|
|
|
||
|
Kurz seznamuje studující se základy vzdělávací politiky jako interdisciplinárního výzkumného oboru. Studujícím bude představen základní pojmový aparát tohoto oboru i přístupy, kterými je možno vzdělávací politiku analyzovat a kriticky o ní diskutovat. To zahrnuje konceptuální rámec vzdělávací politiky obsahující, mimo jiné, cíle, nástroje, aktéry a efekty vzdělávání. Součástí kurzu bude ovšem také kritické zamýšlení nad smyslem a formami vzdělávání a učení v 21. století. Teoretické a empirické poznatky přitom budou vztahovány ke zkušenosti studujících. Poslední úprava: Vojanová Jana (31.01.2022)
|
|
||
|
Student/ka by měl/a být na konci kurzu schopen/a: - používat pojmosloví vzdělávací politiky; - orientovat se v českém vzdělávacím systému; - přemýšlet o vzdělávání v širším společenském kontextu; - klást si otázky po příčinách a důsledcích různého nastavení vzdělávací politiky; - najít si informace k aktuálním otázkám českého vzdělávání; - konfrontovat svojí osobní zkušenost s odbornou literaturou a empirickou evidencí. Poslední úprava: Vojanová Jana (31.01.2022)
|
|
||
|
Klasifikovaný zápočet bude udělen na základě bodů získaných za: a) průběžnou práci v semestru včetně účasti na třech seminářích (5 bodů) b) individuální nebo týmovou závěrečnou práci (5 bodů). Hodnocení: A - 10 bodů; B - 9 bodů, C - 8 bodů, D - 7 bodů, E - 6 bodů, F - 5 a méně bodů
Průběžná práce v semestru se skládá z 5 aktivit v elektronickém systému Moodle, jejichž splnění/absolvování je hodnoceno vždy 1 bodem, a 3 seminářů. Účast na seminářích je povinná (po domluvě může být nahrazena s jinou skupinou v jiný týden), ve výjimečných případech (omluva z vážných důvodů před seminářem) může vyučující povolit individuální náhradu. Za pravidelnou aktivní účast (příprava + zapojení do aktivity na hodině) na přednáškách mohou být uděleny až 2 bonusové body, kterými lze kompenzovat ztrátu bodů za jiné aktivity. U závěrečné práce si studující zvolí jednu z nabídnutých forem plnění: a) rozhovor s aktérem vzdělávací politiky na zadané téma (max. tříčlenné skupiny); b) reportáž z dvou navštívených odborných akcí zaměřených na vzdělávací politiku (individuální); c) natočení výukového videa nebo příprava výukové hry z oblasti vzdělávací politiky (max. čtyřčlenné skupiny); d) četba, shrnutí, kritická reflexe a grafické zpracování vybrané odborné literatury (individuální); e) vytvoření hesla na české (příp. anglické) Wikipedii z oblasti vzdělávací politiky (max. dvojice); f) jiná forma na základě dohody s vyučující (příp. ad hoc nabídka).
Specifikace požadavků na jednotlivé formy závěrečné práce je dostupná v Moodle. Studenti mohou při přípravě výstupů využívat nástrojů umělé inteligence (AI). Použití AI je nutné transparentně uvést (jaký nástroj, v jaké fázi práce a jakým způsobem byl využit). Využití AI není povoleno pro přípravu textu shrnující odbornou literaturu (varianta D závěrečné práce). Přejímání výsledků generovaných AI v jejich doslovné nebo mírně upravené podobě a jejich vydávání za vlastní dílo je považováno za plagiátorství. Více informací o využívání AI na FSV UK viz Stanovisko UK a Doporučení pro studující.
Poslední úprava: Mouralová Magdalena, Mgr., Ph.D. (06.02.2024)
|
|
||
|
Základní literatura: Kohoutek, J.; Veselý, A., Špačková, Z. (Eds.) Vzdělávací politika. Brno: Masarykova univerzita. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v aktuálním znění
Další literatura a zdroje jsou uvedeny u jednotlivých témat v Moodle Poslední úprava: Bednařík Petr, PhDr., Ph.D. (18.03.2024)
|
|
||
|
Kurz je zakončen klasifikovaným zápočtem (viz podmínky zakončení). Poslední úprava: Vojanová Jana (31.01.2022)
|
|
||
|
Rozpis výuky (témata mohou být upravena, případně prohozeno jejich pořadí) 1. Úvodní setkání - obsah kurzu a jeho organizace, očekávání, studijní povinnosti - co to je vzdělávací politika a co nás zajímá při jejím zkoumání 2. Jak se mění vzdělávání v ČR? Historický vývoj i výzvy posledních let - co aktuálně řeší (nejen) česká vzdělávací politika - co víme o současné situaci a co bychom vědět potřebovali 3. Kdo v Česku mluví do a o vzdělávání? - rozhodovatelé, tvůrci a další stakeholdři a jejich postoje 4. Jak řídit a měnit vzdělávací systém? - řízení regionálního školství - role MŠMT a jiných aktérů 5. Jak vypadá český vzdělávací systém a jak jím projít? - Jaké máme školy, kolik je v nich žáků a učitelů? - Jak se náš systém liší od zahraničních? - Jak se náš systém změnil za posledních 30 let? - Co vše ošetřuje školský zákon? 6. Jaká je role obcí v české vzdělávacím systému a co vlastně dělají ředitelé? - role zřizovatelů - ředitelé jako aktéři vzdělávací politiky 7. Kdo učí a proč to dělá zrovna tak? - role učitelů ve vzdělávání - co vše o učitelích víme a jak vzdělávací politika může ovlivňovat práci učitele 8. Cíle vzdělávání a problémy vzdělávacího systému 9. Jaké chceme vzdělávání a jak zjistíme, zda to funguje? - cíle vzdělávání a posuzování jejich plnění - kdo, co a proč hodnotí - hodnocení žáků, učitelů, škol, metod a programů, systému 10. Jak vnímají rodiče a žáci výsledky vzdělávání? - hodnocení ve školách - rodiče jako aktéři VzP 11. Jak lze legislativními a ekonomickými nástroji ovlivnit podobu vzdělávání? - nástroje vzdělávací politiky - případové studie 12. Jak se kouká vzdělávací politika na svět? - aplikace rámce vzdělávací politiky na vybraný problém 13. Co vzdělávání přináší jednotlivcům a společnosti? Co kurz vzdělávací politiky přinesl vám? - shrnutí, systémový pohled na vzdělávání a vzdělávací politiku; analytický rámec II - reflexe semestru Poslední úprava: Mouralová Magdalena, Mgr., Ph.D. (06.02.2024)
|