PředmětyPředměty(verze: 978)
Předmět, akademický rok 2025/2026
   
Média a česká kultura 20. století - JKB158
Anglický název: Media and Czech Culture of 20th Century
Zajišťuje: Katedra mediálních studií (23-KMS)
Fakulta: Fakulta sociálních věd
Platnost: od 2025
Semestr: letní
E-Kredity: 7
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: 60 / neurčen (60)
Minimální obsazenost: 10
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: specializační
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
Garant: prof. MgA. Martin Štoll, Ph.D.
Vyučující: prof. MgA. Martin Štoll, Ph.D.
Třída: Courses for incoming students
Neslučitelnost : JKB056
Je neslučitelnost pro: JKB056
Anotace
Předmět je postaven na jednotlivých "řezech" českou kulturou 20. století (s přesahem do 19. a 21. samozřejmě) a to vždy ve vztahu k médiím. Spíše esejistickou než výkladovou formou pedagog se studenty analyzuje hodnoty českého národa, směry a proudy myšlení a umění, výrazné představitele, nahlédne klíčové situace, které kulturu a média formovaly. Předmět si nečiní nárok na úplnost, to během jednoho semestru skutečně nejde - proto se zaměří na určité jevy a fenomény.
Poslední úprava: Štoll Martin, prof. MgA., Ph.D. (06.02.2026)
Cíl předmětu

Cílem předmětu je přiblížit kontext a souvislosti, v nichž se v současném mediálním světě pohybujeme. Neustále se odkazujeme k různým tradicím, navazujeme, popíráme a je třeba vědět, na co a o čem. Vzhledem k esejistickému podání předmětu je možno kultivovat a tříbit si na jednotlivé věci (jevy, osobnosti) názor, cílem pedagoga je "podpálit" doutnající zájem studentů a případně představit cesty, kterými se vydat k bližšímu sepjetí s tradicí české kultury v době Instagramu a Tik-Toku. 

Poslední úprava: Štoll Martin, prof. MgA., Ph.D. (06.02.2026)
Podmínky zakončení předmětu

PŘEDMĚT JE ZAKONČEN ÚSTNÍ ZKOUŠKOU. Její termín bude včas oznámen. Na zkoušku bude potřeba se zapsat. Studující budou v jednom termínu zkoušeni vždy po dvojicích.

Pro absolvování je třeba získat minimální počet bodů 65 z maximálně možných 130. Je na studující/m, jakou "nálož" si zvolí, které části si vybere a jak možnosti nakombinuje. Výsledná známka vznikne součtem bodů získaných z dílčích částí. 

Tyto části jsou:

ČÁST 1: OSOBNOST Z ULICE (40 BODŮ)

Studující se porozhlédne po okolí svého bydliště (čtvrti, města) a zjistí, po kom jsou pojmenované ulice. Nalezne název ulice pojmenované podle osoby, která je jakkoliv spojená s médii, kulturou nebo 19. či 20. stoletím. (Ideální je propojení všech tří elementů.)

O této osobnosti si zjistí podrobnosti a napíše si poznámky k ústní prezentaci, při které zodpoví:

  •        Proč si danou osobu vybral (osobní zájem, její dílo, život apod.)
  •       Jak je propojená/souvisí s médii nebo kulturou a je-li tam nějaká kontroverze. Pokud ano, v čem.
  •     Proč (případně kdy a za jakých okolností) bylo toto jméno vybráno jeho městem – dá-li se to zjistit a je-li tam nějaká souvislost.
  •     Jak se v průběhu doby na ni změnil pohled. Studující doloží, z jakých zdrojů při této úvaze vyšel/la. (fotka, kniha, webové stránky, noviny apod.)

Příklad: ulice Karoliny Světlé je hned za budovou školy, Smetanovo nábřeží před budovou školy, Arbesovo náměstí je na Smíchově, Náměstí Miloše Formana je u Právnické fakulty…

ČÁST 2: STUDIJNÍ TEXT (10 bodů)

V SISU (resp. Moodlu) jsou nahrané kratší texty (kapitola z knihy, odborný článek, vzpomínka apod.), který si studující přečte, udělá si poznámky tak, aby mohl tento text stručně shrnout a přednesl svůj vlastní názor. Nemusí souhlasit s argumenty, se stylem, s vyzněním, nebo naopak ho to povede k další osobní úvaze.

ČÁST 3: DÍLO (20 bodů)

Studující představí dílo, které četl/a, viděl/a, slyšel/a, zažil/a, které je autentickým dobovým dokumentem, tedy vzniklo v od 19. do 21. století. Jde o „původní autentické dílo“.

Příklad:

  • Všichni dobří rodáci – film z roku 1969 (viděl/a na ČT Art)
  • Válka s mloky – kniha K. Čapka (četl v nejnovějším vydání)
  • Osobní účast na exkurzi v Müllerově/Winternitzově vile v Praze. (přinese lístek nebo ukáže na mobilu své fotografie, které pořídil)
  • Poslechl/a si album s forbínami Jana Wericha a Miroslava Horníčka z 50. let.
  • Slyšel/a nejstarší rozhlasovou hru podle Jacka Londona na aplikace MůjRozhlas.
  • Viděl/a inscenaci Audience u královny ve Stavovském divadle.  

O tomto díle je vedena rozprava, jejímž cílem je názor na dílo, na jeho zpracování, je možno hovořit o režisérovi díla, o hereckém obsazení, o narativní struktuře a dalších prvcích.  

ČÁST 4: REFLEXE (20 bodů)

Studující představí dílo, akci nebo událost, která se jakkoliv pokoušela o reflexi nějakého historického jevu či fenoménu.

Příklad: 

  • Viděl/a film Vlny (2024), který reflektuje mediální a politickou situaci srpna roku 1968.
  • Byl/a v divadle na divadelní hře o Miladě Horákové.  
  • Účastnil/a se diskuse v rámci festivalu Jeden svět.
  • Viděl/a film Fimfárum, který je adaptací stejnojmenné knihy J. Wericha ze 60. let.
  • Přečetl/a knihu Pavla Klusáka: Karel Gott: československý příběh (2021).
  • Viděl/a v Národním divadle adaptaci románu Kateřiny Tučkové Bílá voda.

O tomto díle bude vedena rozprava s cílem zjistit, jakým způsobem dílo reflektuje daný historický (politický, kulturní, osobnost…) fenomén, jaké prostředky volí. Je tedy dobré vědět i něco o fenoménu samotném, ale i o inscenátorech nového díla. Pokud dílo vyvolává nějaké otázky a polemiky, je možné je v hovoru rozvést.

ČÁST 5: KONTEXT (20 bodů)

Studující seznámí s knihou, filmem, situací, souborem děl, které uvádí nějaký obor české kultury v určitý kontext. 

Příklad: 

  • Byl/a na souborné výstavě fotografií/obrazů jednoho autora, který patří k historii české fotografie apod.
  • Navštívil/a stálou expozici První republika v Národní galerii v Praze.
  • Účastnil/a se přednášky o moderní architektuře ve Východočeském muzeu v Hradci Králové
  • Absolvoval/a exkurzi v želivském klášteře, kde je výstava o katolické církvi za Protektorátu.
  • Přečetl/a knihu Miloše Hrocha o hudebních subkulturách v Československu Šeptej nahlas (2025)
  • Sledoval/a pořad České televize Historie.cs 
  • Účastnil/a se debaty s autory na festivalu Svět knihy.

ČÁST 6: PRŮBĚH ÚSTNÍ ZKOUŠKY (povinná) (až 20 bodů, rozškálováno po 5, včetně 0)

Studující přinese na zkoušku seznam částí, jak je navolil/a a o jednotlivých částech je vedena rozprava. Cílem je debata jdoucí za informaci, která by měla prověřit, proč jednotlivé části studující vybral, jak ho ovlivnily, co mu přinesly a jaké širší poznání z nich lze získat. Škála 0 - 20 dává pedagogovi prostor ohodnotit i úroveň, jaké studující v reflexi a interpretaci dosáhl, ocenit hloubku a poctivost, s jakou jednotlivé části zpracoval. V této škále 0 bodů znamená, že studující pouze splnil, může doložit pouze svoji účast (četbu apod.) na jednotlivch zvolených částech, ale není schopen/na si z toho nic vzít, ani to zasadit do širšího kontextu. 5 bodů znamená, že je studující schopen minimální reflexe alespoň jednoho jevu, který se týká některé z částí. 10 bodů znamená, že studující je schopen hovořit o širším kontextu jedné nebo dvou částí, 15 bodů znamená, že dokáže hovořit z hlubší znalostí a je schopen reflexe toho, co "zažil" a 20 bodů je ideální výsledek za kompetentní a kultivovanou rozpravu o jevech, se kterými se v rámci jednotlivých částí seznámil/a.

Poznámka č. 1. – všechny části se mohou týkat jednoho jevu. Bydlíte-li v ulici Milady Horákové, je možné o ni napsat „Osobnost z ulice“, jako „Dílo“ je možno se podívat na autentický dokument Proces H (sestavený ze záběrů z procesu s M. Horákové), jako „Reflexe“ si přečíst Zdeňka Ležáka a Štěpánky Jislové Milada Horáková (2020) a jako Kontext se podívat na pořad Historie.cs o ženách v československé politice. Tato spojení mohou být různě volná. Přečtu-li si Werichovo Fimfárum, mám splněné „Dílo“, podívám-li se na jeden ze tří dílů animovaného filmu Fimfárum, mám „Reflexi“, přečtu-li si knihu Michala Bystrova George Voskovec a John Werich (2024) o jejich americké etapě jejich kariéry, mám „Kontext“. A tak dále.

Poznámka č. 2: Nemusí jít nutně o českou kulturu – navštívi-li studující například galerii/výstavu/festival/divadelní představení v Drážďanech, v Mnichově, ve Vídni apod., lze to uznat – bude vhodné si zjistit, jak se to může české kultury týkat. Předpokládáme, že tam bude obraz českého malíře apod. A pokud to ne, určitě to mělo nějak vliv na české autory, ovlivnilo českého autora, parafrázuje dílo, cituje, rozvíjí apod.

Poznámka č. 3: Princip sestavování bodů bude osvětlen na prvním setkání 16. 2. 2026 včetně variant, jak tomu přistoupit. A budou zodpovězeny všechny otázky. 

PRO PŘEHLED ZDE JE SDÍLENÁ TABULKA MOŽNOSTÍ, JAK K PŘEDMĚTU A HODNOCENÍ PŘISTOUPIT ZE STRANY STUDENTA:

https://drive.google.com/file/d/1e92bCh_1Mhy9CVvyACn6Hp18IoWPlLoV/view?usp=sharing

Poslední úprava: Štoll Martin, prof. MgA., Ph.D. (17.02.2026)
Literatura

Literatura:

Studijní texty pro část 2 jsou dostupné na úložišti v Moodlu.

Adresa: https://dl2.cuni.cz/user/index.php?id=3744

Je třeba se přihlásit nejenom do Moodlu, ale i do kurzu v Moodlu, aby se Vám zpřístupnily materiály. 

Budou průběžně doplňovány. 

Ostatní literatura vyplývá z témat a osobností, které si studující zvolí. Pedagog může na litertuu studující navést. 

Poslední úprava: Štoll Martin, prof. MgA., Ph.D. (24.02.2026)
Sylabus

Plán přednášek:

16. 2. 2026 Češi a jejich velikost

Proč se Jára Cimrman nestal Největším Čechem a co do něj jako národ projektujeme, s čím se jako národ identifikujeme

22. 3. 2026 Pozice a opozice

Věčné nastolování řádu a reakce opozice v médiích (projekt demokratického Československa, projekt Protektorátu, projekt komunistického Československa; Pekař, Peroutka, Vaculík, Havel, Kundera...)

2. 3. 2026 Divadelní tradice

Divadlo jako prostor svobodného vyjádření (Osvobozené divadlo, D34, Semafor, Divadlo Na zábradlí...), popularita herců a její možné využití v médiích a politice - např. v roce 1989.

9. 3. 2026 Novinář v průběhu století

O narůstající a upadající prestiži novináře, jeho roli ve formování demokracie i totality.

16. 3. 2026 Rozhlas jako stmelující médium

Jaka jaké mediální obsahy pronikaly k rodinnému krbu, jak bylo možné rozhlasu věřit a co s ním udělal nástup televize?

23. 3. 2026 Knižní kultura První republiky

Hlavní vydavatelské domy, jejich manažeři i autoři, ale také čtenáři. Odkaz, ke kterému se stále dnes vracíme a vycházíme z něj.

30. 3. 2026 Mimopražská centra

Brno, Beskydy, Petrkov, Litomyšl, a také Slovensko a Podkarpatská Rus. A exil. 

6. 4. 2026 – Velikonoční pondělí

13. 4. 2026 Další profese v literatuře a knižní kultuře

Knihkupci, redaktoři, tiskaři, typografové - odvážlivci, vizionáři, blouznivci i zkrachovalci

20. 4. 2026 Hudba pro potěchu i byznys

Od skutských a rampských táboráků až po mechanismy populárního hudebního průmyslu. 

27. 4. 2026 Film mezi uměním, konzumem a propagandou

Jak se film stal další múzou a výnosným obchodem, zároveň pěkně posloužil jakémukoliv režimu. 

4. 5. 2026 Televize nejen jako rozhlas s obrázkem

Propady a hvězdné chvíle masového média, které bylo od začátku státní.

11. 5. 2026 Ozvuk výjimečných 60. let

K "šedesátkám" se vracíme jako ke "zlaté éře" české kultury i společnosti. Proč? Co se stalo? Jak se to stalo? A proč to nevydrželo?

Poslední úprava: Štoll Martin, prof. MgA., Ph.D. (06.02.2026)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK