PředmětyPředměty(verze: 962)
Předmět, akademický rok 2024/2025
   Přihlásit přes CAS
Struktura hudby II - OPBH4H052A
Anglický název: Structure of Music II
Zajišťuje: Katedra hudební výchovy (41-KHV)
Fakulta: Pedagogická fakulta
Platnost: od 2024
Semestr: zimní
E-Kredity: 7
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/2, Z+Zk [HT]
Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
Počet míst: neomezen / neomezen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: prof. PaedDr. Michal Nedělka, Dr.
Vyučující: prof. PaedDr. Michal Nedělka, Dr.
PhDr. Magdalena Saláková, Ph.D.
Prerekvizity : OPBH4H043A
Anotace -
Východiska pro komplexní analýzu navazují na poznatky získané v předmětu Struktura hudby I a jsou doplněna prohloubenými poznatky z oblasti dějin hudby při zaměření na konkrétní problematiku vybraných jevů a při postižení vztahů obecného a zvláštního. Hudebněhistorická problematika zahrnuje výběr stylů a osobností, které dokládají typické vlastnosti epochy a stylu a význam pro rozvoj hudební kultury.
Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (29.08.2023)
Cíl předmětu -

Studující prokáže znalost a dovednost komplexní analýzy hudebního díla. Prokáže rovněž schopnost výběru vhodného hudebního díla z hlediska rozsahu a srozumitelnosti hudebně vyjadřovacích prostředků. Pro účely analýzy je totiž vybráno takové hudební dílo, které lze využít na druhém stupni základní školy a na škole střední. Studující interpretuje výsledky analýzy takovými postupy a jazykovými prostředky, aby prokázal svou připravenost k pedagogické intepretaci hudebního díla. Komplexní přístup zaručuje, že studující prokáže znalost historického kontextu a orientaci v dějinách hudby.

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (10.09.2024)
Deskriptory -

Doba očekávané přípravy na 1 hodinu přednášky

30 minut

Doba očekávané přípravy na 1 cvičení

30 minut

Samostudium literatury (za semestr)

30 hodin

Práce se studijními materiály (za semestr)

20 hodin

Plnění průběžných úkolů (za semestr)

20 hodin

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (10.09.2024)
Literatura -

JIRÁNEK, Jaroslav. Úvod do historie hudební analýzy a teorie sémantické hudební analýzy. 1. vyd. Praha, SPN 1991. 55 s.

KREAÁNEK, Jozef. Tonalita. 1. vyd. Bratislava, Opus 1983. 406 s.

RISINGER, Karel. Nauka o hudební tektonice. 1. vyd. Praha, AMU 1998. 573 s.

RISINGER, Karel. Nauka o harmonii XX. století. 1. vyd. Praha, Supraphon 1978.  659 s. 

TICHÝ, Vladimír. Hudební analýza jako stimul a nástroj rozvoje kreativity. In: Olomoucké jarní muzikologické konference, Olomouc 2000, s. 13 – 18.

TVRZSKÝ, Jaroslav. K problematice statistické harmonické analýzy. In: Živá hudba, Praha 1973, s. 135 – 164.

ZENKL, Michal. Časová makrostruktura v hudbě a základní zákony jejího zapamatování. In: Živá hudba, IX. Praha 1986, s. 149 – 152.

ZENLKL, Michal. Existují nové tektonické principy? In: Živá hudba, IX. Praha 1986, s. 143 – 148.

ZENKL, Michal. Příspěvek k metodice komplexního rozboru skladeb. In: Živá hudba, VIII. Praha 1983, s. 341 – 390.

 

Kolektiv autorů. Dějiny české hudební kultury I. (1890-1918) - II. (1918-1945), Praha 1972, 1981

KOUBA, Jan. ABC hudebních slohů. Od raného středověku k W. A. Mozartovi. Praha 1988

LÉBL, Vladimír (red.). Hudba v českých dějinách od středověku do nové doby. Praha 1989.

MICHELS, Ulrich. Encyklopedický atlas hudby. Praha 2000.

HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby I-VI. Praha, 2005 nn.

ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudby. Praha : Panton, 1964. 486 s.

SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. Praha : Togga, 2001. 657 s. ISBN 80-902912-0-1.

 

 

BALDÝNSKÝ, Tomáš. Causa František Vláčil. Reflex, roč. 10, 1999, č. 5, s. 56-59.

BALDÝNSKÝ, Tomáš. Causa Zdeněk Liška. Reflex, roč. 10, 1999, č. 22, s. 56-58.

BLUMA, Aleš. Filmová hudba trochu jinak. Dostupné z: https://www.klasikaplus.cz/reflexe-2/item/270-filmova-hudba-trochu-jinak.

BOR, Vladimír. Hudba film kritika. Praha : Panton, vydavatelství Českého hudebního fondu, 1990, ISBN 80-7039-053-0.

COOKE, Mervyn. Dějiny filmové hudby. Praha : AMU, 2012. 568 s. ISBN 9788087292143.

KAČOR, Miroslav a kolektiv. Zlatý věk české loutkové animace. Praha : Mladá fronta a. s., 2010, 1. vyd. ISBN 978-80-204-2190-6.

LIEHM, J. Antonín. Ostře sledované filmy. Praha : Filmový národní archiv, 2001, ISBN 80-7004-100-5.

MATZNER, Antonín - PILKA, Jiří. Česká filmová hudba. Praha : Dauphin, 2002, 1.vyd. ISBN 80-7272-013-9.

PILKA, Jiří. Jiří Srnka – 100 let. Písek: Blatenská tiskárna s. r. o., 2006.

PTÁČEK, Luboš. Panorama českého filmu. Olomouc : Rubico, 2000, 1. vyd. ISBN 80-85839-54-7.

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (27.08.2019)
Požadavky ke zkoušce -

Průběžná práce při výuce s tolerancí nepřítomnosti ve 2 výukových termínech. Samostatný rozbor vybrané skladby. Test z dějin hudby s poznáváním audioukázek. 

Poslední úprava: Saláková Magdalena, PhDr., Ph.D. (10.09.2024)
Sylabus -

1. Význam v hudbě – koncepce pojetí, historické hledisko, současné tendence, pedagogické aplikace

2. Liturgická hudba pro původní a koncertní účely, prolínání účelů (Palestrina, Bach, Beethoven, Gounod, Dvořák, Eben, Hanuš, Pololáník)

3. Vokální hudba romantická a soudobá – slovo jako konkretizace hudebního sdělení (sborová tvorba 19. a 20. století, vztah slova a hudby)

4. Píseň v tvorbě významných skladatelů romantismu a současnosti (Schubert, Schumann, Brahms, Janáček, Bořkovec, Eben)

5. Programní hudba – hudební a mimohudební děj, aspekty hudebního významu (Berlioz, Liszt, Smetana, Dvořák, Novák)

6. Hudba impresionismu, návaznosti a syntézy (Debussy, Novák)

7. Proměny exprese v průběhu hudebního vývoje (Liszt, Schönberg, Berg, Hába, Sommer, Klusák)

8. Národní školy romantismu, folkorismus a neofolklorismus (Smetana, Dvořák, Fibich, Novák, Janáček, Enescu, Bartók, Kodály)

9. Rozšířená tonalita – tradiční forma s novým obsahem (Prokofjev, Stravinskij, Martinů, Krejčí, Eben) 10. Malé formy a žánrové obrázky (Schubert, Schumann, Smetana, Janáček, Hanuš, Sluka)

11. Nonartificiální hudba, vztahy a proměny s artificiální hudbou

12. Hudba jako doprovodná složka filmu, dramatu, společenské akce

---

část Dějin hudby: 

  1. Opera druhé poloviny 19. století, "Hudební drama", Gesamtkunstwerk 
  2. Klavír a komorní hudba v 19. století
  3. Programní hudba 19. století
  4. Symfonie druhé poloviny 19. století
  5. Hudba na přelomu 19. a 20. století + České země v 1. pol. století
  6. Úvod do 20. století + II. VÍDEŇSKÁ ŠKOLA
  7. Hudba v Paříži v 1. pol. 20. století a její vliv 
  8. Hudba a politika v 20. století v příkladech 
  9. Artificiální hudba ve světě po roce 1945
  10. Polská škola, Minimalismus, Polystylovost
  11. Česká hudba po roce 1945
Poslední úprava: Saláková Magdalena, PhDr., Ph.D. (17.09.2024)
Výsledky učení -

Studující vysvětlí principy chápání významu v hudbě – koncepce pojetí, historické hledisko, současné tendence, pedagogické aplikace.

Studující popíše úlohu liturgické hudby pro původní a koncertní účely a prolínání účelů v hudební praxi (Palestrina, Bach, Beethoven, Gounod, Dvořák, Eben, Hanuš, Pololáník).

Studující popíše stěžejní znaky vokální hudby romantická a soudobé, charakterizuje úlohu slova při konkretizaci hudebního sdělení (sborová tvorba 19. a 20. století, vztah slova a hudby).

Studující vyjmenuje stěžejní představitele písňové tvorby romantismu a současnosti (Schubert, Schumann, Brahms, Janáček, Bořkovec, Eben), vyjmenuje znaky této tvorby.

Studující charakterizuje principy programní hudby, popíše rozdíly a vztahy mezi vývojem  hudebním a mimohudebním, vyjmenuje klíčové představitele programní hudby a jejhich dílo (Berlioz, Liszt, Smetana, Dvořák, Novák).

Studující popíše stěžejní znaky hudby impresionismu a vlivy impresionismu na tvorbu dalších skladatelů (Debussy, Novák).

Studující popíše proměny exprese v hudební historii, zejména na hranici romantismu a expresionismu a vyjmenuje klíčové představitele tohoto přechodu včetně stěžejních děl (Liszt, Schönberg, Berg, Hába, Sommer, Klusák).

Studující charakterizuje národní školy romantismu folkorismus a neofolklorismus, jejich představitele a stěžejní díla (Smetana, Dvořák, Fibich, Novák, Janáček, Enescu, Bartók, Kodály).

Studující charakterizuje principy rozšířené tonality, vyjmenuje stěžejní představitele a charakterizuje jejich významná díla (Prokofjev, Stravinskij, Martinů, Krejčí, Eben)

Studující charakterizuje malé formy a žánrové obrázky a jejich úlohu v kultuře a hudební výchově (Schubert, Schumann, Smetana, Janáček, Hanuš, Sluka).

Studující charakterizuje nonartificiální hudbu, vztahy s artificiální hudbou v historii a v současnosti. Vyjmenuje 3 české a 3 další skladatele, v jejichž tvorbě se tyto vlivy objevují, a uvede příklady jejich děl.

Studující popíše úlohu scénické hudby (hudby k filmu, dramatu) a úlohu hudby ke společenským příležitostem (svatba, pochod, typy obřadů). Uvede 3 příklady hudby k dramatu, 3 příklady hudby k filmu a 5 příkladů hudby ke společenským příležitostem. Uvede vždy autora hudby a název dramatu, filmu či skladby.

Studující vybere k rozboru skladbu, která je vhodná pro analytickou a didaktickou aplikaci. Výběr zdůvodní rozsahem, strukturou skladby a obsahem hudebně výrazových prostředků. Studující skladbu komplexně analyzuje a výsledky analýzy představí při využití takových jazykových prostředků, aby prokázal svou připravenost k pedagogické interpretaci hudebního díla.

---

Studující pojmenovává a hudebně charakterizuje předem zadané ukázky z oblasti dějin hudby druhé poloviny 19. století a 20. století.

Studující písemně popisuje hlavní body slohových a stylových proměn, které se udály v průběhu druhé poloviny 19. století a 20. století.

Studující vyjmenovává základní zástupce jednotlivých proudů hudby 20. století, na jejich dílech dokládá porozumění vývojových změnám a klíčovým charakteristikám jednotlivých stylů.

Poslední úprava: Saláková Magdalena, PhDr., Ph.D. (17.09.2024)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK