PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Funkce dvou proměnných - OPBM3M047A
Anglický název: Functions of two variables
Zajišťuje: Katedra matematiky a didaktiky matematiky (41-KMDM)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2022
Semestr: letní
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/1, Zk [HT]
Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Je zajišťováno předmětem: OKBM3M047A
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: prof. RNDr. Ladislav Kvasz, DSc., Dr.
Prerekvizity : OPBM3M032A
Anotace -
Poslední úprava: RNDr. František Mošna, Ph.D. (30.01.2023)
Vektorové prostory, okolí bodu, konvergence, funkce několika proměnných, limity, spojitost, derivace ve směru, parciální derivace, diferenciál, tečné roviny, normály, implicitně zadaná funkce, křivky, plochy, transformace souřadnic, vícenásobný integrál, substituce, Fubiniova věta, křivkový a plošný integrál, užití.
Cíl předmětu -
Poslední úprava: RNDr. František Mošna, Ph.D. (30.01.2023)

Primárním cílem předmětu je seznámit studenty se základními pojmy, vědomostmi a souvislostmi infinitesimálního počtu funkcí dvou proměnných v návaznosti na podobné kurzy o funkcích jedné proměnné. Sekundárním cílem je prověřit, zopakovat a upevnit znalosti z předcházejících kurzů zejména z matematické analýzy ale též geometrie (křivky, plochy) nebo algebry (vektorové prostory, lineární, kvadratické formy).

Deskriptory -
Poslední úprava: RNDr. František Mošna, Ph.D. (31.01.2023)

přímá výuka - celkem 14 h

přípravy na výuku - celkem 20 h

čtení matematické literatury 36 h 

domácí úkoly - 10 h 

předpokládané celkové časové zatížení studentů - 80 h

Literatura -
Poslední úprava: RNDr. František Mošna, Ph.D. (30.01.2023)

základní:

● František Mošna: Inženýrská matematika (ČZU Praha)

● Zuzana Došlá, Ondřej Došlý: Diferenciální počet více proměnných (přírodovědecká fakulta MU Brno)

● Josef Kalas, Jaromír Kuben: Integrální počet funkcí více proměnných (přírodovědecká fakulta MU Brno)

● Serge Lang: Calculus of Several Variables, Springer N. York 1987 

ostatní:

●  Walter Rudin: Principles of Mathematical Analysis,McGraw-Hill 1976 
●  Bruno Budinský, Jura Charvát: Matematika II. (stavební fakulta ČVUT Praha) 
● Jaroslav Tišer, Jan Hamhalter: Diferenciální počet funkcí více proměnných (elektrotechnická fakulta ČVUT Praha) 
● Jaroslav Tišer, Jan Hamhalter: : Integrální počet funkcí více proměnných (elektrotechnická fakulta ČVUT Praha) 
● Eva Dontová: Matematika IV. (fakulta jaderné fyziky a inženýrství ČVUT Praha) 
● Štěpán Pelikán, Tomáš Zdráhal: Matematická analýza - funkce více proměnných (Universita J.E.Purkyně, Ústí n. L.) 
● Ondřej Zindulka: Vektorové pole (stavební fakulta ČVUT Praha) 
● Jiří Brabec: Matematická analýza II. (stavební fakulta ČVUT Praha) 

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: RNDr. František Mošna, Ph.D. (13.02.2023)

Zkouška sestává s písemné a ústní části. Písemná část bude zaměřena na početní znalosti studentů a bude obsahovat příklady na počítání derivací ve směru a podle vektoru, diferenciálů, zjišťování extrémů, počítání dvojných a křivkových integrálů. Bude umožněno studentům realizovat písemnou část již v průběhu semestru formou testů.  

Ústní část zkoušky je zaměřena na porozumění probraným pojmům, vztahům a souvislostem a skládá se zpravidla ze tří otázek (první otázka prověřuje nějaký pojem, definici, tvrzení, souvislost, zavedení..., ve druhé otázce má student rozhodnout o platnosti předloženého tvrzení a své rozhodnutí zdůvodnit nebo podepřít protipříkladem, třetí otázka se týká nějakého odvození, důkazu, řešení problému a podobně).

Sylabus -
Poslední úprava: RNDr. František Mošna, Ph.D. (30.01.2023)

Úvodní část 

  • opakování - lineární vektorové prostory, skalární, vektorový a vnější součin (geometrický význam, determinanty), přímky - rovnice, parametrizace souhlasící se vzdáleností, roviny, funkce
  • konvergence, okolí, vzdálenost bodů (metrika, norma - euklidovská, součtová, maximální), body vnitřní, vnější, hraniční, hromadné, izolované, množiny otevřené, uzavřené, omezené, konvexní, souvislé, kompaktní, oblast.

Diferenciální počet 

  • reálné funkce dvou proměnných (R2->R), definiční obor, vrstevnice, řezy, limita (na množině, na definičním oboru), spojitost
  • derivace ve směru (Gâteův diferenciál a derivace), parciální derivace, totální diferenciál (Fréchetova derivace), vzájemné vztahy, gradient - geometrický význam
  • derivace vyšších řádů (záměnnost smíšených druhých derivací), druhý diferenciál, Taylorova věta
  • extrémy lokální, absolutní, vázané extrémy (metoda substituční a Lagrangeovy multiplikátory)
  • hledání tečných rovin, tečen ve směru, derivace implicitně zadaných funcí
  • transformace souřadnic - polární, (cylindrické), sférické

Integrální počet 

  • vícenásobný (dvojný, trojný) integrál, výpočet obsahu (kruhu), objemu (koule, kužele), těžiště (trojúhelníku, čtyřstěnu), momentů, Fubiniova věta, věta o substituci - souvislost determinantu a objemu, obsahu
  • křivky v R2 (vyjádření explicitní, implicitní, parametrické), tečna, normála, délka křivky (kružnice), divergence, (3. složka rotace), křivkový integrál, Greenova věta
  • plochy v R3, divergence, rotace, plošný integrál, Stokesova, Gaussova-Ostrogradského věta.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK