Struktura hudby II - OPBH4H052A

• Anglický název: Structure of Music II
• Zajišťuje: Katedra hudební výchovy (41-KHV)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2024
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 7
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/2, Z+Zk [HT]
• Rozsah za akademický rok: 0 [hodiny]
• Počet míst: neomezen / neomezen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: prof. PaedDr. Michal Nedělka, Dr.
• Vyučující: prof. PaedDr. Michal Nedělka, Dr.; PhDr. Magdalena Saláková, Ph.D.
• Prerekvizity : OPBH4H043A

Anotace

čeština

Východiska pro komplexní analýzu navazují na poznatky získané v předmětu Struktura hudby I a jsou doplněna prohloubenými poznatky z oblasti dějin hudby při zaměření na konkrétní problematiku vybraných jevů a při postižení vztahů obecného a zvláštního. Hudebněhistorická problematika zahrnuje výběr stylů a osobností, které dokládají typické vlastnosti epochy a stylu a význam pro rozvoj hudební kultury.

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (29.08.2023)

angličtina

Basis for comprehensive analysis builds on the knowledge acquired in the subject Structure of Music I and is supplemented by deepened knowledge in the field of music history while focusing on specific issues of selected phenomena and affecting general and special relations. Music-historical issues include a selection of styles and personalities that illustrate the typical characteristics of the epoch and style and importance for the development of musical culture.

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (29.08.2023)

Cíl předmětu

čeština

Studující prokáže znalost a dovednost komplexní analýzy hudebního díla. Prokáže rovněž schopnost výběru vhodného hudebního díla z hlediska rozsahu a srozumitelnosti hudebně vyjadřovacích prostředků. Pro účely analýzy je totiž vybráno takové hudební dílo, které lze využít na druhém stupni základní školy a na škole střední. Studující interpretuje výsledky analýzy takovými postupy a jazykovými prostředky, aby prokázal svou připravenost k pedagogické intepretaci hudebního díla. Komplexní přístup zaručuje, že studující prokáže znalost historického kontextu a orientaci v dějinách hudby.

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (10.09.2024)

angličtina

The student demonstrates knowledge and skill in the complex analysis of a musical work. The student also demonstrates the ability to select an appropriate piece of music in terms of range and clarity of musical means of expression. For the purpose of analysis, a piece of music is selected that can be used in the second level of primary school and in secondary school. The student interprets the results of the analysis by such methods and linguistic means as to demonstrate his/her readiness for the pedagogical interpretation of the musical work. A comprehensive approach ensures that the student demonstrates knowledge of historical context and an orientation to music history.

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (10.09.2024)

Deskriptory

čeština

Doba očekávané přípravy na 1 hodinu přednášky	30 minut
Doba očekávané přípravy na 1 cvičení	30 minut
Samostudium literatury (za semestr)	30 hodin
Práce se studijními materiály (za semestr)	20 hodin
Plnění průběžných úkolů (za semestr)	20 hodin

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (10.09.2024)

angličtina

Expected preparation time for 1 hour lecture 30 minutes

Expected preparation time for 1 exercise 30 minutes

Self-study of literature (per semester) 30 hours

Work with study materials (per semester) 20 hours

Completion of continuous assignments (per semester) 20 hours

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (10.09.2024)

Literatura

čeština

JIRÁNEK, Jaroslav. Úvod do historie hudební analýzy a teorie sémantické hudební analýzy. 1. vyd. Praha, SPN 1991. 55 s.

KREAÁNEK, Jozef. Tonalita. 1. vyd. Bratislava, Opus 1983. 406 s.

RISINGER, Karel. Nauka o hudební tektonice. 1. vyd. Praha, AMU 1998. 573 s.

RISINGER, Karel. Nauka o harmonii XX. století. 1. vyd. Praha, Supraphon 1978.  659 s. 

TICHÝ, Vladimír. Hudební analýza jako stimul a nástroj rozvoje kreativity. In: Olomoucké jarní muzikologické konference, Olomouc 2000, s. 13 – 18.

TVRZSKÝ, Jaroslav. K problematice statistické harmonické analýzy. In: Živá hudba, Praha 1973, s. 135 – 164.

ZENKL, Michal. Časová makrostruktura v hudbě a základní zákony jejího zapamatování. In: Živá hudba, IX. Praha 1986, s. 149 – 152.

ZENLKL, Michal. Existují nové tektonické principy? In: Živá hudba, IX. Praha 1986, s. 143 – 148.

ZENKL, Michal. Příspěvek k metodice komplexního rozboru skladeb. In: Živá hudba, VIII. Praha 1983, s. 341 – 390.

 

Kolektiv autorů. Dějiny české hudební kultury I. (1890-1918) - II. (1918-1945), Praha 1972, 1981

KOUBA, Jan. ABC hudebních slohů. Od raného středověku k W. A. Mozartovi. Praha 1988

LÉBL, Vladimír (red.). Hudba v českých dějinách od středověku do nové doby. Praha 1989.

MICHELS, Ulrich. Encyklopedický atlas hudby. Praha 2000.

HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby I-VI. Praha, 2005 nn.

ČERNUŠÁK, Gracian. Dějiny evropské hudby. Praha : Panton, 1964. 486 s.

SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. Praha : Togga, 2001. 657 s. ISBN 80-902912-0-1.

 

 

BALDÝNSKÝ, Tomáš. Causa František Vláčil. Reflex, roč. 10, 1999, č. 5, s. 56-59.

BALDÝNSKÝ, Tomáš. Causa Zdeněk Liška. Reflex, roč. 10, 1999, č. 22, s. 56-58.

BLUMA, Aleš. Filmová hudba trochu jinak. Dostupné z: https://www.klasikaplus.cz/reflexe-2/item/270-filmova-hudba-trochu-jinak.

BOR, Vladimír. Hudba film kritika. Praha : Panton, vydavatelství Českého hudebního fondu, 1990, ISBN 80-7039-053-0.

COOKE, Mervyn. Dějiny filmové hudby. Praha : AMU, 2012. 568 s. ISBN 9788087292143.

KAČOR, Miroslav a kolektiv. Zlatý věk české loutkové animace. Praha : Mladá fronta a. s., 2010, 1. vyd. ISBN 978-80-204-2190-6.

LIEHM, J. Antonín. Ostře sledované filmy. Praha : Filmový národní archiv, 2001, ISBN 80-7004-100-5.

MATZNER, Antonín - PILKA, Jiří. Česká filmová hudba. Praha : Dauphin, 2002, 1.vyd. ISBN 80-7272-013-9.

PILKA, Jiří. Jiří Srnka – 100 let. Písek: Blatenská tiskárna s. r. o., 2006.

PTÁČEK, Luboš. Panorama českého filmu. Olomouc : Rubico, 2000, 1. vyd. ISBN 80-85839-54-7.

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (27.08.2019)

angličtina

CROCKER, Richard L. A History of Musical Style. New York, 1986.
GROUT, Donald Jay - Palisca, Claude. A History of Western Music. New York 1996 (popř. 1984).
HANDSCHIN, Jacques: Musikgeschichte im Überblick, Luzern, 1948.
WÖRNER, Karl-Heinrich: Geschichte der Musik, 8. Göttingen 1993.

DAHLHAUS, Carl: Nineteenth-Century Music. Berkeley, Los Angeles, London: University of California Press, 1989 (překlad Musik des 19. Jahrhunderts, viz Neues Handbuch der Musikwissenschaft, Band 6)

 

COOK, Nicholas. A guide to musical analysis. Oxford University Press, 1994. 376 pp. ISBN 0198165080, 9780198165088.
La RUE, Jan. Guidelines for style analysis. Harmonie Park Press, 1992. 286 pp. ISBN 0899900623, 9780899900629.
COOK, Nicholas. Music: a very short introduction. Oxford University Press, 2000. 152 pp. ISBN 0192853821, 9780192853820.
FORTE, Allen, Gilbert, Steven. Introduction to Schenkerian analysis. Norton, 1982. 397 pp. ISBN 0393951928, 9780393951929.
RETI, Rudolph. The thematic process in music. Faber & Faber, 1961. 362 pp.
BERRY, Wallace. Structural functions in music. Courier Dover Publications, 1987. 447 pp. ISBN 0486253848, 9780486253848.

 

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (27.08.2019)

Požadavky ke zkoušce

čeština

Průběžná práce při výuce s tolerancí nepřítomnosti ve 2 výukových termínech. Samostatný rozbor vybrané skladby. Test z dějin hudby s poznáváním audioukázek. 

Poslední úprava: Saláková Magdalena, PhDr., Ph.D. (10.09.2024)

angličtina

Ongoing work in teaching with a tolerance of absence in 2 teaching terms. Independent analysis of a selected composition.

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (29.08.2023)

Sylabus

čeština

1. Význam v hudbě – koncepce pojetí, historické hledisko, současné tendence, pedagogické aplikace

2. Liturgická hudba pro původní a koncertní účely, prolínání účelů (Palestrina, Bach, Beethoven, Gounod, Dvořák, Eben, Hanuš, Pololáník)

3. Vokální hudba romantická a soudobá – slovo jako konkretizace hudebního sdělení (sborová tvorba 19. a 20. století, vztah slova a hudby)

4. Píseň v tvorbě významných skladatelů romantismu a současnosti (Schubert, Schumann, Brahms, Janáček, Bořkovec, Eben)

5. Programní hudba – hudební a mimohudební děj, aspekty hudebního významu (Berlioz, Liszt, Smetana, Dvořák, Novák)

6. Hudba impresionismu, návaznosti a syntézy (Debussy, Novák)

7. Proměny exprese v průběhu hudebního vývoje (Liszt, Schönberg, Berg, Hába, Sommer, Klusák)

8. Národní školy romantismu, folkorismus a neofolklorismus (Smetana, Dvořák, Fibich, Novák, Janáček, Enescu, Bartók, Kodály)

9. Rozšířená tonalita – tradiční forma s novým obsahem (Prokofjev, Stravinskij, Martinů, Krejčí, Eben) 10. Malé formy a žánrové obrázky (Schubert, Schumann, Smetana, Janáček, Hanuš, Sluka)

11. Nonartificiální hudba, vztahy a proměny s artificiální hudbou

12. Hudba jako doprovodná složka filmu, dramatu, společenské akce

---

část Dějin hudby: 

1. Opera druhé poloviny 19. století, "Hudební drama", Gesamtkunstwerk 
2. Klavír a komorní hudba v 19. století
3. Programní hudba 19. století
4. Symfonie druhé poloviny 19. století
5. Hudba na přelomu 19. a 20. století + České země v 1. pol. století
6. Úvod do 20. století + II. VÍDEŇSKÁ ŠKOLA
7. Hudba v Paříži v 1. pol. 20. století a její vliv 
8. Hudba a politika v 20. století v příkladech 
9. Artificiální hudba ve světě po roce 1945
10. Polská škola, Minimalismus, Polystylovost
11. Česká hudba po roce 1945

Poslední úprava: Saláková Magdalena, PhDr., Ph.D. (17.09.2024)

angličtina

1. Meaning in music - conception of the concept, historical perspective, current tendencies, pedagogical applications
2. Liturgical music for original and concert purposes, intermingling of purposes (Palestrina, Bach, Beethoven, Gounod, Dvořák, Eben, Hanuš, Pololáník)
3. Romantic and contemporary vocal music - the word as a concretization of the musical message (choral music of the 19th and 20th centuries, the relationship between words and music)
4. Song in the work of important Romantic and contemporary composers (Schubert, Schumann, Brahms, Janáček, Bořkovec, Eben)
5. Programme music - musical and extra-musical agency, aspects of musical meaning (Berlioz, Liszt, Smetana, Dvořák, Novák)
6. Music of Impressionism, continuities and syntheses (Debussy, Novák)
7. Changes in expression in the course of musical development (Liszt, Schönberg, Berg, Hába, Sommer, Klusák)
8. National Schools of Romanticism, Folkorism and Neo-Folkism (Smetana, Dvořák, Fibich, Novák, Janáček, Enescu, Bartók, Kodály)
9. Extended tonality - traditional form with new content (Prokofiev, Stravinsky, Martinů, Krejci, Eben) 10. Small forms and genre pictures (Schubert, Schumann, Smetana, Janáček, Hanuš, Sluka)
11. Non-artistic music, relations and transformations with artistic music
12. Music as an accompaniment to film, drama, social events

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (29.08.2023)

Výsledky učení

čeština

Studující vysvětlí principy chápání významu v hudbě – koncepce pojetí, historické hledisko, současné tendence, pedagogické aplikace.

Studující popíše úlohu liturgické hudby pro původní a koncertní účely a prolínání účelů v hudební praxi (Palestrina, Bach, Beethoven, Gounod, Dvořák, Eben, Hanuš, Pololáník).

Studující popíše stěžejní znaky vokální hudby romantická a soudobé, charakterizuje úlohu slova při konkretizaci hudebního sdělení (sborová tvorba 19. a 20. století, vztah slova a hudby).

Studující vyjmenuje stěžejní představitele písňové tvorby romantismu a současnosti (Schubert, Schumann, Brahms, Janáček, Bořkovec, Eben), vyjmenuje znaky této tvorby.

Studující charakterizuje principy programní hudby, popíše rozdíly a vztahy mezi vývojem  hudebním a mimohudebním, vyjmenuje klíčové představitele programní hudby a jejhich dílo (Berlioz, Liszt, Smetana, Dvořák, Novák).

Studující popíše stěžejní znaky hudby impresionismu a vlivy impresionismu na tvorbu dalších skladatelů (Debussy, Novák).

Studující popíše proměny exprese v hudební historii, zejména na hranici romantismu a expresionismu a vyjmenuje klíčové představitele tohoto přechodu včetně stěžejních děl (Liszt, Schönberg, Berg, Hába, Sommer, Klusák).

Studující charakterizuje národní školy romantismu folkorismus a neofolklorismus, jejich představitele a stěžejní díla (Smetana, Dvořák, Fibich, Novák, Janáček, Enescu, Bartók, Kodály).

Studující charakterizuje principy rozšířené tonality, vyjmenuje stěžejní představitele a charakterizuje jejich významná díla (Prokofjev, Stravinskij, Martinů, Krejčí, Eben)

Studující charakterizuje malé formy a žánrové obrázky a jejich úlohu v kultuře a hudební výchově (Schubert, Schumann, Smetana, Janáček, Hanuš, Sluka).

Studující charakterizuje nonartificiální hudbu, vztahy s artificiální hudbou v historii a v současnosti. Vyjmenuje 3 české a 3 další skladatele, v jejichž tvorbě se tyto vlivy objevují, a uvede příklady jejich děl.

Studující popíše úlohu scénické hudby (hudby k filmu, dramatu) a úlohu hudby ke společenským příležitostem (svatba, pochod, typy obřadů). Uvede 3 příklady hudby k dramatu, 3 příklady hudby k filmu a 5 příkladů hudby ke společenským příležitostem. Uvede vždy autora hudby a název dramatu, filmu či skladby.

Studující vybere k rozboru skladbu, která je vhodná pro analytickou a didaktickou aplikaci. Výběr zdůvodní rozsahem, strukturou skladby a obsahem hudebně výrazových prostředků. Studující skladbu komplexně analyzuje a výsledky analýzy představí při využití takových jazykových prostředků, aby prokázal svou připravenost k pedagogické interpretaci hudebního díla.

---

Studující pojmenovává a hudebně charakterizuje předem zadané ukázky z oblasti dějin hudby druhé poloviny 19. století a 20. století.

Studující písemně popisuje hlavní body slohových a stylových proměn, které se udály v průběhu druhé poloviny 19. století a 20. století.

Studující vyjmenovává základní zástupce jednotlivých proudů hudby 20. století, na jejich dílech dokládá porozumění vývojových změnám a klíčovým charakteristikám jednotlivých stylů.

Poslední úprava: Saláková Magdalena, PhDr., Ph.D. (17.09.2024)

angličtina

The student explains the principles of understanding meaning in music - the concept of conception, historical perspective, current tendencies, pedagogical applications.

The student describes the role of liturgical music for original and concert purposes and the intersection of purposes in musical practice (Palestrina, Bach, Beethoven, Gounod, Dvořák, Eben, Hanuš, Pololáník).

The student describes the key features of Romantic and contemporary vocal music, and characterize the role of words in concretizing musical messages (19th and 20th century choral music, relationship of words and music).

The student names key representatives of Romantic and contemporary song music (Schubert, Schumann, Brahms, Janáček, Bořkovec, Eben), list the characteristics of this work.

The student characterizes the principles of program music, describe the differences and relationships between musical and non-musical developments, list key representatives of program music and their works (Berlioz, Liszt, Smetana, Dvořák, Novák).

The student describes the key features of Impressionist music and the influence of Impressionism on the work of other composers (Debussy, Novák).

The student describes the changes of expression in musical history, especially at the border of Romanticism and Expressionism, and list key representatives of this transition, including key works (Liszt, Schoenberg, Berg, Hába, Sommer, Klusák).

The student characterizes the national schools of Romanticism, Folkorism and Neo-Folklorism, their representatives and key works (Smetana, Dvořák, Fibich, Novák, Janáček, Enescu, Bartók, Kodály).

The student characterizes the principles of extended tonality, names the key representatives and characterizes their major works (Prokofiev, Stravinsky, Martinů, Krejčí, Eben)

The student characterizes small forms and genre pictures and their role in culture and music education (Schubert, Schumann, Smetana, Janáček, Hanuš, Sluka).

The student characterizes nonartistic music, relationships with artistic music in history and in the present. The student names 3 Czech and 3 other composers in whose works these influences appear and give examples of their works.

The student describes the role of incidental music (music for film, drama) and the role of music for social occasions (weddings, marches, types of ceremonies). The student gives 3 examples of music for drama, 3 examples of music for film and 5 examples of music for social occasions. Always include the composer of the music and the title of the drama, film or piece of music.

The student selects a piece of music for analysis that is suitable for analytical and didactic application. He/she will justify his/her choice by the range, structure of the piece and the content of the musical means of expression. The student analyses the composition comprehensively and presents the results of the analysis using such linguistic means as to demonstrate his/her readiness for the pedagogical interpretation of the musical work.

Poslední úprava: Nedělka Michal, prof. PaedDr., Dr. (10.09.2024)