|
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Petr Bednařík, Ph.D. (29.01.2023)
Každý student v průběhu svého studia musí absolvovat předmět JKM114 jednou a je zcela na rozhodnutí studenta, kterou skupinu absolvuje. Při zápisu se student zapisuje do konkrétní skupiny. Seminář nabízí studentům podrobné seznámení z odbornými texty zabývajícími se mediální problematikou, výzkumnými metodami a nebo tvoří jejich kontext. V rámci předmětu bude vždy nabízeno několik skupin, které povedou různí vyučující. Obsah seminářů bude zaměřen jak na teoretické koncepce tak na historii médií. Při práci v hodině budou studenti pod vedením vyučujícího analyzovat daný text, hledat jeho kontextové souvislosti, budou zkoumat způsob argumentace i jeho výstavby. Texty budou číst a interpretovat s ohledem na kontext různých myšlenkových a sociálněvědných škol. V LS 2022/2023 budou otevřeny 2 seminární skupiny. 1) Nová média (PhDr. Jan Jirků, Ph.D) - 22bJKM114x01 pondělí 14.00-15.20, místnost č. 112 Anotace - Nová média Semináře nazvané Čtení textů ke studiu médií jsou tematicky různorodé. Tento seminář se zaměřuje na problematiku nových médií. K problematice nových médií aktuálně vzniká řada odborných textů, zejména časopiseckých. Cílem je umožnit posluchačům, kteří se o nová média zajímají, načerpat různorodé poznatky z těchto textů, a rozšířit si tak dosavadní znalosti. Důraz bude kladen na samostatnou práci frekventantů založenou na pečlivé četbě vybraných textů. Během jednotlivých setkání by měli prokazovat schopnost pracovat s adekvátními prameny a uplatňovat získané teoretické poznatky. K dílčím cílům kurzu patří také procvičení využívání databází elektronických zdrojů, které patří k pramenům odborných textů vhodných například při tvorbě kvalifikační práce, zvládnutí technik vědecké rozpravy a argumentace, jež se uplatňuje také kupříkladu při obhajobě kvalifikační práce nebo při účasti na konferenci, a osvojení prezentačních dovedností, a to včetně přichystání adekvátních podkladů. 2) Reading Media - Popular Culture (PhDr. Irena Reifová, Ph.D.) - sylabus naleznete u předmětu JKM198 (předmět je vyučován v angličtině, budou si jej zapisovat i zahraniční studenti) 22bJKM114x01 úterý 14.00-15.20, místnost č. 108 V ZS 2022/2023 budou realizovány tyto skupiny: 22aJKM114x01 Populární kultura PhDr. Irena Reifová, Ph.D. úterý 11.00-12.20 distanční forma on-line 22aJKM114x02 Česká média po roce 1945 PhDr. Petr Bednařík, Ph.D., PhDr. Jakub Končelík, Ph.D. středa 15.30-16.50 místnost č. 13 22aJKM114x03 Nová média PhDr. Jan Jirků, Ph.D. pondělí 14.00-15.20 místnost č. 20 22aJKM114x04 Polemika v českém tisku PhDr. Martin Groman, Ph.D., Mgr. Štefan Švec, Ph.D. pondělí 15.30-16.50 místnost č. 11 22aJKM114x05 Analýza diskurzu Mgr. Jan Podzimek, Ph.D. úterý 12.30-13.50 místnost č. 12 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 1) Anotace - skupina Populární kultura V ZS 2022/23 bude předmět vyučován plně distanční formou online na platformě Google Meet. Semináře se budou konat v časech podle rozvrhu pod tímto odkazem: meet.google.com/rsi-fbyx-jcs Připojení po telefonu: (US) +1 510-939-0357 PIN: 440 238 143# Moodle kurz (zahrnuje zadání domácí přípravy a texty ke stažení): https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=10633 Kurz Čtení textů ke studiu médií je zaměřen na téma MÉDIA A PAMĚŤ. Téma představuje jednu tematických inovací v oblasti kulturálních studií a získalo mimořádnou pozornost také v post-socialistických společnostech vzhledem k diskursivním střetům provázejícím sedimentaci vztahu k minulosti před rokem 1989. Kurz je zahájen úvodní přednáškou, která mapuje základní sociologická, antropologická a kulturální východiska studia paměti a definuje pojmy jako jsou kolektivní paměť, kontinuita/diskontinuita paměti, nostalgie, kulturní trauma, atd. K tématům představeným v úvodní přednášce jsou dále vybrány specializované texty a kurz pokračuje jejich rozborem. Vybrané texty prezentují výzkumy toho, jak je paměť spoluutvářena produkty populární kultury - v televizi, filmu, fotografii či za pomoci internetových médií. Hlavním cílem předmětu je prohloubit u studentů porozumění kanonickým i aktuálním textům kulturálních studií na téma média a paměť. Druhým hlavním cílem je předvést v praxi četbu odborných textů, její metody a nástrahy a umožnit členům semináře zažít moment zachycení souvislostí a vzniku smyslu odborného textu. 2) Anotace - skupina Česká média po roce 1945 Seminář je v ZS 2021/2022 věnován studiu textů z období let 1948-1989. Studenti se na základě analýzy textů a rozpravy o nich budou seznamovat s klíčovými politickými, společenskými a kulturní problémy dějin Československa ve vymezeném období. V rámci semináře budou studenti číst texty, které jsou zásadní pro určité období i z pohledu dnešní historiografie. Seznámí se prostřednictvím textů seznámí s dobovými deníky a časopisu. Pozornost bude věnována úloze kulturních časopisů v 50. a 60. letech 20. století. V rámci semináře bude u všech diskutováno, jak se v textech promítla tehdejší ideologie vládnoucího režimu. Studenti se budou zabývat rozborem možného propagandistického působení těchto textů. Současně budou ovšem analyzovány i texty autorů, kteří byli nějakým způsobem v opozici proti režimu. Rozbor textů má studentům umožnit seznámit se také s argumentačními postupy, které byly v dobových médiích využívány. Podmínky absolvování předmětu: pravidelná účast na semináři, přečtení stanovených textů na příslušný seminář, aktivní zapojení do diskuse k textům, prezentace referátu k vybraným textům z pozice zpravodaje. 3) Anotace - Nová média Semináře nazvané Čtení textů ke studiu médií jsou tematicky různorodé. Tento seminář se zaměřuje na problematiku nových médií. K problematice nových médií aktuálně vzniká řada odborných textů, zejména časopiseckých. Cílem je umožnit posluchačům, kteří se o nová média zajímají, načerpat různorodé poznatky z těchto textů, a rozšířit si tak dosavadní znalosti. Důraz bude kladen na samostatnou práci frekventantů založenou na pečlivé četbě vybraných textů. Během jednotlivých setkání by měli prokazovat schopnost pracovat s adekvátními prameny a uplatňovat získané teoretické poznatky. K dílčím cílům kurzu patří také procvičení využívání databází elektronických zdrojů, které patří k pramenům odborných textů vhodných například při tvorbě kvalifikační práce, zvládnutí technik vědecké rozpravy a argumentace, jež se uplatňuje také kupříkladu při obhajobě kvalifikační práce nebo při účasti na konferenci, a osvojení prezentačních dovedností, a to včetně přichystání adekvátních podkladů. 4) Polemika v českém tisku: Stručná anotace předmětu: Každý semestr probereme jednu až tři významné polemiky jako je spor o Posledního Čecha, o smysl českých dějin, o rukopisy, spory Havlíčka a rusofilů, spor o mariánský sloup na Staroměstském náměstí, spory s katolickou modernou, spor román vs. reportáž, polemiky Ferdinanda Peroutky, Julia Fučíka, Gustava Bareše, Karla Horkého a dalších, polemiky uvnitř exilu, spory Šaldy a Masaryka, Havla a Kundery, polemiky Ludvíka Vaculíka, spor o Dva tisíce slov, o Pražské jaro 1968, o restituce, o 17. listopad, o veřejnoprávní média atd. atp. Nepůjde nám ale jen o převyprávění konkrétní polemiky. Na každé z nich si představíme významné osobnosti české žurnalistiky. O každém polemikovi se dozvíte, kdo to byl a proč je pro nás dodnes podstatný. Jednak zjistíte, co bylo za tou konkrétní polemikou, proč je pro moderní české myšlení a poznávání sebe sama tak podstatná, že má smysl se k ní vracet. Dále si na těchto textech, tím, že je vsadíme do dobového kontextu, ukážeme leccos z českých i středoevropských moderních politických dějin. A v neposlední řadě probereme jazykovou, stylistickou, ale především argumentační rovinu textu. Takže nejen že poznáte historické, dobové kontexty významných polemik, které nás formovaly a dost možná formují dodnes. Ale ještě nastudujete argumentační figury, finesy, i prohřešky a lapsy, které se povedly těm nejlepším z nejlepších za celá dvě staletí. 5) Anotace - skupina Analýza diskurzu Cílem semináře je seznámit studenty s možnostmi uplatnitelnosti analýzy diskurzu coby metody výzkumu médií. Důraz bude proto kladen především na aplikovatelnost: na konci každé hodiny budou studenti zkoušet odhalovat probírané teoretické koncepty v krátkých textech z mediální oblasti (krátké zprávy apod.); nedílnou součástí bude i rozbor mediálněvědních studií provedených za pomoci analýzy diskurzu, jež proběhne na závěr semináře. Hlavní těžiště semináře bude spočívat v probírání jednotlivých rovin, v rámci nichž je diskurz zkoumán, a to od mikroúrovní po makroúrovně (jazyk, intertextualita, narativy, diskuze, diskurzivní modely, diskurzy); zásadní v bude tomto ohledu objasnění role interdisciplinarity a vztahu mezi obsahovou analýzou a analýzou sociálních aktů. Většina semináře bude probíhat formou rozpravy o probíraných textech. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Seminář nabízí studentům podrobné seznámení z odbornými texty zabývajícími se mediální problematikou, výzkumnými metodami a nebo tvoří jejich kontext. V rámci předmětu bude vždy nabízeno několik skupin, které povedou různí vyučující. Obsah seminářů bude zaměřen jak na teoretické koncepce tak na historii médií. Při práci v hodině budou studenti pod vedením vyučujícího analyzovat daný text, hledat jeho kontextové souvislosti, budou zkoumat způsob argumentace i jeho výstavby. Texty budou číst a interpretovat s ohledem na kontext různých myšlenkových a sociálněvědných škol. V LS 2022/2023 budou otevřeny 2 seminární skupiny. 1) Nová média (PhDr. Jan Jirků, Ph.D) - Anotace - Nová média Semináře nazvané Čtení textů ke studiu médií jsou tematicky různorodé. Tento seminář se zaměřuje na problematiku nových médií. K problematice nových médií aktuálně vzniká řada odborných textů, zejména časopiseckých. Cílem je umožnit posluchačům, kteří se o nová média zajímají, načerpat různorodé poznatky z těchto textů, a rozšířit si tak dosavadní znalosti. Důraz bude kladen na samostatnou práci frekventantů založenou na pečlivé četbě vybraných textů. Během jednotlivých setkání by měli prokazovat schopnost pracovat s adekvátními prameny a uplatňovat získané teoretické poznatky. K dílčím cílům kurzu patří také procvičení využívání databází elektronických zdrojů, které patří k pramenům odborných textů vhodných například při tvorbě kvalifikační práce, zvládnutí technik vědecké rozpravy a argumentace, jež se uplatňuje také kupříkladu při obhajobě kvalifikační práce nebo při účasti na konferenci, a osvojení prezentačních dovedností, a to včetně přichystání adekvátních podkladů. 2) Reading Media - Popular Culture (PhDr. Irena Reifová, Ph.D.) - sylabus naleznete u předmětu JKM198 (předmět je vyučován v angličtině, budou si jej zapisovat i zahraniční studenti) |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (01.10.2022)
ZS 2022/2023 Podmínky skupiny Populární kultura 1) Povinná účast ve virtuálních seminářích a aktivní participace v rámci skupinových diskuzí. 2) Závěrečná prezentace na základě postupů uvedených níže. Postup přípravy závěrečné prezentace: 1) Vyberte si jedno z témat, které byly probrány v průběhu kurzu. 2) Najděte (v knihovně nebo internetových databázích) nový text na dané téma - tj. text, který nebyl předmětem četby v rámci semináře. Nově nalezeným textem musí být buď odborný článek nebo kapitola z odborné knihy a musí se jednat o text z prestižního zdroje (časopisu nebo nakladatelství). 3) Vyberte z práce jeden konkrétní citát, který považujete za inspirativní. 4) V rámci ústní online prezentace stručně představte vybranou práci (1 minuta). Přečtěte vybraný citát a pohovořte o něm formou ústního připraveného odborného projevu: A) zasaďte jej do celku práce a B) najděte alespoň jednu souvislost s existujícím poznáním v mediálních studiích (propojte citát s alespoň jednou další prací, autorem, teorií mediálních studií atd.) (4 minuty). 4) Délka prezentace jednoho studenta je 5 minut. Skupina - Česká média po roce 1945 Podrobněji srov. stránku věnovanou předmětu - na webové stránce www.koncelik.eu (http://www.koncelik.eu/ucebnice-a-studijni-materialy/seminar-cteni-textu/) zde je přehled textů, které budou studenti v semináři číst. Na prvním semináři dne 29. 9. bude stanoven přesný harmonogram semináře pro celý semestr - rozdělení textů mezi studenty jako zpravodaje. Prezentace referátu z pozice zpravodaje, přečtení stanovených textů na příslušný seminář, aktivní zapojení do diskuse k textům.
Skupina Analýza diskurzu 1) Prezence na minimálně 51 % lekcí. 2) Prezentace: Student se zapíše k některé ze tří mediálněvědních studií využívajících analýzu diskurzu a připraví její prezentaci, kterou poté představí. Cílem je (1.) představit, které koncepty a teorie autor používá a zda jsou totožné či podobné s těmi probranými, (2.) zamyslet se nad důvody použití daných teorií, tj. možným výzkumným potenciálem, (3.) nabídnout kritické zhodnocení dané práce. (Prezentaci je nutné poslat do konce týdne předcházejícího tomu, kdy má být představena.)
|
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Irena Reifová, Ph.D. (01.10.2022)
Kultura, kolektivní paměť a média Halbwachs, Maurice (1980). The Collective Memory. Chapter 2: Historical Memory and Collective Memory (p. 50-87). (Translated from La mémoire collective, Paris, 1950.) New York. Harper & Row. Hodges Persell, Caroline (1987). (2nd edition). Understanding Society. An Introduction to Sociology, p. 83-101. New York University. Hofstede, Geert, Hofstede, Gerd J., Minkov, Michael (2010). Cultures and Organizations: software of the mind: intercultural cooperation and its importance for survival. New York. Mc Graw-Hill. Marcel, Jean-Christophe, Muccielli, Laurent (2010). Maurice Halbwachs´s mémoire collective. In Astrid Erll, Ansgar Nünning (ed.) A Companion to Cultural Studies, 141-149. Berlin/New York. De Gruyter. Notarp, Ulrike (2019). Russian National Identity and History Today: Research on the Presentation of National Identity in Russian Children´s Books on History. Intercultural Communication Studies, 2019, Volume XXVIII:2, 27-44. ISSN 1057 7769. Olick, Jeffrey K. (2010). From Collective Memory to the Sociology of Mnemonic Practises and Products. In Astrid Erll, Ansgar Nünning (ed.) A Companion to Cultural Studies, 151-161. Berlin/New York. De Gruyter. Šubrt, Jiří, Maslowski, Nicolas, Lehmann, Štěpánka (2014). Maurice Halbwachs, koncept rámců paměti a kolektivní paměti. In Nicolas Maslowski & Jiří Šubrt (ed.). Kolektivní paměť: K teoretickým otázkám, 15–30. Praha: Karolinum. Šubrt, Jiří, Maslowski, Nicolas, Lehmann, Štěpánka (2014). Soudobé teorie sociální paměti. In Nicolas Maslowski & Jiří Šubrt (ed.). Kolektivní paměť: K teoretickým otázkám, 31–45. Praha: Karolinum. Zelizer, Barbie (2010). Journalism´s Memory Work. In Astrid Erll, Ansgar Nünning (ed.) A Companion to Cultural Studies, 379-387. Berlin/New York. De Gruyter.
Historické texty BLAŽEK, P. (ed.) Tentokrát to bouchne: edice dokumentů k organizaci a ohlasům kampaně proti Signatářům Charty 77. Praha: FF UK a Odbor archiv bezpečnostních složek MV ČR, 2007 HOPPE, J. (ed.) Pražské jaro v médiích: výběr z dobové publicistiky. Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 2004 JANOUŠEK, P. (hlavní redaktor) Dějiny české literatury 1945-1989. Praha: Academia, 2007-2008 - Sv. 1, 2007, Sv. 2, 2007, Sv. 3, 2008, Sv. 4, 2008 KAPLAN, K. "Všechno jste prohráli" (co prozrazují archivy o IV. Sjezdu Svazu československých spisovatelů 1967). Praha: Ivo Železný, 1997 KNAPÍK, J. V zajetí moci: kulturní politika, její systém a aktéři 1948-1956. Praha: Libri, 2006 PREČAN, V. (ed.). Charta 77: 1977-1989 od morální k demokratické revoluci - dokumentace. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 1990 PŘIBÁŇ, M. (ed.) Z dějin českého myšlení o literatuře. 1. vyd. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR. - Sv. 1, 2001, Sv. 2, 2002, Sv. 3, 2003, Sv. 4, 2005 ŘEZÁČ, T. Co říkali a co chtěli: Svědectví nejen o r. 1968. 1. vyd. Praha: Rudé právo, 1988 SUK, J. - CUHRA, J. - KOUDELKA, F. Chronologie zániku komunistického režimu v Československu 1985-1990. 1. vyd. Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 1999
Český tisk a polemika ČAPEK, K. Místo pro Jonathana!, symposium, Praha 1970. ČAPEK, K. Na břehu dnů, Praha: Čs. spisovatel, 1966. FILÍPEK, Š. Karel Horký - rytíř ulice. Praha: Academia, 2015. Jaroslav Durych Publicista, Praha: Academia, 2001. Polemiky Ferdinanda Peroutky. Praha: Český spisovatel, 1995.
BOURDIEU, P. Teorie jednání, Praha 1998. FILÍPEK, Š. Karel Horký a Ferdinand Peroutka: Fronta proti Přítomnosti. In: Sborník Národního muzea v Praze. Řada C, Literární historie, roč. 53, 2008, č. 1-4, s. 39-48. FISCHER, O. Slovo o kritice, Praha 1947. FOUCAULT, M. Diskurs, autor, genealogie, Praha 1994. FOUCAULT, M. Polemika, politika a problematizace, Myšlení vnějšku, Praha 1996. HERBEN, J. Kniha vzpomínek, Praha 1936. HOMOLÁČ, J. Polemika jako žánr (Na materiálu šaldovském), In: Česká literatura 46, 1998. JEŘÁBEK, D. (ed.). O národní literaturu. Z úvah a polemik doby májovců a lumírovců, Praha 1990. KRÁLÍK, O. O metodu Šaldových polemik, Vyšehrad 2, 1947, s. 38-45. MÁCHAL, J. Boje o nové směry v české literatuře (1880-1900), Praha 1926. MASARYK, T. G. Z bojů o Rukopisy (Spisy 19), Praha 2004 + Česká otázka, Naše nynější krize, Jan Hus (Spisy 6), Praha 2000. MERHAUT, L. Polemika - spojení a odloučení: K charakteristice literární generace devadesátých let, In: Komunikace a izolace v české kultuře 19. století, Praha 2002, s. 307-325 + Vlasť, Neruda a prostor veřejný (rozlehlá polemika ve zkratce), In: Vzdělání a osvěta v české kultuře 19. století, Praha 2004, s. 250-274 + Periodika a polemika: aktualita a paměť (nad spory o Hálka), In Slovo a smysl 1, 2004, č. 2. MERHAUT, L. Polemika: dialog a nerozumění, In: Česká literatura 47, 1999. NOVÁK, A. Kritika literární, Praha 1916 + Ruchovci a lumírovci v bojích proti křivdě a za právo, Praha 1938. PEROUTKA, F. Ano a Ne, Praha 1932. SCHOPENHAUER, A. Eristická dialektika čili Umění dostat v každé debatě za pravdu, Brno 1993. STREJČEK, F. Lumírovci a jejich boje kolem roku 1880, Praha 1915. TAXOVÁ, E. Integrační funkce polemiky a dialogu v Šaldově eseji, In: Česká literatura 35, 1987, s. 405-411. URBAN, O. Česká společnost 1848-1918, Praha 1982 + Kapitalismus a česká společnost. K otázkám formování české společnosti v 19. století, Praha 2003 (1978).
Politická ekonomie komunikace BRUIN, M. de - ROSS, Karen (eds.). Gender and Newsroom Cultures. Identities at Work. Cresskill: Hampton Press, Inc., 2004 DAVIS, A. „New Media and Fat Democracy: The Paradox of Online Participation". New Media & Society 12 (5): 745–61, 2010. http://dx.doi.org/10.1177/1461444809341435.GARNHAM, N. Political Economy and Cultural Studies: Reconciliation or Divorce? Critical Studies in Mass Communication, 1995, č. 12, s. 62-71. GOLDING, P.- MURDOCK, G. Culture, Communications, and Political Economy. In CURRAN, J.- Gurevitch, M. (eds). Mass Media and Society. 2. vyd. London: Arnold, 1996 GOLDSMITH, J. WU, T. 2008. Kdo řídí internet? Iluze o světě bez hranic. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Dokořán a Argo. GROSSBERG, L. Cultural Studies vs. Political Economy: Is Anybody Else Bored with this Debate? Critical Studies in Mass Communication, 1995, č. 12, s. 72-81. HABERMAS, J. Strukturální přeměna veřejnosti. 1. vyd. Praha: Filosofia, 2000. HERMAN, E. S. The Propaganda Model: A Retrospective. Propaganda, Politics, Power, Vol. 1: 1-14, 2003. Dostupné z http://human-nature.com/reason/01/herman.html LAVIE, A., LEHMAN-WILZIG, S. Whose News? Does Gender Determine the Editorial Product? European Journal of Communication, 2003, 18, 5-29. MARX FERREE, M., GAMSON, W. A., GERHARDS, J., RUCHT, D. Four Models of the Public Sphere in Modern Democracies. Theory and Society, Vol. 31, No. 3, 2002, p. 289-324. McCHESNEY, R. W. Problém médií: jak uvažovat o dnešních médiích. 1. vyd. Všeň: Grimus, 2009. McCHESNEY, R. W. The Political Economy of the Mass Media. Edward S. Herman interviewed by Robert W. McChesney. Monthly Review, 1989. Dostupné z http://www.chomsky.info/onchomsky/198901--.htm McCHESNEY, R. W. The Political Economy of Media. Enduring Issues, Emerging Dilemmas. New York: Monthly Review Press, 2008 (s. 25-66, 83-96, 117-153). McLAUGHLIN, L. Beyond "Separate Spheres": Feminism and the Cultural Studies/Political Economy Debate. Journal of Communication Inquiry 1999, 23, 327-354 MEEHAN, E. R., MOSCO, V., WASKO, J. Rethinking Political Economy: Change and Continuity. Journal of Communication. Autumn 1993, No. 43, 4. ProQuest Social Science Journals, s. 105. MOSCO, V. The Political Economy of Communication. Rethinking and Renewal. London: Thousand Oaks, New Delhi: Sage Publications, 1996 MOSCO, V., HERMAN, A. Critical Theory and Electronic Media. Theory and Society, 1981, Vol. 10, No. 6, Netherlands: Elsevier Scientific Publishing Company. ZOONEN, L. van. 1988. Rethinking Women and the News. European Journal of Communication, 1988,. 3, 35-53.
Populární kultura a Popular Culture Literatura: Alexander, Jeffrey C. (2004) Toward a Theory of cultural trauma. Pp. 1-31 in Jeffrey C. Alexander at al. (eds.) Cultural Trauma and Collective Identity. Berkley: University of California Press. Assmann, Jan (2008) Communicative and Cultural Memory. Pp. 109 - 125 in Erll, Astrid - Nünning, Ansgar (eds.) Cultural Memory Studies: An International and Interdisciplinary Handbook. Berlin, New York: Walter de Gruyter. Boudana, S.- Frosh, P. - Cohen, A. A. (2017) Reviving Icons To Death: When Historic Photographs Become Digital Memes. Media, Culture & Society, 39(8) 1210– 1230. de Leeuw, Sonja (2010) Television Fiction: A Domain of Memory - Retelling the Past on Dutch Television. Pp. 139-151 in Erin Bell and Ann Gray (eds.), Televising History. London: Palgrave. Hoskins, Andrew (2009) The Mediatisation of Memory. Pp. 27-43 in Joanne Garde-Hansen, Andrew Hoskins, Anna Reading (eds.), Save As...Digital Memories. London: Palgrave Macmillan. Maslowski, Nicolas; Šubrt, Jiří; Lehman, Štěpánka. (2015) Maurice Halbwachs, koncept rámců paměti a kolektivní paměť. Pp. 15-30 in Nicolas Maslowski, Jiří Šubrt a kol., Kolektivní paměť – k teoretickým otázkám. Praha: Karolinum. Pehe, Veronika. (2020) Velvet Retro. Postsocialist Nostalgia and the Politics of Heroism in Czech Popular Culture. New York : Berghahn Books. Introduction, Pp. 1-26. Pickering, Michael – Keightley, Emily (2006) The modalities of nostalgia. Current Sociology, 54(6): 919–41. Zelizer, Barbie (2014) Memory as Foreground, Journalism as Background. Pp. 32-49 in Barbie Zelizer, Keren Tenenboim-Weinblatt (eds.), Journalism and Memory. London: Palgrave.
Analýza diskurzu DIJK, Teun A. van. News as Discourse. Hove and London: Lawrence Erlbaum Associates, 1988. ISBN 0-8058-0828-0. s. 26–39 FAIRCLOUGH, Norman. Discourse and Social Change. Polity Press, 1993. ISBN 0-7456-1218-0. s. 72–78 FOUCAULT, Michel Paul. Rád diskurzu. Přeložil Miroslav MARCELLI. Bratislava: Agora, 2006. Myslenie nášho času. ISBN 80-969394-3-2. GEE, James Paul. An Introduction to Discourse Analysis: Theory and method. 2nd ed. New York: Routledge, 2005. ISBN 0-203-38332-x. Vybrané pasáže z kapitol 4–7 (upřesním). LEEUWEN, Theo van. Discourse and Practice: New Tools for Critical Discourse Analysis. Oxford University Press, 2008. s. 3–22 SCHNEIDEROVÁ, Soňa. Analýza diskurzu a mediální text. Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2971-1. s. 11–25 Mediálněvědní studie používající analýzu diskurzu: MAZAWI, André Elias. 2009. ““Qui a peur du lycée musulman?” Media representations of a Muslim school in France”. Social Semiotics 19 (3): 235–256. https://doi.org/10.1080/10350330903072623. SCOLLON, Suzanne. 2010. “Body Idiom in Platform Events: Media Representation and the Hegemony of the Vicarious Conversation”. Social Semiotics 13 (1): 89–102. https://doi.org/10.1080/1035033032000133526. VENTSEL, Andreas. 2007. “The construction of the ‘we’-category: Political rhetoric in Soviet Estonia from June 1940 to July 1941”. Sign Systems Studies 35 (1(2): 249–267.
|
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Mgr. Bc. Jan Jirků, Ph.D. (19.09.2022)
Skupina Nová média: Výuka bude vedena seminární formou u kulatého stolu pro maximálně 15 studentů. Na každém semináři (s výjimkou prvního a druhého) zazní jedno vystoupení, každé bude trvat maximálně 60 minut, optimálně 50 minut (představení každého z textů zabere cca 5 až 10 minut, obecný kontext zhruba 10 až 15 minut, mutimediální ukázky a interakce s posluchači rovněž 10 až 15 minut, závěrečná sumarizace poznatků přibližně 5 minut). Po každém vystoupení bude následovat diskuse, při níž by prezentující měli/měly zvládat kvalifikovaně zodpovídat dotazy z pléna. |
|
||
|
Poslední úprava: PhDr. Mgr. Bc. Jan Jirků, Ph.D. (30.01.2023)
Kultura, kolektivní paměť a média (U. Notarp) 1. Úvod do kurzu - program, cíle, povinnosti Koncepty kultury I - Teorie kultury jako teoretický rámec pro studium kolektivní paměti 2. Koncepty kultury II 3. Maurice Halbwachs: Koncept rámců paměti a kolektivní paměti. 4. Maurice Halbwachs: Historická paměť a kolektivní paměť Možnosti výzkumu kultury a kolektivní paměti 5. (Mediální) texty - Intertextualita - Diskurz 6. Kultura a diskurz 7. Úvod do lingvistické analýzy diskurzu 8. Analýza diskurzu - cvičení 9. Výzkum kolektivní paměti – případ Rusko 10. Předměty pro závěrečnou esej 11. Příprava závěrečné eseje
Historické texty (P. Bednařík, J. Končelík): Příklady tematických oblastí analyzovaných textů:
Český tisk a polemika (M. Groman, Š. Švec) Obecný program seminářů
POPULÁRNÍ KULTURA (I. Reifová) V ZS 2022/23 bude předmět vyučován plně distanční formou online na platformě Google Meet. Semináře se budou konat v časech podle rozvrhu pod tímto odkazem: meet.google.com/rsi-fbyx-jcs Moodle kurz (zahrnuje zadání domácí přípravy a texty ke stažení): https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=10633 Sylabus pro ZS 2022/23
4.10. Úvodní setkání: seznámení s pravidly a stylem práce, FAQ´s
11.10. Úvodní přednáška: Role médií v dynamice kolektivní paměti
18.10. Základní tradice studia paměti Četba: Maslowski, Nicolas; Šubrt, Jiří; Lehman, Štěpánka. (2015) Maurice Halbwachs, koncept rámců paměti a kolektivní paměť. Pp. 15-30 in Nicolas Maslowski, Jiří Šubrt a kol., Kolektivní paměť – k teoretickým otázkám. Praha: Karolinum.
25.10. Kulturní a komunikativní paměť Četba: Assmann, Jan (2008) Communicative and Cultural Memory. Pp. 109 - 125 in Erll, Astrid - Nünning, Ansgar (eds.) Cultural Memory Studies: An International and Interdisciplinary Handbook. Berlin, New York: Walter de Gruyter.
1.11. Žurnalistika a paměť: geneze vzájemných vztahů Četba: Zelizer, Barbie (2014) Memory as Foreground, Journalism as Background. Pp. 32-49 in Barbie Zelizer, Keren Tenenboim-Weinblatt (eds.), Journalism and Memory. London: Palgrave.
8.11. Konstrukce paměti v televizní dramatické tvorbě Četba: de Leeuw, Sonja (2010) Television Fiction: A Domain of Memory - Retelling the Past on Dutch Television. Pp. 139-151 in Erin Bell and Ann Gray (eds.), Televising History. London: Palgrave.
15.11. Nostalgie jako žánr kolektivní paměti Četba: Pickering, Michael – Keightley, Emily (2006) The modalities of nostalgia. Current Sociology, 54(6): 919–41.
22.11. Nostalgie a retro v post-socialistické kultuře Četba: Pehe, Veronika. (2020) Velvet Retro. Postsocialist Nostalgia and the Politics of Heroism in Czech Popular Culture. New York : Berghahn Books. Introduction, Pp. 1-26.
29.11. Seminář odpadá
6.12. Kulturní trauma jako žánr kolektivní paměti Četba: Alexander, Jeffrey C. (2004) Toward a Theory of cultural trauma. Pp. 1-31 in Jeffrey C. Alexander at al. (eds.) Cultural Trauma and Collective Identity. Berkley: University of California Press.
13.12. Kolektivní paměť v digitálním věku Četba: Hoskins, Andrew (2009) The Mediatisation of Memory. Pp. 27-43 in Joanne Garde-Hansen, Andrew Hoskins, Anna Reading (eds.), Save As...Digital Memories. London: Palgrave Macmillan.
20.12. Závěrečné prezentace
Popular culture (Summer Semester) The class timetable: 1. Opening session - rules and principles of the seminar, FAQ’s 2. Opening lecture: Theoretical framework for the study of memory in old and new media age 3. Memory and History: Seminal Ideas in the Study of the Collective Memory (Maurice Halbwachs, Henri Bergson, Paul Ricoeur, Pierre Nora, Jacques LeGof) 4. Cultural Memory 5. Television and Collective Memory 6. Collective Memory as a Carrier of Nostalgia 7. Post-socialist nostalgia 8. Collective Memory as a carrier of trauma 9. Memory and produsage 10. Collective Memory in the Digital Age 11. Students presentations
Analýza diskurzu (J. Podzimek) 1. Základní představení metody 2. Foucault a stručné dějiny analýzy diskurzu 3. Různé druhy analýzy diskurzu, interdisciplinarita metody 4–9. Konkrétní analytické nástroje a jejich využití 10–12. Rozbor mediálních studií používajících analýzu diskurzu
Nová média (J. Jirků) 13. 2. 2023 - úvodní setkání, organizační informace ke kurzu 20. 2. 2023 - výběr textů 27. 2. 2023 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu) 6. 3. 2023 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu) 13. 3. 2023 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu) 20. 3. 2023 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu) 27. 3. 2023 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu) 3. 4. 2023 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu) 17. 4. 2023 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu) 24. 4. 2023 - studentské vystoupení (prezentace vypracování seminárního úkolu)
|