Sociologie zdraví - OPNY4P021A

• Anglický název: Sociology of Health
• Zajišťuje: Katedra pedagogiky (41-KPG)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2021
• Semestr: letní
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:1/1, Zk [HT]
• Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
• Počet míst: 20 / 20 (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: doc. PhDr. Jiří Prokop, Ph.D.; PhDr. Michal Zvírotský, Ph.D.
• Vyučující: doc. PhDr. Jiří Prokop, Ph.D.; PhDr. Michal Zvírotský, Ph.D.
• Prerekvizity : OPNY4P012A
• Je prerekvizitou pro: OPNY4P031A, OPNY4P041A, OPNY4P103C, OPNY4P036B, OPNY4P033B, OPNY4P031B

Anotace

Předmět představuje sociologii zdraví jako sociologickou subdisciplínu, která se orientuje na sociální kontext zdraví a nemoci, a proto úzce souvisí s pedagogickou teorií i praxí. Pozornost je věnována sociologickým interpretacím zdraví a nemoci, sociálním rolím lékaře, sestry a pacienta a rovněž problematice současného zdravotnictví coby komplikované sociální instituce.

Poslední úprava: Hanušová Jaroslava, PhDr., Ph.D. (03.01.2022)

Cíl předmětu

Cílem předmětu je vytvořit podmínky pro hlubší pochopení sociálního rozměru zdraví a nemoci a jeho vlivu na život člověka i celé společnosti.

Poslední úprava: Hanušová Jaroslava, PhDr., Ph.D. (03.01.2022)

Deskriptory

Předmět má 3 kredity dle ECTS. Doba očekávané přípravy na 1 hodinu přednášky 20 minut, doba očekávané přípravy na 1 hodinu semináře 15 minut, samostudium literatury (za celý semestr) 10 hodin, práce se studijními materiály (za celý semestr) 9 hodin, plnění průběžných úkolů (za celý semestr) 10 hodin. příprava na zkoušku a zkouška 20 hodin.

Poslední úprava: Hanušová Jaroslava, PhDr., Ph.D. (04.01.2022)

Literatura

BÁRTLOVÁ, S. (2005). Sociologie medicíny a zdravotnictví. Praha: Grada Publishing.

FOUCAULT, M. (2010). Zrození kliniky. Červený Kostelec: Pavel Mervart.

HAMPLOVÁ, D. (2015). Proč potřebujeme rodinu, práci a přátele: Štěstí ze sociologické perspektivy. Praha: Fortuna Libri.

HAMPLOVÁ, D. a kol. (2014). Rodina a zdraví – jejich vzájemné souvislosti. Praha: Sociologické nakladatelství.

ILLICH, I. (2012). Limity medicíny. Brno: Emitos.

KEBZA, V. (2005). Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia.

KŘÍŽOVÁ, E. (2006). Proměny lékařské profese z pohledu sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství.

KŘÍŽOVÁ, E. (2004). Alternativní medicína jako problém. Praha: Karolinum.

MARMOT, M., & WILKINSON, R. G. (2006). Social Determinants of Health. Oxford: Oxford University Press.

ŠMÍDOVÁ MATOUŠOVÁ, O., TOLLAROVÁ, B., ČADA, K. & et. al. (2017). Po stopách moci v nemoci: O morálce, moci a komunikaci v českém zdravotnictví. Praha: Sociologické nakladatelství.

Poslední úprava: Hanušová Jaroslava, PhDr., Ph.D. (15.09.2019)

Požadavky ke zkoušce

Zkouška má formu rozpravy nad vypracovanou písemnou prací, která obsahově vychází z hlavních tematických okruhů uvedených v sylabu.

Poslední úprava: Zvírotský Michal, PhDr., Ph.D. (31.01.2022)

Sylabus

1. Současná sociologie a její paradigmata.
2. Sociologické subdisciplíny studující lidské zdraví a nemoc.
3. Hlavní sociologické pohledy na zdraví a nemoc.
4. Významné osobnosti sociologie zdraví a nemoci.
5. Sociální dimenze zdraví a sociální determinanty zdraví.
6. Člověk ve zdravotně relevantních rolích.
7. Zdravotnictví jako sociální instituce.
8. Konvenční a nekonvenční medicína očima sociologie.
9. Fenomén medicinalizace soudobé společnosti.
10. Problém medializace a komercionalizace zdraví.

Poslední úprava: Hanušová Jaroslava, PhDr., Ph.D. (03.01.2022)

Výsledky učení

Absolvent(ka) předmětu:

- definuje současnou sociologii zdraví (v kontextu soudobé sociologie a dalších sociálních věd), vyjmenuje její nejdůležitější subdisciplíny s příklady konkrétních studovaných témat,

- vysvětlí rozdíl mezi holistickými a redukcionistickými přístupy k lidskému zdraví, uvede příklady možných důsledků redukcionistických přístupů ke zdraví a nemoci,

- zdůvodní principiální obtížnost definování fenoménu lidského zdraví, uvede (vlastními slovy) příklady typicky biomedicínského a typicky biosociálního vymezení zdraví,

- vyjádří vlastními slovy podstatu a dopady procesu medicinalizace soudobých společností,

- posoudí možné souvislosti mezi zdravotním stavem a zdravotní gramotností jedince,

- uvede příklady různých individuálních i společenských (socio-ekonomických) důsledků nedostatečné zdravotní gramotnosti lidí,

- popíše základní znaky sociální role pacienta (s oporou o relevantní sociologické teorie),

- popíše základní znaky sociální role lékaře (resp. jiného zdravotníka),

- na příkladu vývoje profese zdravotní sestry poukáže na sociologicky relevantní témata, která lze u této profese studovat,

- objasní princip fenoménu iatrogenie, resp. sororigenie, uvede konkrétní příklady a navrhne možná kritéria pro jejich klasifikaci,

- kriticky zhodnotí koncept medicínsko-farmaceutického komplexu a zasadí tento fenomén do širšího kontextu medicinalizace soudobých společností,

- uvede několik příkladů komercionalizace a komodifikace zdraví, nastíní případná etická dilemata, která se s uvedenými příklady mohou pojit,

- zdůvodní nutnost vnímat nemoc v kontextu životního příběhu konkrétního člověka,

- analyzuje determinanty zdravého životního stylu, a to s oporou o vybrané teorie (např. teorie odůvodněného jednání, teorie osobnostních a situačních moderátorů stresu apod.),

- kriticky zhodnotí vliv médií na zdravotně relevaní chování lidí a na zdravotní politiku státu.

Poslední úprava: Zvírotský Michal, PhDr., Ph.D. (09.12.2024)