|
|
|
||
Předmět se věnuje systematickému popisu zvukové roviny jazyka. Je zaměřen nejen na nabytí fonetických a fonologických znalostí, ale zejména na získání schopnosti systematického pohledu na vztahu mezi jednotlivými aspekty předmětu studia. Studenti jsou vedeni k uvědomění si zvukové reality jazyka a k odpoutání se od ortografického pohledu na ni. Nedílnou součástí výuky je i didaktický přesah oborových znalostí, diferenciace komunikační platnosti zvukových variant jazyka, percepční senzibilizace vůči fonetickým vlastnostem řeči.
Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (14.01.2025)
|
|
||
Časové zatížení studenta: (Upozorňuji, že jde o generalizovaný odhad, který může podléhat výrazným odchylkám v individuálních potřebách.) Přímá výuka: 24 h Příprava na výuku Doba očekávané přípravy na 1 hodinu cvičení: 30 min Samostudium literatury (za semestr): 20 hodin Práce se studijními materiály (za semestr): 1 hodina Plnění průběžných úkolů (za semestr): 6 hodin Plnění předmětu Příprava na zápočet: 5 hodin Příprava na zkoušku a zkouška: 18 hodin Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (14.01.2025)
|
|
||
Zápočet: Minimálně 75% docházka, aktivní účast v seminářích, úspěšné splnění testu podle informací vyučující na začátku semestru. Soustavná práce se zadávanou odbornou literaturou. Součástí podmínek absolutoria předmětu je prezentace mluvního cvičení v souladu s českými ortoepickými a ortofonickými pravidly. Zkouška: Zkouška má část písemnou a část ústní, písemná část probíhá formou openbook, tj. studenti smějí mít (ba je to doporučeno) VLASTNÍ poznámky a zápisky, do kterých během zkoušky nahlížejí. Ústní zkouška má formu rozpravy nad testem. Pravopisné chyby v písemné zkoušce jsou bodově penalizovány. Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (14.01.2025)
|
|
||
DUBĚDA, Tomáš. Jazyky a jejich zvuky: univerzálie a typologie ve fonetice a fonologii. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2005, 230 s. ISBN 80-246-1073-6. HŮRKOVÁ, Jiřina. Česká výslovnostní norma. Praha: Scientia. 1995.ISBN ISBN 80-85827-93-X. KRČMOVÁ, Marie. Fonetika a fonologie. MUNI, online. PALKOVÁ, Zdena. Fonetika a fonologie češtiny s obecným úvodem do problematiky oboru. 1.vyd. Praha: Karolinum, 1994, 366 s. ISBN 80-7066-843-1. ROMPORTL, Milan. Základy fonetiky. Praha: SPN, 1985. SKARNITZL, Radek, ŠTURM, Pavel a VOLÍN, Jan. Zvuková báze řečové komunikace: fonetický a fonologický popis řeči. První vydání. V Praze: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2016. 170 stran. ISBN 978-80-246-3272-8. Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (14.01.2025)
|
|
||
Předmět fonetiky, její mezioborové přesahy. Základní aspekty popisu zvukové stránky řeči. Fyziologie produkce řeči. Popis segmentální roviny jazyka: klasifikace hlásek. Ortoepie. Akustické vlastnosti řeči. Fyziologie percepce řeči. Zvukové jednotky souvislé promluvy. Supresegmentální rysy jazyka. Fonologie. Fonetická transkripce. Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (14.01.2025)
|
|
||
https://drive.google.com/drive/folders/1gSqtvgSvw5YlhISPsBS1AoBaeFMSIxl- https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=4253, heslo akreditace Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (14.01.2025)
|
|
||
Student odbornou terminologií zařadí fonetickou rovinu do jazykového systému a popíše vztahy mezi ní a ostatními rovinami. Student odbornou terminologií definuje rozdíl mezi fonetickým a fonologickým pohledem na zvukovou stránku jazyka. Student odbornou terminologií definuje fonologické kontrasty z různých perspektiv. Student odbornou terminologií charakterizuje akustické a artikulační vlastnosti hlásek. Student na základě znalostí o vlastnostech hlásek třídí hlásky podle různých kritérií. Student odbornou terminologií charakterizuje fyziologickou podstatu zvukových jevů segmentálních i suprasegmentálních. Student odbornou terminologií hierarchizuje zvukové celky souvislé řeči a přiřadí k nim suprasegmentální jevy. Student transkribuje zjednodušenou českou verzí fonetické abecedy promluvu v její reálné i ideální podobě. Student na základě percepční aplikace výslovnostní normy rozlišuje projevy ortoepicé a neortoepické, a to na úrovni segmentální i suprasegmentální. Student stylově diferecuje zvukové prostředky jazyka v závislosti na komunikační situaci. Tuto diferenciaci je schopen odborně terminologicky definovat. Student vědomě aplikuje poznatky fonetiky do vlastního mluveného projevu. Poslední úprava: Vlčková Jana, PhDr., Ph.D. (14.01.2025)
|