|
|
|
||
|
V centru pozornosti teorie modelů jsou relační struktury neboli
sémantické modely teorií 1. řádu; jako takové mohou být chápány četné
matematické objekty, jakými jsou např. grupy, grafy, uspořádání, určité
typy prostorů a dokonce celé universum matematiky jakožto obor množin.
Cílem přednášky je vyložit některé universální způsoby konstrukce modelů,
popsat vztahy mezi modely a ukázat některé aplikace.
Poslední úprava: ()
|
|
||
|
C.C. Chang, J.H. Keisler: Model theory, NHPC 1973
W. Hodges: Model theory, Cambridge Univ. Press, 1993
P. Štěpánek: Matematická logika, skripta Poslední úprava: Zakouřil Pavel, RNDr., Ph.D. (05.08.2002)
|
|
||
|
Relační struktura, relace splňování. Věta o úplnosti predikátové logiky. Věta o kompaktnosti. Löwenheim-Skolemova věta. Aplikace: Existence nestandardních modelů. Bezespornost neexistence nedosažitelného kardinálu.
Homomorfní a isomorfní vnoření. Diagramy. Aplikace: Representace Booleových algeber a uspořádání.
Řetěz modelů, Robinsonova věta.
Lindenbaumova algebra. Typy. Věty o pomíjení typů. Aplikace: Věty o koncových rozšířeních.
Saturované modely. Universalita. Jednoznačnost a existence saturovaných modelů. Aplikace: báze nestandardních metod.
Kategoričnost, Ryll-Nardjewského věta.
Minimální modely, Vaughtova věta.
Ultraprodukt. Fundamentální věta. Regulární ultramocnina. Relativní saturovanost ultramocniny, dobré ultrafiltry, ultraprodukt přes dobrý ultrafiltr.
Nerozlišitelné prvky. Poslední úprava: ()
|