Psychologie zdraví - OKBY4P032A

• Anglický název: Health Psychology
• Zajišťuje: Katedra pedagogiky (41-KPG)
• Fakulta: Pedagogická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/0, Zk [HT]
• Rozsah za akademický rok: 15 [hodiny]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: kombinovaný
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: PhDr. Michal Zvírotský, Ph.D.
• Vyučující: PhDr. Michal Zvírotský, Ph.D.
• Prerekvizity : OKBY4P023A
• Je prerekvizitou pro: OKBY4P063B, OKBY4P034A

Anotace

Předmět vychází z holistického přístupu ke zdraví a zprostředkovává základní poznatky soudobé psychologie zdraví a nemoci. Pozornost je věnována různým přístupům k fenoménu zdraví člověka, představeny jsou vybrané teorie zdraví a nemoci. Důraz je kladen na objasnění problematiky stresu vč. procesu zvládání zátěže. Podrobně jsou analyzovány osobnostní a situační faktory ovlivňující průběh stresové reakce.

Poslední úprava: Zvírotský Michal, PhDr., Ph.D. (12.09.2022)

Cíl předmětu

Cílem předmětu je představení základních poznatků psychologie zdraví a zprostředkování hlubšího a širšího pohledu na psychologické faktory, které hrají důležitou roli ve zdraví i nemoci.

Poslední úprava: Zvírotský Michal, PhDr., Ph.D. (12.09.2022)

Deskriptory

Předmět má 5 kreditů dle ECTS, celková časová zátěž studenta odpovídá 135 hodinám. Doba očekávané přípravy na 1 hodinu přednášky 2O minut, doba očekávané přípravy na 1 hodinu semináře 20 minut, samostudium literatury (za celý semestr) 18 hodin, práce se studijními materiály (za celý semestr) 16 hodin, plnění průběžných úkolů (za celý semestr) 18 hodin. Příprava na zkoušku a zkouška 35 hodin.

Poslední úprava: Hanušová Jaroslava, PhDr., Ph.D. (09.08.2022)

Literatura

BARTŮŇKOVÁ, S. (2010). Stres a jeho mechanismy. Praha: Karolinum.

FALEIDE, A. et al. (2010). Vliv psychiky na zdraví: Soudobá psychosomatika. Praha: Grada Publishing.

JOCHMANNOVÁ, L., KIMPLOVÁ, T. a kol. (2021). Psychologie zdraví: Biologické, psychosociální, digitální a spirituální aspekty. Praha: Grada Publishing.

KŘIVOHLAVÝ, J. (2015). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.

KŘIVOHLAVÝ, J. (2013). Psychologie pocitů štěstí: současný stav poznání. Praha: Grada Publishing.

KŘIVOHLAVÝ, J. (2012). Optimismus, pesimismus a prevence deprese. Praha: Grada Publishing.

KŘIVOHLAVÝ, J. (2009). Psychologie zdraví. Praha: Portál.

KŘIVOHLAVÝ, J. (2002). Psychologie nemoci. Praha: Grada Publishing.

MURRAY, M. et al. (2004). Critical Health Psychology. New York: Palgrave Macmillan.

PAULÍK, K. (2017). Psychologie lidské odolnosti. Praha: Grada Publishing.

SLEZÁČKOVÁ, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Praha: Grada Publishing.

Poslední úprava: Zvírotský Michal, PhDr., Ph.D. (06.06.2023)

Požadavky ke zkoušce

Zkouška má formu rozpravy nad vypracovaným didaktickým testem, který vychází z hlavních tematických okruhů a doporučené studijní literatury.

Poslední úprava: Zvírotský Michal, PhDr., Ph.D. (12.09.2022)

Sylabus

1. Úvod do psychologie zdraví, vývoj a význam oboru.
2. Holistický přístup k lidskému zdraví a psychosomatika.
3. Nemoc v životě člověka – procesuální charakter nemoci a její sociální kontext.
4. Kognitivní reprezentace nemoci, postoje člověka k nemoci.
5. Kvalita života ve vztahu ke zdraví a nemoci.
6. Biologické teorie stresu, fyziologie stresové reakce.
7. Psychologické a systémové teorie stresu.
8. Zvládání stresu, copingové styly a strategie.
9. Moderátory stresu – osobnostní a situační faktory.
10. Principy moderní psychohygieny.

Poslední úprava: Zvírotský Michal, PhDr., Ph.D. (12.09.2022)

Výsledky učení

Absolvent(ka) předmětu:

- definuje současnou psychologii zdraví, vyjmenuje její nejdůležitější subdisciplíny s příklady konkrétních studovaných témat,

- vysvětlí rozdíl mezi holistickými a redukcionistickými přístupy k lidskému zdraví, uvede příklady možných důsledků redukcionistických přístupů ke zdraví a nemoci,

- zdůvodní principiální obtížnost definování fenoménu lidského zdraví, uvede (vlastními slovy) příklady typicky biomedicínského a typicky biosociálního vymezení zdraví,

- vyjádří vlastními slovy podstatu hlubinné a nespecifické psychosomatiky, objasní příčiny kontroverzí, které dnes vyvolává hlubinná psychosomatika,

- objasní koncept somatoformních poruch, uvede konkrétní příznaky somatizační poruchy,

- uvede příklady relevantních teorií nemoci, argumentuje ve prospěch upřednostňování systémových teorií nemoci,

- vysvětlí základní principy kognitivní reprezentace nemoci, objasní koncept autoplastického obrazu nemoci, vyjmenuje nejčastější postoje k nemoci a jejich možné konsekvence,

- porovná koncept zdraví/nemoci s konceptem kvality života, vymezí rozdíl mezi psychologizujícími a sociologizujícími přístupy ke kvalitě života,

- uvede příklady různých způsobů posuzování individuální kvality života vztažené ke zdraví,

- objasní koncept stresu v širším kontextu obranného systému organismu, uvede příklady pozitivních a negativních důsledků stresu,

- vymezí rozdíl mezi biologickými a psychologickými teoriemi stresu, obhájí význam moderních systémových teorií stresu,

- popíše obecný průběh stresové reakce vč. základní neurofyziologie stresu,

- zhodnotí možnosti aktivního zvládání stresu (copingu), zváží výhody a nevýhody copingu zaměřeného na problém a copingu zaměřeného na emoce,

- charakterizuje základní osobnostní a situační moderátory stresu, popíše jejich vliv na průběh stresové reakce,

- posoudí hlavní osobnostní moderátory stresu z hlediska jejich možného ovlivňování vnějšími faktory (výchovou, tréninkem apod.),

- diskutuje význam situačních moderátorů stresu, mj. z hlediska jejich možného příznivého ovlivnění,

- objasní základní principy současné psychohygieny, na konkrétních příkladech ukáže možnosti pozitivního ovlivňování zdraví v různých žovotních situacích,

- argumentuje ve prospěch systematického posilování psychologické a zdravotní gramotnosti populace, zasadí tyto gramotnosti do širších socio-ekonomických souvislostí.

Poslední úprava: Zvírotský Michal, PhDr., Ph.D. (07.09.2024)