|
|
|
||
|
Úkolem přednášek je představit a problematizovat základní pojmy filosofie, které prostupují její tradici a tvoří obecný základ vzdělanosti. Představení pojmů má zároveň ukázat na jejich vzájemné souvislosti, jež vyvěrají z původní jednoty a provázanosti základních otázek metafysiky, epistemologie a etiky. – V letním semestru se budeme zaměřovat především na novověkou problematiku. Poslední úprava: Novotný Jaroslav, Mgr., Ph.D. (28.01.2020)
|
|
||
|
Pro splnění atestace se předpokládá důkladné prostudování povinné literatury uvedené v sylabu (celkem cca. 136 stran). Na základě této literatury proběhne v termínu poslední hodiny přednášek 22. května 2026 v 10:00 prezenční písemný test. Poslední úprava: Novotný Jaroslav, Mgr., Ph.D. (21.01.2026)
|
|
||
|
Úkolem přednášek je představit a problematizovat základní pojmy filosofie, které prostupují její tradici a tvoří obecný základ vzdělanosti. Představení pojmů má zároveň ukázat na jejich vzájemné souvislosti, jež vyvěrají z původní jednoty a provázanosti základních otázek metafysiky, epistemologie a etiky. – V letním semestru se budeme zaměřovat především na novověkou problematiku.
UPOZORNĚNÍ: 1) Slovo „pojem“ z názvu kurzu ve filosofii znamená koncept, koncepci, pojetí. Každá myšlenková koncepce se skládá z řady motivů, zahrnuje určitá východiska a předpoklady a odkazuje k dalším pojmům. Výklad základních pojmů filosofické tradice pak vyžaduje představení takovýchto základních souvislostí a konstitutivních struktur. Zároveň je zapotřebí vidět, že základní pojmy se dějinně proměňují, a tudíž neexistuje pro žádný z těchto pojmů jeden význam a jeden výklad. – Základní pojmy filosofie nelze vykládat tak, že by se řeklo slovo a k němu nadiktovala definice, která by se pak měla někde odříkávat z paměti. Pochopení pojmů naopak znamená úsilí o porozumění smyslu (tzn. zasazení pojmu do ustavujícího kontextu), což se děje vlastním přemýšlením nad přednesenou tematikou. 2) Přednášky na vysoké škole mají poskytovat kontext a podporu pro vlastní studium studenta, které je v oblasti humanitních věd založeno na četbě textů a práci s nimi. Tomu pak odpovídá i atestace, která nezkouší, co si kdo zapamatoval z přednášek, nýbrž ověřuje, zda a jak student přečetl zadanou literaturu a nakolik je schopen sám vyložit její sdělení. Obráceně a souhrnně řečeno tento kurz není určen ani doporučován tomu, kdo není ochoten přemýšlet (viz bod 1) a číst (viz bod 2). Témata: 1. Subjekt a zpředmětnění jsoucího 2. Pravda jako jistota 3. Svoboda jako sebe-určování 4. Novověká věda 5. Technika a moc 6. Dějiny, smysl dějin a dějinnost 7. Ideologie 8. Hermeneutika a poznání humanitních věd 9. Řeč, rozumění a dialog 10. Obnova otázky po bytí z fakticity lidské existence 11. Přístupnost bytí a dějiny bytí 12. Krize kultury a svébytnost uměleckého díla
Povinná literatura: ARENDTOVÁ, H.: Mezi minulostí a budoucností, Brno, 2002 (přel. T. Suchomel a M. Palouš), esej 6. „Krize kultury“, s. 173–196 [24 s.]. BENYOVSZKY, L. a kol.: Úvod do filosofického myšlení, Plzeň: Aleš Čeněk, 2007; zde §§ 7, 46–47, 59, 62–66, 69 [62 s.]. DESCARTES, R.: Rozprava o metodě, Praha: Svoboda, 1992 (přel. V. Szathmáryová – Vlčková) [50 s.]. (Povinná literatura k testu je ke stažení výše.)
Doporučená literatura: DESCARTES, R.: Meditace o první filosofii, Praha: OIKOYMENH, 2003 (přel. P. Glombíček, T. Marvan, P. Zavadil), s. 9–80. GADAMER, H.-G.: Problém dějinného vědomí, Praha: FILOSOFIA, FÚ AV ČR, 1994 (přel. J. Němec a J. Sokol), s. 7– 53. HEIDEGGER, M.: Co je metafyzika? (Přednáška), Praha: OIKOYMENH, 1993 (přel. I. Chvatík), s. 36–67. HEIDEGGER, M.: Věk obrazu světa, Praha: OIKOYMENH, 2013 (přel. I. Chvatík). KANT, I.: Základy metafyziky mravů, Praha: Svoboda, 1990 (přel. M. Znoj), Předmluva, I. a II. část, s. 51–107. NIETZSCHE, F.: Genealogie morálky, Praha: Aurora, 2002 (přel. V. Koubová). Doporučení, jak se připravovat na test (instruktáž z LS 2021): https://dl1.cuni.cz/mod/resource/view.php?id=519332 Poslední úprava: Novotný Jaroslav, Mgr., Ph.D. (21.01.2026)
|