|
|
|
||
|
Předmět umožňuje pochopit základní vývojové a tematické procesy v české literatuře dvacátého století. Je založen na principu synchronních řezů na diachronním pozadí. Nejde přitom o tradiční vytváření chronologických celků, které se pokoušejí postihnout v rámci omezeného časového období různorodé procesy a oblasti vývoje literatury, ale jde o vytváření tematicky soustředěných celků, které sledují základní témata, popřípadě základní funkce, které ovlivňovaly a ovlivňují podobu české literatury nejenom v krátkodobém horizontu, ale vytvářejí základní vývojové linky, které se různě variují v odlišných historických kontextech v celém průběhu dvacátého století a vytvářejí tak dlouhodobou specifiku české literatury v kontextu literatury světové. Cílem kurzu je umožnit studentům pochopit trvalé či dlouhodobější procesy v dějinách literatury, ale zprostředkovaně i v dějinách české společnosti. Studenti by tak měli získat představu o komplexnější struktuře umění (nebudou tedy literaturu vnímat jako oddělenou oblast) a současně by měli získat vědomosti o procesech, které formovaly a formují aktuální podobu světa (literárního, kulturního i společenského), v němž žijí a které nacházejí svůj výraz v literatuře či prostřednictvím literatury. Dějiny literatury se tak pomocí tohoto kurzu stanou specifickým nástrojem poznání, které vede k sebereflexi národní i individuální, čímž se ukáže na didaktický potenciál tématu. Cílem přednášek Dějiny české literatury I, tj. prvního běhu, je ukázat vývoj literatury jako součásti strukturních procesů vývoje společnosti, který současně pomáhá modelovat. V přednáškách není opouštěn význam literatury jako estetické skutečnosti, ale současně jsou ukázány jiné funkce, které na sebe přejímá, či role, které v české společnosti 20. století hraje. Česká otázka a spor o smysl českých dějin – (vliv literatury na utváření národní identity, identifikační funkce literatury). Budování státu (státotvorná a vlastenecká funkce literatury). Protimoderní opozice (varovná funkce literatury). Literatura dějinného traumatu (reakce na 1. a 2. světovou válku, narativizace traumatizující minulosti, terapeutická funkce literatury). Socialistický realismus a petrifikace literárního vývoje (politická funkce literatury, literatura a neliterární normy, role literatury ve zpolitizovaném světě). Obnovení chaosu v české literatuře po roce 1989 (literatura jako součást postmoderního světa). Jako modelovou osobnost pro výklad dějin české literatury tohoto období budeme tematizovat Milana Kunderu, jehož dílo získá naši soustředěnou analyzující i syntetizující pozornost v závěru přednášek Poslední úprava: Kubíček Tomáš, prof. PhDr., Ph.D. (12.09.2022)
|
|
||
|
Cílem předmětu je získat vědomosti o procesech, které určovaly podobu literatury v průběhu 20. století a nástroje pro jiné typy syntéz, než nabízí tradiční na vlivové diachronie dějin. Jednotlivá témata představují modely perspektiv, jimiž je možné aktualizovat výpovědní potenciál literárních děl jako součástí historického vývoje, aniž by došlo k jejich deziterpretaci. Cílem je umožnit studnetům a studentkám získat prostřednictvím jasně strukturovaného analytického aparátu při práci s textem v seminářích potřebné dovednosti pro analýzu literárních textů a pro jejich poučené/kritické porozumění. Poslední úprava: Kubíček Tomáš, prof. PhDr., Ph.D. (15.09.2024)
|
|
||
|
Brabec, Jiří: Panství ideologie a moc literatury. Studie, kritiky, portréty. Praha, Akropolis 2010. Pešat, Zdeněk – Strohsová, Eva (eds.): Dějiny české literatury IV. Praha, Victoria Publishing 1995. Hodrová, Daniela (ed.): Poetika české meziválečné literatury. Proměny žánrů. Praha, Československý spisovatel 1987. Kubíček, Tomáš – Wiendl, Jan: Moderna/Moderny, Univerzita Palackého, Olomouc 2013. Kubíček, Tomáš – Merhaut, Luboš – Wiendl, Jan: Na téma umění a život, Brno, Host 2007 Kubíček, Tomáš – Wiendl, Jan: Víra a výraz. Východiska a perspektivy české křesťanské poezie a prózy 20. století, Brno, Host 2005. Jařab, Josef a kol.: Literární modernismus ve světě, Univerzita Palackého 2014 Papoušek, Vladimír (ed.): Dějiny nové moderny 1-4. Praha, Academia Papoušek, Vladimír: Gravitace avantgard. Praha, Akropolis 2007. Putna, Martin C.: Česká katolická literatura 1918-1945. Praha, Torst 2010. Janoušek, Pavel a kol.: Dějiny české literatury 1945-1989, sv. I. – IV., Praha, Academia 2007- 2008. Poslední úprava: Kubíček Tomáš, prof. PhDr., Ph.D. (12.09.2022)
|
|
||
|
Předmět je zakončen písemnou zkouškou, semináře budou zakončeny seminární prací. Poslední úprava: Kubíček Tomáš, prof. PhDr., Ph.D. (14.09.2022)
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poslední úprava: Kubíček Tomáš, prof. PhDr., Ph.D. (16.09.2025)
|
|
||
Poslední úprava: Kubíček Tomáš, prof. PhDr., Ph.D. (15.09.2024)
|
|
||
|
podmínky udělení zápočtu v ZS: docházka (omluveny maximálně tři řádně zdůvodněné absence), referát a jeho prezentace na semináři, seminární práce v podobě komplexní analýzy jednoho textu ze seznamu četby z volitelných titulů (po předchozím souhlasu vyučujícího možno zvolit i jiný text). Termín odevzdání seminární práce v druhém prosincovém týdnu. Komplexní analýza není biografie autora, ale práce s textem. V ní student či studentka prokáže schopnost analýzy a interpretace (tedy nikoliv převyprávění děje) za pomoci nástrojů teorie literatury (pojmový aparát) a s podporou relevantní sekundární literatury (k tomu je možné využít databázi ÚČL AV ČR a www.knihovny.cz s Krameriem, kde naleznete plné texty publikací, novin i časopisů). Rozsah SP je max. 6 NS (10800 znaků včetně mezer). Práce musí být jasně strukturovaná a psaná odborným výkladovým stylem popřípadě formou eseje. V práci pracujte s textovými ukázkami, aby Vaše argumentace a interpretace byla výkladově jasná. Poslední úprava: Kubíček Tomáš, prof. PhDr., Ph.D. (14.10.2025)
|