Francouzská literatura II - OPNF4F041A

• Anglický název: French Literature II
• Podoba výuky: přednáška+seminář
• Zajišťuje: Katedra germanistiky, romanistiky, slavistiky a lingvodidaktiky (41-KGRSL)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2022
• Počet semestrů výuky: 1
• Semestr: letní
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/1, Z [HT]
• Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
• Počet míst: neurčen / 12 (neurčen)
• Maximální kapacita předmětu: neomezen
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Forma uskutečňování: prezenční
• Možnost opakovaného zápisu: 2 / 2 / 3 / 2
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: doc. PhDr. Mgr. Catherine Ébert-Zeminová, Ph.D.
• Vyučující: doc. PhDr. Mgr. Catherine Ébert-Zeminová, Ph.D.
• Prerekvizity : OPNF4F011A

Anotace

čeština

Vybrané kapitoly z francouzského středověkého písemnictví Civilizace a kultura středověku - specifika středověké literatury: oralita, žánrová soustava, kontinuity a diskontinuity s Antikou 1) Hrdinské písně (les chansons de geste) - "Píseň o Rolandovi" ("La Chanson de Roland") 2) Rytířský román - "Perceval aneb Příběh o Graalu" ("Perceval ou le Conte du Graal") od Chrétiena de Troyes 3) Milostná dvorská poezie (fin´amor) - formy a sub-žánry milostné lyriky, kodex kurtoazie 4) Mýtus tragické lásky: Tristan a Izolda - Béroul a Thomas d'Angleterre 5) Laiky Marie de France 6) "Román o Lišákovi"; Rutebeuf 7) Vrchol středověké alegorie – "Román o Růži" 8) François Villon - poezie pozdního středověku

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (23.01.2026)

angličtina

Civilisation and culture of the Middle Ages Specific features of the period and its literature: orality, genre system, continuities and discontinuities with Antiquity 1) The chansons de geste - "La Chanson de Roland", model of the genre 2) Novels of chivalry - "Perceval ou le Conte du Graal" by Chrétien de Troyes 3) Courtly lyric poetry (fin'amor) - its forms and codex of courtesy 4) The myth of tragic love: Tristan and Yseult - Béroul and Thomas of England 5) The lais of Marie de France 6) The novel of Renart; Rutebeuf 7) The apogee of medieval allegory - "Roman de la Rose" by Guillaume de Lorris and Jean de Meung 8) François Villon - poetry of the late Middle Ages

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (23.01.2026)

francouzština

Civilisation et culture du Moyen Âge Particularités de l'époque et de sa littérature/oraliture : oralité, système des genres, continuités et discontinuités avec l'Antiquité 1) Les chansons de geste - "La Chanson de Roland", modèle du genre 2) Roman de chevalerie - "Perceval ou le Conte du Graal" de Chrétien de Troyes 3) Poésie lyrique courtoise (fin´amor) - ses formes et codex de la courtoisie 4) Mythe de l'amour tragique : Tristan et Yseult - Béroul et Thomas d'Angleterre 5) Les lais de Marie de France 6) Le roman de Renart ; Rutebeuf 7) L'apogée de l'allégorie médiévale – "Roman de la Rose" de Guillaume de Lorris et Jean de Meung 8) François Villon - poésie du Moyen Âge tardif

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (23.01.2026)

Cíl předmětu

čeština

Cíl

Student je schopen:

• při analýze a interpretaci sledovat hermeneutickou dráhu (přecházet mezi detailem a celkem)

• argumentovat fundovaně s odkazy na odbornou literaturu

• rozebrat a vyložit literární text podle pravidel commentaire composé

• účelně zacházet s terminologií 4 okruhů: literárněhistorickou, stylisticko-rétorickou, naratologickou a versologickou, a to v hloubce a šíři odpovídajícím danému období a jeho charakteristikám

• v rámci zkoumaného období přecházet mezi synchronní a diachronní osou

A také:

• vyvarovat se povrchnosti, nepřesnosti, školáckých klišé, logických zkratů a pouhé "dojmologie"

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (23.01.2026)

francouzština

L’étudiant comprend et peut énumérer et expliquer :

- les différences fondamentales entre l’Antiquité et le Moyen Âge (sociopolitiques, idéologiques, culturelles)

- les caractéristiques esthétiques essentielles de la littérature médiévale, y compris le symbolisme général, sur toile de fond contrastive de la période moderne

- le système des genres de l’époque, la théorie des styles dans leur continuité et leurs différences par rapport à l’Antiquité

- diviser ces caractéristiques en deux catégories : 1) les principes à validité plus large (c’est-à-dire comprenant un haut degré de généralité impliquant les beaux arts) ; 2) les principes variant selon le genre

- les pratiques textuelles inhérentes au genre et au sous-genre, leur relation avec des cadres idéologiques et esthétiques plus larges, et leur fonction

- la logique des contextes et des faits littéraires susmentionnés, en argumentant de manière fondée à l’écrit et à l’oral (c’est-à-dire en étayant ses affirmations par des références à la littérature secondaire recommandée, entre autres)

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (23.01.2026)

Deskriptory

čeština

Četba literárních děl, studium odborných textů, práce se slovníky a příručkami - 60h

Příprava písemné práce - 30h

Příprava na ústní zkoušku - 30h

120h celkově; závisí ovšem na individuální jazykové a vědomostní úrovni

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (23.01.2026)

francouzština

Lecture des œuvres, des références, des usuels - 60h

Préparation de l'écrit - 30h

Préparation de l'oral - 30h

120h au total ; mais dépend du niveau individuel de la langue et des connaissances

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (23.01.2026)

Podmínky zakončení předmětu

čeština

1) Písemná práce

2) Ústní zkouška


Požadavky na zakončení cyklu Francouzská literatura středověku jsou pojaty tak, aby některými zřeteli předznamenaly státní závěrečnou zkoušku, jež vás v této etapě studií čeká. Skládá se z písemné práce a ústní části. Písemná práce spočívá v rozboru a výkladu úryvku jednoho z děl stanoveného souboru formou commentaire composé a student ji odevzdává na konci semestru. Podmínkou připuštění k ústní části je nikoli pouhé odevzdání písemné práce, ale její jakost (tj. je přijata vyučujícím jakožto odborný text, který je v souladu se stupněm náročnosti a odbornosti, odpovídajícím 5. ročníku vysokoškolských studií! Ústní zkouška je hodnocena 20/20 body.

Vzhledem ke koncepci nového akreditačního systému se ústní zkouška vztahuje na celou náplň cyklu, tj. obnáší TAKÉ díla a autory, na jejichž společné studium v semináři není dostatek času! Hodnota písemné práci i ústní zkoušky závisí jednak na solidní znalosti děl a témat, tak jak je uvádí anotace a sylabus, jednak na případném zopakování základů literární teorie (kterou studenti vstřebali ve stejnojmenném kurzu zařazeném do prvního ročníku studia, nebo si doplnili jakkoli jinak).  

Písemná zkouška obnáší nejen faktický rozměr literárních dějin, ale také porozumění estetické hodnotě textů a kulturním, ideovým, historickým a sociálním kontextům (nutné složky odbornosti: schopnost zacházet se základy literární teorie jako se samozřejmou výbavou; schopnost vnímat a prokázat estetickou hodnotu textu; schopnost plodně se pohybovat tam a zpět mezi konkrétním a  obecným; schopnost postihnout estetickou hodnotu textu a jeho význam v synchronním i diachronním pohledu).

Při ústní zkoušce musí kandidát prokázat nejen své obecné znalosti, ale také bystrost a intelektuální sílu, schopnost kritického myšlení a citlivost k estetickým hodnotám textu.

N.B. Dosažení požadované úrovně předpokládá všeobecnou vzdělanost (např. znalost mýtů, jež vstupují do textů, včetně jejich symbolismu; povědomí o velkých osobnostech evropských literatur a alespoň hrubou orientaci v dějinách filosofie a myšlení: zopakovat, popř. doplnit vlastním studiem tyto komponenty vzdělanosti!!!), hloubkové vstřebání děl, pravidelnou a vytrvalou osobní práci živenou otevřeností, ne-li intelektuální dychtivostí a zvědavostí, oddanost reflexi a vnitřní potřebu klást sobě i druhým otázky jak o odpovídajících prvcích našeho dědictví, tak o nás samých a našem vztahu k literatuře. Tak, abyste v poslední etapě Vašeho pobytu na univerzitě svou studijní pouť završili jakožto formativní a iniciační román v každém slova smyslu.

Dobrá znalost pramenů uvedených v příslušné rubrice je nezbytná! Pouhé přehledy, manuály typu "v kostce" atp. v žádném případě nestačí!

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (23.01.2026)

francouzština

1) Examen écrit - épreuve sur table

2) Examen oral

L’épreuve qui clôt le cycle de la Littérature française du Moyen Âge est conçue en sorte  de  vous faire faire une expérience  qui préfigure  l’examen de  fin d’études, d’ailleurs imminent en ce moment de la formation. Elle comprend une partie écrite et une partie orale. L’admission à l’épreuve écrite, dont le séminaire de la théorie de la littérature est un pré-requis, nécessite la présentation de 3  fiches de  lecture (à raison donc d'une fiche par mois) traitant chacune d'une œuvre au programme. L'admission à l'oral dépend du succès à l'écrit, évalué par 20/20 points.

Vu la conception de la nouvelle accréditation, la matière de l’écrit  recouvre la  totalité du  programme (y compris les œuvres et auteurs que l’on n’a pas le temps d’aborder ensemble.  La réussite à l’écrit requiert d’une part une  assimilation solide des  œuvres et  thèmes au programme,  de l’autre, une  révision  des  bases   de  la  théorie  littéraire  (dsipensées à l’étudiant par  le cours éponyme inclus  dans le parcours). 

L’écrit  est  centré  non seulement sur  la  dimension factuelle de l’histoire littéraire, mais également sur la compréhension des textes et de leurs contextes esthétiques, historiques, culturels et sociaux (compétences nécessaires : capacité à saisir la valeur esthétique du texte et son importance aussi bien synchronique que diachronique ; capacité à mobiliser les connaissances ; à mettre à profit les rudiments de la théorie littéraire ; capacité d’un va-et-vient fructueux entre le particulier et le général).

Quant à l’oral, le candidat sera invité à faire preuve non seulement de sa culture générale, mais aussi de sa sagacité et son agilité intellectuelle, de l’envol de sa réflexion critique et de sa sensibilité d’interprète.

Une bonne connaissance des références listées dans la rubrique correspondante est également supposée !

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (23.01.2026)

Literatura

Œuvres littéraires

La Chanson de Roland. Éd. critique et traduction Ian Short. Paris : Le Livre de Poche, 1990 / Píseň o Rolandovi. Trad. Jiří Pelán. Praha : Odeon, 1987.

CHRÉTIEN DE TROYES. Perceval ou le Conte du Graal. Trad. critique, prés. et notes Charles Méla. Genève : Le Livre de poche, 1990 / Putování za Svatým Grálem. Trad. et préface (étude sur la littérature arthurienne du Moyen Âge) Jiří Pelán. Praha : Triáda, 2006.

Poésie lyrique courtoise. Kurtoazní lyrika a okcitánská poezie (au moins une antologie, p. ex. RUDEL, Jaufré. Vzdálená láska.Trad. Jiří Pelán. Zblov : Opus, 2013 ; Černý, Václav (ed.). Srdce ve mně sténá: Výbor z milostné poezie trobadorů. Praha : Odeon, 1970 ; Přátelé, přiléhavý složím verš: písně okcitánských trubadúrů. Trad. Jiří Holub a Josef Prokop. Praha : Argo, 2001).

BÉROUL. Tristan et Yseut. Éd. critique Philippe Walter. Paris : LGF, 2000 ; ou prés. et trad. de Daniel Poirion, préf. de Christiane Marchello-Nizia. Paris : Gallimard, 2000.

MARIE DE FRANCE. Les Lais. Éd. critique bilingue et trad. Philippe Walter. Paris : Gallimard, 2000 / Milostné příběhy ze staré Francie. Trad. Otto F. Babler et Jiří Konůpek. Praha : SNKLHU, 1958.

Le Roman de Renart. Naoyuki Fukumoto et Noboru Harano (éds.). Paris : LGF, 2005. 3–4 aventures au choix.

RUTEBEUF – au moins une anthologie : Život bez rukávů: z díla francouzského básníka z 13. století. Trad. Lumír Čivrný. Praha : Mladá fronta, 1991. 

GUILLAME DE LORRIS, JEAN DE MEUN(G). Le Roman de la Rose. Trad. Armand Strubel. Paris : LGF, « Lettres Gothiques », 1992 / Román o růži. Trad. Otto F. Babler, notes Jan Lehár. Praha : Odeon, 1977.

Fabliaux du Moyen Âge. Béatrice Faure, Lucile Lhoste. Auderghem : Lemaitre Publishing, 2017 / Fablely. Smích staré Francie: výbor ze starofrancouzských povídek veršem. Trad. Pavel Eisner. Praha : Odeon, 1975). Au moins 2–3 fabliaux au choix.

François VILLON. Poésies complètes. Paris : LGF, 1998 (Já, François Villon. Trad. Otokar Fischer. Praha : Litomyšl, 2005) ; Le Grand et Le Petit Testament, 3–4 autres poèmes au choix.

[1] La composition des noms de personne étant différente au Moyen Âge et le patronyme apparaissant tard, nous donnons les noms de ceux qui en possèdent un dans l’ordre qui s’écarte de la norme actuelle.

Références et usuels

ARISTOTE. Poétique. Ed. J. Hardy. Paris: Les Belles lettres, 1990.

AUERBACH, Erich. Mimesis. La représentation de la réalité dans la littérature occidentale (1946). Trad. Cornélius Heim. Paris : Gallimard, 1968 ; rééd. Gallimard, coll. « Tel » / Mimesis. Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách. Trad. Miloslav Žilina, Rio Preisner, Vladimír Kafka. Praha : Mladá Fronta, 1998. Chapitre sur La Chanson de Roland et sur Chrétien de Troyes.

CURTIUS, Ernest Robert. La Littérature européenne et le Moyen Âge latin (1948). Trad. Jean Bréjoux. Paris : PUF, 1956 / Evropská literatura a latinský středověk. Trad. Jiří Pelán, Jiří Stromšík, Irena Zachová. Praha : Triáda, 1998. Un chapitre au choix.

SCHMITT, Jean-Claude. Dictionnaire raisonné de l’Occident médiéval. Paris : Fayard, 1999.

LAGARDE, André ; MICHARD, Laurent. Moyen Âge : Les grands auteurs français du programme. Paris: Bordas, 1970 (notice : très désuet quant aux approches, à la perspective d’ensemble, son positivisme et son idéologie sous-jacente, mais peut être utile pour la factographie et les lignes de partage rudimentaires).

WALTER, Philippe. Naissance de la littérature française, IX^e-XV^e siècle. Anthologie. Paris : Ellug, 1993.

HODROVÁ, Daniela. Román zasvěcení. Praha : Malvern, 2014.

ZINK, Michel. Littérature française du Moyen Âge. Paris : PUF, 2004.

ZINK, Michel. Introduction à la littérature française du Moyen Âge. Paris : LGF, 1993.

 

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (23.01.2026)

Sylabus

čeština

Úvod - aporie : Existoval "Středověk" ? Otázky periodizace; dobová epistémé; hierarchie žánrů; základní pojmy nezbytné pro přístup a vhled do středověké "literatury" (slovesnost ve smyslu ústního předávání, rukopis, dědictví Starověku atd.)

Hrdinské písně (les chansons de geste) - "Píseň o Rolandovi" ("La Chanson de Roland") a francouzská látka - mytizace dějin, funkce eposu, křesťanské zázračno.

Rytířský román - "Perceval aneb Příběh o Graalu" ("Perceval ou le Conte du Graal") od Chrétiena de Troyes a keltská látka; žánrové rysy rytířského románu - román dobrodružný, výchovný, r. zasvěcení.

Milostná dvorská poezie (fin´amor) - formy a sub-žánry milostné lyriky: píseň, spor/disputace, svítáníčko, revêrdie ... ; dvorská kultura a její hodnotová soustava - kodex kurtoazie a kurtoazní poezie.

Mýtus tragické lásky a jeho místo v evropské literatuře a představivosti: Tristan a Izolda - Béroul a Thomas d'Angleterre. Mýtus, topos a archetyp v laicích Marie de France: příběh, jeho invarianty a variace; tragično - láska-vášeň versus společenská smlouva a řád.

"Román o Lišákovi": společenská satira, tradice příběhů o zvířatech. Parodie rytířské literatury a jejích hodnot. Mnohotvářnost a symbolismus hlavního hrdiny. Rutebeuf.

Vrchol středověké alegorie – "Román o Růži" od Guillauma de Lorris et de Jeana de Meung; topoi: snový rámec a jeho tradice, ctnosti proti neřestem.

François Villon a poezie pozdního středověku: Villonova velká a malá Závěť. Míšení jazykových a estetických rejstříků, obnova tradičních témat a topoi, cílená autobiografičnost.

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (23.01.2026)

francouzština

Introduction – Aporie : « l’Âge moyen » a-t-il existé ? Les enjeux de la périodisation ; épistémè de l’époque ; hiérarchie des genres, concepts principaux nécessaires pour l’approche de le « littérature » médiévale (oralité, manuscrit, héritage de l’Antiquité, etc.).

Chansons de geste et romans de chevalerie : matière de France – la « Chanson de Roland » - mythisation de l'histoire, fonctions de l'épopée, le merveilleux chrétien.

Roman de chevalerie : matière de Bretagne – Chrétien de Troyes et le « Conte du Graal » ; aspects génériques du roman de chevalerie – roman d’aventure, d’initiation, de formation.

Poésie d'amour et courtoisie : chanson, tençon, aube, revêrdie ; culture de la cour et changement de mœurs, axiologie de la courtoisie et de l’amour courtois ; trouvères et troubadours :  Guillaume de Poitiers, Jauffré Rudel, Rambaud d’Orange, Blondel de Nesle.

« Roman de Renart » : satire, trangression et tradition du récit animalier. Parodie de la littérature de chevalerie et de ses valeurs. Polymorphie du héros et son symbolisme. Rutebeuf.

Mythe/topos de l'amour tragique et son inscription dans l'imaginaire européen : Tristant et Yseut de Béroul et de Thomas d’Angleterre ; Marie de France et ses lais – mythe, topos, archétype ; histoire : invariable et variations ; le tragique : passion versus contrat social ; syncrétisme de la mythologie chrétienne et celte.

« Le Roman de la rose » de Guillaume de Lorris et de Jean de Meung : sommet de l’allégorie médiévale. Topoi du rêve, des vices et des vertus.

François Villon et le crépuscule du Moyen Âge : « Le Testament » et le « Lai » (Petit Testament). Mélange des tons, renouveau des thèmes traditionnels, dimension autobiographique revendiquée et assumée.

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (23.01.2026)

Studijní opory

anthologie auxiliaire et guide de lectures Un proche Moyen Âge

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (23.01.2026)

Výsledky učení

Výsledky učení

 

Student chápe a umí vyjmenovat a vyložit:

• základní rozdíly mezi Starověkem a Středověkem (společensko-politické, myšlenkové, kulturní)

• zásadní estetické rysy středověké literatury včetně obecného symbolismu na kontrastivním pozadí novověku

• dobovou žánrovou soustavu, teorii stylů v jejich návaznosti i rozdílech vzhledem k Antice

• rozdělit tyto rysy do dvou kategorií: 1) principy s širší platností (tj. včetně vysokého stupně obecnosti zahrnujícího i výtvarné umění); 2) principy různící se podle žánrů

• textové postupy vlastní příslušnému žánru a sub-žánru, jejich provázanost s širšími ideovými a estetickými rámci a jejich funkci

• logiku výše uvedených souvislostí a literárních skutečností s tím, že v písemném i ústním projevu fundovaně argumentuje (tj. mimo jiné dokládá svá tvrzení konkrétními odkazy na doporučenou sekundární literaturu)

Poslední úprava: Ébert-Zeminová Catherine, doc. PhDr. Mgr., Ph.D. (23.01.2026)