|
|
|
||
Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Kabele, Ph.D. (29.09.2014)
|
|
||
Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Kabele, Ph.D. (29.09.2014)
Cíl předmětu · zvýšit u studentů citlivost k různým aspektům života institucí a vzbudit zájem o aplikace představených přístupů jak v základním, tak v aplikovaném sociologickém výzkumu; · rozvíjet analytické dovednosti studentů: k jakým výzkumným otázkám uvedené proudy vybízí a jaké nástroje nabízejí při hledání odpovědí. |
|
||
Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Kabele, Ph.D. (29.09.2014)
Literatura TÉMA 1: SOCIÁLNÍ KONSTRUKCE INSTITUCÍ - PROBLÉM A TEORETICKÉ PERSPEKTIVY Povinná četba: Coase R (1988, orig. 1937): The Nature of the Firm. In: Coase, R.: The Firm, the Market and the Law. Chicago: The University Chicago Press, p. 33-56. DiMaggio, PJ, Powell, WW (1983). The Iron Cage Revisited: Institutional Isomorphism and Collective Rationality in Organizational Fields. American Sociological Review, 48, 2: 147-160. Brown, AD (2006): Narrative Approach to Collective Identities. Journal of Management Studies. 43, 4: 731-753. Doporučená literatura: Hall, P, Taylor, R (1996): Political Science and the Three New Institutionalisms. Political Studies, 44: 936-957.
TÉMA 2: INSTITUCIONÁLNÍ ZMĚNA Povinná četba: Coase R (1988, orig. 1937): The Nature of the Firm. In: Coase, R.: The Firm, the Market and the Law. Chicago: The University Chicago Press, p. 33-56. Doporučená literatura: Pierson, P, Skocpol, T (2002): Historical Institutionalism in Contemporary Political Science: In: Katznelson, I, Milner, H (eds.): Political Science: The State of the Discipline. New York etc.: Norton and Company: 693-721. Mahoney, J, Thelen, K (2010): A Theory of Gradual Institutional Change. In: Mahoney, J, Thelen, K. (eds.): Explaining Institutional Change: Ambiguity, Agency, and Power. Cambridge, MA: Cambridge University Press: 1-37.
TÉMA 3: REGULACE, TRHY A HIERARCHIE Povinná četba: Majone, G. (1997) From the Positive to the Regulatory State: Causes and Consequences of Changes in the Mode of Governance. Journal of Public Policy, 17: 139-167. Callon, M (1998): An essay on framing and overflowing : economic externalities revisited by sociology, In Callon, M (Ed.): The laws of the markets. Oxford, Blackwell Publishers: 244-269. Doporučená literatura: Dimitrov, Vesselin (2009): Political Transitions in Central and Eastern Europe: Domestic And External Dimensions. IPRI-UNL Working paper 42. http://195.23.110.38/publicacoes/working_paper/pdf/WP42_VD_CV2009.pdf;
SEMINÁŘE Doporučená literatura: Hollingsworth, J. Rogers 2000. Doing institutional analysis: implications for the study of innovations. Review of International Political Economy. 7, 4, 595-644 . Ostrom, Elinor 1991. Rational Choice Theory and Institutional Analysis: Toward Complementarity. (Reviews) The American Political Science Review, 85, 1, 237-243. The Cement of Society: A Study of Social Order by Jon Elster; Solomonic Judgements: Studies in the Limitations of Rationality by Jon Elster; Political Choice and Social Structure: An Analysis of Actors, Interests, and Rationality by Barry Hindess; The Common Good: Citizenship, Morality, and Self-Interest by Bill Jordan; Rediscovering Institutions: The Organizational Basis of Politics by James G. March; Johan P. Olsen; Nested Games: Rational Choice in Comparative Politics by George Tsebelis Ostrom, Elinor 2011. Background on the Institutional Analysis and Development Framework. Policy Studies Journal. 39, 1, 7-27.
|
|
||
Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Kabele, Ph.D. (29.09.2014)
Je očekáván aktivní přístup vycházející z četby textů, studenti budou zpracovávat strukturované výpisky z četby. Kurz bude ukončen odevzdáním eseje v rozsahu 9000 - 1300 znaků i s mezerami. Esej by měl být diskusí některého z prezentovaných témat vztaženého k obecnému sociologickému problému, jež student řeší či řešil (bakalářská anebo diplomová práce). První verze esejů (hlavní zjištění) budou diskutovány na závěrečném semináři. Abstrakt: 25.10. První verze eseje (hlavní zjištění): 7.12. Poslední termín pro odevzdání druhé verze eseje je 8.12. 2015
Způsob hodnocení: (a) Konspekty, porovnání dokumentů a komentáře k četbě, aktivita na seminárních diskusích 30 bodů (b) Esej 70 bodů
Známkování celkové: 1 - 85 - 100 bodů 2 - 72 - 84 bodů 3 - 60 - 71 bodů
Konspekty Konspekty jsou přípravou pro seminární diskusi textů v rámci přednášek. Měly by zahrnovat (1) krátké shrnutí hlavní myšlenky, (2) komentář k architektuře textu a (3) zajímavé myšlenky, a podněty pro diskusi. Esej Esej/analýza tvoří samostatné pojednání o vybraném jevu, které osvětluje problém konstrukce hospodářských a správních institucí. Student nejprve zpracuje abstrakt (maximálně 15 řádků) tak, aby jeho téma mohlo být diskutováno na semináři. Vlastní pojednání musí zahrnovat uvedení zkoumaného jevu a důvod, proč byl jev vybrán. Stručnou charakteristiku stavu poznání daného jevu, které umožní charakterizovat přístup autorem zvolený postup studia. Následují výsledky studia a jejich stručná diskuse. Témata: Budou diskutována na vstupní konzultaci. Společnosti západu prožívají vlnu skepse namířené vůči institucím všeho druhu: trhům, úřadům i státní regulaci. Vítány jsou eseje, které na příkladu analýz konkrétních institucí budou diskutovat zdroje i odůvodněnost takové skepse v moderní stále dynamičtěji se rozvíjející společnosti. |
|
||
Poslední úprava: prof. PhDr. Jiří Kabele, Ph.D. (29.09.2014)
TÉMA 1: SOCIÁLNÍ KONSTRUKCE INSTITUCÍ - PROBLÉM A TEORETICKÉ PERSPEKTIVY
2. 10. 1.Přednáška: ÚVOD Představení hlavních tradic institucionalismu v sociálních vědách, přehled témat a výzkumné angažmá přednášejících v dané oblasti 1. Seminář: Vstupní konzultace v přednášce (témata pro eseje). Kolečko témat pro eseje a jejich diskuse. Doporučená četba: Hall, P, Taylor, R (1996): Political Science and the Three New Institutionalisms. Political Studies, 44: 936-957.
9.10. 2. Přednáška: EKONOMICKÝ INSTITUCIONALISMUS A SOUTĚŽ TRHŮ A FIREM Problém: Z čeho se rodí institucionální uspořádanost života společenství a společnosti, která činí tento život předvídatelným, tj. pravidlům podléhajícím anebo pravidelným? Teze: Obecně instituce představují struktury strukturující organizované jednání, které jsou tvořené zmocňujícími omezení. Jako takové se týkají voleb a jejich fungování a proměny podléhají "ekonomii". Diskuse případová studie Povinná četba: Coase, R (1988, orig. 1937): The Nature of the Firm. In: Coase, R: The Firm, the Market and the Law. Chicago: The University Chicago Press: 33-56.
16.10. 3. přednáška: SOCIOLOGICKÝ INSTITUCIONALISMUS Problém: Z čeho se rodí institucionální uspořádanost života společenství a společnosti, která činí tento život předvídatelným, tj. pravidlům podléhajícím anebo pravidelným? Teze: Obecně instituce představují struktury strukturující organizované jednání, které jsou výsledkem dynamiky organizačního pole a v něm působícího institucionálního isomorfismu. V momentě, kdy organizace větší čelí větší úrovni nejistotu, tak mají tendenci utvářet se podle organizací, které považují za úspěšné. Diskuse případová studie Seminář po přednášce: Coase, DiMaggio … Povinná četba: DiMaggio, PJ, Powell, WW (1983). The Iron Cage Revisited: Institutional Isomorphism and Collective Rationality in Organizational Fields. American Sociological Review, 48, 2: 147-160.
23.10. 4. přednáška: NARATIVNÍ PŘÍSTUP K INSTITUCÍM - ORGANIZAČNÍ IDENTITY A VYPRÁVĚNÍ Problém: Jakou roli v "životě" organizací sehrává vyprávění příběhů a jaký má podíl na vzniku identity organizací jako osob účastnících se sociálního dění? Jak může narativní přístup přispět k našemu chápání institucí? Teze: Nejen instituce, ale také sdílené příběhy významně spoluurčují koordinační nákladnost - v tomto případě zejména reorganizace - diachronního života institucí. Narativy jsou performativní, jsou to mluvní akty, která dávají vzniknout sociální realitě, které neexistovala před tím, než byly vysloveny. Příběhy konstituují organizační reality. Diskuse případová studie Povinná četba: Brown, AD (2006): Narrative Approach to Collective Identities. Journal of Management Studies. 43,4: 731-753.
30. 10. 2. Seminář: DISKUSE O TÉMATECH ESEJŮ Diskuse témat pro eseje v kontextu tří povinných textů (Coase 1937, DiMagio a Powell 1983 a Brown 2006). Esej/analýza tvoří samostatné pojednání o vybraném jevu, které osvětluje problém konstrukce hospodářských a správních institucí. Student nejprve zpracuje abstrakt (maximálně 15 řádků) tak, aby jeho téma mohlo být diskutováno na semináři. Vlastní pojednání musí zahrnovat uvedení zkoumaného jevu a důvod, proč byl jev vybrán. Stručnou charakteristiku stavu poznání daného jevu, které umožní charakterizovat autorem zvolený postup studia. Následují výsledky studia a jejich stručná diskuse. Témata budou diskutována na vstupní konzultaci. Vítány jsou eseje analyzující institucionální rozměr sudovaného jevu v rámci obhájené bakalářžské práce anebo předokládané diplomové práce.
TÉMA 2: INSTITUCIONÁLNÍ ZMĚNA 6.11. 5. přednáška: ROVNÉ A NEROVNÉ VZTAHY A SMLUVNÍ HIERARCHIE Problém: Jak se nerovné smluvní vztahy podílejí na organizaci společnosti? Jak a proč vznikají smluvní hierarchie? Jak se v těchto případech uzavírání smluv a jejich ovládání vypořádává s "mocenskými" asymetriemi? Proč jsou moderní hierarchie slabé, Teze: Dynamiku komplexněji chráněných nerovných smluvních vztahů určují rovněž transakční náklady. Ty také vysvětlují spontánní hierarchizaci rovných a zplošťování nerovných vztahů. Diskuse případová studie Povinná četba: Coase, R (1988, orig. 1937): The Nature of the Firm. In: Coase, R.: The Firm, the Market and the Law. Chicago: The University Chicago Press: 33-56.
13.11. 6. přednáška: HISTORICKÝ INSTITUCIONALISMUS Problém: Jak jsou instituce udržovány v průběhu času a kdy dochází k momentům krize. Jak k udržování institucí přispívají pravidla hry a jak je důležité historický kontext? Teze: Současná podoba institucí je definována historickými procesy, kdy počáteční rozdání karet ovlivňuje budoucí výstupy, které se dále reprodukují v průběhu času. V různých ekonomiích pak vznikají různé institucionální rovnováhy. Diskuse případová studie. Doporučená četba: Pierson, P, Skocpol, T (2002): Historical Institutionalism in Contemporary Political Science: In: Katznelson, I, Milner, H (eds.): Political Science: The State of the Discipline. New York etc.: Norton and Company: 693-721.
20.11. 7. přednáška: TEORIE POSTUPNÉ ZMĚNY Problém: Jak se mění instituce? Kdy dochází k rychlé, revoluční a kdy k pomalé, evoluční změně. Jak tuto změnu určuje charakter institucí, jak politický kontext a jako postavení dominantních agentů? Teze: Institucionální změna je často velmi pomalá protože stabilita instituce je podpírána mnoha faktory a změna celého systému je transakčně náročná. Zásadní změny však mohou přicházet nejen s revoluční proměnou řádu, ale i ze sérií malých změn za relativně delší časové období. Diskuse případová studie Doporučená četba: Mahoney, J, Thelen, K (2010): A Theory of Gradual Institutional Change. In: Mahoney, J, Thelen, K. (eds.): Explaining Institutional Change: Ambiguity, Agency, and Power. Cambridge, MA: Cambridge University Press: 1-37.
TÉMA 3: REGULACE, TRHY A HIERARCHIE 27.11. 8. přednáška: REGULACE A REGULAČNÍ STÁT Problém: Jak a kdy může regulace - konstituování či omezování práv a alokace odpovědností externě působící autoritou - působit blahodárně a kdy škodí? Jaké náklady jsou spojené s administrativní regulací? Teze: Regulace působí blahodárně, jestliže snižuje koordinační náklady žádoucích aktivit a nevytváří prostor pro nežádoucí aktivity. Expanze moderních forem organizování v Evropě posilovaná politickými důvody vede v 2. polovině dvacátého století k prosazování tzv. regulačního státu, po nějž je charakteristická spoléhání spíše na regulaci než na jiné prostředky stabilizace a redistribuce: veřejné vlastnictví, plánování anebo centralizované Diskuse případová studie Seminář po přednášce: Brown, Majone Povinná četba: Majone, G (1997): From the Positive to the Regulatory State: Causes and Consequences of Changes in the Mode of Governance. Journal of Public Policy, 17: 139-167.
4.12 9. přednáška: UZAVÍRÁNÍ SMLUV A TRHY Problém: Jak se rovné smluvní vztahy podílejí na organizaci společnosti? Jak se uzavírání smluv vypořádává s "mocenskými" asymetriemi? Proč soutěž představuje nejúčinnější způsob distribuce moci (práva a odpovědností) v podobě vlastnických a zastupitelských práv a jaké selhání takovým soutěžím hrozí. Teze: Dynamiku uzavírání smluvních vztahů určují transakční (resp. koordinační) náklady. Odlišná strategie vypořádávání se s neurčitostí, která je spojená s uzavíráním smluvních vztahů zakládá dva komplementární teoretické přístupy ke smlouvání: teorie neúplné a úplné smlouvy. Soutěž představuje nejúčinnější způsob distribuce omezujících zmocnění, protože při "rozumné" regulaci zajišťuje na bázi koordinačních nákladů rovněž alokaci odpovědnosti. Diskuse případová studie Seminář po přednášce: Callon a přinosy četby. Povinná četba: Callon, M (1998): An essay on framing and overflowing : economic externalities revisited by sociology, In Callon, M (Ed.): The laws of the markets. Oxford, Blackwell Publishers: 244-269.
11.12 3. Seminář: KONZULTACE K PRVNÍM VERZÍM ESEJŮ Diskuse prvních verzí esejů, jejich návaznosti na probíranou literaturu i plánovanou argumentační linii.
18. 12. 10. přednáška: HIERARCHIE - SPRÁVNÍ ÚŘADY A FIRMY Problém: Jak se nerovné smluvní vztahy podílejí na organizaci společnosti? Jak a proč vznikají smluvní hierarchie? Jak se v těchto případech uzavírání smluv a jejich ovládání vypořádává s "mocenskými" asymetriemi? Proč jsou moderní hierarchie slabé, Teze: Dynamiku komplexněji chráněných nerovných smluvních vztahů určují rovněž transakční náklady. Ty také vysvětlují spontánní hierarchizaci rovných a zplošťování nerovných vztahů. Diskuse případová studie Doporučená četba: Dimitrov, Vesselin (2009): Political Transitions in Central and Eastern Europe: Domestic And External Dimensions. IPRI-UNL Working paper 42. http://195.23.110.38/publicacoes/working_paper/pdf/WP42_VD_CV2009.pdf;
12.2. 2015 4. Seminář. Diskuse vybraných esejů Diskuse jednotlivých esejů, jejich argumentačních linie a závěrů. Doporučení autorům pro jejich dopracování.
SEMINÁRNÍ SETKÁNÍ K ČETBĚ A ZA ÚČELEM ZPRACOVÁNÍ ESEJŮ (souhrn): 2.10. Vstupní konzultace esejů (témata pro eseje). 16.10. Seminář k četbě - Coase, DiMaggio … 30.10. Diskuse o tématech esejů 25.10. Odevzdání abstraktu 30.10. Konzultace k abstraktům 23.11. Konzultace - problémy s psaním esejů - po přednášce 27.11. Seminář k četbě - Brown, Majone 4.12. Seminář k četbě - Callone 7.12. První verze eseje (hlavní zjištění) - odevzdání konspektů 11.12. Konzultace k prvním verzím esejů (skupina A a B) 8.2. Poslední termín pro odevzdání druhé verze eseje 12.2. Seminář (vybrané eseje) |