|
|
|
||
|
Předmět systematizuje poznatky z fonetiky a fonologie, morfologie, slovotvorby a lexikologie na hlubší teoretické lingvistické základně. Studenti prakticky procvičují teoretické znalosti, prohlubují dovednosti v daných disciplínách.
Cílem je vybavit budoucího učitele češtiny teoretickými a praktickými dovednostmi v oblasti fonetiky, morfologie, slovotvorby a lexikologie, které bude potřebovat při didaktické transformaci učiva na základní škole podle RVP ZŠ.
Poslední úprava: Holanová Radka, PhDr., Ph.D. (18.01.2024)
|
|
||
|
Studující: · Porozumí českému jazykovému systému v oblasti fonetiky a fonologie, morfologie, slovotvorby a lexikologie na hlubší teoretické lingvistické základně. · Rozvíjí své kompetence (teoretické znalosti i praktické dovednosti) v oblasti fonetiky, morfologie, slovotvorby a lexikologie, které bude potřebovat při didaktické transformaci učiva na základní škole podle RVP ZŠ. Poslední úprava: Holanová Radka, PhDr., Ph.D. (24.09.2024)
|
|
||
|
Podpůrný materiál, odevzdávání dílčích úkolů a testy: Moodle. Studijní zátěž: 75 pracovních hodin (3 kredity) Poslední úprava: Holanová Radka, PhDr., Ph.D. (18.01.2024)
|
|
||
|
Účast na seminářích (tolerovaná absence 20 %). Plnění průběžných úkolů dle požadavků vyučujícího. Příprava na semináře - četba zadaných textů ze skript. V případě distanční výuky: účast na online seminářích, plnění prběžných úkolů prostřednictvím Moodle. Zkouška má písemnou formu, obsahuje otázky teoretické i praktické. K úspěšnému absolvování je nutno získat min. 75 % bodů. Termíny budou vypisovány prostřednictvím SIS.
Okruhy ke zkoušce: FONETIKA
1) Fonetika a fonologie jako lingvistické disciplíny 2) Základní pojmy z fonetiky a fonologie: foném, hláska, alofon 3) Klasifikační kritéria českých hlásek: samohlásky 4) Klasifikační kritéria českých hlásek: souhlásky 5) Popis mluvidel a fonačního ústrojí 6) Sluchové ústrojí a auditorní fonetika 7) Suprasegmentální prostředky: intonace, tempo řeči 8) Suprasegmentální prostředky: přízvuk slovní a větný, přízvukový takt, kolón 9) Slabika 10) Ortoepie a ortofonie. Pravidla výslovnosti českých vokálů 11) Ortoepie a ortofonie. Pravidla výslovnosti českých konsonantů 12) Ortoepie - výslovnost cizích slov 13) Užití rázu v češtině 14) Pravopis fonologický, morfologický, lexikální a syntaktický 15) Spodoba znělosti, neutralizace znělosti
LEXIKOLOGIE
1) Lexikologie jako lingvistická disciplína 2) Významové (paradigmatické) vztahy mezi slovy: synonymie, antonymie, hyperonymie, hyponymie 3) Polysémie a homonymie 4) Autosémantika a synsémantika - klasifikační kritéria 5) Vrstvy slovní zásoby - spisovný jazyk 6) Vrstvy slovní zásoby - nespisovný jazyk - obecná čeština 7) Vrstvy slovní zásoby - nespisovný jazyk - dialekty, sociolekty 8) Přejímání a adaptace slov z cizích jazyků 9) Příznaky slov: hledisko časové (neologismy, historismy, archaismy) 10) Příznaky slov: kladná expresivita 11) Příznaky slov: záporná expresivita 12) Lexikografie, typy slovníků, základní české slovníky, slovníkové heslo 14) Frazémy, frazeologie a idiomatika 15) Slovotvorný základ, slovotvorný formant 16) Slovotvorba: derivace 17) Slovotvorba: kompozice 18) Slovotvorba: zkracování
MORFOLOGIE
1) Morfologie jako lingvistická disciplína 2) Základní pojmy z morfologie: morfém, morf, alomorf 3) Kritéria pro klasifikaci slovních druhů 4) Podstatná jména: morfologická a sémantická charakteristika, třídění 5) Přídavná jména: morfologická a sémantická charakteristika, třídění 6) Zájmena: morfologická a sémantická charakteristika, třídění 7) Číslovky: morfologická a sémantická charakteristika, třídění 8) Slovesa: morfologická a sémantická charakteristika, třídění 9) Příslovce: morfologická a sémantická charakteristika, třídění 10) Spojky: morfologická a sémantická charakteristika, třídění 11) Částice: morfologická a sémantická charakteristika, třídění 12) Citoslovce: morfologická a sémantická charakteristika, třídění 13) GK jmen: pád 14) GK jmen: číslo, sigularia tantum, pluralia tantum 15) GK jmen: rod, kolísání v rodě 16) Deklinační paradigmata podstatných jmen: určování vzoru 17) Slovesné tvary určité a neurčité, jednoduché a složené 18) GK sloves: osoba a číslo 19) GK sloves: čas a způsob 20) GK sloves: rod a vid 21) Konjugační paradigmata sloves: zařazování do tříd, určování vzoru
Moodle: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=5771 Poslední úprava: Holanová Radka, PhDr., Ph.D. (18.01.2024)
|
|
||
|
Povinná: HUBÁČEK, Jaroslav et al. Čeština pro učitele. Vyd. 4., upr. Opava: VademecumBohemiae, 2010. ISBN 978-80-86041-37-7. HAVLOVÁ, Ivana, Eva SCHNEIDEROVÁ a Ludmila ŠTĚRBOVÁ. Český jazyk A pro studující učitelství 1. stupně ZŠ a SpPg: (fonetika, morfologie, lexikologie). Praha: Univerzita Karlova, 1999, 147 s. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2005. GREPL, Miroslav, Petr KARLÍK (ed.), Marek NEKULA (ed.) a Zdenka RUSÍNOVÁ (ed.). Příruční mluvnice češtiny. Vyd 2., opr. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008, 799 s. KARLÍK, Petr (ed.), Marek NEKULA (ed.) a Jana PLESKALOVÁ (ed.). Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002, 604 s. KARLÍK, Petr (ed.), Marek NEKULA (ed.) a Jana PLESKALOVÁ (ed.). Nový encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 2 díly. Doporučená: BRABCOVÁ, Radoslava. Novinky z pravopisu a tvarosloví. 2. dopl. vyd. Dobřichovice: KAVA-PECH, 2000, 88 s. ADAM, Robert a kol.: Gramatické rozbory češtiny. Praha: Univerzita Karlova, 2017. HÁJKOVÁ, Eva a kol. Čeština pro vzdělávací praxi. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2017. 197 s. Poslední úprava: Holanová Radka, PhDr., Ph.D. (18.01.2024)
|
|
||
|
Témata přednášek a seminářů (odpovídá 12 týdnům výuky, pořadí témat se v reálné výuce může lišit): 1. Fonetická transkripce, vokály, konsonanty, suprasegmentální prvky. 2. Základní pojmy z morfologie, morfém, morf, alomorf. Morfematická analýza. 3. Kritéria pro klasifikaci slovních druhů. Podstatná jména – morfologická a sémantická charakteristika, třídění. 4. Přídavná jména, zájmena, číslovky – morfologická a sémantická charakteristika, třídění. 5. Slovesa, příslovce, spojky, částice, citoslovce – morfologická a sémantická charakteristika, třídění. 6. Gramatické kategorie jmen a sloves. Paradigmata ohýbání. Funkce vzorů. 7. Slovotvorba. Slovotvorný základ, slovotvorný formant. Slovotvorná a sémantická motivovanost. Derivace, kompozice, zkracování. Slovotvorná analýza. 8. Paradigmatické vztahy mezi slovy: synonymie, antonymie, hyperonymie, hyponymie. Polysémie a homonymie. 9. Klasifikační kritéria autosémantik a synsémantik. Vrstvy slovní zásoby; spisovná čeština, obecná čeština, dialekty, sociolekty. 10. Příznaky slov, hledisko časové, expresivita. Přejímání a adaptace slov z cizích jazyků. 11. Frazeologie a idiomatika. 12. Lexikografie. Typy slovníků, základní české slovníky, slovníkové heslo, práce se slovníky.
Poslední úprava: Holanová Radka, PhDr., Ph.D. (18.01.2024)
|
|
||
|
Výsledky: Studující: · nalezne a opraví v defektním textu pravopisné chyby; své rozhodnutí zdůvodní a vztáhne ke svému studiu; · vysvětlí základní lingvistickou terminologii z oblasti fonetiky a fonologie a správně ji použije v kontextu; · provede fonetickou transkripci textu (zjednodušenou českou verzí fonetické abecedy), vyznačí rázy a slovní přízvuky; · charakterizuje akustické a artikulační vlastnosti hlásek; · vysvětlí rozdíl mezi asimilací znělosti a neutralizací znělosti; · na základě znalostí o vlastnostech hlásek třídí hlásky podle různých kritérií. · vysvětlí základní lingvistickou terminologii z oblasti morfologie a správně ji použije v kontextu; · provede morfematický rozbor slovních tvarů slov běžné slovní zásoby; · rozliší slova značková a motivovaná; · určí slovní druh slova užitého v kontextu i mimo něj, provede bližší charakteristiku morfologickou a sémantickou; · určí gramatické kategorie jmenných i slovesných tvarů užitých v kontextu; · zařadí substantiva, adjektiva a pronomina k deklinačnímu vzoru, určí vzor; · vysvětlí podstatu vzorů a jejich funkci; · správně aplikuje morfologická paradigmata spisovné češtiny; utvoří slovesný tvar / tvar substantiva/adjektiva/zájmena dle zadaných mluvnických kategorií; · vysvětlí základní pojmy z lexikologie; jednotlivé pojmy dokáže demonstrovat na příkladech a uvést do souvislostí lexikálního systému; · definuje základní pojmy slovotvorby (slovotvorný základ, slovotvorný formant, slovo základové, slovotvorná a sémantická motivovanost) a provede slovotvorný rozbor slova (substantiva, adjektiva, verba a adverbia); · pojmenuje způsoby obohacování slovní zásoby a vysvětlí jejich podstatu; · vysvětlí rozdíl mezi cílem rozboru slovotvorného a morfematického; · pojmenuje a charakterizuje vrstvy slovní zásoby, uvede příklady; lexémy dokáže zařadit k jednotlivým vrstvám slovní zásoby a vystihnout jejich funkci v textu, identifikuje expresivní výrazy; propria; hypokoristika; · objasní rozdíl mezi polysémií a homonymií a uvede příklady; odliší lexikální jednotky jednoznačné a mnohoznačné; · objasní podstatu významových vztahů lexikálních jednotek v kontextu vztahů formálních a formálně-významových; jednotlivé významové vztahy charakterizuje, doloží příklady; · pozná v textu metaforu a metonymii, vysvětlí rozdíl; · pozná frazeologickou jednotku a objasní její podstatu, objasní rozdíl mezi frazémem a souslovím; · prokáže orientaci v základních výkladových slovnících současné češtiny a v mikrostruktuře a makrostruktuře slovníku. Poslední úprava: Holanová Radka, PhDr., Ph.D. (24.09.2024)
|