezi následující složky: 1) Pravidelná docházka a aktivní účast – 20 bodů (20 %) 2) Krátké testy – 30 bodů (30 %). Testy proběhnou ve týdnech 2–9 a 11–12 (celkem 10 testů). 3) Reflexivní text – 20 bodů (20 %) 4) Závěrečná písemná zkouška – 30 bodů (30 %) HODNOCENÍ – KLASIFIKAČNÍ STUPNICE (BODY) 100 – 88b výborně 87 – 75b velmi dobře 74 – 60b dobře 59b a méně neprospěl/a POUŽÍVÁNÍ AI (GENERATIVNÍCH NÁSTROJŮ) Generativní AI nástroje (např. ChatGPT) můžete využívat na podporu svého osobního studijního procesu, zejména pro brainstorming, ověřování nápadů, vyjasňování terminologie nebo vyhledávání relevantní odborné literatury. Výstupy AI mohou být chybné nebo zkreslené; odpovědnost za ověření tvrzení a zdrojů nesete vy. Nadměrné spoléhání na AI se negativně projeví ve výsledcích krátkých testů, v diskusích i u zkoušky. Není dovoleno: · Odevzdat jako vlastní text v reflexivní eseji text vygenerovaný AI (nebo AI přepracovaný text). · Používat AI k vytváření shrnutí/argumentů místo čtení zadaných textů. · Používat AI během krátkých testů. · Vymýšlet nebo citovat zdroje, které jste si neověřili. Povinné uvedení použití AI (u textu): Pokud jste AI použili jakýmkoli způsobem nad rámec kontroly pravopisu/gramatiky (např. k tvorbě osnovy, generování nápadů, návrhům literatury), uveďte na konci textu „poznámku o použití AI“ (3–6 vět): jaký nástroj jste použili, k jakému účelu, jaké prompty/vstupy byly použity v obecné rovině a co jste z výstupu přijali/odmítli. Ochrana dat a soukromí: Nenahrávejte do veřejných AI nástrojů citlivá nebo osobní data (např. přepisy rozhovorů, identifikovatelné informace o spolužácích/účastnících). Poslední úprava: Jakoubková Budilová Lenka, doc. Mgr., Ph.D. (08.02.2026)
|
|
||
|
HARMONOGRAM KURZU (LS 2026)
1. Týden (24. 2.) Kultura jako analytická kategorie: klasická pojetí a jejich dědictví. Četba: Lawless, Robert (1996 [1979]). Co je to kultura. Praha: Votobia (Kap. II.: Pojem kultury, s. 38–66).
2. Týden (3. 3.) Psát „proti kultuře“: kritiky esencialismu, homogenity a hranic. Četba: Wagner, Roy (1975). The Invention of Culture. Chicago: The University of Chicago Press (Kap. 1: The Assumption of Culture, s. 12–21).
3. Týden (10. 3.) Kultura, komunita, identita: hranice „my/oni“ a vyjednávání příslušnosti. Četba: Barth, Fredrik (2016 [1969]). Etnické skupiny a hranice. Předmluva. In M. Jakoubek (ed.), Teorie etnicity. Čítanka textů. Praha: SLON, s. 205–236.
4. Týden (17. 3.) Postkoloniální a globalizační perspektivy: oběhy, moc a reprezentace kultury. Četba: Appadurai, Arjun (1990). Disjuncture and Difference in the Global Cultural Economy. Theory, Culture & Society 7(2–3): 295–310.
5. Týden (24. 3.) Tradice v antropologii: kontinuita, změna a sociální konstrukce. Četba: Handler, Richard – Linnekin, Jocelyn (1984). Tradition, Genuine or Spurious, The Journal of American Folklore 97(385): 273–290.
6. Týden (31. 3.) Vynalézání tradic: rituál, paměť a legitimizace řádu. Četba: Hobsbawm, Eric (1983). Introduction: Inventing Traditions. In E. Hobsbawm – T. Ranger (eds.), The Invention of Tradition. Cambridge: Cambridge University Press, s. 1–14.
7. Týden (7. 4.) Režimy dědictví: stát, nacionalismus a instituce jako producenti dědictví. Četba: Kirshenblatt-Gimblett, Barbara (1995). Theorizing Heritage, Ethnomusicology 39(3): 367–380.
8. Týden (14. 4.) Od tradiční lidové kultury ke kulturnímu dědictví: UNESCO, heritizace a autorita reprezentace. Četba: Kirshenblatt-Gimblett, Barbara (1998). Destination Culture: Tourism, Museums, and Heritage. University of California Press (s. 149–176).
9. Týden (21. 4.) Dědictví na trhu: komodifikace, turismus a kulturní práva / apropriace Četba: Clifford, James (1997). Museums as Contact Zones, In J. Clifford, Routes: Travel and Translation in the Late Twentieth Century. Cambridge, MA: Harvard University Press, s. 188–219.
10. Týden (28. 4.) Čtecí týden (výuka se nekoná): konsolidace pojmů a příprava případové analýzy
11. Týden (5. 5.) Metody a etika dědictví: etnografie institucí, provenience a repatriace Četba: Smith, Laurajane (2006). Uses of Heritage (Kap. 8: ´The issue is control´: Indigenous politics and the discourse of heritage, s. 276–287). 12. Týden (12. 5.) Sporné a „obtížné“ dědictví: paměťové konflikty, sochy a politika prostoru. Četba: Macdonald, Sharon (2008). Unsettling memories: Intervention and controversy over difficult public heritage, In M. Anico – E. Peralta (eds.), Heritage and Identity. Engagement and Demission in the Contemporary World. London: Routledge, s. 93–104.
13. Týden (19. 5.) Způsoby klasifikace nehmotného kulturního dědictví v různých evropských kontextech. Četba: Hafstein, Valdimar Tr. (2009). Intangible Heritage as a List: From Masterpieces to Representation. In Laurajane Smith – Natsuko Akagawa (eds.), Intangible Heritage. London/New York: Routledge, s. 93–111. Poslední úprava: Jakoubková Budilová Lenka, doc. Mgr., Ph.D. (08.02.2026)
|
|
||
|
Moodle k předmětu: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=17280
POVINNÁ LITERATURA (TÝDENNÍ ČETBA) Appadurai, Arjun (1990). Disjuncture and Difference in the Global Cultural Economy. Theory, Culture & Society 7(2–3): 295–310.
Barth, Fredrik (2016 [1969]). Etnické skupiny a hranice. Předmluva. In M. Jakoubek (ed.), Teorie etnicity. Čítanka textů. Praha: SLON, s. 205–236.
Clifford, James (1997). Museums as Contact Zones. In James Clifford, Routes: Travel and Translation in the Late Twentieth Century. Cambridge, MA: Harvard University Press, s. 188–219. Hafstein, Valdimar Tr. (2009). Intangible Heritage as a List: From Masterpieces to Representation. In Laurajane Smith – Natsuko Akagawa (eds.), Intangible Heritage. London/New York: Routledge, s. 93–111.
Handler, Richard – Linnekin, Jocelyn (1984). Tradition, Genuine or Spurious, The Journal of American Folklore 385/97: 273–290. Hobsbawm, Eric (1983). Introduction: Inventing Traditions. In E. Hobsbawm – T. Ranger (eds.), The Invention of Tradition. Cambridge University Press, s. 1–14.
Kirshenblatt-Gimblett, Barbara (1995). Theorizing heritage, Ethnomusicology 3/39: 367–380.
Kirshenblatt-Gimblett, Barbara (1998). Destination Culture: Tourism, Museums, and Heritage. University of California Press (s. 149–176). Lawless, Robert (1996 [1979]). Co je to kultura. Praha: Votobia (Kap. II.: Pojem kultury, s. 38–66).
Macdonald, Sharon (2008). Unsettling memories: Intervention and controversy over difficult public heritage, In M. Anico – E. Peralta (eds.), Heritage and Identity. Engagement and Demission in the Contemporary World. London: Routledge, s. 93–104.
Smith, Laurajane (2006). Uses of Heritage (Kap. 8: ´The issue is control´: Indigenous politics and the discourse of heritage, s. 276–287). Wagner, Roy (1975). The Invention of Culture. Chicago: The University of Chicago Press (1. Kap.: The Assumption of Culture, s. 12–21).
DALŠÍ DOPORUČENÁ LITERATURA Arizpe, Lourdes – Amescua, Cristina (2013). Anthropological perspectives on intangible cultural heritage. Cham: Springer. Del Mármol, Camila (2017). The quest for a traditional style: architecture and heritage processes in a Pyrenean valley, International Journal of Heritage Studies 10/23: 946–960. Eriksen, Thomas Hylland (2007). Mezi univerzalismem a relativismem – kritika konceptů kultury UNECSO, In T. H. Eriksen, Antropologie multikulturních společností, Praha: Triton, 236–267. Handler, Richard (1988). Nationalism and the Politics of Culture in Quebec. Madison: The University of Wisconsin Press. (kap. 6 „Having a Culture“: The Preservation of Quebec’s Patrimoine, s. 140–158). Horák, Pavel (2025). Bádání o dědictví aneb od katalogizace a konzervace ke kritickému studiu dědictví, In O. Nešporová – J. Woitsch (eds.), Dědictví v Sudetech, s. 21–44. Howard, Peter (2003). Heritage. Management, Interpretation, Identity. London and New York: Continuum, Keesing, Roger (1989). ‘Exotic readings of cultural texts’, Current Anthropology 30(4): 459–69. Kirshenblatt-Gimblett, Barbara (1998). Destination Culture. Tourism, Museums, and Heritage. University of California Press. Macdonald, Sharon (2009). Difficult Heritage: Negotiating the Nazi Past in Nuremberg and Beyond. Taylor and Francis. Macdonald, Sharon (2013). Memorylands. Heritage and Identity in Europe today. London and New York: Routledge. Muzaini, Hamzah – Minca, Claudio, eds. (2018). After heritage: Critical perspectives on heritage from below. Edward Elgar Publishing. Smith, Laurajane (2006). Uses of heritage. London and New York: Routledge. Smith, Laurajane – Natsuko, Akagawa (2009). Intangible Heritage. London and New York: Routledge. Tunbridge, J. E. – Ashworth, G. J. (1996). Dissonant heritage: The management of the past as a source of conflict. Belhaven Press. Poslední úprava: Jakoubková Budilová Lenka, doc. Mgr., Ph.D. (08.02.2026)
|
|
||
|
VÝSTUPY Z UČENÍ (LEARNING OUTCOMES) Po skončení kurzu by studující měli umět: 1) Vysvětlit vývoj pojmů kultura, tradice a kulturní dědictví v sociokulturní antropologii a porovnat klíčové přístupy a jejich kritiky (včetně kritiky esencializace a „ostrovního“ pojetí kultury). 2) Kriticky analyzovat užití těchto pojmů ve veřejných a institucionálních kontextech (např. politika identity, média, UNESCO, turismus) a posoudit jejich implikace (moc, exkluze, reprezentace). 3) Vysvětlit vztahy mezi kulturou, tradicí a kulturním dědictvím a jejich úlohu při formování moderních kolektivních identit (zejména národních a etnických). 4) Aplikovat vybrané koncepty (vynalézání tradic, heritizace, komodifikace, authorized heritage discourse, obtížné dědictví) na konkrétní případ a argumentačně obhájit interpretaci s oporou v odborné literatuře. 5) Rozlišit hlavní argumenty v debatách o kulturní apropriaci a kulturních právech a propojit je s otázkami „vlastnictví“, správy a politiky kulturního dědictví. Poslední úprava: Jakoubková Budilová Lenka, doc. Mgr., Ph.D. (08.02.2026)
|